Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit.
Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
Toto nové clo se ale neustavuje „na zelené louce“. Nahrazuje dočasnou desetiprocentní americkou dovozní přirážku, kterou Trumpova administrativa zavedla letos v únoru na dobu 150 dnů a jejíž platnost nyní končí. Pro většinu evropského zboží se tedy celní zatížení proti dosavadnímu stavu výrazněji nezvýší. Nový režim spíše desetiprocentní bariéru, která měla být dočasná, mění v dlouhodobější součást americké obchodní politiky – „betonuje“ již existující dočasný stav.
Právě toto „zabetonování“ je pro české podniky závažnější než bezprostřední změna sazby. Český výrobce může být určitou dobu schopen nést část cla na úkor vlastní marže. Jestliže však musí počítat s desetiprocentním znevýhodněním trvale, začne přehodnocovat investice, výrobní kapacity i svou přítomnost na americkém trhu. Velké podniky mohou část výroby přesunout přímo do Spojených států, zatímco menší firmy, které si americký závod dovolit nemohou, mohou z tamního trhu postupně ustupovat.
Clo formálně odvádí americký dovozce. Ekonomický účet si ale mezi sebe rozdělí americký zákazník a evropský dodavatel. Americký odběratel se bude snažit přenést část nákladů zpět na českou firmu požadavkem na nižší cenu. Český vývozce tak buď ztratí část marže, nebo jeho výrobek v USA zdraží a stane se méně konkurenceschopným. Dotčeni budou tuzemští výrobci strojů, elektrotechniky, průmyslových zařízení, přesných přístrojů, skla, chemických výrobků a dalšího zboží s vyšší přidanou hodnotou.
Přímý český vývoz do Spojených států přitom zachycuje pouze část skutečného rizika. Česká ekonomika je hluboce zapojena do německých a dalších evropských dodavatelských řetězců. Český podnik může dodat komponent německému výrobci stroje nebo automobilu, který následně hotový výrobek prodá v USA. Ve statistice se česká produkce objeví jako vývoz do Německa, ekonomicky je však závislá na americké poptávce. Útlum německého exportu proto může český průmysl zasáhnout silněji než samotné přímé clo na české zboží.
Automobilový průmysl má zvláštní režim, protože automobily, jejich díly, ocel, hliník či měď podléhají jiným americkým bezpečnostním clům. Nové opatření tak není u těchto výrobků jednoduše dalším clem navrch. České automobilky a jejich dodavatelé ale zůstávají zasaženi již existujícími bariérami a případným poklesem výroby evropských automobilek pro americký trh. Podle amerických pravidel mají být některé produkty, na něž se už vztahují jiná sektorová cla, z nového opatření vyňaty.
Izolovaný dodatečný dopad nynější změny na výkon české ekonomiky bude omezený. Během následujících dvanácti měsíců může představovat řádově několik setin procenta hrubého domácího produktu, tedy několik miliard korun. Podstatně větší je však dlouhodobá škoda plynoucí z celkového posunu americké obchodní politiky k trvalému protekcionismu. Proti hypotetickému světu nízkých cel může být výkon české ekonomiky postupně nižší o jednu až několik desetin procenta, zejména pokud se přidá další útlum Německa, rozšíření amerických cel nebo evropská odveta.
Pro českou inflaci by opatření nemělo představovat zásadní riziko. Cla budou působit především proti růstu, protože oslabí zahraniční poptávku a evropský průmysl. Určité proinflační riziko by přinesla slabší koruna nebo případná evropská odvetná cla, proti tomu by však působily nižší ceny průmyslových vstupů a slabší ekonomická aktivita. Pro Českou národní banku je proto nynější americký krok spíše dezinflačním než inflačním faktorem.
Zdůvodnění opatření bojem proti nucené práci navíc působí v případě Evropské unie značně účelově. Unie zákaz nucené práce zavádí a její pracovní standardy patří celosvětově k nejpřísnějším. Jde tedy především o nalezení nového právního základu, který umožní Trumpově administrativě pokračovat v plošném celním zatížení poté, co předchozí tarifní mechanismy narazily u amerických soudů.
Českou ekonomiku nová cla sama o sobě neochromí. Dále však oslabují model, na němž Česko vyrostlo – tedy volný světový obchod, otevřené trhy a zapojení do přeshraničních průmyslových řetězců. Největší hrozbou není jednorázové zvýšení ceny konkrétního českého výrobku v USA, ale postupná proměna desetiprocentního cla v nový normál světového obchodu.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
