Plánovaný schodek 286 miliard korun ve státním rozpočtu na rok 2026 ukazuje, že ani vláda Petra Fialy nedokáže zkrotit veřejné finance. Kabinet spoléhá na investice, zatímco opozice kritizuje zadlužování, přestože sama v minulosti rozpočet zatížila rekordními schodky. V předvolebním boji tak hrozí, že místo racionální debaty převládne účelová fiskální rétorika.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026. Počítá se schodkem ve výši 286 miliard korun, což je o 45 miliard více než v letošním roce. Přesto zůstává pod úrovní deficitu z konce vlády Andreje Babiše, který v roce 2021 dosáhl téměř 420 miliard korun. „Pokračujeme v trendu rekordních investic, což je dobré pro budoucnost České republiky,“ uvedl premiér Fiala. Podle něj je návrh rozpočtu důkazem fiskální odpovědnosti v kombinaci s prorůstovými prioritami.
Škrty se dotknou mimo jiné Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády a resortů životního prostředí, zemědělství, dopravy, školství a kultury. Naopak výrazně si polepší ministerstva obrany (navýšení o více než 20 miliard korun), práce a sociálních věcí (25 miliard), vnitra (15 miliard), pro místní rozvoj (11 miliard) a průmyslu a obchodu (30 miliard). Poslední dvě zmíněná ministerstva tak získají zhruba dvojnásobek oproti letošnímu roku.
V kontextu nadcházejících voleb působí návrh státního rozpočtu na rok 2026 jako špatně načasovaný, nešikovně formulovaný – a především jako politicky nešťastný tah. Schodek ve výši 286 miliard korun, byť nižší než rekordní deficit z éry Andreje Babiše, dává opozici do rukou silný nástroj. Hnutí ANO, které se dlouhodobě profiluje jako strážce rozpočtové disciplíny, ačkoli samo v době pandemie dramaticky zadlužilo státní kasu, nyní dostává ideální příležitost obrátit pozornost voličů k údajné neschopnosti současného kabinetu hospodařit s veřejnými prostředky.
Vládní koalice Spolu a STAN tak v podstatě sama nabíjí rétorické zbraně svým protivníkům. Opoziční politici, zejména z řad ANO a SPD, mohou navržený schodek snadno vykreslit jako důkaz selhání celé fiskální strategie Fialovy vlády. V kombinaci s škrty v oblastech, které se dotýkají každodenního života občanů, například školství, životního prostředí nebo kultury, vzniká narativ ožebračování Čechů.
Je přitom otázkou, zda vládní strany dokáží tuto rozpočtovou dynamiku v kampani přetavit do pozitivního sdělení. Investice do obrany, průmyslu nebo infrastruktury mohou být racionálně odůvodněné a z dlouhodobého hlediska žádoucí, ale v krátkodobém horizontu, a zejména v předvolebním čase, často přebíjejí emoce, zkratky a jednoduché protivládní slogany.
Nelze ale přehlédnout, že část rozpočtového navýšení směřuje do oblastí, které mají potenciál přinést dlouhodobý efekt. Výrazný nárůst prostředků pro ministerstvo pro místní rozvoj může například podpořit výstavbu dostupného bydlení – jednoho z klíčových problémů, kterému čelí zejména mladší generace a lidé ve velkých městech. Dostupnější byty mohou snížit tlak na ceny nájmů, posílit pracovní mobilitu a v důsledku podpořit i místní ekonomiky.
Podobně lze chápat i rekordní navýšení rozpočtu ministerstva obrany. V době pokračující ruské agrese na Ukrajině, rostoucí nestability v sousedství EU a nejasného vývoje transatlantických vztahů jde o krok, který může zvýšit naši obranyschopnost a posílit důvěryhodnost České republiky v rámci NATO. Investice do armády nejsou jen o technice, ale i o domácím průmyslu, výzkumu a pracovních místech – a v ideálním případě také o větší bezpečnosti.
Neméně důležité je navýšení prostředků pro ministerstvo průmyslu a obchodu. V době, kdy Evropa hledá cestu k větší soběstačnosti a energetické bezpečnosti, může cílená podpora strategických odvětví, od moderní energetiky přes digitální infrastrukturu až po inovace, znamenat klíčový impuls pro českou konkurenceschopnost. Pokud budou tyto investice správně zacílené a transparentně realizované, mohou se do státního rozpočtu v budoucnu vrátit v podobě vyšších daňových příjmů i odolnější ekonomiky.
Na druhé straně ale nelze přehlížet rizika, která s sebou vysoký schodek nese. V prostředí stále rostoucích úrokových sazeb znamená každá další miliarda dluhu větší zátěž pro státní rozpočet v podobě nákladů na obsluhu dluhu. Už nyní Česká republika vydává desítky miliard korun ročně jen na úroky – peníze, které by jinak mohly směřovat do školství, zdravotnictví nebo infrastruktury.
Dalším problémem je omezený fiskální manévrovací prostor do budoucna. Pokud by ekonomiku postihla nová krize, ať už recese, energetický šok nebo další pandemie, nebude mít stát dostatečné rezervy, aby mohl rychle a účinně reagovat. Vysoký strukturální deficit znesnadňuje i případné snižování daní nebo dlouhodobé reformy, například důchodového systému.
Schodek navíc přichází v době, kdy vláda zatím nenabízí přesvědčivou strategii, jak veřejné finance postupně konsolidovat. Ad hoc škrty nebo jednorázové příjmy z mimořádných daní nelze považovat za dlouhodobé řešení. Bez jasného plánu na stabilizaci rozpočtu hrozí, že se stát dostane do pasti chronického zadlužování – což může podlomit důvěru investorů, ratingových agentur i občanů.
