Svět se ocitá v obchodní válce, která v éře moderní globalizace nemá obdoby. Vždyť Spojené státy jako největší ekonomika světa nyní aplikují průměrnou celní sazbu, která je nejvyšší od roku 1943. A to je jenom začátek.
Na dovoz z Kanady a Mexika Donald Trump minulý týden zavedl nové clo ve výši 25 %, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na něž uplatní clo 10 %). Na Čínu pak uplatnil nově sazbu 10 %, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo. A to Trump hrozí dalším clem, 25 %, i EU, přičemž rovněž slibuje produktová cla na měď a dřevo, když už dříve zavedl cla na ocel a hliník. A rovněž cla reciproční, která by srovnávala úroveň celní pravděpodobně se všemi zeměmi světa, pokud na dané zboží uplatňují clo vyšší než USA. Například EU uplatňuje clo na americká osobní auta ve výši deseti procent, zatímco USA opačně clo jen 2,5 procenta. V rámci avizované reciprocity by jej tedy Trump zvýšila čtyřnásobně.
EU podle Trumpových slov z předminulého týdne vznikla proto, aby USA odírala, což on nehodlá dál tolerovat. Pokud by u takto ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými.
Plošná cla na dovoz z EU jsou tudíž asi jen otázkou času. Přitom Česko podle výpočtu renomované poradenské společnosti Oxford Economics představuje ekonomiku, již mohou taková cla poškodit z unijních zemí vůbec nejvíce. Oxford Economics pracuje se scénářem plošného cla 10 % na dovoz zboží z EU, jež by Trump oznámil v nadcházejících týdnech či měsících, takže by do praxe vstoupilo v průběhu druhého čtvrtletí letošního roku. Scénář přitom zahrnuje dopad již oznámeného cla 25 % na dovoz hliníku a oceli.
Počítá také s tím, že by EU zavedla odvetná, ovšem cílená cla na dovoz z USA, podobně jako včera Čína či Kanada. Novému clu EU by nepodléhal například dovoz energetických surovin, zejména zkapalněného zemního plynu, z USA, což je objemově vůbec největší dovozní položka EU ve vztahu k USA. V posledním čtvrtletí roku 2027 by Česko v takovém scénáři ztrácelo kvůli clům takřka jeden procentní bod svého ekonomického růstu. Což je vůbec největší ztráta ze všech zemí EU, jež Oxford Economics podrobuje analýze.
Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu, která byla publikována loni v říjnu, tedy ještě před Trumpovým zvolením, by mělo Česko růst roku 2026 reálně o 2,3 % a roku 2027 o 2,1 %. Nominální hrubý domácí produkt by měl činit roku 2026 celkem 8 630 miliard korun a roku 2027 pak 8 989 miliard. Při předpokladu o zhruba jeden procentní bod nižšího reálného růstu v celém roce 2027 to za jinak stejných podmínek znamená, že Česko v tom roce přijde o 80 až 85 miliard korun.
Česko by se tedy i přes uvedení cel mělo vyhnout recesi, podobně jako celá eurozóna, jak prognózuje Oxford Economics. Samozřejmě, pokud by Trump zavedl plošné clo 25 %, ČR může se zabřednutím do recese roku 2027 koketovat. Ztráta české ekonomiky by se pak nejspíše pohybovala v pásmu od 150 do 200 miliard korun ročně.
Proč zatím Trump cly napadá hlavně dosavadní spojence USA? Washington ve své nynější zahraniční politice sází na fosilní surovinovou základnu. Snaží se nově naklonit si energeticky bohaté ekonomiky, jako je Rusko, Saúdská Arábie a částečně i Írán. Chce tak posílit svoji pozici vůči Číně a zároveň nahlodat její dosud nerušeně budované aliance právě s Ruskem a Íránem, ba dokonce se Saúdskou Arábií.
Jak vyšlo najevo, Trump usiluje o konsolidaci vztahu s Íránem, a to prostřednictvím a za pomoci Ruska. Taková konsolidace by mohla utužit rovněž poněkud nalomené spojenectví USA se Saúdskou Arábií, neboť výměnou za nápravu vztahu s Teheránem by od něj žádala omezení jeho mocenských ambicí v blízkovýchodním regionu, kde Íránci soupeří o pozici hegemona právě se Saúdy.
Trump tedy sází na mocnosti a jejich (nejen) fosilní energetické suroviny. Proto jej na Ukrajině zajímá prakticky jen její nerostné bohatství. A proto jej vlastně vůbec nezajímá Evropa, protože ta už je na USA energeticky (a navíc i vojensky) závislá nyní – kvůli fiasku Green Dealu, neprozíravému antijadernému postoji a nepromyšlené sázce na neřiditelné obnovitelné zdroje. Tedy přesněji: Evropa jej zajímá, ale jen proto, že prý Spojené státy odírá. S EU mají totiž USA ještě větší schodek zahraničního obchodu než s Mexikem, Kanadou nebo Čínou.
