Plánovaný schodek 286 miliard korun ve státním rozpočtu na rok 2026 ukazuje, že ani vláda Petra Fialy nedokáže zkrotit veřejné finance. Kabinet spoléhá na investice, zatímco opozice kritizuje zadlužování, přestože sama v minulosti rozpočet zatížila rekordními schodky. V předvolebním boji tak hrozí, že místo racionální debaty převládne účelová fiskální rétorika.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026. Počítá se schodkem ve výši 286 miliard korun, což je o 45 miliard více než v letošním roce. Přesto zůstává pod úrovní deficitu z konce vlády Andreje Babiše, který v roce 2021 dosáhl téměř 420 miliard korun. „Pokračujeme v trendu rekordních investic, což je dobré pro budoucnost České republiky,“ uvedl premiér Fiala. Podle něj je návrh rozpočtu důkazem fiskální odpovědnosti v kombinaci s prorůstovými prioritami.
Škrty se dotknou mimo jiné Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády a resortů životního prostředí, zemědělství, dopravy, školství a kultury. Naopak výrazně si polepší ministerstva obrany (navýšení o více než 20 miliard korun), práce a sociálních věcí (25 miliard), vnitra (15 miliard), pro místní rozvoj (11 miliard) a průmyslu a obchodu (30 miliard). Poslední dvě zmíněná ministerstva tak získají zhruba dvojnásobek oproti letošnímu roku.
V kontextu nadcházejících voleb působí návrh státního rozpočtu na rok 2026 jako špatně načasovaný, nešikovně formulovaný – a především jako politicky nešťastný tah. Schodek ve výši 286 miliard korun, byť nižší než rekordní deficit z éry Andreje Babiše, dává opozici do rukou silný nástroj. Hnutí ANO, které se dlouhodobě profiluje jako strážce rozpočtové disciplíny, ačkoli samo v době pandemie dramaticky zadlužilo státní kasu, nyní dostává ideální příležitost obrátit pozornost voličů k údajné neschopnosti současného kabinetu hospodařit s veřejnými prostředky.
Vládní koalice Spolu a STAN tak v podstatě sama nabíjí rétorické zbraně svým protivníkům. Opoziční politici, zejména z řad ANO a SPD, mohou navržený schodek snadno vykreslit jako důkaz selhání celé fiskální strategie Fialovy vlády. V kombinaci s škrty v oblastech, které se dotýkají každodenního života občanů, například školství, životního prostředí nebo kultury, vzniká narativ ožebračování Čechů.
Je přitom otázkou, zda vládní strany dokáží tuto rozpočtovou dynamiku v kampani přetavit do pozitivního sdělení. Investice do obrany, průmyslu nebo infrastruktury mohou být racionálně odůvodněné a z dlouhodobého hlediska žádoucí, ale v krátkodobém horizontu, a zejména v předvolebním čase, často přebíjejí emoce, zkratky a jednoduché protivládní slogany.
Nelze ale přehlédnout, že část rozpočtového navýšení směřuje do oblastí, které mají potenciál přinést dlouhodobý efekt. Výrazný nárůst prostředků pro ministerstvo pro místní rozvoj může například podpořit výstavbu dostupného bydlení – jednoho z klíčových problémů, kterému čelí zejména mladší generace a lidé ve velkých městech. Dostupnější byty mohou snížit tlak na ceny nájmů, posílit pracovní mobilitu a v důsledku podpořit i místní ekonomiky.
Podobně lze chápat i rekordní navýšení rozpočtu ministerstva obrany. V době pokračující ruské agrese na Ukrajině, rostoucí nestability v sousedství EU a nejasného vývoje transatlantických vztahů jde o krok, který může zvýšit naši obranyschopnost a posílit důvěryhodnost České republiky v rámci NATO. Investice do armády nejsou jen o technice, ale i o domácím průmyslu, výzkumu a pracovních místech – a v ideálním případě také o větší bezpečnosti.
Neméně důležité je navýšení prostředků pro ministerstvo průmyslu a obchodu. V době, kdy Evropa hledá cestu k větší soběstačnosti a energetické bezpečnosti, může cílená podpora strategických odvětví, od moderní energetiky přes digitální infrastrukturu až po inovace, znamenat klíčový impuls pro českou konkurenceschopnost. Pokud budou tyto investice správně zacílené a transparentně realizované, mohou se do státního rozpočtu v budoucnu vrátit v podobě vyšších daňových příjmů i odolnější ekonomiky.
Na druhé straně ale nelze přehlížet rizika, která s sebou vysoký schodek nese. V prostředí stále rostoucích úrokových sazeb znamená každá další miliarda dluhu větší zátěž pro státní rozpočet v podobě nákladů na obsluhu dluhu. Už nyní Česká republika vydává desítky miliard korun ročně jen na úroky – peníze, které by jinak mohly směřovat do školství, zdravotnictví nebo infrastruktury.
Dalším problémem je omezený fiskální manévrovací prostor do budoucna. Pokud by ekonomiku postihla nová krize, ať už recese, energetický šok nebo další pandemie, nebude mít stát dostatečné rezervy, aby mohl rychle a účinně reagovat. Vysoký strukturální deficit znesnadňuje i případné snižování daní nebo dlouhodobé reformy, například důchodového systému.
Schodek navíc přichází v době, kdy vláda zatím nenabízí přesvědčivou strategii, jak veřejné finance postupně konsolidovat. Ad hoc škrty nebo jednorázové příjmy z mimořádných daní nelze považovat za dlouhodobé řešení. Bez jasného plánu na stabilizaci rozpočtu hrozí, že se stát dostane do pasti chronického zadlužování – což může podlomit důvěru investorů, ratingových agentur i občanů.
Z hlediska ekonomiky může mít tedy současný schodek dvojí efekt. Krátkodobě může stimulovat poptávku a podpořit vybrané sektory, ale dlouhodobě vytváří tlak na veřejné finance, který si může vynutit nepopulární opatření v budoucnu, jako například zvyšování daní, zmrazení mezd ve veřejném sektoru nebo omezování sociálních transferů. Pokud by navíc došlo k oslabení důvěry investorů, mohl by stát čelit vyšším nákladům na financování dluhu, což by jen prohloubilo strukturální problémy.
Pokud by se k moci po volbách vrátilo hnutí ANO, lze očekávat výraznou změnu rétoriky i priorit. Andrej Babiš sice ve vládě často zadlužoval stát, v opozici ale přijal roli strážce fiskální odpovědnosti. Je pravděpodobné, že případná Babišova vláda by provedla rychlé a hlasité přehodnocení rozpočtu, a to s důrazem na „ozdravení veřejných financí“ a „zastavení plýtvání“. Otázkou zůstává, zda by takové škrty dopadly spíše na investice, nebo na provozní výdaje a sociální transfery. Historie jeho vlády ukazuje, že rétorika a praxe se mohou lišit.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.