Budoucí německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost dodávek raket Taurus Ukrajině – a nevyloučil ani jejich použití proti Kerčskému mostu. Berlín tak výrazně mění tón. Z umírněného ekonomického giganta se začíná znovu rýsovat geopolitická mocnost – síla, se kterou bude muset Moskva nevyhnutelně počítat, a ideálně se jí silně obávat.
Budoucí německý kancléř naznačil, že by Německo mohlo Ukrajině poskytnout rakety dlouhého doletu typu Taurus. Ty by podle něj mohly být nasazeny k útokům na klíčové prvky ruské vojenské infrastruktury na okupovaném Krymu – včetně strategického Kerčského mostu, který spojuje poloostrov s ruskou pevninou. Informaci přinesl server Kyiv Independent.
Náznaky nového směru v německé zahraniční a obranné politice představují radikální odklon od dosavadního přístupu kancléře Olafa Scholze. Zatímco jeho vláda důsledně odmítala Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu, Friedrich Merz poprvé připustil, že taková podpora je možná. Nezavrhl přitom ani možnost útoku na Kerčský most, jenž je nejen klíčovou strategickou tepnou, ale i silným symbolem ruské nadvlády nad Krymem.
Tento posun je součástí hlubší proměny, kterou Německo zažívá poprvé od konce druhé světové války. Po téměř osmi dekádách pacifistické politiky, kdy Berlín kladl důraz především na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, se začíná přiklánět k aktivnější roli ve světové bezpečnosti. Až dosud se Německo snažilo pomáhat Ukrajině způsobem, který by nenarušil územní celistvost Ruské federace – například prostřednictvím dodávek tanků Leopard. Dnes však zaznívají zcela jiná slova.
Pro Moskvu to představuje přímé a vážné varování. Dějiny již dvakrát ukázaly, že střet mezi Německem a Ruskem má charakter nesmiřitelného nepřátelství – naposledy během světových válek. Přestože odpovědnost tehdy neslo převážně Německo, důsledky byly ničivé pro celý evropský kontinent.
Současné proměny nejsou náhlým výkyvem, ale reakcí na dvě zásadní skutečnosti: brutální ruskou agresi a zároveň rostoucí tlak ze strany americké administrativy, především během prezidentství Donalda Trumpa. V důsledku toho se z Berlína ozývá nový trend – Německo, zvyklé na umírněnost, se začíná hněvat.
To, co by ještě před několika lety znělo jako nebezpečné štvaní, dnes odráží geopolitickou realitu. Německo se pevně postavilo na stranu Západu. Neřídí se žádnou násilnou ideologií, a naopak je považováno za jeden z pilířů demokratického a ekonomického rozvoje v globálním měřítku.
Na to by Rusko mělo při svých dalších krocích pamatovat. Pokud bude pokračovat ve své agresi, může proti sobě postavit Německo – zemi, která se po desetiletí zříkala vojenské síly právě proto, že si dobře uvědomovala, co vše její síla znamená.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko už přes sto let nemá krále a je republikou, ale málo se ví o tom, že pouto k naší zemi má i současný britský panovník Karel III. Existuje jeden rodokmen, který to potvrzuje. Evropská panovnická dynastie byla zkrátka nesmírně propojená.
Jarní kolo Sbírky potravin 2026 znovu ukázalo, že solidarita a ochota pomáhat mají v české společnosti pevné místo. Po sečtení darů ze soboty 25. dubna, online nákupů, zaměstnaneckých výzev ve firmách a finančních příspěvků dosáhlo letošní jarní kolo rekordního výsledku 702 tun potravin a drogerie.
Je dobré vědět, že máte ještě několik hodin na nákup ve velkých obchodech předtím, než se na jeden celý den uzavřou. Nadcházející víkend je totiž prodloužený o páteční státní svátek. A právě zítra se obchodníci musí podřídit zákonu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a provozovatel výletní lodi MV Hondius, společnost Oceanwide Expeditions, poskytli nové informace o situaci na plavidle zasaženém hantavirem. Na palubě byla zavedena přísná bezpečnostní opatření, která mají eliminovat riziko dalšího šíření nákazy.
Světová zdravotnická organizace poskytla detailní vhled do vyšetřování nákazy, která zasáhla výletní loď MV Hondius. Podle oficiální rekonstrukce událostí vše začalo u muže, který pocítil první potíže už 6. dubna a o několik dní později zemřel. Protože lékaři zpočátku neměli podezření na nebezpečný hantavirus, nebyly u tohoto pacienta odebrány vzorky, což ztížilo včasnou identifikaci hrozby.
Vědecký svět s napětím sleduje situaci na výletní lodi MV Hondius, kde se potvrdilo ohnisko vzácného a nebezpečného viru Andes. Ačkoliv jsou hantaviry běžně spojovány s hlodavci a považovány za „slepou uličku“ – tedy infekci, která se z člověka na člověka nepřenáší – kmen Andes představuje děsivou výjimku. Odborníci, kteří studovali předchozí epidemie v Jižní Americe, nyní varují před specifickými vlastnostmi tohoto patogenu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.
