Volič se dnes ocitá v džungli slibů a programových tezí. Dvacet šest stran nabízí stovky stran textů, a není v lidských silách je všechny projít, natož zasadit do kontextu. Proto nabízíme přehled podle hlavních témat a směrů, v nichž se politické síly profilují – od daní a ekonomiky přes energetiku až po zahraniční politiku či hodnotové otázky. Neříkáme, koho volit. Naopak, naším cílem je maximální nestrannost a objektivita. Ukazujeme, jaké strany stojí na které straně pomyslné barikády, aby si každý mohl sám udělat jasno, komu je nejblíže.
Nižší daně, progresivní zdanění, levnější energie, zákaz emisních povolenek, dostupnější potraviny, nulové DPH na základní položky, větší bezpečnost, užší spolupráce se Západem, nebo naopak důraz na Visegrád, silnější a profesionálnější armáda. To vše jsou požadavky, které část voličů vítá – a jiní by je naopak odmítli s odporem. A to ani nemluvíme o hodnotových otázkách, jako manželství pro všechny či právo na potrat.
Na stole leží programy šestadvaceti stran, stovky, možná tisíce stran textů. Pročíst je, pochopit a zasadit do kontextu je nad síly běžného voliče – a upřímně, i mnoha novinářů. A navíc, všichni vědí, že mezi volebním slibem a skutečným vládním programem zeje velká a nepřekročitelná propast.
Daně a ekonomika
Hospodářská témata patří tradičně k tomu, co voliči sledují nejpozorněji. Daně, výdaje státu a hospodářský růst jsou zkrátka každodenní realitou, nikoli abstraktní ideologií.
Část stran – například Voluntia nebo Motoristé sobě – sází na minimalizaci role státu a na co nejnižší daňové zatížení. Jejich programy zahrnují požadavky na deregulaci, omezení dotací, zjednodušení byrokracie či snížení odvodů živnostníkům. Argumentují, že právě přílišná regulace a vysoké odvody dusí podnikavost a brzdí růst. Podobnou rétoriku používá i hnutí ANO, které voličům tradičně slibuje „nižší daně“ spojené s efektivnějším chodem státu. V jeho podání má jít o pragmatickou kombinaci nižší zátěže a lepší správy.
Na opačném konci spektra stojí zejména Levice, hnutí Česká republika na 1. místě! či progresivní Kruh. Tyto subjekty vycházejí z přesvědčení, že bez vyšší míry přerozdělování nelze udržet sociální stabilitu. Prosazují progresivní zdanění velkých firem, bank a majetných skupin, případně vyšší daňovou zátěž pro nadnárodní korporace. Podle nich je současný systém nastaven ve prospěch kapitálu a nikoli ve prospěch většiny společnosti.
Mezi těmito póly stojí koalice Spolu či hnutí STAN, které se prezentují střídmější rétorikou. Deklarují fiskální odpovědnost, důraz na stabilitu a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Zároveň slibují podporu podnikání a zjednodušení daňového systému, ovšem bez zásadních ideologických výkyvů. Jejich programy se nesou v duchu „odpovědné správy“, která má vybalancovat potřebu příjmů státu s tlakem na konkurenceschopnost ekonomiky.
Jinými slovy: voliči, kteří věří, že stát má ustoupit a dát prostor podnikatelům, mají své favority. Ti, kdo žádají vyšší míru solidarity a přerozdělování, rovněž najdou své zastánce. A pro ty, kdo hledají střední cestu, existují strany, které slibují spíše umírněnou stabilitu než radikální přístup.
Energie a klima
Energetika a klimatická politika patří k nejostřeji sledovaným a zároveň nejvíce polarizujícím tématům letošních voleb. Zasahují totiž přímo do peněženek domácností i do konkurenceschopnosti českého průmyslu.
Strany jako SPD, ANO, Motoristé sobě či ČSSD – suverenita volí konfrontační tón vůči Evropské unii a jejímu klimatickému balíčku. Jednoznačně odmítají emisní povolenky, které považují za zbytečnou finanční zátěž pro firmy i spotřebitele. „Zelená agenda“ EU je v jejich pojetí spíše hrozbou než příležitostí – podle nich podlamuje ekonomiku, zdražuje energie a ohrožuje sociální stabilitu. ČSSD – suverenita jde ještě dál: navrhuje zestátnění energetiky a odchod z lipské burzy, což má zajistit levnější elektřinu pro české domácnosti.
Na druhém pólu stojí liberálně-progresivní subjekty: Piráti, Volt, Kruh a mladá Generace. Jejich programy jednoznačně sází na udržitelnost, rozvoj obnovitelných zdrojů a ekologickou transformaci hospodářství. Tvrdí, že Česká republika se nemůže tvářit, že klimatická změna neexistuje, a že dlouhodobě je právě přechod k čisté energetice jedinou cestou k prosperitě i mezinárodní důvěryhodnosti.
