Budoucí německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost dodávek raket Taurus Ukrajině – a nevyloučil ani jejich použití proti Kerčskému mostu. Berlín tak výrazně mění tón. Z umírněného ekonomického giganta se začíná znovu rýsovat geopolitická mocnost – síla, se kterou bude muset Moskva nevyhnutelně počítat, a ideálně se jí silně obávat.
Budoucí německý kancléř naznačil, že by Německo mohlo Ukrajině poskytnout rakety dlouhého doletu typu Taurus. Ty by podle něj mohly být nasazeny k útokům na klíčové prvky ruské vojenské infrastruktury na okupovaném Krymu – včetně strategického Kerčského mostu, který spojuje poloostrov s ruskou pevninou. Informaci přinesl server Kyiv Independent.
Náznaky nového směru v německé zahraniční a obranné politice představují radikální odklon od dosavadního přístupu kancléře Olafa Scholze. Zatímco jeho vláda důsledně odmítala Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu, Friedrich Merz poprvé připustil, že taková podpora je možná. Nezavrhl přitom ani možnost útoku na Kerčský most, jenž je nejen klíčovou strategickou tepnou, ale i silným symbolem ruské nadvlády nad Krymem.
Tento posun je součástí hlubší proměny, kterou Německo zažívá poprvé od konce druhé světové války. Po téměř osmi dekádách pacifistické politiky, kdy Berlín kladl důraz především na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, se začíná přiklánět k aktivnější roli ve světové bezpečnosti. Až dosud se Německo snažilo pomáhat Ukrajině způsobem, který by nenarušil územní celistvost Ruské federace – například prostřednictvím dodávek tanků Leopard. Dnes však zaznívají zcela jiná slova.
Pro Moskvu to představuje přímé a vážné varování. Dějiny již dvakrát ukázaly, že střet mezi Německem a Ruskem má charakter nesmiřitelného nepřátelství – naposledy během světových válek. Přestože odpovědnost tehdy neslo převážně Německo, důsledky byly ničivé pro celý evropský kontinent.
Současné proměny nejsou náhlým výkyvem, ale reakcí na dvě zásadní skutečnosti: brutální ruskou agresi a zároveň rostoucí tlak ze strany americké administrativy, především během prezidentství Donalda Trumpa. V důsledku toho se z Berlína ozývá nový trend – Německo, zvyklé na umírněnost, se začíná hněvat.
To, co by ještě před několika lety znělo jako nebezpečné štvaní, dnes odráží geopolitickou realitu. Německo se pevně postavilo na stranu Západu. Neřídí se žádnou násilnou ideologií, a naopak je považováno za jeden z pilířů demokratického a ekonomického rozvoje v globálním měřítku.
Na to by Rusko mělo při svých dalších krocích pamatovat. Pokud bude pokračovat ve své agresi, může proti sobě postavit Německo – zemi, která se po desetiletí zříkala vojenské síly právě proto, že si dobře uvědomovala, co vše její síla znamená.
Google ohlásil plány na opětovné uvedení chytrých brýlí s umělou inteligencí (AI) na trh v roce 2026. Toto rozhodnutí přichází poté, co se jeho první ambiciózní pokus v podobě Google Glass v roce 2015 setkal s neúspěchem. Technologický gigant, který v roce 2013 představil Google Glass s velkými očekáváními jako možnou budoucnost technologie, se nyní snaží vrátit s čistším a elegantnějším designem brýlí.
Paramount zahájil válku o převzetí společnosti Warner Bros Discovery (WBD), protože se vedení WBD nejprve odmítalo zabývat jeho návrhy a následně oznámilo dohodu o prodeji nejcennějších částí firmy konkurenčnímu Netflixu. Cílem Paramountu, který je podporován miliardářskou rodinou Ellisonových, je získat celou společnost WBD a dosáhnout tak potřebné velikosti, aby mohl efektivně konkurovat gigantům, jako jsou Netflix a Disney. Paramount se nyní obrací přímo na akcionáře Warner Bros Discovery s cílem zvrátit dohodu s Netflixem.
Podvýživa i nadále představuje velký problém pro malé děti v Pásmu Gazy, a to navzdory příměří vyhlášenému před dvěma měsíci. Podle nejnovějších údajů OSN bylo v říjnu hospitalizováno více než 9 000 dětí kvůli akutní podvýživě. Ačkoliv bezprostřední hrozba hladomoru pominula pro většinu z 2,2 milionu Palestinců po oznámení příměří dne 10. října, OSN a další humanitární organizace stále hlásí pokračující izraelská omezení dodávek pomoci.
Zatímco vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v Moskvě minulý týden jednali o možném mírovém řešení konfliktu na Ukrajině, Rusové získali novou a výraznou výhodu. Jde o prohlubující se rozpory mezi Washingtonem a Evropou. Trump v úterý v nově zveřejněném rozhovoru pro Politico zdvojnásobil kritiku Evropy, když prohlásil, že evropské státy jsou „slabé“ a „v rozkladu“ kvůli své migrační politice.
Magazín Politico představil svůj každoroční žebříček POLITICO 28, který mapuje 28 nejvlivnějších osobností, jež budou utvářet evropskou politiku a její směřování v nadcházejícím roce 2026. Při sestavování aktuálního žebříčku se ukázala jedna nezpochybnitelná skutečnost: nikdo nevyvinul v Evropě ani na ni takový vliv jako americký prezident Donald Trump.
Herečka Cheryl Hines uvedla, že se nedomnívá, že by její manžel, Robert F. Kennedy Jr., měl v úmyslu kandidovat na prezidenta Spojených států po skončení funkčního období Donalda Trumpa. Hines, která je od roku 2014 manželkou amerického ministra zdravotnictví, to uvedla v pondělním rozhovoru pro stanici NewsNation.
Dne 9. prosince se děti napříč Austrálií probudily bez přístupu ke svým účtům na sociálních sítích. Důvodem je celosvětově unikátní zákaz určený k ochraně osob mladších 16 let před návykovými algoritmy, online predátory a digitální šikanou. Žádný jiný stát nepřijal takto rozsáhlá opatření. Implementaci tohoto přísného nového zákona proto bedlivě sledují zákonodárci po celém světě.
Přesně před rokem dorazil do Damašku Abú Muhammad al-Džulání, nyní známý jako Ahmad al-Šará. Vedl bleskovou ofenzívu, která porazila zbytky špatně placené Syrské arabské armády od Aleppa po Homs a nakonec s minimálním odporem vstoupila do hlavního města. Ačkoliv ti, kteří znali historii jeho skupiny vládnoucí v Idlibu posledních pět let, měli obavy, mnozí Syřané změnu oslavovali. Země byla paralyzována ekonomickými sankcemi a masivní devalvací měny.
Vědci si původně mysleli, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého (CO2) by mohly mít jeden pozitivní dopad na planetu. Vzhledem k tomu, že rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze, vyšší množství CO2 by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu růstu rostlin a větší produkci potravin. Částečně to potvrdil i výzkum, který ukázal, že rostliny skutečně rostou rychleji při zvýšených úrovních CO2.
Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Nově jmenovanému českému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) přišla gratulace i z Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho na sociální síti X osobně oslovil a popřál mu úspěch v nové funkci. Ukrajinský lídr zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi mají strategický význam.