Červnová inflace v Česku překvapila výrazně směrem dolů. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly jen o 1,5 procenta. Jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali.
Část ekonomů očekávala hodnotu začínající dvojkou, případně inflaci jen mírně pod dvěma procenty (medián odhadů činil dle agentury Bloomberg 1,8 procenta). Výsledek proto poněkud mění debatu o dalším vývoji cen i o dalších krocích České národní banky. Na což koruna bezprostředně reagovala oslabením vůči euru o 0,2 procenta. Trh totiž přehodnocuje svůj odhad toho, jak moc bude muset být Česká národní banka restriktivní, aby inflace krotila. A relativně nižší úrokové sazby korunu spíše oslabí, kvůli jejímu méně atraktivnímu úročení.
Na první pohled je nižší než očekávaná inflace velmi příznivou zprávou pro domácnosti. Inflace je nejen pod dvouprocentním cílem ČNB, ale i bezpečně pod horní hranicí tolerančního pásma. Po květnových 2,1 procenta navíc zřetelně zpomalila. Podstatná je ale struktura. Celkový údaj stlačily zejména potraviny, energie a zboží. Potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně levnější o 3,4 procenta a proti květnu o 1,3 procenta. Energie, kam statisticky patří také pohonné hmoty, zlevnily meziročně o jedno procento a meziměsíčně o 2,8 procenta. Zboží jako celek bylo meziročně levnější o 0,4 procenta.
To ovšem neznamená, že inflační tlak v ekonomice zmizel. Služby v červnu zdražily meziročně o 4,5 procenta a meziměsíčně o 0,4 procenta. Index bez energií, potravin, alkoholu a tabáku rostl o 3,1 procenta, tedy stále znatelně nad inflačním cílem. Levnější potraviny, energie a část zboží tak nyní překrývají pokračující zdražování ve službách, za nímž stojí zejména mzdy, nájmy, vlastnické bydlení a silnější domácí poptávka.
Důležité je také to, že červnová inflace by bez zásahů vlády velmi pravděpodobně začínala dvojkou. Samotné převedení poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet podle Ministerstva financí snižuje letošní inflaci zhruba o 0,4 procentního bodu, jak plyne z kalkulace ČNB. K tomu se v červnu přidala regulace cen pohonných hmot, kombinující stropování marží a mimořádné snížení spotřební daně na naftu. Ta ubrala červnové inflaci nejméně 0,1 procentního bodu. Bez těchto dvou opatření by se tedy inflace nepohybovala kolem 1,5 procenta, nýbrž kolem dvou procent.
Z makroekonomického hlediska jde o dvojsečný vývoj. Vláda domácnostem pomáhá tlumit cenový šok a brání tomu, aby se dražší pohonné hmoty rychleji propsaly do cen dopravy, potravin a služeb. Zároveň však část nízké inflace není výsledkem trvalého odeznění cenových tlaků, nýbrž přesunu nákladů ze spotřebitelských cen do veřejných rozpočtů. Regulace paliv navíc podle Ministerstva financí znamená rozpočtový dopad nižší spotřební daně zhruba miliardu korun měsíčně. Regulace paliv však nejspíše už za necelé dva týdny skončí, pokud se opět nezkomplikuje situace v Preském zálivu.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa výrazně stupňuje tlak na Írán a vyhlásila takzvaný „hospodářský Den D“. Cílem této strategie je maximální ekonomická izolace Teheránu a zamezení obcházení stávajících sankcí za pomoci třetích zemí.
Izraelská vláda pokročila v realizaci mezinárodně kritizovaného plánu výstavby ve sporné oblasti E1 na Západním břehu Jordánu. Ministerstvo výstavby zveřejnilo výzvu k předkládání nabídek na výstavbu více než 1 200 bytových jednotek v těsné blízkosti Jeruzaléma. Cílem projektu je vytvořit souvislý blok židovských osad, který propojí Východní Jeruzalém s dalšími osadami na Západním břehu. Tento krok by fakticky rozdělením území na severní a jižní část znemožnil vznik celistvého palestinského státu.
Druhé polovině pracovního týdne tentokrát dominují bouřky, které budou hrozit i v pátek. Klid nastane během víkendu, kdy by srážky měly ustat. Zároveň se očekávají příjemné letní teploty. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruský politik Sergej Mironov pohrozil Velké Británii útokem, při němž by mohla být použita raketa Orešnik. Cílem by byly továrny, v nichž se na Ostrovech vyrábějí bezpilotní stroje, které slouží ukrajinské armádě při útocích na cíle v Rusku.
Írán dopředu promýšlí, jak by reagoval na možnou další eskalaci konfliktu ze strany Spojených států amerických. Nabízejí se i útoky na evropské vojenské základny, zjistil deník Financial Times. Cílem by se mohla stát zařízení, která využívá americká armáda.
Kontroverzní poslanec Filip Turek (Motoristé) dostává do problémů i lidi ze svého blízkého okolí. Jeden člověk z ministerstva životního prostředí musel podávat vysvětlení na policii v souvislosti s kauzou Turkových výroků na sociálních sítích.