Moderní německé tanky Leopard 2, považované za technologický vrchol evropského zbrojního průmyslu, čelí na ukrajinském bojišti vážným problémům. Podle důvěrného záznamu z jednání německého obranného atašé v Kyjevě s přibližně dvěma stovkami vojáků Bundeswehru se Leopardy 2 ukazují být nevhodné pro podmínky současné války proti Rusku.
Zpráva, kterou získala tři německá média, odhaluje, že tanky, jež byly na Ukrajinu dodány v roce 2023 po dlouhém politickém váhání kancléře Olafa Scholze, jsou kvůli své složitosti obtížně opravitelné. Jakmile dojde k poškození, často je nutné je odvézt na západ Ukrajiny nebo dokonce až do Polska, kde je možné je opravit specializovanými týmy.
Hlavní problém ale podle expertů není jen v jejich údržbě, ale i ve změně samotné povahy války. Leopardy 2, stejně jako další těžká obrněná technika, jsou extrémně zranitelné vůči moderním dronovým útokům. Ukrajinské jednotky je tak často využívají spíše jako „přerostlé dělostřelectvo“ než jako skutečně úderné obrněné síly.
„Největší slabinou Leopardů 2 na Ukrajině je jejich nedostatek. Když jeden nebo dva potřebují opravit, znamená to, že významná část tohoto systému je okamžitě mimo provoz,“ uvedl Sergej Sumlenny z berlínského Centra pro evropskou odolnost, který pravidelně navštěvuje ukrajinskou frontu.
Sumlenny dále kritizoval design tanku, jenž podle něj vznikl v poválečném Německu pod rukama inženýrů bez přímé zkušenosti s válkou, což vedlo k přílišnému zkomplikování systému. Naopak starší tanky z 60. let, i přes slabší pancéřování, jsou podle něj na bojišti mnohem využitelnější.
Zkušenosti z Ukrajiny přinášejí i důležité poučení pro samotné Německo. Odborníci na obranu nyní volají po větší dostupnosti vojenské techniky a po přepracování systému údržby. Poslankyně německé strany Zelených Sara Nanni uvedla, že „musíme přestat uvažovat v tak malých počtech. Poškozená technika bude mimo provoz dlouho, a to musíme zohlednit při plánování výzbroje.“
Leopardy nejsou jediným zahraničním tankem, který na Ukrajině selhává. Již dříve bývalý americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan přiznal, že ani americké tanky Abrams nejsou pro Ukrajinu tím nejlepším řešením. Ačkoliv jde o technologicky vyspělé stroje, jejich extrémní spotřeba paliva a náročná údržba představují pro ukrajinské logistické zázemí velkou zátěž.
Podle odhadů bylo z přibližně 80 dodaných Abrams tanků (ze Spojených států a Austrálie) už asi 20 zničeno, vyřazeno nebo zajato. Bývalý americký generál Mark Hertling pro CNN uvedl, že „tyto tanky jsou sice úžasné, ale vyžadují komplexní dodavatelský řetězec a údržbu, kterou Ukrajina prostě nezvládá.“
Podobné potíže zaznamenává i britský tank Challenger 2. Ukrajinský voják pro britský deník The Sun loni přiznal, že často dochází k poruchám a náhradní díly se získávají velmi obtížně. „Trvá dlouho, než přijdou náhradní díly. Logistika je složitá – na naší straně i na té vaší,“ uvedl.
Celkově se ukazuje, že moderní západní tanky, ač technologicky pokročilé, nejsou přímo přizpůsobené specifickému charakteru války na Ukrajině, kde hrají drony, rychlá mobilita a jednoduchost techniky mnohem větší roli než složitá elektronika a robustní pancíř. Válka tak mění nejen samotné strategie, ale i základní představy o tom, co je v moderním konfliktu skutečně účinné.
Ženy snášejí podstatně více bolesti než muži, a to napříč všemi částmi lidského těla. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie publikované v odborném časopise Nature Medicine, která mapovala výskyt a intenzitu bolesti u obyvatelstva po celém světě. Výzkum potvrdil, že ženy uvádějí vyšší míru tělesného strádání bez ohledu na věk či geografickou polohu, což znovu otevírá odbornou debatu o takzvané rodové propasti v léčbě bolesti. Přestože ženy objektivně čelí větší zátěži, v praxi se stále potýkají s tím, že jsou jejich stížnosti častěji přehlíženy a bývá jim předepisována nedostatečná léčba.
Nedávný dramatický incident na palubě letu FZ1073 společnosti FlyDubai ze 30. září 2026 otevřel zásadní otázky týkající se současné architektury globálního boje proti terorismu. Během letu směřujícího do Tel Avivu, na jehož palubě se nacházelo sto sedmdesát cestujících převážně izraelské národnosti, zaútočil druhý pilot Hamám al-Hammámí sekyrou na kapitána a poslal letoun do prudkého klesání. Tragédii zabránil až rozhodný zásah pasažérů, kteří pronikli do kokpitu a útočníka zneškodnili.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.