Z hlediska ekonomiky může mít tedy současný schodek dvojí efekt. Krátkodobě může stimulovat poptávku a podpořit vybrané sektory, ale dlouhodobě vytváří tlak na veřejné finance, který si může vynutit nepopulární opatření v budoucnu, jako například zvyšování daní, zmrazení mezd ve veřejném sektoru nebo omezování sociálních transferů. Pokud by navíc došlo k oslabení důvěry investorů, mohl by stát čelit vyšším nákladům na financování dluhu, což by jen prohloubilo strukturální problémy.
Pokud by se k moci po volbách vrátilo hnutí ANO, lze očekávat výraznou změnu rétoriky i priorit. Andrej Babiš sice ve vládě často zadlužoval stát, v opozici ale přijal roli strážce fiskální odpovědnosti. Je pravděpodobné, že případná Babišova vláda by provedla rychlé a hlasité přehodnocení rozpočtu, a to s důrazem na „ozdravení veřejných financí“ a „zastavení plýtvání“. Otázkou zůstává, zda by takové škrty dopadly spíše na investice, nebo na provozní výdaje a sociální transfery. Historie jeho vlády ukazuje, že rétorika a praxe se mohou lišit.
Ivana Gottová se v posledních měsících stáhla zcela do ústraní, ale stále drží ochrannou ruku nad oběma dospívajícími dcerami. Přesto jsme se dozvěděli něco nového o starší z dívek. A je to opravdu pikantní novinka.
Ztráta nejbližšího poradce Volodymyra Zelenského představuje pro ukrajinského prezidenta obrovskou osobní ránu a mohla by potenciálně oslabit jeho autoritu. Andrij Jermak rezignoval v pátek, jen několik hodin poté, co protikorupční úředníci provedli razii v jeho domě v souvislosti s velkým korupčním skandálem, který otřásl zemí. Ačkoli již dříve byli kvůli skandálu nuceni rezignovat dva ministři, Jermakův odchod je zdaleka nejvýznamnější z vnitřního kruhu Zelenského od doby, kdy Rusko před téměř čtyřmi lety zahájilo svou invazi.
Experty opakovaně zesměšňovaná nová řízená střela ruského prezidenta Vladimira Putina na jaderný pohon, přezdívaná „Létající Černobyl“, je vnímána jako propagandistický propadák, který by byl v případě použití horší než zbytečný a navíc by riskoval zamoření planety radiací. Ruský diktátor s velkou slávou oznámil úspěšný test své jaderné super střely Burevestnik (oficiálně 9M730), kterou se snažil prezentovat jako zbraň, která změní pravidla hry.
Australská vláda bude muset zásadně posílit svou klimatickou politiku, pokud chce splnit nedávno oznámený cíl snížení emisí do roku 2035. Vyplývá to z oficiální vládní projekce, která naznačuje, že v opačném případě bude cíl značně minut. Projekce zveřejněné ve čtvrtek ukazují, že při zachování stávajících politik je Austrálie na cestě ke snížení znečištění klimatu o pouhých 48 % oproti úrovním z roku 2005 do roku 2035, což je hluboko pod cíleným rozmezím snížení o 62 % až 70 % k tomuto datu.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak rezignoval po protikorupční razii, která proběhla v jeho domě. Prezident Volodymyr Zelenskyj tuto zprávu oznámil a uvedl, že se tak stalo po ranním zásahu protikorupčních agentur v jeho kyjevském bytě. Andrij Jermak (54) byl po celou dobu rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu nejbližším poradcem prezidenta Zelenského, ale v poslední době se dostával pod narůstající tlak kvůli eskalujícímu skandálu, přestože nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání.
Požár hongkongského výškového obytného komplexu, který se rozšířil přes několik budov, ukázal, jak je náročná evakuace osob v případě nouze. Podle posledních zpráv si katastrofický požár vyžádal přes 80 potvrzených obětí, přičemž téměř 200 lidí je stále pohřešováno a desítky dalších utrpěly vážná zranění a jsou v nemocnici. Tento incident se tak zařadil mezi nejtragičtější požáry budov v Hongkongu za poslední dekády, je nejhorší od požáru v budově Garley v roce 1996.
Maďarský premiér Viktor Orbán se opět setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a to jen několik dní předtím, než se v Rusku mají konat rozhovory o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Orbán je považován za jednoho z nejbližších Putinových spojenců v Evropě a svou neochotou dodržovat společnou solidaritu neustále popuzuje spojence v NATO a Evropské unii.
Lídři německé koalice pod vedením kancléře Friedricha Merze v pátek oznámili, že se dohodli na klíčových otázkách, které v posledních týdnech rozdělovaly jeho vládu. Vnitřní neshody týkající se důchodové reformy a postupného ukončení spalovacích motorů se staly zkouškou životaschopnosti Merzovy relativně křehké a ideologicky rozdílné koaliční vlády. Nové dohody, kterých bylo dosaženo po celonočním vyjednávání, pravděpodobně zažehnaly větší krizi důvěry.
Kyjev musí stíhat zkorumpované osoby v politice a podnikání, pokud si přeje vstoupit do Evropské unie. Takto důrazně varoval vrcholný představitel Bruselu v době, kdy na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho sílí tlak kvůli narůstajícím obviněním z korupce. Evropský komisař pro spravedlnost, Michael McGrath, v rozhovoru pro Politico uvedl, že evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi, jako je Ukrajina, dokud neprokáže, že má účinný systém pro odhalování zločinu na nejvyšších místech společnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.