Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit.
Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
Toto nové clo se ale neustavuje „na zelené louce“. Nahrazuje dočasnou desetiprocentní americkou dovozní přirážku, kterou Trumpova administrativa zavedla letos v únoru na dobu 150 dnů a jejíž platnost nyní končí. Pro většinu evropského zboží se tedy celní zatížení proti dosavadnímu stavu výrazněji nezvýší. Nový režim spíše desetiprocentní bariéru, která měla být dočasná, mění v dlouhodobější součást americké obchodní politiky – „betonuje“ již existující dočasný stav.
Právě toto „zabetonování“ je pro české podniky závažnější než bezprostřední změna sazby. Český výrobce může být určitou dobu schopen nést část cla na úkor vlastní marže. Jestliže však musí počítat s desetiprocentním znevýhodněním trvale, začne přehodnocovat investice, výrobní kapacity i svou přítomnost na americkém trhu. Velké podniky mohou část výroby přesunout přímo do Spojených států, zatímco menší firmy, které si americký závod dovolit nemohou, mohou z tamního trhu postupně ustupovat.
Clo formálně odvádí americký dovozce. Ekonomický účet si ale mezi sebe rozdělí americký zákazník a evropský dodavatel. Americký odběratel se bude snažit přenést část nákladů zpět na českou firmu požadavkem na nižší cenu. Český vývozce tak buď ztratí část marže, nebo jeho výrobek v USA zdraží a stane se méně konkurenceschopným. Dotčeni budou tuzemští výrobci strojů, elektrotechniky, průmyslových zařízení, přesných přístrojů, skla, chemických výrobků a dalšího zboží s vyšší přidanou hodnotou.
Přímý český vývoz do Spojených států přitom zachycuje pouze část skutečného rizika. Česká ekonomika je hluboce zapojena do německých a dalších evropských dodavatelských řetězců. Český podnik může dodat komponent německému výrobci stroje nebo automobilu, který následně hotový výrobek prodá v USA. Ve statistice se česká produkce objeví jako vývoz do Německa, ekonomicky je však závislá na americké poptávce. Útlum německého exportu proto může český průmysl zasáhnout silněji než samotné přímé clo na české zboží.
Automobilový průmysl má zvláštní režim, protože automobily, jejich díly, ocel, hliník či měď podléhají jiným americkým bezpečnostním clům. Nové opatření tak není u těchto výrobků jednoduše dalším clem navrch. České automobilky a jejich dodavatelé ale zůstávají zasaženi již existujícími bariérami a případným poklesem výroby evropských automobilek pro americký trh. Podle amerických pravidel mají být některé produkty, na něž se už vztahují jiná sektorová cla, z nového opatření vyňaty.
Izolovaný dodatečný dopad nynější změny na výkon české ekonomiky bude omezený. Během následujících dvanácti měsíců může představovat řádově několik setin procenta hrubého domácího produktu, tedy několik miliard korun. Podstatně větší je však dlouhodobá škoda plynoucí z celkového posunu americké obchodní politiky k trvalému protekcionismu. Proti hypotetickému světu nízkých cel může být výkon české ekonomiky postupně nižší o jednu až několik desetin procenta, zejména pokud se přidá další útlum Německa, rozšíření amerických cel nebo evropská odveta.
Pro českou inflaci by opatření nemělo představovat zásadní riziko. Cla budou působit především proti růstu, protože oslabí zahraniční poptávku a evropský průmysl. Určité proinflační riziko by přinesla slabší koruna nebo případná evropská odvetná cla, proti tomu by však působily nižší ceny průmyslových vstupů a slabší ekonomická aktivita. Pro Českou národní banku je proto nynější americký krok spíše dezinflačním než inflačním faktorem.
Zdůvodnění opatření bojem proti nucené práci navíc působí v případě Evropské unie značně účelově. Unie zákaz nucené práce zavádí a její pracovní standardy patří celosvětově k nejpřísnějším. Jde tedy především o nalezení nového právního základu, který umožní Trumpově administrativě pokračovat v plošném celním zatížení poté, co předchozí tarifní mechanismy narazily u amerických soudů.
Českou ekonomiku nová cla sama o sobě neochromí. Dále však oslabují model, na němž Česko vyrostlo – tedy volný světový obchod, otevřené trhy a zapojení do přeshraničních průmyslových řetězců. Největší hrozbou není jednorázové zvýšení ceny konkrétního českého výrobku v USA, ale postupná proměna desetiprocentního cla v nový normál světového obchodu.
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit.
Nejméně 15 lidí nepřežilo další ruské útoky na Ukrajině. Hned deset obětí je hlášeno z výstavy dronových technologií nedaleko Kyjeva, kde Rusové udeřili balistickými raketami. Informovala o tom BBC.
Jsme téměř na přelomu července a srpna, tedy uprostřed léta. Počasí je ale v posledních dnech poměrně chladné, což platí především v ranních hodinách. Místy dokonce padají minima pod nulu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.