Svět se ocitá v obchodní válce, která v éře moderní globalizace nemá obdoby. Vždyť Spojené státy jako největší ekonomika světa nyní aplikují průměrnou celní sazbu, která je nejvyšší od roku 1943. A to je jenom začátek.
Na dovoz z Kanady a Mexika Donald Trump minulý týden zavedl nové clo ve výši 25 %, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na něž uplatní clo 10 %). Na Čínu pak uplatnil nově sazbu 10 %, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo. A to Trump hrozí dalším clem, 25 %, i EU, přičemž rovněž slibuje produktová cla na měď a dřevo, když už dříve zavedl cla na ocel a hliník. A rovněž cla reciproční, která by srovnávala úroveň celní pravděpodobně se všemi zeměmi světa, pokud na dané zboží uplatňují clo vyšší než USA. Například EU uplatňuje clo na americká osobní auta ve výši deseti procent, zatímco USA opačně clo jen 2,5 procenta. V rámci avizované reciprocity by jej tedy Trump zvýšila čtyřnásobně.
EU podle Trumpových slov z předminulého týdne vznikla proto, aby USA odírala, což on nehodlá dál tolerovat. Pokud by u takto ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými.
Plošná cla na dovoz z EU jsou tudíž asi jen otázkou času. Přitom Česko podle výpočtu renomované poradenské společnosti Oxford Economics představuje ekonomiku, již mohou taková cla poškodit z unijních zemí vůbec nejvíce. Oxford Economics pracuje se scénářem plošného cla 10 % na dovoz zboží z EU, jež by Trump oznámil v nadcházejících týdnech či měsících, takže by do praxe vstoupilo v průběhu druhého čtvrtletí letošního roku. Scénář přitom zahrnuje dopad již oznámeného cla 25 % na dovoz hliníku a oceli.
Počítá také s tím, že by EU zavedla odvetná, ovšem cílená cla na dovoz z USA, podobně jako včera Čína či Kanada. Novému clu EU by nepodléhal například dovoz energetických surovin, zejména zkapalněného zemního plynu, z USA, což je objemově vůbec největší dovozní položka EU ve vztahu k USA. V posledním čtvrtletí roku 2027 by Česko v takovém scénáři ztrácelo kvůli clům takřka jeden procentní bod svého ekonomického růstu. Což je vůbec největší ztráta ze všech zemí EU, jež Oxford Economics podrobuje analýze.
Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu, která byla publikována loni v říjnu, tedy ještě před Trumpovým zvolením, by mělo Česko růst roku 2026 reálně o 2,3 % a roku 2027 o 2,1 %. Nominální hrubý domácí produkt by měl činit roku 2026 celkem 8 630 miliard korun a roku 2027 pak 8 989 miliard. Při předpokladu o zhruba jeden procentní bod nižšího reálného růstu v celém roce 2027 to za jinak stejných podmínek znamená, že Česko v tom roce přijde o 80 až 85 miliard korun.
Česko by se tedy i přes uvedení cel mělo vyhnout recesi, podobně jako celá eurozóna, jak prognózuje Oxford Economics. Samozřejmě, pokud by Trump zavedl plošné clo 25 %, ČR může se zabřednutím do recese roku 2027 koketovat. Ztráta české ekonomiky by se pak nejspíše pohybovala v pásmu od 150 do 200 miliard korun ročně.
Proč zatím Trump cly napadá hlavně dosavadní spojence USA? Washington ve své nynější zahraniční politice sází na fosilní surovinovou základnu. Snaží se nově naklonit si energeticky bohaté ekonomiky, jako je Rusko, Saúdská Arábie a částečně i Írán. Chce tak posílit svoji pozici vůči Číně a zároveň nahlodat její dosud nerušeně budované aliance právě s Ruskem a Íránem, ba dokonce se Saúdskou Arábií.
Jak vyšlo najevo, Trump usiluje o konsolidaci vztahu s Íránem, a to prostřednictvím a za pomoci Ruska. Taková konsolidace by mohla utužit rovněž poněkud nalomené spojenectví USA se Saúdskou Arábií, neboť výměnou za nápravu vztahu s Teheránem by od něj žádala omezení jeho mocenských ambicí v blízkovýchodním regionu, kde Íránci soupeří o pozici hegemona právě se Saúdy.
Trump tedy sází na mocnosti a jejich (nejen) fosilní energetické suroviny. Proto jej na Ukrajině zajímá prakticky jen její nerostné bohatství. A proto jej vlastně vůbec nezajímá Evropa, protože ta už je na USA energeticky (a navíc i vojensky) závislá nyní – kvůli fiasku Green Dealu, neprozíravému antijadernému postoji a nepromyšlené sázce na neřiditelné obnovitelné zdroje. Tedy přesněji: Evropa jej zajímá, ale jen proto, že prý Spojené státy odírá. S EU mají totiž USA ještě větší schodek zahraničního obchodu než s Mexikem, Kanadou nebo Čínou.
