Červnová inflace v Česku překvapila výrazně směrem dolů. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly jen o 1,5 procenta. Jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali.
Část ekonomů očekávala hodnotu začínající dvojkou, případně inflaci jen mírně pod dvěma procenty (medián odhadů činil dle agentury Bloomberg 1,8 procenta). Výsledek proto poněkud mění debatu o dalším vývoji cen i o dalších krocích České národní banky. Na což koruna bezprostředně reagovala oslabením vůči euru o 0,2 procenta. Trh totiž přehodnocuje svůj odhad toho, jak moc bude muset být Česká národní banka restriktivní, aby inflace krotila. A relativně nižší úrokové sazby korunu spíše oslabí, kvůli jejímu méně atraktivnímu úročení.
Na první pohled je nižší než očekávaná inflace velmi příznivou zprávou pro domácnosti. Inflace je nejen pod dvouprocentním cílem ČNB, ale i bezpečně pod horní hranicí tolerančního pásma. Po květnových 2,1 procenta navíc zřetelně zpomalila. Podstatná je ale struktura. Celkový údaj stlačily zejména potraviny, energie a zboží. Potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně levnější o 3,4 procenta a proti květnu o 1,3 procenta. Energie, kam statisticky patří také pohonné hmoty, zlevnily meziročně o jedno procento a meziměsíčně o 2,8 procenta. Zboží jako celek bylo meziročně levnější o 0,4 procenta.
To ovšem neznamená, že inflační tlak v ekonomice zmizel. Služby v červnu zdražily meziročně o 4,5 procenta a meziměsíčně o 0,4 procenta. Index bez energií, potravin, alkoholu a tabáku rostl o 3,1 procenta, tedy stále znatelně nad inflačním cílem. Levnější potraviny, energie a část zboží tak nyní překrývají pokračující zdražování ve službách, za nímž stojí zejména mzdy, nájmy, vlastnické bydlení a silnější domácí poptávka.
Důležité je také to, že červnová inflace by bez zásahů vlády velmi pravděpodobně začínala dvojkou. Samotné převedení poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet podle Ministerstva financí snižuje letošní inflaci zhruba o 0,4 procentního bodu, jak plyne z kalkulace ČNB. K tomu se v červnu přidala regulace cen pohonných hmot, kombinující stropování marží a mimořádné snížení spotřební daně na naftu. Ta ubrala červnové inflaci nejméně 0,1 procentního bodu. Bez těchto dvou opatření by se tedy inflace nepohybovala kolem 1,5 procenta, nýbrž kolem dvou procent.
Z makroekonomického hlediska jde o dvojsečný vývoj. Vláda domácnostem pomáhá tlumit cenový šok a brání tomu, aby se dražší pohonné hmoty rychleji propsaly do cen dopravy, potravin a služeb. Zároveň však část nízké inflace není výsledkem trvalého odeznění cenových tlaků, nýbrž přesunu nákladů ze spotřebitelských cen do veřejných rozpočtů. Regulace paliv navíc podle Ministerstva financí znamená rozpočtový dopad nižší spotřební daně zhruba miliardu korun měsíčně. Regulace paliv však nejspíše už za necelé dva týdny skončí, pokud se opět nezkomplikuje situace v Preském zálivu.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.
Americký prezident Donald Trump oznámil vytvoření nové pracovní skupiny zaměřené na umělou inteligenci s názvem „Super Intelligence Force“. V čele tohoto orgánu stane ředitel národních zpravodajských služeb Jay Clayton. Nový tým má zajistit, aby si Spojené státy udržely vedoucí postavení ve vývoji této technologie. Zároveň bude koordinovat komunikaci federální vlády s veřejností, spotřebiteli i technologickými firmami.