Budoucí německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost dodávek raket Taurus Ukrajině – a nevyloučil ani jejich použití proti Kerčskému mostu. Berlín tak výrazně mění tón. Z umírněného ekonomického giganta se začíná znovu rýsovat geopolitická mocnost – síla, se kterou bude muset Moskva nevyhnutelně počítat, a ideálně se jí silně obávat.
Budoucí německý kancléř naznačil, že by Německo mohlo Ukrajině poskytnout rakety dlouhého doletu typu Taurus. Ty by podle něj mohly být nasazeny k útokům na klíčové prvky ruské vojenské infrastruktury na okupovaném Krymu – včetně strategického Kerčského mostu, který spojuje poloostrov s ruskou pevninou. Informaci přinesl server Kyiv Independent.
Náznaky nového směru v německé zahraniční a obranné politice představují radikální odklon od dosavadního přístupu kancléře Olafa Scholze. Zatímco jeho vláda důsledně odmítala Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu, Friedrich Merz poprvé připustil, že taková podpora je možná. Nezavrhl přitom ani možnost útoku na Kerčský most, jenž je nejen klíčovou strategickou tepnou, ale i silným symbolem ruské nadvlády nad Krymem.
Tento posun je součástí hlubší proměny, kterou Německo zažívá poprvé od konce druhé světové války. Po téměř osmi dekádách pacifistické politiky, kdy Berlín kladl důraz především na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, se začíná přiklánět k aktivnější roli ve světové bezpečnosti. Až dosud se Německo snažilo pomáhat Ukrajině způsobem, který by nenarušil územní celistvost Ruské federace – například prostřednictvím dodávek tanků Leopard. Dnes však zaznívají zcela jiná slova.
Pro Moskvu to představuje přímé a vážné varování. Dějiny již dvakrát ukázaly, že střet mezi Německem a Ruskem má charakter nesmiřitelného nepřátelství – naposledy během světových válek. Přestože odpovědnost tehdy neslo převážně Německo, důsledky byly ničivé pro celý evropský kontinent.
Současné proměny nejsou náhlým výkyvem, ale reakcí na dvě zásadní skutečnosti: brutální ruskou agresi a zároveň rostoucí tlak ze strany americké administrativy, především během prezidentství Donalda Trumpa. V důsledku toho se z Berlína ozývá nový trend – Německo, zvyklé na umírněnost, se začíná hněvat.
To, co by ještě před několika lety znělo jako nebezpečné štvaní, dnes odráží geopolitickou realitu. Německo se pevně postavilo na stranu Západu. Neřídí se žádnou násilnou ideologií, a naopak je považováno za jeden z pilířů demokratického a ekonomického rozvoje v globálním měřítku.
Na to by Rusko mělo při svých dalších krocích pamatovat. Pokud bude pokračovat ve své agresi, může proti sobě postavit Německo – zemi, která se po desetiletí zříkala vojenské síly právě proto, že si dobře uvědomovala, co vše její síla znamená.
Evropská unie uvalila sankce na ruské vězeňské úředníky, které považuje za zodpovědné za smrt ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny. Sedmadvacetiletá Roščyna informovala o systematické politice mimosoudního zadržování a mučení ze strany Ruska na okupovaných územích Ukrajiny, než se sama stala její obětí. Zemřela loni po více než roce stráveném v ruském zajetí.
Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Prezident Spojených států Donald Trump vyvolal rozhořčení a široké odsouzení poté, co skupinu demokratických zákonodárců obvinil z "POBUŘUJÍCÍHO JEDNÁNÍ, trestaného SMRTÍ," a požadoval jejich zatčení. Stalo se tak poté, co tito zákonodárci zveřejnili video, v němž aktivní vojáky nabádali k odmítnutí nezákonných rozkazů.
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.
Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Americký 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který ve čtvrtek zveřejnil portál Axios, se setkal s ostrou kritikou světových médií. Plán mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO, omezí počet svých vojsk a předá Rusku značnou část svého území. Mnoho komentátorů zdůrazňuje, že navrhované podmínky jsou nepřijatelné. Německé deníky srovnávají plán s Mnichovskou dohodou z roku 1938 a Versailleskou smlouvou. Politico zase zdůrazňuje, že návrh amerického prezidenta je "úderem pro znepokojené Evropany," upozornil polský tisk.
Dvě z nejaktivnějších kyberzločineckých skupin napojených na stát – ruská Gamaredon a severokorejský kolektiv Lazarus – začaly sdílet zdroje a infrastrukturu. Vyplývá to z nového zjištění, které ve čtvrtek představila společnost Gen Digital, zabývající se kybernetickou bezpečností. Experti odhalili překrývající se taktiky a společně používanou infrastrukturu obou skupin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se záměrně vyhnul kritice nebo přímému odmítnutí amerického návrhu mírové dohody, přestože tento dokument zjevně silně odráží mnohé z požadavků Moskvy. Ve svém nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje mír a je připravena zapojit se do diplomacie a nečinit žádná ukvapená prohlášení. Uvedl, že Ukrajina je "připravena na konstruktivní, čestnou a efektivní práci."
S nejnovějším obratem prezidenta Donalda Trumpa ohledně zveřejnění Epsteinových spisů, které má k dispozici americké ministerstvo spravedlnosti – nejprve byl proti, pak pro, pak zase proti a teď opět pro – se jádro voličů MAGA konečně může dočkat dokumentů, které si dlouho přálo vidět. Dne 18. listopadu 2025 odpoledne Sněmovna drtivou většinou hlasovala pro zveřejnění spisů. Proti hlasoval pouze jeden republikán. Senát později téhož dne jednomyslně schválil opatření a poslal ho prezidentovi k podpisu. Trump jej podepsal 19. listopadu.
Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je připraven na "čestnou práci" se Spojenými státy poté, co obdržel návrh mírového plánu, který by měl vést k ukončení války s Ruskem. Podle tohoto plánu by Kyjev postoupil Rusku oblasti v Donbasu na východní Ukrajině, které má stále pod kontrolou, snížil by velikost své armády a zavázal se, že nevstoupí do NATO. Není zcela jasné, jak moc se Ukrajina podílela na přípravě tohoto návrhu, ale tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že USA jednaly "stejně s oběma stranami".