Mezi těmito póly se snaží manévrovat koalice Spolu a hnutí STAN. Nabízejí pragmatickou „střední cestu“: modernizaci energetických sítí, výstavbu nových jaderných bloků a postupný přechod k čistším zdrojům, ovšem bez radikálních kroků, které by otřásly domácím průmyslem nebo ohrozily energetickou bezpečnost. Jejich strategie cílí na voliče, kteří odmítají ostré ideologické spory a hledají spíše stabilitu a předvídatelnost.
Bezpečnost a zahraniční politika
Otázka zahraniční orientace a bezpečnostních závazků patří k nejostřejším liniím, které českou politiku dělí. Na jedné straně stojí strany, jež považují členství v NATO a Evropské unii za základní pilíř bezpečnosti a prosperity. Koalice Spolu, STAN, mladá Generace i Piráti jednoznačně zdůrazňují zakotvení České republiky v euroatlantickém prostoru. V jejich programech nechybí důraz na modernizaci armády, navyšování výdajů na obranu a aktivní účast v aliančních misích.
Odlišný přístup nabízí ANO, které sice NATO neodmítá, ale v evropské politice klade větší důraz na spolupráci v rámci regionálních uskupení, zejména Visegrádské čtyřky. To odpovídá dlouhodobé snaze Andreje Babiše profilovat Česko spíše jako středoevropského hráče, jenž se opírá o spolupráci s Polskem, Maďarskem a Slovenskem, než jako motor hlubší evropské integrace.
Na opačném konci spektra najdeme subjekty, které staví na kritice současného ukotvení země. SPD, uskupení Stačilo! či ČSSD – suverenita hovoří o „národní suverenitě“, kterou podle nich EU a NATO oslabují. Zvláště Stačilo! jde ještě dál – požaduje referendum o vystoupení z obou organizací a prosazuje neutrální zahraniční politiku. Tyto strany často spojují otázku bezpečnosti i s kritikou podpory Ukrajiny.
Ještě radikálnější pozici zaujímá hnutí Česká republika na 1. místě!, které kromě požadavku na odchod z EU volá po orientaci na alternativní uskupení BRICS. Takové návrhy působí na část voličů atraktivně jako protestní gesto, zároveň ale odrážejí spíše radikální a okrajový charakter než reálně proveditelnou koncepci zahraniční politiky.
Hodnotová a společenská témata
Kulturně-hodnotové otázky dokážou společnost rozdělit neméně výrazně než daně nebo energetika. Týkají se základních představ o rodině, právu jednotlivce a roli státu v intimních otázkách.
Liberálně-progresivní proud zastupují Piráti, Volt, Kruh či Levice. Tyto subjekty otevřeně prosazují manželství pro všechny, rozšíření práv menšin a jasné ústavní zakotvení práva na potrat. Argumentují tím, že stát má garantovat rovnost a chránit individuální svobody i v otázkách, které jsou pro konzervativní část společnosti citlivé. V jejich pojetí jde o krok k moderní a otevřené společnosti, která se hlásí k západním demokratickým standardům.
Na opačném konci spektra stojí strany jako SPD, monarchistická Koruna Česká a část konzervativního proudu uvnitř koalice Spolu. Tyto subjekty kladou důraz na ochranu tradiční rodiny, odmítají legislativní kroky rozšiřující definici manželství a staví se kriticky k liberálním reformám v oblasti reprodukčních práv. Jejich argumentace se opírá o kontinuitu, národní identitu a obavu z příliš rychlých kulturních změn.
Sociální oblast a bydlení
Rostoucí ceny bydlení, dostupnost sociálních služeb a kvalita života obecně patří mezi témata, která rezonují napříč politickým spektrem. Volební programy zde ukazují dva hlavní přístupy – jeden sází na silnější roli státu, druhý na větší prostor pro trh.
Stačilo!, Kruh či ČSSD – suverenita vidí řešení v aktivní roli státu a obcí. Slibují masivní výstavbu obecních a družstevních bytů, regulaci velkých pronajímatelů a důraz na sociální politiku, která má pomoci především rodinám a seniorům. ČSSD – suverenita navíc přidává myšlenku rozsáhlejšího dohledu nad obchodními řetězci, aby podle ní nebyli spotřebitelé vystaveni neúměrným maržím.
Na opačné straně stojí liberálnější subjekty, jako Voluntia, Motoristé sobě či částečně i ANO. Ty zdůrazňují deregulaci stavebních procesů, zjednodušení pravidel pro developery a obecně podporu volného trhu. Argumentují, že právě byrokratická zátěž a složitá legislativa prodražují stavby a brzdí dostupnost bydlení. V jejich podání je úlohou státu spíše odstranit překážky než aktivně vstupovat na trh.
Mezi těmito póly stojí například Spolu a STAN. Tyto subjekty nabízejí pragmatické řešení: rychlejší povolovací procesy, podporu hypoték a mírné státní zásahy, které mají usnadnit cestu k vlastnímu bydlení, avšak bez masivního přerozdělování či plošných regulací.