Možné oteplení vztahů Washingtonu s Moskvou, Rijádem, ba Teheránem představuje z hlediska Číny zásadní hrozbu, Peking se tak v obavě před zesílením globální moci USA a v obavě z jejich nových aliancí může rozhodnout přepadnout Tchaj-wan, než se síly ve světě přeskupí v jeho neprospěch.
Definitivně by ale takovým aktem znemožnila budování aliance s Evropou, jež se z velké části nyní cítí Spojenými státy historicky zrazena a představuje tak potenciálně celkem logického partnera Číny v novém geopolitickém pořádku. Nevýhodu Evropy coby možného čínského spojence představuje fakt, že je z hlediska energetických surovin poměrně chudá, podobně jako Čína (pokud tedy Evropa nebude na svém území svolná k environmentálně zatěžující těžbě zemního plynu tzv. frakováním).
Dějiny v těchto dnech běží mnohem rychleji, než si svět uvykl. Ale tak to historicky občas bývá; stačí vzpomenout na přeskupení sil ve světě na přelomu 80. a 90. let minulého století. Dlouho se nic moc nedělo, ale prakticky naráz padly železná opona, Berlínská zeď i Sovětský svaz. Éra, jež poté nastala, se nyní zdá být definitivně pryč. V novém multipolárním světě, kde nutně nastane útlum globalizace a světového obchodu, bude rozhodovat vojenská síla a vlastní energetické a nerostné bohatství, případně budování strategických aliancí se zeměmi, jež takovým bohatstvím disponují. USA už to pochopily, Evropa zatím ne…
Trumpova hrozba vojenským opuštěním Evropy nutí země starého kontinentu, včetně Česka, leckdy dramaticky navyšovat výdaje na zbrojení.
V polovině minulého proto nastal výprodej německých dluhopisů, který posléze otřásl příslušnými trhy celosvětově. Například náklady půjčování japonské vlády narostly nejvýše za posledních více než deset let. Výnos desetiletého japonského dluhopisu ve čtvrtek poskočil až na 1,5 procenta, nejvýše od června 2009. Náklady půjčování narůstají také vládám v Austrálii, na Novém Zélandu nebo v USA.
Klíčovým důvodem otřesu světových dluhopisových trhů je vedle obavy z inflačního dopadu obchodních válek historický obrat Německa. Jeho duo pravděpodobných nadcházejících vládních stran, křesťanských a sociálních demokratů, v úterý minulý týden oznámilo plán zřízení dvou obřích fondů, v objemu dohromady 900 miliard eur, jež by měly financovat zbrojení a infrastrukturu. Jde o nejzásadnější obrat v německé hospodářské politice minimálně od znovusjednocení země v říjnu 1990.
V té souvislosti dojde také k uvolnění ústavních pravidel německé dluhové brzdy, přičemž nadcházející kancléř Friedrich Merz volá i po uvolnění rozpočtových pravidel Evropské unie tak, aby bylo možné celounijně investovat mnohem více právě do zbrojení a zajištění bezpečnosti.
Mezinárodní investoři se tudíž v půli minulého týdne zbavovali německých dluhopisů tak masivně, že ty zažily svůj nejhorší den minimálně za posledních 35 let, za období od března 1990, tedy ještě před znovusjednocením Německa. Investoři totiž začínají započítávat výrazné zadlužování německé a obecně evropských vlád, z nichž některé se již nyní potýkají s vysokým dluhem.
Také česká vláda bude navyšovat výdaje na zbrojení. Od příštího roku tempem 0,2 % HDP ročně tak, aby roku 2030 dávala na zbrojení 3 % HDP.
Například patnáctileté dluhopisy české vlády z těchto důvodů ve středu minulý týden zažžily nejhorší den od začátku léta 2023. Výrazně narůstá výnos (tedy se prodražuje dluh české vlády) i na kratších splatnostech. Tento vývoj se pak silně promítá do zdražování zdrojů, jimiž banky kryjí poskytované hypotéky. Takže například sazba pětiletého korunového úrokového swapu stoupla ve středu minulý týden nejvýrazněji od loňského dubna.
Od této sazby se poměrně těsně odvíjí úrok na hypotékách při tak časté, pětileté fixaci. Pro banky je tudíž nyní krytí těchto hypoték dokonce dražší než před rokem touto dobou.
Na druhou stranu, větší zadlužení Evropy znamená hlubší deficity, tedy výraznější inflační tlaky, které by měly vést Českou národní banku k tomu, že bude snižovat svoji základní úrokovou sazbu ještě pomaleji, než se dosud čekalo.
A protože od této sazby se poměrně těsně odvíjejí úrokové sazby na vkladech střadatelů v bankách, například na spořících účtech, ty by mohly být v nadcházející době úročeny o něco příznivěji, než se dosud mínilo.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
