Moderní německé tanky Leopard 2, považované za technologický vrchol evropského zbrojního průmyslu, čelí na ukrajinském bojišti vážným problémům. Podle důvěrného záznamu z jednání německého obranného atašé v Kyjevě s přibližně dvěma stovkami vojáků Bundeswehru se Leopardy 2 ukazují být nevhodné pro podmínky současné války proti Rusku.
Zpráva, kterou získala tři německá média, odhaluje, že tanky, jež byly na Ukrajinu dodány v roce 2023 po dlouhém politickém váhání kancléře Olafa Scholze, jsou kvůli své složitosti obtížně opravitelné. Jakmile dojde k poškození, často je nutné je odvézt na západ Ukrajiny nebo dokonce až do Polska, kde je možné je opravit specializovanými týmy.
Hlavní problém ale podle expertů není jen v jejich údržbě, ale i ve změně samotné povahy války. Leopardy 2, stejně jako další těžká obrněná technika, jsou extrémně zranitelné vůči moderním dronovým útokům. Ukrajinské jednotky je tak často využívají spíše jako „přerostlé dělostřelectvo“ než jako skutečně úderné obrněné síly.
„Největší slabinou Leopardů 2 na Ukrajině je jejich nedostatek. Když jeden nebo dva potřebují opravit, znamená to, že významná část tohoto systému je okamžitě mimo provoz,“ uvedl Sergej Sumlenny z berlínského Centra pro evropskou odolnost, který pravidelně navštěvuje ukrajinskou frontu.
Sumlenny dále kritizoval design tanku, jenž podle něj vznikl v poválečném Německu pod rukama inženýrů bez přímé zkušenosti s válkou, což vedlo k přílišnému zkomplikování systému. Naopak starší tanky z 60. let, i přes slabší pancéřování, jsou podle něj na bojišti mnohem využitelnější.
Zkušenosti z Ukrajiny přinášejí i důležité poučení pro samotné Německo. Odborníci na obranu nyní volají po větší dostupnosti vojenské techniky a po přepracování systému údržby. Poslankyně německé strany Zelených Sara Nanni uvedla, že „musíme přestat uvažovat v tak malých počtech. Poškozená technika bude mimo provoz dlouho, a to musíme zohlednit při plánování výzbroje.“
Leopardy nejsou jediným zahraničním tankem, který na Ukrajině selhává. Již dříve bývalý americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan přiznal, že ani americké tanky Abrams nejsou pro Ukrajinu tím nejlepším řešením. Ačkoliv jde o technologicky vyspělé stroje, jejich extrémní spotřeba paliva a náročná údržba představují pro ukrajinské logistické zázemí velkou zátěž.
Podle odhadů bylo z přibližně 80 dodaných Abrams tanků (ze Spojených států a Austrálie) už asi 20 zničeno, vyřazeno nebo zajato. Bývalý americký generál Mark Hertling pro CNN uvedl, že „tyto tanky jsou sice úžasné, ale vyžadují komplexní dodavatelský řetězec a údržbu, kterou Ukrajina prostě nezvládá.“
Podobné potíže zaznamenává i britský tank Challenger 2. Ukrajinský voják pro britský deník The Sun loni přiznal, že často dochází k poruchám a náhradní díly se získávají velmi obtížně. „Trvá dlouho, než přijdou náhradní díly. Logistika je složitá – na naší straně i na té vaší,“ uvedl.
Celkově se ukazuje, že moderní západní tanky, ač technologicky pokročilé, nejsou přímo přizpůsobené specifickému charakteru války na Ukrajině, kde hrají drony, rychlá mobilita a jednoduchost techniky mnohem větší roli než složitá elektronika a robustní pancíř. Válka tak mění nejen samotné strategie, ale i základní představy o tom, co je v moderním konfliktu skutečně účinné.
NHL po dvanácti letech opět pustila hokejisty na olympijský turnaj. Nechyběli v něm ani Češi, kteří se s ním rozloučili po čtvrtfinálové porážce v prodloužení s favorizovanou Kanadou. Na ledě nechyběl David Pastrňák a po zápase se podělil o dojmy.
Britská policie dnes zatkla bývalého prince Andrewa. Premiér Keir Starmer už před zadržením člena královské rodiny prohlásil, že policie by měla prošetřit jeho kauzu s důrazem na dodržení principu rovnosti před zákonem. Nevyloučil také parlamentní diskuzi o případu. Mladší bratr krále Karla III. by podle politika měl zároveň vypovídat v USA.
Sněhová kalamita hrozí už dnes v jižních oblastech České republiky. Podle aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může napadnout až 12 centimetrů sněhu. Meteorologové varují řidiče, že mohou nastat dopravní komplikace.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vyvíjejí intenzivní tlak na NATO, aby výrazně omezilo své zahraniční aktivity a vrátilo se ke svým kořenům. Tato nová strategie, interně označovaná jako „návrat k továrnímu nastavení“, má za cíl transformovat Alianci zpět na čistě euroatlantický obranný pakt. Podle informací diplomatů pro server Politico Washington prosazuje ukončení klíčové výcvikové mise v Iráku a výrazné omezení mírových operací v Kosovu.
Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Policie v Thames Valley poskytla podrobnější informace k rannímu zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora. K zákroku došlo přibližně v osm hodin ráno v usedlosti Wood Farm na královském panství Sandringham v Norfolku. Bývalý princ, který právě v tento den slaví své 66. narozeniny, zůstává v policejní vazbě, ačkoliv přesné místo jeho zadržení nebylo z bezpečnostních důvodů zveřejněno.
V roce 2008 Harvardova univerzita potichu rozhodla, že již nebude přijímat žádné další dary od Jeffreyho Epsteina. Stalo se tak poté, co byl tento finančník usvědčen z kuplířství a zneužívání nezletilých. Epstein sice předtím škole věnoval přes 9 milionů dolarů, ale univerzita se od něj chtěla po jeho odsouzení oficiálně distancovat.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora představuje v dějinách britské monarchie bezprecedentní událost. Andrew se stal prvním vysoce postaveným členem královské rodiny v moderní historii, který skončil v policejních poutech. Pro srovnání je nutné nahlédnout hluboko do minulosti – posledním takto významným představitelem královské krve, který byl zatčen, byl král Karel I., a to již v roce 1647 během anglické občanské války.
Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako britský princ Andrew, byl ve čtvrtek zadržen policií. K zatčení došlo na královském panství Sandringham v Norfolku, kde nyní politik po svém nuceném odchodu z Windsoru pobývá. Podle dostupných informací je šestašedesátiletý Andrew podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates zrušil svůj hlavní projev na summitu AI Impact v Indii. Stalo se tak v době, kdy miliardář čelí obnoveným dotazům ohledně svých dřívějších vazeb na Jeffreyho Epsteina. Gates do Indie přicestoval začátkem týdne, aby podpořil spolupráci své nadace s tamní vládou, a jeho vystoupení mělo následovat krátce po projevu premiéra Naréndry Módího.