Moderní německé tanky Leopard 2, považované za technologický vrchol evropského zbrojního průmyslu, čelí na ukrajinském bojišti vážným problémům. Podle důvěrného záznamu z jednání německého obranného atašé v Kyjevě s přibližně dvěma stovkami vojáků Bundeswehru se Leopardy 2 ukazují být nevhodné pro podmínky současné války proti Rusku.
Zpráva, kterou získala tři německá média, odhaluje, že tanky, jež byly na Ukrajinu dodány v roce 2023 po dlouhém politickém váhání kancléře Olafa Scholze, jsou kvůli své složitosti obtížně opravitelné. Jakmile dojde k poškození, často je nutné je odvézt na západ Ukrajiny nebo dokonce až do Polska, kde je možné je opravit specializovanými týmy.
Hlavní problém ale podle expertů není jen v jejich údržbě, ale i ve změně samotné povahy války. Leopardy 2, stejně jako další těžká obrněná technika, jsou extrémně zranitelné vůči moderním dronovým útokům. Ukrajinské jednotky je tak často využívají spíše jako „přerostlé dělostřelectvo“ než jako skutečně úderné obrněné síly.
„Největší slabinou Leopardů 2 na Ukrajině je jejich nedostatek. Když jeden nebo dva potřebují opravit, znamená to, že významná část tohoto systému je okamžitě mimo provoz,“ uvedl Sergej Sumlenny z berlínského Centra pro evropskou odolnost, který pravidelně navštěvuje ukrajinskou frontu.
Sumlenny dále kritizoval design tanku, jenž podle něj vznikl v poválečném Německu pod rukama inženýrů bez přímé zkušenosti s válkou, což vedlo k přílišnému zkomplikování systému. Naopak starší tanky z 60. let, i přes slabší pancéřování, jsou podle něj na bojišti mnohem využitelnější.
Zkušenosti z Ukrajiny přinášejí i důležité poučení pro samotné Německo. Odborníci na obranu nyní volají po větší dostupnosti vojenské techniky a po přepracování systému údržby. Poslankyně německé strany Zelených Sara Nanni uvedla, že „musíme přestat uvažovat v tak malých počtech. Poškozená technika bude mimo provoz dlouho, a to musíme zohlednit při plánování výzbroje.“
Leopardy nejsou jediným zahraničním tankem, který na Ukrajině selhává. Již dříve bývalý americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan přiznal, že ani americké tanky Abrams nejsou pro Ukrajinu tím nejlepším řešením. Ačkoliv jde o technologicky vyspělé stroje, jejich extrémní spotřeba paliva a náročná údržba představují pro ukrajinské logistické zázemí velkou zátěž.
Podle odhadů bylo z přibližně 80 dodaných Abrams tanků (ze Spojených států a Austrálie) už asi 20 zničeno, vyřazeno nebo zajato. Bývalý americký generál Mark Hertling pro CNN uvedl, že „tyto tanky jsou sice úžasné, ale vyžadují komplexní dodavatelský řetězec a údržbu, kterou Ukrajina prostě nezvládá.“
Podobné potíže zaznamenává i britský tank Challenger 2. Ukrajinský voják pro britský deník The Sun loni přiznal, že často dochází k poruchám a náhradní díly se získávají velmi obtížně. „Trvá dlouho, než přijdou náhradní díly. Logistika je složitá – na naší straně i na té vaší,“ uvedl.
Celkově se ukazuje, že moderní západní tanky, ač technologicky pokročilé, nejsou přímo přizpůsobené specifickému charakteru války na Ukrajině, kde hrají drony, rychlá mobilita a jednoduchost techniky mnohem větší roli než složitá elektronika a robustní pancíř. Válka tak mění nejen samotné strategie, ale i základní představy o tom, co je v moderním konfliktu skutečně účinné.
V době, kdy se intenzivně usiluje o nalezení dohody k ukončení války na Ukrajině, se do centra pozornosti dostává Steve Witkoff, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa. Uniklý telefonní hovor naznačuje, že tento realitní magnát radil vysokému poradci Kremlu, jakým způsobem nejlépe oslovit prezidenta Trumpa ohledně mírového plánu.
Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, ve středu na Hradě představil prezidentu Petru Pavlovi kompletní seznam jmen, která by měla zasednout v ministerských křeslech jeho potenciální vlády. Tato koalice má být vytvořena z hnutí ANO, SPD a Motoristů. Ihned po schůzce Babiš oznámil, že prezident má problém s jedním z nominantů Motoristů, Filipem Turkem, a navíc znovu trvá na tom, aby Babiš před svým jmenováním vysvětlil řešení svého střetu zájmů.
Rusko obdrželo nejnovější návrh amerického plánu na ukončení války na Ukrajině a podle vyjádření Kremlu z dnešní středy hodnotí některé jeho aspekty pozitivně, avšak požaduje diskuzi o zbývajících částech. Agentuře Agence France-Presse (AFP) to potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov, který řekl, že nový návrh vyžaduje „skutečně seriózní analýzu“. Dodal, že Rusko o něm dosud s nikým nejednalo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová důrazně varovala před „jednostranným rozdělováním suverénního evropského národa“ v době, kdy se Evropa snaží prosadit svůj vliv na mírové úsilí vedené Spojenými státy na Ukrajině. Během svého středečního projevu k evropským zákonodárcům ve Štrasburku von der Leyenová uvedla, že Rusko „nevykazuje žádné známky skutečné ochoty ukončit konflikt“ a pokračuje v uvažování, které se nezměnilo od dob Jalty – kritizovaného a často nepochopeného summitu z roku 1945, jenž stanovil poválečné uspořádání.
Optimistická hodnocení amerických představitelů posouvají nejnovější snahu prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině k nevyhnutelné a známé zkoušce kyseliny. Tou je otázka, zda Rusko přistoupí na jakoukoli dohodu, kterou Ukrajina a její evropští partneři upraví s cílem zajistit si suverenitu a bezpečnost.
V Hongkongu se odehrála strašná tragédie poté, co ničivý požár zasáhl několik obytných věžáků v komplexu Wang Fuk Court ležícím v severní části Tai Po. Plameny si vyžádaly životy nejméně čtyř lidí a sedm dalších muselo být převezeno do nemocnice k ošetření.
Evropské státy intenzivně pracují na nouzovém plánu B, aby zabránily Ukrajině v nedostatku finančních prostředků na začátku příštího roku. K tomuto kroku se uchylují pro případ, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o využití zmrazených ruských státních aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.
Setkání ve Švýcarsku, rozhovory ve Spojených arabských emirátech, možná návštěva ukrajinského prezidenta ve Spojených státech. Navzdory tomuto nedávnému diplomatickému shonu s cílem ukončit válku na Ukrajině a tvrzením představitelů o slibném vývoji, které se často objevují v neoficiálních brífincích, je těžké říci, zda je dohoda skutečně blízko dokončení. Hlavní požadavky obou stran totiž zůstávají nezměněny.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že hlavním ústupkem ze strany Kremlu by bylo jednoduše zastavení bojů. Vyjádřil se tak v kontextu probíhajícího úsilí o ukončení ruské agrese proti Ukrajině.
Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, se příští týden vydá do Kremlu k jednání. Spojené státy tak nadále usilují o dohodu, která by ukončila válku na Ukrajině. Návštěvu potvrdil ve středu Jurij Ušakov, blízký poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku. Dochází k ní poté, co Ukrajina oznámila, že dospěla s Bílým domem ke „společnému porozumění“ ohledně obrysů možného mírového řešení.
Hlavním cílem prezidenta Donalda Trumpa je ukončit válku na Ukrajině, a to nezávisle na tom, jak bude konečná mírová dohoda vypadat. Zatímco evropští spojenci a Ukrajinci stále vyjednávají o podrobnostech původního 28bodového plánu, který by Rusku přenechal Donbas, představitelé Bílého domu zdůrazňují, že pro Trumpa neexistují žádné nepřekročitelné hranice. Jedinou podmínkou je dohoda obou stran a rychlé ukončení bojů.
Všichni se shodují na tom, že opilí cestující v letadlech představují problém. Nikdo se však neshodne na tom, jak jej vyřešit. Spisovatelka Amelia Mularzová letos na jaře letěla z Chicaga do Los Angeles a vedle ní si sedl velmi opilý pasažér. Když letadlo odtáhlo od brány, muž se rozběhl na toaletu, kde podle ní zvracel tak silně, že musela být přivolána úklidová četa z letiště. Pasažér byl nakonec z letu odveden a letadlo odstartovalo s hodinovým zpožděním.