Červnová inflace v Česku překvapila výrazně směrem dolů. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly jen o 1,5 procenta. Jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali.
Část ekonomů očekávala hodnotu začínající dvojkou, případně inflaci jen mírně pod dvěma procenty (medián odhadů činil dle agentury Bloomberg 1,8 procenta). Výsledek proto poněkud mění debatu o dalším vývoji cen i o dalších krocích České národní banky. Na což koruna bezprostředně reagovala oslabením vůči euru o 0,2 procenta. Trh totiž přehodnocuje svůj odhad toho, jak moc bude muset být Česká národní banka restriktivní, aby inflace krotila. A relativně nižší úrokové sazby korunu spíše oslabí, kvůli jejímu méně atraktivnímu úročení.
Na první pohled je nižší než očekávaná inflace velmi příznivou zprávou pro domácnosti. Inflace je nejen pod dvouprocentním cílem ČNB, ale i bezpečně pod horní hranicí tolerančního pásma. Po květnových 2,1 procenta navíc zřetelně zpomalila. Podstatná je ale struktura. Celkový údaj stlačily zejména potraviny, energie a zboží. Potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně levnější o 3,4 procenta a proti květnu o 1,3 procenta. Energie, kam statisticky patří také pohonné hmoty, zlevnily meziročně o jedno procento a meziměsíčně o 2,8 procenta. Zboží jako celek bylo meziročně levnější o 0,4 procenta.
To ovšem neznamená, že inflační tlak v ekonomice zmizel. Služby v červnu zdražily meziročně o 4,5 procenta a meziměsíčně o 0,4 procenta. Index bez energií, potravin, alkoholu a tabáku rostl o 3,1 procenta, tedy stále znatelně nad inflačním cílem. Levnější potraviny, energie a část zboží tak nyní překrývají pokračující zdražování ve službách, za nímž stojí zejména mzdy, nájmy, vlastnické bydlení a silnější domácí poptávka.
Důležité je také to, že červnová inflace by bez zásahů vlády velmi pravděpodobně začínala dvojkou. Samotné převedení poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet podle Ministerstva financí snižuje letošní inflaci zhruba o 0,4 procentního bodu, jak plyne z kalkulace ČNB. K tomu se v červnu přidala regulace cen pohonných hmot, kombinující stropování marží a mimořádné snížení spotřební daně na naftu. Ta ubrala červnové inflaci nejméně 0,1 procentního bodu. Bez těchto dvou opatření by se tedy inflace nepohybovala kolem 1,5 procenta, nýbrž kolem dvou procent.
Z makroekonomického hlediska jde o dvojsečný vývoj. Vláda domácnostem pomáhá tlumit cenový šok a brání tomu, aby se dražší pohonné hmoty rychleji propsaly do cen dopravy, potravin a služeb. Zároveň však část nízké inflace není výsledkem trvalého odeznění cenových tlaků, nýbrž přesunu nákladů ze spotřebitelských cen do veřejných rozpočtů. Regulace paliv navíc podle Ministerstva financí znamená rozpočtový dopad nižší spotřební daně zhruba miliardu korun měsíčně. Regulace paliv však nejspíše už za necelé dva týdny skončí, pokud se opět nezkomplikuje situace v Preském zálivu.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.