Vývoj hypotečních sazeb v Česku a Chorvatsku letos zpochybňuje rozšířenou představu, že za zdražováním českých hypoték stojí především růst výnosů tuzemských státních dluhopisů, způsobený údajným zhoršováním českých veřejných financí. Podle údajů Evropské centrální banky totiž v Chorvatsku hypotéky letos zlevňují, zatímco v Česku zdražují. Přitom výnosy desetiletých chorvatských státních dluhopisů rostou podle dat agentury Bloomberg výrazně rychleji než výnosy srovnatelných českých dluhopisů.
Přestože byl klíčový Hormuzský průliv po předchozím zablokování opět zprůchodněn pro námořní dopravu, ceny benzínu a motorové nafty po celém světě zůstávají na rekordních hodnotách. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech dosahuje 4,36 dolaru za galon, což představuje historické maximum pro toto roční období, a nafta se pohybuje těsně pod svými dřívějšími rekordy. Původní výpadek v dodávkách ropy způsobený konfliktem s Íránem se tak proměnil v rozsáhlejší energetickou krizi. Ta v současnosti tvrdě dopadá na řidiče, autodopravce i zemědělce v globálním měřítku.
Turecký ministr pro životní prostředí a nastávající předseda klimatického summitu COP31 Murat Kurum vyzval bohaté státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více prostředků než na svou obranu. Na přípravné konferenci v souostroví Fidži zdůraznil, že změna klimatu představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro celý svět. Setkání zástupců přibližně devíti desítek zemí v pacifickém regionu předchází hlavnímu globálnímu klimasummitu, který se uskuteční v listopadu v turecké Antalyi.
Někdejší britský princ Andrew Mountbatten-Windsor obdrží finanční kompenzaci ve výši 302 tisíc liber (v přepočtu přibližně devět milionů korun) za předčasné ukončení nájemní smlouvy k sídlu Royal Lodge ve Windsoru. Majetková správa britské koruny Crown Estate v pátek potvrdila, že bývalý vévoda z Yorku panskou rezidenci oficiálně vrátil o více než padesát let dříve, než původně plánoval. Podle platných smluvních podmínek mu tak vznikl nárok na navrácení části investovaných financí.
V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou.
Americké a ukrajinské delegace se v pátek scházejí v Miami na dvoudenním jednání o nových návrzích na ukončení konfliktu na Ukrajině. Klíčovým tématem rozhovorů má být možnost dojednání částečného příměří, které by se vztahovalo na ochranu energetické infrastruktury a bezpečnost námořních přeprav obilí. Jednání přichází v době, kdy se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží dosáhnout diplomatického posunu před nadcházejícími zimními měsíci a americkými kongresovými volbami.
Americký miliardář Elon Musk veřejně zpochybnil rovnocennost podmínek na indickém telekomunikačním trhu a položil otázku, zda je nejbohatší muž Asie Mukesh Ambani „skutečným šéfem Indie“. Reagoval tak na přetrvávající průtahy při schvalování vstupu jeho satelitní internetové sítě Starlink do země. Musk předtím obvinil nejmenované vlivné podnikatelské kruhy ze snahy zablokovat příchod jeho služby na tamní trh. Následně jmenovitě ukázal na Ambaniho, jehož konglomerát Reliance vlastní největšího indického mobilního operátora Jio.
Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v oblasti jihovýchodní Asie závažnou ekologickou a zdravotní krizi. Hustý toxický smog zasáhl sousední Singapur, Malajsii i Filipíny, přičemž v Singapuru dosáhlo znečištění ovzduší rekordních hodnot. Malajsijské úřady v reakci na zhoršující se situaci nařídily uzavření škol v několika státech. Smog se výrazně podepsal na viditelnosti v hlavních městech a zkomplikoval také přípravy na automobilové závody.
Společnost Anthropic zavedla ve svých pravidlech používání zásadní novinku, když uživatelům zakázala dlouhodobé a zbytečně hrubé či kruté chování vůči svým modelům umělé inteligence. Vývojářský tým stojící za populárním konverzačním systémem Claude tím reaguje na probíhající debaty o etice a možném vědomí pokročilých algoritmů. O změně podmínek informoval technologický server The Verge.
Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.
Severní pobřeží Mexického zálivu se intenzivně připravuje na úder sílícího hurikánu Isaias, který nabral na síle nad neobvykle teplými vodami oceánu. Hurikán dosáhl druhé kategorie s rychlostí větru dosahující v přetrvalých nárazech přes sto šedesát kilometrů za hodinu. Podle meteorologů z Národního centra pro hurikány existuje vysoká pravděpodobnost, že před vstoupením na pevninu přechodně dosáhne síly třetí kategorie. Úřady již vyhlásily v několika amerických státech stav nouze a nařídily povinnou evakuaci nejvíce ohrožených pobřežních oblastí.
Navzdory vlně právních sporů, nelichotivým titulkům v médiích a nízké popularitě svého zakladatele Marka Zuckerberga prožívá technologický gigant Meta jedno z nejúspěšnějších období. Zatímco se společnost potýká s obviněními z negativního dopadu svých sociálních sítí na duševní zdraví dětí a mládeže, její tržní hodnota dosahuje dvou bilionů dolarů. Růst počtu uživatelů i finančních výsledků ukazuje, že komerční síla firmy zůstává do značné míry imunní vůči reputačním šrámům.