Budoucí německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost dodávek raket Taurus Ukrajině – a nevyloučil ani jejich použití proti Kerčskému mostu. Berlín tak výrazně mění tón. Z umírněného ekonomického giganta se začíná znovu rýsovat geopolitická mocnost – síla, se kterou bude muset Moskva nevyhnutelně počítat, a ideálně se jí silně obávat.
Budoucí německý kancléř naznačil, že by Německo mohlo Ukrajině poskytnout rakety dlouhého doletu typu Taurus. Ty by podle něj mohly být nasazeny k útokům na klíčové prvky ruské vojenské infrastruktury na okupovaném Krymu – včetně strategického Kerčského mostu, který spojuje poloostrov s ruskou pevninou. Informaci přinesl server Kyiv Independent.
Náznaky nového směru v německé zahraniční a obranné politice představují radikální odklon od dosavadního přístupu kancléře Olafa Scholze. Zatímco jeho vláda důsledně odmítala Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu, Friedrich Merz poprvé připustil, že taková podpora je možná. Nezavrhl přitom ani možnost útoku na Kerčský most, jenž je nejen klíčovou strategickou tepnou, ale i silným symbolem ruské nadvlády nad Krymem.
Tento posun je součástí hlubší proměny, kterou Německo zažívá poprvé od konce druhé světové války. Po téměř osmi dekádách pacifistické politiky, kdy Berlín kladl důraz především na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, se začíná přiklánět k aktivnější roli ve světové bezpečnosti. Až dosud se Německo snažilo pomáhat Ukrajině způsobem, který by nenarušil územní celistvost Ruské federace – například prostřednictvím dodávek tanků Leopard. Dnes však zaznívají zcela jiná slova.
Pro Moskvu to představuje přímé a vážné varování. Dějiny již dvakrát ukázaly, že střet mezi Německem a Ruskem má charakter nesmiřitelného nepřátelství – naposledy během světových válek. Přestože odpovědnost tehdy neslo převážně Německo, důsledky byly ničivé pro celý evropský kontinent.
Současné proměny nejsou náhlým výkyvem, ale reakcí na dvě zásadní skutečnosti: brutální ruskou agresi a zároveň rostoucí tlak ze strany americké administrativy, především během prezidentství Donalda Trumpa. V důsledku toho se z Berlína ozývá nový trend – Německo, zvyklé na umírněnost, se začíná hněvat.
To, co by ještě před několika lety znělo jako nebezpečné štvaní, dnes odráží geopolitickou realitu. Německo se pevně postavilo na stranu Západu. Neřídí se žádnou násilnou ideologií, a naopak je považováno za jeden z pilířů demokratického a ekonomického rozvoje v globálním měřítku.
Na to by Rusko mělo při svých dalších krocích pamatovat. Pokud bude pokračovat ve své agresi, může proti sobě postavit Německo – zemi, která se po desetiletí zříkala vojenské síly právě proto, že si dobře uvědomovala, co vše její síla znamená.
Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Šéf Světového hospodářského fóra (WEF) Børge Brende rezignoval na svou funkci poté, co se na veřejnost dostaly informace o jeho vazbách na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Brende opouští post prezidenta a výkonného ředitele po více než osmi letech vedení organizace, která je známá především pořádáním každoročního lednového setkání světových lídrů ve švýcarském Davosu.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu prostřednictvím dopisu vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby znovu pustil ropu do Maďarska. Kyjev si také má podle Orbána odpustit jakékoliv další útoky na maďarskou energetickou bezpečnost.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s kritikou političek, které si dovolily mu oponovat během úterního projevu, pustil do slavného herce Roberta De Nira. Filmovou hvězdu označil za člověka s nízkým IQ.
Soukromá zahraniční cesta prezidenta Petra Pavla se již minule stala předmětem nejrůznějších spekulací. Tentokrát by tomu tak být nemuselo. Mluvčí hlavy státu totiž nakonec prozradil, kam se prezident v těchto dnech vydal.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC.
Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy.
Lucie Vondráčková je po nedávném rozchodu stále single a neustále se řeší, zdali to s někým dá zase dohromady. Sama herečka a zpěvačka se zmínila o obnovené lásce. City k opačnému pohlaví ale tentokrát nemyslela.
Muž, který způsobil úterní policejní manévry v Havířově, si sám vzal život. Potvrdila to policie. Případ, který bude kvůli úmrtí podezřelého odložen, se prověřuje kvůli podezření ze spáchání trojice trestných činů. Policisté také informovali, že muž měl zbraň legálně.
Agáta Hanychová opravdu nezažívá klidné časy. Do křížku se dostala i s kamarádkou Ornellou Koktovou, zároveň se opět stupňuje napětí ve vztahu s bývalým partnerem Jaromírem Soukupem. Všechno nasvědčuje tomu, že jejich vzájemná dohoda je jenom cárem papíru.
