Moderní německé tanky Leopard 2, považované za technologický vrchol evropského zbrojního průmyslu, čelí na ukrajinském bojišti vážným problémům. Podle důvěrného záznamu z jednání německého obranného atašé v Kyjevě s přibližně dvěma stovkami vojáků Bundeswehru se Leopardy 2 ukazují být nevhodné pro podmínky současné války proti Rusku.
Zpráva, kterou získala tři německá média, odhaluje, že tanky, jež byly na Ukrajinu dodány v roce 2023 po dlouhém politickém váhání kancléře Olafa Scholze, jsou kvůli své složitosti obtížně opravitelné. Jakmile dojde k poškození, často je nutné je odvézt na západ Ukrajiny nebo dokonce až do Polska, kde je možné je opravit specializovanými týmy.
Hlavní problém ale podle expertů není jen v jejich údržbě, ale i ve změně samotné povahy války. Leopardy 2, stejně jako další těžká obrněná technika, jsou extrémně zranitelné vůči moderním dronovým útokům. Ukrajinské jednotky je tak často využívají spíše jako „přerostlé dělostřelectvo“ než jako skutečně úderné obrněné síly.
„Největší slabinou Leopardů 2 na Ukrajině je jejich nedostatek. Když jeden nebo dva potřebují opravit, znamená to, že významná část tohoto systému je okamžitě mimo provoz,“ uvedl Sergej Sumlenny z berlínského Centra pro evropskou odolnost, který pravidelně navštěvuje ukrajinskou frontu.
Sumlenny dále kritizoval design tanku, jenž podle něj vznikl v poválečném Německu pod rukama inženýrů bez přímé zkušenosti s válkou, což vedlo k přílišnému zkomplikování systému. Naopak starší tanky z 60. let, i přes slabší pancéřování, jsou podle něj na bojišti mnohem využitelnější.
Zkušenosti z Ukrajiny přinášejí i důležité poučení pro samotné Německo. Odborníci na obranu nyní volají po větší dostupnosti vojenské techniky a po přepracování systému údržby. Poslankyně německé strany Zelených Sara Nanni uvedla, že „musíme přestat uvažovat v tak malých počtech. Poškozená technika bude mimo provoz dlouho, a to musíme zohlednit při plánování výzbroje.“
Leopardy nejsou jediným zahraničním tankem, který na Ukrajině selhává. Již dříve bývalý americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan přiznal, že ani americké tanky Abrams nejsou pro Ukrajinu tím nejlepším řešením. Ačkoliv jde o technologicky vyspělé stroje, jejich extrémní spotřeba paliva a náročná údržba představují pro ukrajinské logistické zázemí velkou zátěž.
Podle odhadů bylo z přibližně 80 dodaných Abrams tanků (ze Spojených států a Austrálie) už asi 20 zničeno, vyřazeno nebo zajato. Bývalý americký generál Mark Hertling pro CNN uvedl, že „tyto tanky jsou sice úžasné, ale vyžadují komplexní dodavatelský řetězec a údržbu, kterou Ukrajina prostě nezvládá.“
Podobné potíže zaznamenává i britský tank Challenger 2. Ukrajinský voják pro britský deník The Sun loni přiznal, že často dochází k poruchám a náhradní díly se získávají velmi obtížně. „Trvá dlouho, než přijdou náhradní díly. Logistika je složitá – na naší straně i na té vaší,“ uvedl.
Celkově se ukazuje, že moderní západní tanky, ač technologicky pokročilé, nejsou přímo přizpůsobené specifickému charakteru války na Ukrajině, kde hrají drony, rychlá mobilita a jednoduchost techniky mnohem větší roli než složitá elektronika a robustní pancíř. Válka tak mění nejen samotné strategie, ale i základní představy o tom, co je v moderním konfliktu skutečně účinné.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
Zatímco se pozornost světové veřejnosti upírá k válečnému konfliktu na Blízkém východě, ukrajinská armáda využívá taktické situace k postupu ve své protiofenzivě. Od konce ledna 2026 se ukrajinským silám podařilo osvobodit více než 400 kilometrů čtverečních území na jihu a východě země. Tento vývoj výrazně narušuje plány Ruska na jeho očekávanou jarní ofenzivu ještě předtím, než mohla naplno začít.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Americké letectvo provedlo v noci na sobotu rozsáhlý úder na íránský ostrov Charg, který tvoří pilíř tamního hospodářství. Právě z tohoto strategického místa v Perském zálivu totiž proudí do světa přes 90 % íránské ropy.
Zatímco se pozornost světa od konce února 2026 upírá k americkým a izraelským úderům v Íránu, v jeho stínu se rozhořel další zásadní konflikt. Vztahy mezi Pákistánem a afghánským hnutím Tálibán dosáhly bodu mrazu, což vyvrcholilo 27. února vyhlášením „otevřené války“ ze strany Islámábádu. Tato situace vyvolává zásadní otázku: Co vlastně Pákistán v Afghánistánu sleduje?
Historie se opakuje a Spojené státy kráčejí v Íránu do stejné pasti, jakou si před dvěma dekádami připravily v Iráku, varují experti. Ačkoliv americká armáda tehdy dosáhla všech svých taktických cílů – Saddám Husajn byl dopaden a režim se zhroutil během tří týdnů – politický výsledek byl katastrofální. Irák je dnes autoritářským státem s hlubokými vazbami na Teherán. Tato propast mezi vojenským úspěchem a politickou realitou je přesně tím místem, kde americké strategie v uplynulých letech selhaly.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebezpečně houstne atmosféra a hrozba návratu k otevřené obchodní válce je čím dál reálnější. Washingtonu dochází trpělivost s Bruselem, který podle amerických představitelů neplní dohodu uzavřenou loni v červenci v Turnberry. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer si podle webu Politico postěžoval, že zatímco USA své závazky splnily, EU neimplementovala prakticky nic a příslušná legislativa o clech zůstává měsíce zablokovaná.
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních dnech výrazně přehodnotil svůj postoj k válce v Íránu a začal se otevřeně vymezovat proti strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco ještě minulý týden během návštěvy v Bílém domě Merz ujišťoval Trumpa o své plné podpoře a shodě na cíli svrhnout režim v Teheránu, jeho nadšení nyní vystřídala ostrá kritika. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy se naplno projevují ničivé dopady konfliktu na německou ekonomiku a bezpečnost.
Hamas v sobotním prohlášení nečekaně vyzval Teherán, aby se při svých vojenských operacích vyvaroval útoků na sousední země. Ačkoliv hnutí plně uznává právo Íránské islámské republiky reagovat na agresi všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, apeluje na své „íránské bratry“, aby do konfliktu nezatahovali okolní státy. Tento diplomatický apel přichází v době extrémního napětí, které zachvátilo celý region Perského zálivu.
Americké námořnictvo a námořní pěchota se připravují na posílení své přítomnosti na Blízkém východě, což pro CBS News potvrdili dva vládní představitelé. Očekává se, že do regionu dorazí obojživelná pohotovostní skupina a její expediční jednotka, kterou by měla vést výsadková loď USS Tripoli se základnou v Japonsku. Tato formace obvykle zahrnuje přibližně 5 000 námořníků a příslušníků námořní pěchoty rozmístěných na několika plavidlech.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.