Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit.
Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
Toto nové clo se ale neustavuje „na zelené louce“. Nahrazuje dočasnou desetiprocentní americkou dovozní přirážku, kterou Trumpova administrativa zavedla letos v únoru na dobu 150 dnů a jejíž platnost nyní končí. Pro většinu evropského zboží se tedy celní zatížení proti dosavadnímu stavu výrazněji nezvýší. Nový režim spíše desetiprocentní bariéru, která měla být dočasná, mění v dlouhodobější součást americké obchodní politiky – „betonuje“ již existující dočasný stav.
Právě toto „zabetonování“ je pro české podniky závažnější než bezprostřední změna sazby. Český výrobce může být určitou dobu schopen nést část cla na úkor vlastní marže. Jestliže však musí počítat s desetiprocentním znevýhodněním trvale, začne přehodnocovat investice, výrobní kapacity i svou přítomnost na americkém trhu. Velké podniky mohou část výroby přesunout přímo do Spojených států, zatímco menší firmy, které si americký závod dovolit nemohou, mohou z tamního trhu postupně ustupovat.
Clo formálně odvádí americký dovozce. Ekonomický účet si ale mezi sebe rozdělí americký zákazník a evropský dodavatel. Americký odběratel se bude snažit přenést část nákladů zpět na českou firmu požadavkem na nižší cenu. Český vývozce tak buď ztratí část marže, nebo jeho výrobek v USA zdraží a stane se méně konkurenceschopným. Dotčeni budou tuzemští výrobci strojů, elektrotechniky, průmyslových zařízení, přesných přístrojů, skla, chemických výrobků a dalšího zboží s vyšší přidanou hodnotou.
Přímý český vývoz do Spojených států přitom zachycuje pouze část skutečného rizika. Česká ekonomika je hluboce zapojena do německých a dalších evropských dodavatelských řetězců. Český podnik může dodat komponent německému výrobci stroje nebo automobilu, který následně hotový výrobek prodá v USA. Ve statistice se česká produkce objeví jako vývoz do Německa, ekonomicky je však závislá na americké poptávce. Útlum německého exportu proto může český průmysl zasáhnout silněji než samotné přímé clo na české zboží.
Automobilový průmysl má zvláštní režim, protože automobily, jejich díly, ocel, hliník či měď podléhají jiným americkým bezpečnostním clům. Nové opatření tak není u těchto výrobků jednoduše dalším clem navrch. České automobilky a jejich dodavatelé ale zůstávají zasaženi již existujícími bariérami a případným poklesem výroby evropských automobilek pro americký trh. Podle amerických pravidel mají být některé produkty, na něž se už vztahují jiná sektorová cla, z nového opatření vyňaty.
Izolovaný dodatečný dopad nynější změny na výkon české ekonomiky bude omezený. Během následujících dvanácti měsíců může představovat řádově několik setin procenta hrubého domácího produktu, tedy několik miliard korun. Podstatně větší je však dlouhodobá škoda plynoucí z celkového posunu americké obchodní politiky k trvalému protekcionismu. Proti hypotetickému světu nízkých cel může být výkon české ekonomiky postupně nižší o jednu až několik desetin procenta, zejména pokud se přidá další útlum Německa, rozšíření amerických cel nebo evropská odveta.
Pro českou inflaci by opatření nemělo představovat zásadní riziko. Cla budou působit především proti růstu, protože oslabí zahraniční poptávku a evropský průmysl. Určité proinflační riziko by přinesla slabší koruna nebo případná evropská odvetná cla, proti tomu by však působily nižší ceny průmyslových vstupů a slabší ekonomická aktivita. Pro Českou národní banku je proto nynější americký krok spíše dezinflačním než inflačním faktorem.
Zdůvodnění opatření bojem proti nucené práci navíc působí v případě Evropské unie značně účelově. Unie zákaz nucené práce zavádí a její pracovní standardy patří celosvětově k nejpřísnějším. Jde tedy především o nalezení nového právního základu, který umožní Trumpově administrativě pokračovat v plošném celním zatížení poté, co předchozí tarifní mechanismy narazily u amerických soudů.
Českou ekonomiku nová cla sama o sobě neochromí. Dále však oslabují model, na němž Česko vyrostlo – tedy volný světový obchod, otevřené trhy a zapojení do přeshraničních průmyslových řetězců. Největší hrozbou není jednorázové zvýšení ceny konkrétního českého výrobku v USA, ale postupná proměna desetiprocentního cla v nový normál světového obchodu.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.