Plánovaný schodek 286 miliard korun ve státním rozpočtu na rok 2026 ukazuje, že ani vláda Petra Fialy nedokáže zkrotit veřejné finance. Kabinet spoléhá na investice, zatímco opozice kritizuje zadlužování, přestože sama v minulosti rozpočet zatížila rekordními schodky. V předvolebním boji tak hrozí, že místo racionální debaty převládne účelová fiskální rétorika.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026. Počítá se schodkem ve výši 286 miliard korun, což je o 45 miliard více než v letošním roce. Přesto zůstává pod úrovní deficitu z konce vlády Andreje Babiše, který v roce 2021 dosáhl téměř 420 miliard korun. „Pokračujeme v trendu rekordních investic, což je dobré pro budoucnost České republiky,“ uvedl premiér Fiala. Podle něj je návrh rozpočtu důkazem fiskální odpovědnosti v kombinaci s prorůstovými prioritami.
Škrty se dotknou mimo jiné Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády a resortů životního prostředí, zemědělství, dopravy, školství a kultury. Naopak výrazně si polepší ministerstva obrany (navýšení o více než 20 miliard korun), práce a sociálních věcí (25 miliard), vnitra (15 miliard), pro místní rozvoj (11 miliard) a průmyslu a obchodu (30 miliard). Poslední dvě zmíněná ministerstva tak získají zhruba dvojnásobek oproti letošnímu roku.
V kontextu nadcházejících voleb působí návrh státního rozpočtu na rok 2026 jako špatně načasovaný, nešikovně formulovaný – a především jako politicky nešťastný tah. Schodek ve výši 286 miliard korun, byť nižší než rekordní deficit z éry Andreje Babiše, dává opozici do rukou silný nástroj. Hnutí ANO, které se dlouhodobě profiluje jako strážce rozpočtové disciplíny, ačkoli samo v době pandemie dramaticky zadlužilo státní kasu, nyní dostává ideální příležitost obrátit pozornost voličů k údajné neschopnosti současného kabinetu hospodařit s veřejnými prostředky.
Vládní koalice Spolu a STAN tak v podstatě sama nabíjí rétorické zbraně svým protivníkům. Opoziční politici, zejména z řad ANO a SPD, mohou navržený schodek snadno vykreslit jako důkaz selhání celé fiskální strategie Fialovy vlády. V kombinaci s škrty v oblastech, které se dotýkají každodenního života občanů, například školství, životního prostředí nebo kultury, vzniká narativ ožebračování Čechů.
Je přitom otázkou, zda vládní strany dokáží tuto rozpočtovou dynamiku v kampani přetavit do pozitivního sdělení. Investice do obrany, průmyslu nebo infrastruktury mohou být racionálně odůvodněné a z dlouhodobého hlediska žádoucí, ale v krátkodobém horizontu, a zejména v předvolebním čase, často přebíjejí emoce, zkratky a jednoduché protivládní slogany.
Nelze ale přehlédnout, že část rozpočtového navýšení směřuje do oblastí, které mají potenciál přinést dlouhodobý efekt. Výrazný nárůst prostředků pro ministerstvo pro místní rozvoj může například podpořit výstavbu dostupného bydlení – jednoho z klíčových problémů, kterému čelí zejména mladší generace a lidé ve velkých městech. Dostupnější byty mohou snížit tlak na ceny nájmů, posílit pracovní mobilitu a v důsledku podpořit i místní ekonomiky.
Podobně lze chápat i rekordní navýšení rozpočtu ministerstva obrany. V době pokračující ruské agrese na Ukrajině, rostoucí nestability v sousedství EU a nejasného vývoje transatlantických vztahů jde o krok, který může zvýšit naši obranyschopnost a posílit důvěryhodnost České republiky v rámci NATO. Investice do armády nejsou jen o technice, ale i o domácím průmyslu, výzkumu a pracovních místech – a v ideálním případě také o větší bezpečnosti.
Neméně důležité je navýšení prostředků pro ministerstvo průmyslu a obchodu. V době, kdy Evropa hledá cestu k větší soběstačnosti a energetické bezpečnosti, může cílená podpora strategických odvětví, od moderní energetiky přes digitální infrastrukturu až po inovace, znamenat klíčový impuls pro českou konkurenceschopnost. Pokud budou tyto investice správně zacílené a transparentně realizované, mohou se do státního rozpočtu v budoucnu vrátit v podobě vyšších daňových příjmů i odolnější ekonomiky.
Na druhé straně ale nelze přehlížet rizika, která s sebou vysoký schodek nese. V prostředí stále rostoucích úrokových sazeb znamená každá další miliarda dluhu větší zátěž pro státní rozpočet v podobě nákladů na obsluhu dluhu. Už nyní Česká republika vydává desítky miliard korun ročně jen na úroky – peníze, které by jinak mohly směřovat do školství, zdravotnictví nebo infrastruktury.
Dalším problémem je omezený fiskální manévrovací prostor do budoucna. Pokud by ekonomiku postihla nová krize, ať už recese, energetický šok nebo další pandemie, nebude mít stát dostatečné rezervy, aby mohl rychle a účinně reagovat. Vysoký strukturální deficit znesnadňuje i případné snižování daní nebo dlouhodobé reformy, například důchodového systému.
Schodek navíc přichází v době, kdy vláda zatím nenabízí přesvědčivou strategii, jak veřejné finance postupně konsolidovat. Ad hoc škrty nebo jednorázové příjmy z mimořádných daní nelze považovat za dlouhodobé řešení. Bez jasného plánu na stabilizaci rozpočtu hrozí, že se stát dostane do pasti chronického zadlužování – což může podlomit důvěru investorů, ratingových agentur i občanů.
