Budoucí německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost dodávek raket Taurus Ukrajině – a nevyloučil ani jejich použití proti Kerčskému mostu. Berlín tak výrazně mění tón. Z umírněného ekonomického giganta se začíná znovu rýsovat geopolitická mocnost – síla, se kterou bude muset Moskva nevyhnutelně počítat, a ideálně se jí silně obávat.
Budoucí německý kancléř naznačil, že by Německo mohlo Ukrajině poskytnout rakety dlouhého doletu typu Taurus. Ty by podle něj mohly být nasazeny k útokům na klíčové prvky ruské vojenské infrastruktury na okupovaném Krymu – včetně strategického Kerčského mostu, který spojuje poloostrov s ruskou pevninou. Informaci přinesl server Kyiv Independent.
Náznaky nového směru v německé zahraniční a obranné politice představují radikální odklon od dosavadního přístupu kancléře Olafa Scholze. Zatímco jeho vláda důsledně odmítala Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu, Friedrich Merz poprvé připustil, že taková podpora je možná. Nezavrhl přitom ani možnost útoku na Kerčský most, jenž je nejen klíčovou strategickou tepnou, ale i silným symbolem ruské nadvlády nad Krymem.
Tento posun je součástí hlubší proměny, kterou Německo zažívá poprvé od konce druhé světové války. Po téměř osmi dekádách pacifistické politiky, kdy Berlín kladl důraz především na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, se začíná přiklánět k aktivnější roli ve světové bezpečnosti. Až dosud se Německo snažilo pomáhat Ukrajině způsobem, který by nenarušil územní celistvost Ruské federace – například prostřednictvím dodávek tanků Leopard. Dnes však zaznívají zcela jiná slova.
Pro Moskvu to představuje přímé a vážné varování. Dějiny již dvakrát ukázaly, že střet mezi Německem a Ruskem má charakter nesmiřitelného nepřátelství – naposledy během světových válek. Přestože odpovědnost tehdy neslo převážně Německo, důsledky byly ničivé pro celý evropský kontinent.
Současné proměny nejsou náhlým výkyvem, ale reakcí na dvě zásadní skutečnosti: brutální ruskou agresi a zároveň rostoucí tlak ze strany americké administrativy, především během prezidentství Donalda Trumpa. V důsledku toho se z Berlína ozývá nový trend – Německo, zvyklé na umírněnost, se začíná hněvat.
To, co by ještě před několika lety znělo jako nebezpečné štvaní, dnes odráží geopolitickou realitu. Německo se pevně postavilo na stranu Západu. Neřídí se žádnou násilnou ideologií, a naopak je považováno za jeden z pilířů demokratického a ekonomického rozvoje v globálním měřítku.
Na to by Rusko mělo při svých dalších krocích pamatovat. Pokud bude pokračovat ve své agresi, může proti sobě postavit Německo – zemi, která se po desetiletí zříkala vojenské síly právě proto, že si dobře uvědomovala, co vše její síla znamená.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Podle informací německého hospodářského deníku Handelsblatt začíná Severoatlantická aliance (NATO) zvažovat spuštění námořní mise v Hormuzském průlivu. Tento krok je v Bruselu vnímán především jako snaha „uklidnit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech stupňuje svou kritiku vůči spojencům a otevřeně hrozí odchodem USA z Aliance.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že se podařilo ujednat příměří, v němž Írán souhlasil se zásadním ústupkem: úplným koncem obohacování uranu. Na své platformě Truth Social Trump uvedl, že Spojené státy pomohou z trosek zničených íránských základen vyzvednout a zneškodnit veškeré zásoby jaderného materiálu. Podle něj je celý tamní program pod přísným dohledem satelitů Vesmírných sil, které potvrzují, že s materiálem od náletů nikdo nemanipuloval.
Evropská komise se rozhodla oficiálně reagovat na kontroverzní výroky amerického viceprezidenta JD Vance, které pronesl během své návštěvy Maďarska jen několik dní před parlamentními volbami. Vance v Budapešti obvinil Evropskou unii z bezprecedentního zasahování do maďarského volebního procesu, což v Bruselu vyvolalo vlnu nevole. Mluvčí Komise, kteří zpočátku odmítali situaci komentovat, nakonec potvrdili, že k vyjádření obav využijí zavedené diplomatické kanály.
Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
Po měsíci a půl trvajícím ozbrojeném konfliktu na Blízkém východě, který otřásl celým regionem i světovými trhy, se Spojené státy a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. K dohodě došlo v úterý, necelé dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předtím pohrozil totální zkázou íránské civilizace, což mnozí kritici označili za potenciální válečný zločin.
Jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku vyplouvají na povrch nové skutečnosti o hloubce vztahů mezi vládou Viktora Orbána a Kremlem. Dokumenty, které získal server Politico, odhalují existenci dvanáctibodového plánu na výrazné posílení spolupráce mezi Budapeští a Moskvou. Tento ambiciózní program zahrnuje širokou škálu oblastí od energetiky a obchodu až po kulturu a vzdělávání.
Konec se zdá být v nedohlednu, ale pro tuto chvíli zvítězil diplomatický přístup. Spojené státy a Írán se v úterý večer dohodly na dvoutýdenním podmíněném příměří, jehož součástí je i dočasné znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. K tomuto zásadnímu zvratu došlo po diplomatické intervenci vedené Pákistánem, která v poslední chvíli odvrátila hrozbu masivního amerického útoku.