Možné oteplení vztahů Washingtonu s Moskvou, Rijádem, ba Teheránem představuje z hlediska Číny zásadní hrozbu, Peking se tak v obavě před zesílením globální moci USA a v obavě z jejich nových aliancí může rozhodnout přepadnout Tchaj-wan, než se síly ve světě přeskupí v jeho neprospěch.
Definitivně by ale takovým aktem znemožnila budování aliance s Evropou, jež se z velké části nyní cítí Spojenými státy historicky zrazena a představuje tak potenciálně celkem logického partnera Číny v novém geopolitickém pořádku. Nevýhodu Evropy coby možného čínského spojence představuje fakt, že je z hlediska energetických surovin poměrně chudá, podobně jako Čína (pokud tedy Evropa nebude na svém území svolná k environmentálně zatěžující těžbě zemního plynu tzv. frakováním).
Dějiny v těchto dnech běží mnohem rychleji, než si svět uvykl. Ale tak to historicky občas bývá; stačí vzpomenout na přeskupení sil ve světě na přelomu 80. a 90. let minulého století. Dlouho se nic moc nedělo, ale prakticky naráz padly železná opona, Berlínská zeď i Sovětský svaz. Éra, jež poté nastala, se nyní zdá být definitivně pryč. V novém multipolárním světě, kde nutně nastane útlum globalizace a světového obchodu, bude rozhodovat vojenská síla a vlastní energetické a nerostné bohatství, případně budování strategických aliancí se zeměmi, jež takovým bohatstvím disponují. USA už to pochopily, Evropa zatím ne…
Trumpova hrozba vojenským opuštěním Evropy nutí země starého kontinentu, včetně Česka, leckdy dramaticky navyšovat výdaje na zbrojení.
V polovině minulého proto nastal výprodej německých dluhopisů, který posléze otřásl příslušnými trhy celosvětově. Například náklady půjčování japonské vlády narostly nejvýše za posledních více než deset let. Výnos desetiletého japonského dluhopisu ve čtvrtek poskočil až na 1,5 procenta, nejvýše od června 2009. Náklady půjčování narůstají také vládám v Austrálii, na Novém Zélandu nebo v USA.
Klíčovým důvodem otřesu světových dluhopisových trhů je vedle obavy z inflačního dopadu obchodních válek historický obrat Německa. Jeho duo pravděpodobných nadcházejících vládních stran, křesťanských a sociálních demokratů, v úterý minulý týden oznámilo plán zřízení dvou obřích fondů, v objemu dohromady 900 miliard eur, jež by měly financovat zbrojení a infrastrukturu. Jde o nejzásadnější obrat v německé hospodářské politice minimálně od znovusjednocení země v říjnu 1990.
V té souvislosti dojde také k uvolnění ústavních pravidel německé dluhové brzdy, přičemž nadcházející kancléř Friedrich Merz volá i po uvolnění rozpočtových pravidel Evropské unie tak, aby bylo možné celounijně investovat mnohem více právě do zbrojení a zajištění bezpečnosti.
Mezinárodní investoři se tudíž v půli minulého týdne zbavovali německých dluhopisů tak masivně, že ty zažily svůj nejhorší den minimálně za posledních 35 let, za období od března 1990, tedy ještě před znovusjednocením Německa. Investoři totiž začínají započítávat výrazné zadlužování německé a obecně evropských vlád, z nichž některé se již nyní potýkají s vysokým dluhem.
Také česká vláda bude navyšovat výdaje na zbrojení. Od příštího roku tempem 0,2 % HDP ročně tak, aby roku 2030 dávala na zbrojení 3 % HDP.
Například patnáctileté dluhopisy české vlády z těchto důvodů ve středu minulý týden zažžily nejhorší den od začátku léta 2023. Výrazně narůstá výnos (tedy se prodražuje dluh české vlády) i na kratších splatnostech. Tento vývoj se pak silně promítá do zdražování zdrojů, jimiž banky kryjí poskytované hypotéky. Takže například sazba pětiletého korunového úrokového swapu stoupla ve středu minulý týden nejvýrazněji od loňského dubna.
Od této sazby se poměrně těsně odvíjí úrok na hypotékách při tak časté, pětileté fixaci. Pro banky je tudíž nyní krytí těchto hypoték dokonce dražší než před rokem touto dobou.
Na druhou stranu, větší zadlužení Evropy znamená hlubší deficity, tedy výraznější inflační tlaky, které by měly vést Českou národní banku k tomu, že bude snižovat svoji základní úrokovou sazbu ještě pomaleji, než se dosud čekalo.
A protože od této sazby se poměrně těsně odvíjejí úrokové sazby na vkladech střadatelů v bankách, například na spořících účtech, ty by mohly být v nadcházející době úročeny o něco příznivěji, než se dosud mínilo.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.