Budoucí německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost dodávek raket Taurus Ukrajině – a nevyloučil ani jejich použití proti Kerčskému mostu. Berlín tak výrazně mění tón. Z umírněného ekonomického giganta se začíná znovu rýsovat geopolitická mocnost – síla, se kterou bude muset Moskva nevyhnutelně počítat, a ideálně se jí silně obávat.
Budoucí německý kancléř naznačil, že by Německo mohlo Ukrajině poskytnout rakety dlouhého doletu typu Taurus. Ty by podle něj mohly být nasazeny k útokům na klíčové prvky ruské vojenské infrastruktury na okupovaném Krymu – včetně strategického Kerčského mostu, který spojuje poloostrov s ruskou pevninou. Informaci přinesl server Kyiv Independent.
Náznaky nového směru v německé zahraniční a obranné politice představují radikální odklon od dosavadního přístupu kancléře Olafa Scholze. Zatímco jeho vláda důsledně odmítala Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu, Friedrich Merz poprvé připustil, že taková podpora je možná. Nezavrhl přitom ani možnost útoku na Kerčský most, jenž je nejen klíčovou strategickou tepnou, ale i silným symbolem ruské nadvlády nad Krymem.
Tento posun je součástí hlubší proměny, kterou Německo zažívá poprvé od konce druhé světové války. Po téměř osmi dekádách pacifistické politiky, kdy Berlín kladl důraz především na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, se začíná přiklánět k aktivnější roli ve světové bezpečnosti. Až dosud se Německo snažilo pomáhat Ukrajině způsobem, který by nenarušil územní celistvost Ruské federace – například prostřednictvím dodávek tanků Leopard. Dnes však zaznívají zcela jiná slova.
Pro Moskvu to představuje přímé a vážné varování. Dějiny již dvakrát ukázaly, že střet mezi Německem a Ruskem má charakter nesmiřitelného nepřátelství – naposledy během světových válek. Přestože odpovědnost tehdy neslo převážně Německo, důsledky byly ničivé pro celý evropský kontinent.
Současné proměny nejsou náhlým výkyvem, ale reakcí na dvě zásadní skutečnosti: brutální ruskou agresi a zároveň rostoucí tlak ze strany americké administrativy, především během prezidentství Donalda Trumpa. V důsledku toho se z Berlína ozývá nový trend – Německo, zvyklé na umírněnost, se začíná hněvat.
To, co by ještě před několika lety znělo jako nebezpečné štvaní, dnes odráží geopolitickou realitu. Německo se pevně postavilo na stranu Západu. Neřídí se žádnou násilnou ideologií, a naopak je považováno za jeden z pilířů demokratického a ekonomického rozvoje v globálním měřítku.
Na to by Rusko mělo při svých dalších krocích pamatovat. Pokud bude pokračovat ve své agresi, může proti sobě postavit Německo – zemi, která se po desetiletí zříkala vojenské síly právě proto, že si dobře uvědomovala, co vše její síla znamená.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
