Budoucí německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost dodávek raket Taurus Ukrajině – a nevyloučil ani jejich použití proti Kerčskému mostu. Berlín tak výrazně mění tón. Z umírněného ekonomického giganta se začíná znovu rýsovat geopolitická mocnost – síla, se kterou bude muset Moskva nevyhnutelně počítat, a ideálně se jí silně obávat.
Budoucí německý kancléř naznačil, že by Německo mohlo Ukrajině poskytnout rakety dlouhého doletu typu Taurus. Ty by podle něj mohly být nasazeny k útokům na klíčové prvky ruské vojenské infrastruktury na okupovaném Krymu – včetně strategického Kerčského mostu, který spojuje poloostrov s ruskou pevninou. Informaci přinesl server Kyiv Independent.
Náznaky nového směru v německé zahraniční a obranné politice představují radikální odklon od dosavadního přístupu kancléře Olafa Scholze. Zatímco jeho vláda důsledně odmítala Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu, Friedrich Merz poprvé připustil, že taková podpora je možná. Nezavrhl přitom ani možnost útoku na Kerčský most, jenž je nejen klíčovou strategickou tepnou, ale i silným symbolem ruské nadvlády nad Krymem.
Tento posun je součástí hlubší proměny, kterou Německo zažívá poprvé od konce druhé světové války. Po téměř osmi dekádách pacifistické politiky, kdy Berlín kladl důraz především na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, se začíná přiklánět k aktivnější roli ve světové bezpečnosti. Až dosud se Německo snažilo pomáhat Ukrajině způsobem, který by nenarušil územní celistvost Ruské federace – například prostřednictvím dodávek tanků Leopard. Dnes však zaznívají zcela jiná slova.
Pro Moskvu to představuje přímé a vážné varování. Dějiny již dvakrát ukázaly, že střet mezi Německem a Ruskem má charakter nesmiřitelného nepřátelství – naposledy během světových válek. Přestože odpovědnost tehdy neslo převážně Německo, důsledky byly ničivé pro celý evropský kontinent.
Současné proměny nejsou náhlým výkyvem, ale reakcí na dvě zásadní skutečnosti: brutální ruskou agresi a zároveň rostoucí tlak ze strany americké administrativy, především během prezidentství Donalda Trumpa. V důsledku toho se z Berlína ozývá nový trend – Německo, zvyklé na umírněnost, se začíná hněvat.
To, co by ještě před několika lety znělo jako nebezpečné štvaní, dnes odráží geopolitickou realitu. Německo se pevně postavilo na stranu Západu. Neřídí se žádnou násilnou ideologií, a naopak je považováno za jeden z pilířů demokratického a ekonomického rozvoje v globálním měřítku.
Na to by Rusko mělo při svých dalších krocích pamatovat. Pokud bude pokračovat ve své agresi, může proti sobě postavit Německo – zemi, která se po desetiletí zříkala vojenské síly právě proto, že si dobře uvědomovala, co vše její síla znamená.
Kauza kolem finančníka a zvrhlíka Jeffreyho Epsteina neotřásá jen britskou monarchií. V úzkých se ocitla i norská královská rodina, konkrétně korunní princezna Mette-Marit. V aktuálním rozhovoru se pokusila vysvětlit, proč nerozpoznala, co je Epstein zač.
Kriminalisté již opustili požářiště v Pardubicích. Vyšetřování případu, v němž panuje podezření ze spáchání teroristického útoku bude pokračovat. Policie již dříve uvedla, že pracuje s několika vyšetřovacími verzemi.
Írán dostal od amerického prezidenta Donalda Trumpa velmi varovné ultimátum. Teherán dostal dva dny na ukončení blokády klíčového Hormuzského průlivu. Po uplynutí lhůty se mají íránské elektrárny stát terčem útoku.
Táhne se to od loňského léta. Z dědictví po legendárním Jiřím Krampolovi se stal opravdu zapeklitý rébus. Až v posledních týdnech se objevily informace, které naznačily možné rozuzlení. Přítel slavného herce prozradil, co se ve věci stalo.
V českém šoubyznyse se těšíme na další velkolepou veselku. Jakub Prachař a Sara Sandeva v uplynulých dnech informovali, že se zasnoubili. Prachaře tak čeká už jeho druhé manželství. Spoustu lidí pochopitelně zajímalo, jak bude reagovat právě jeho bývalá žena.
Současný šéf Bílého domu Donald Trump zase jednou šokoval mnoho lidí svou neomaleností. Odsouzeníhodným způsobem komentoval úmrtí někdejšího šéfa FBI Roberta Muellera, který v minulosti vyšetřoval ruský vliv na prezidentské volby v roce 2016, kdy se Trump stal hlavou federace.
Dnes to zatím vypadá, že se dočkáme i sluníčka. Za týden během posledního březnového víkendu očekávají meteorologové chladnější a nevlídnější počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty se ani nepřiblíží dvouciferným hodnotám.
Česko v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v pardubické hale podpořil jeden z výrazných evropských politiků. Maďarský premiér Viktor Orbán vzkázal, že jeho země zadrží pachatele, pokud se objeví v Maďarsku.
Až 250 tisíc lidí se podle organizátorů dostavilo na sobotní demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii na Letenské pláni v Praze. Vystupující varovali před kroky Babišovy vlády ohledně veřejnoprávních médií. Tématem byly i obranné výdaje, které kritizují i američtí představitelé.
I rok 2026 je v českém šoubyznyse rokem kulatých narozenin. Skoro se tomu nechce věřit, ale příští měsíc oslaví Leoš Mareš padesátiny. A zrovna u jednoho z nejpopulárnějších českých moderátorů by člověk čekal, že uspořádá velkolepou oslavu. Má to ale opravdu v plánu?
Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají.
Jedinečný Libor Bouček přijal další velkou výzvu v profesní kariéře. Vrátí se přitom do míst, kde jeho cesta do mediálního světa v podstatě začala. Na Českém rozhlase totiž nahradí kolegyni Lucii Výbornou, která pro Radiožurnál roky zpovídala zajímavé hosty.