Z hlediska ekonomiky může mít tedy současný schodek dvojí efekt. Krátkodobě může stimulovat poptávku a podpořit vybrané sektory, ale dlouhodobě vytváří tlak na veřejné finance, který si může vynutit nepopulární opatření v budoucnu, jako například zvyšování daní, zmrazení mezd ve veřejném sektoru nebo omezování sociálních transferů. Pokud by navíc došlo k oslabení důvěry investorů, mohl by stát čelit vyšším nákladům na financování dluhu, což by jen prohloubilo strukturální problémy.
Pokud by se k moci po volbách vrátilo hnutí ANO, lze očekávat výraznou změnu rétoriky i priorit. Andrej Babiš sice ve vládě často zadlužoval stát, v opozici ale přijal roli strážce fiskální odpovědnosti. Je pravděpodobné, že případná Babišova vláda by provedla rychlé a hlasité přehodnocení rozpočtu, a to s důrazem na „ozdravení veřejných financí“ a „zastavení plýtvání“. Otázkou zůstává, zda by takové škrty dopadly spíše na investice, nebo na provozní výdaje a sociální transfery. Historie jeho vlády ukazuje, že rétorika a praxe se mohou lišit.
Švýcarské ledovce přišly za pouhých deset let o čtvrtinu svého objemu. Podle výzkumníků ze sítě GLAMOS (Glacier Monitoring in Switzerland) ztratily švýcarské ledovce v období mezi lety 2015 a 2025 celých 24 procent svého objemu.
Nárůst německé vojenské síly představuje pro Francii oživení starého, avšak nově pojatého dilematu. Obavy z 19. a 20. století z invaze sice dávno pominuly díky pevnému francouzsko-německému partnerství, ale současné plány Berlína na zdvojnásobení výdajů na obranu vyvolávají v Paříži novou úzkost. Francouzský prezident Emmanuel Macron je podle webu Poitico „posedlý“ obrovskou finanční volností, kterou má Německo pro své přezbrojení v příštích pěti letech, zejména ve srovnání s finančně vyčerpanou Francií.
Plánovaný schodek 286 miliard korun ve státním rozpočtu na rok 2026 ukazuje, že ani vláda Petra Fialy nedokáže zkrotit veřejné finance. Kabinet spoléhá na investice, zatímco opozice kritizuje zadlužování, přestože sama v minulosti rozpočet zatížila rekordními schodky. V předvolebním boji tak hrozí, že místo racionální debaty převládne účelová fiskální rétorika.
Nová studie naznačuje, že mnohé oblasti po celém světě mohou čelit "Dni nula" – období extrémního a dosud nevídaného nedostatku vody. Podle výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by k tomu mohlo dojít už v tomto desetiletí v takzvaných "hotspotech", mezi které patří části Severní Ameriky, Středomoří a jižní Afriky. Vědci to zjistili s využitím velkého množství klimatických modelů.
Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že jeho administrativa dospěla k dohodě s Harvardovou univerzitou. Urovnání sporu mezi federální vládou a univerzitou by mělo školu vyjít na 500 milionů dolarů. Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že ministryně školství Linda McMahon dotahuje poslední detaily.
Rámcová dohoda Donalda Trumpa pro ukončení války v Gaze a rekonstrukci zpustošeného území s sebou nese silný moment hybnosti. Tato dynamika je z velké části dána samotným americkým prezidentem a podporou klíčových arabských a islámských zemí, včetně Jordánska, Egypta, Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Plán akceptoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přestože obsahuje zmínku o cestě k palestinskému státu, kterou opakovaně odmítá.
Slovenské ústavní změny znamenají podle aktivistů za práva LGBTQ+ „temný den“ pro zemi. Přijatá opatření jsou vnímána jako součást širšího ústupu od lidských práv a právního státu ve střední Evropě. Novela mimo jiné uznává pouze mužské a ženské pohlaví a prakticky znemožňuje adopci dětí stejnopohlavním párům.
Andrej Babiš v čele hnutí ANO sice podle průzkumů míří k vítězství ve sněmovních volbách, ale těžká práce ho teprve čeká. Sestavit funkční většinu bez ideově nesourodých a geopoliticky problematických spojenců bude mimořádně složité. Podpora od SPD či Stačilo by mohla ohrozit nejen důvěryhodnost Česka v zahraničí, ale i stabilitu samotné vlády. Rozhodování po volbách tak bude zásadní i pro směřování země.
Nejsou to ani dva roky od chvíle, kdy Labouristická strana Keira Starmera triumfovala v britských volbách s největší většinou v tomto století a zasadila historickou porážku Konzervativcům. Nyní, po pouhých patnácti měsících v úřadu, se však Keir Starmer stal nejnepopulárnějším britským premiérem v historii měření.
Americká federální vláda zastavila svou činnost poté, co se zákonodárcům nepodařilo nalézt shodu ohledně financování, jejíž jádro představuje financování zdravotnictví. K tomuto uzavření, které je prvním za téměř sedm let, došlo ve středu po půlnoci. V důsledku toho je ochromena práce mnoha federálních úřadů a statisíce zaměstnanců jsou dočasně mimo službu.
Princ Harry se domnívá, že dochází ke snahám sabotovat jeho usmíření s otcem, úřadujícím britským králem Karlem III. Vyslovil se tak poté, co označil nedávné články v médiích o jejich zářijovém setkání za "kategoricky nepravdivé".
Neděle byla především státním svátkem, ale na Den české státnosti každoročně připadají i narozeniny bývalého prezidenta Miloše Zemana. Dárků a gratulací se dočkal i letos, kdy za ním osobně dorazila legendární herečka Jiřina Bohdalová.