Moderní německé tanky Leopard 2, považované za technologický vrchol evropského zbrojního průmyslu, čelí na ukrajinském bojišti vážným problémům. Podle důvěrného záznamu z jednání německého obranného atašé v Kyjevě s přibližně dvěma stovkami vojáků Bundeswehru se Leopardy 2 ukazují být nevhodné pro podmínky současné války proti Rusku.
Zpráva, kterou získala tři německá média, odhaluje, že tanky, jež byly na Ukrajinu dodány v roce 2023 po dlouhém politickém váhání kancléře Olafa Scholze, jsou kvůli své složitosti obtížně opravitelné. Jakmile dojde k poškození, často je nutné je odvézt na západ Ukrajiny nebo dokonce až do Polska, kde je možné je opravit specializovanými týmy.
Hlavní problém ale podle expertů není jen v jejich údržbě, ale i ve změně samotné povahy války. Leopardy 2, stejně jako další těžká obrněná technika, jsou extrémně zranitelné vůči moderním dronovým útokům. Ukrajinské jednotky je tak často využívají spíše jako „přerostlé dělostřelectvo“ než jako skutečně úderné obrněné síly.
„Největší slabinou Leopardů 2 na Ukrajině je jejich nedostatek. Když jeden nebo dva potřebují opravit, znamená to, že významná část tohoto systému je okamžitě mimo provoz,“ uvedl Sergej Sumlenny z berlínského Centra pro evropskou odolnost, který pravidelně navštěvuje ukrajinskou frontu.
Sumlenny dále kritizoval design tanku, jenž podle něj vznikl v poválečném Německu pod rukama inženýrů bez přímé zkušenosti s válkou, což vedlo k přílišnému zkomplikování systému. Naopak starší tanky z 60. let, i přes slabší pancéřování, jsou podle něj na bojišti mnohem využitelnější.
Zkušenosti z Ukrajiny přinášejí i důležité poučení pro samotné Německo. Odborníci na obranu nyní volají po větší dostupnosti vojenské techniky a po přepracování systému údržby. Poslankyně německé strany Zelených Sara Nanni uvedla, že „musíme přestat uvažovat v tak malých počtech. Poškozená technika bude mimo provoz dlouho, a to musíme zohlednit při plánování výzbroje.“
Leopardy nejsou jediným zahraničním tankem, který na Ukrajině selhává. Již dříve bývalý americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan přiznal, že ani americké tanky Abrams nejsou pro Ukrajinu tím nejlepším řešením. Ačkoliv jde o technologicky vyspělé stroje, jejich extrémní spotřeba paliva a náročná údržba představují pro ukrajinské logistické zázemí velkou zátěž.
Podle odhadů bylo z přibližně 80 dodaných Abrams tanků (ze Spojených států a Austrálie) už asi 20 zničeno, vyřazeno nebo zajato. Bývalý americký generál Mark Hertling pro CNN uvedl, že „tyto tanky jsou sice úžasné, ale vyžadují komplexní dodavatelský řetězec a údržbu, kterou Ukrajina prostě nezvládá.“
Podobné potíže zaznamenává i britský tank Challenger 2. Ukrajinský voják pro britský deník The Sun loni přiznal, že často dochází k poruchám a náhradní díly se získávají velmi obtížně. „Trvá dlouho, než přijdou náhradní díly. Logistika je složitá – na naší straně i na té vaší,“ uvedl.
Celkově se ukazuje, že moderní západní tanky, ač technologicky pokročilé, nejsou přímo přizpůsobené specifickému charakteru války na Ukrajině, kde hrají drony, rychlá mobilita a jednoduchost techniky mnohem větší roli než složitá elektronika a robustní pancíř. Válka tak mění nejen samotné strategie, ale i základní představy o tom, co je v moderním konfliktu skutečně účinné.
Když udeří hurikán, pozornost se soustředí na stržené střechy, vyvrácené stromy a zaplavené ulice, avšak psychologická daň bývá stejně skutečná a často přetrvává mnohem déle než hmotné škody. Ve zranitelných oblastech, jako je Jamajka, zasáhne každá bouře komunity, naruší spánek i naději a zanechá stopy na duševním zdraví, o kterých se píše jen zřídka. Příkladem je hurikán Melissa, který na Jamajce udeřil jako bouře kategorie 5 a jehož emocionální dopady jsou již zjevné.
Nově zvolení poslanci na ustavující schůzi Sněmovny ve středu rozhodli o obsazení klíčových funkcí. V čele dolní komory Parlamentu stanul Tomio Okamura z hnutí SPD, který si v tajné volbě zajistil podporu 107 poslanců ze 197 hlasujících, čímž těsně překonal požadovanou většinu.
Svět je svědkem eskalace a návratu k rétorice závodů ve zbrojení z éry studené války poté, co Rusko a Spojené státy oznámily kroky směřující k obnovení plnohodnotných testů jaderných zbraní. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov nařídil okamžité zahájení příprav na obnovení jaderných testů v arktické oblasti na souostroví Nová země, a to jako reakci na údajné cvičení USA simulující preventivní jaderný úder proti Rusku.
Podle nejnovějších dat z Úřadu pro národní statistiku (ONS) v Anglii a Walesu se odhaduje, že téměř 30 % dospělých zažilo během svého dětství nějakou formu zneužívání nebo zanedbávání. Tato nová statistika poprvé zahrnuje nejen fyzické a sexuální zneužívání a zanedbávání, ale také zneužívání emocionální. Celkově se toto zjištění týká odhadem 13,6 milionu lidí starších 18 let.
Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Prezident Donald Trump se ve středu ráno sešel k snídani s republikánskými senátory, kde hodnotil výsledky předchozí noci, které nebyly pro Republikány příznivé. Volby označil za „zajímavý večer“, který nebyl sice očekáván jako vítězný, ale přesto mu poskytl „mnoho poznatků“. Hlavním tématem jeho projevu se stal pokračující vládní shutdown, který trvá od 1. října a dosáhl rekordní délky v americké historii.
Subramanyam "Subu" Vedam (64), Američan indického původu, který strávil neuvěřitelných 43 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal, čelí nové a překvapivé nespravedlnosti. Ihned po svém osvobození v říjnu letošního roku na základě nových důkazů byl Vedam okamžitě zadržen americkou imigrační a celní službou (ICE), která ho chce deportovat do Indie.
Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Čtyřiatřicetiletý politik Zohran Mamdani se stal nově zvoleným starostou New Yorku, čímž završil cestu od aspirujícího rappera až k politické hvězdě. Jeho jednoznačné vítězství v úterý večer otřáslo americkou politickou scénou. Mamdani, který bude do funkce namísto Erica Adamse uveden v lednu, se stal prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku a zároveň nejmladším vedoucím představitelem města za posledních sto let.
Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
Na ostrově Île d’Oléron, který leží u západního pobřeží Francie, došlo k vážnému incidentu, při kterém auto najelo do skupiny chodců a cyklistů. Nejméně pět lidí utrpělo zranění ve městě Saint Pierre d’Oléron. O události informoval francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez na sociální síti X.