Moderní německé tanky Leopard 2, považované za technologický vrchol evropského zbrojního průmyslu, čelí na ukrajinském bojišti vážným problémům. Podle důvěrného záznamu z jednání německého obranného atašé v Kyjevě s přibližně dvěma stovkami vojáků Bundeswehru se Leopardy 2 ukazují být nevhodné pro podmínky současné války proti Rusku.
Zpráva, kterou získala tři německá média, odhaluje, že tanky, jež byly na Ukrajinu dodány v roce 2023 po dlouhém politickém váhání kancléře Olafa Scholze, jsou kvůli své složitosti obtížně opravitelné. Jakmile dojde k poškození, často je nutné je odvézt na západ Ukrajiny nebo dokonce až do Polska, kde je možné je opravit specializovanými týmy.
Hlavní problém ale podle expertů není jen v jejich údržbě, ale i ve změně samotné povahy války. Leopardy 2, stejně jako další těžká obrněná technika, jsou extrémně zranitelné vůči moderním dronovým útokům. Ukrajinské jednotky je tak často využívají spíše jako „přerostlé dělostřelectvo“ než jako skutečně úderné obrněné síly.
„Největší slabinou Leopardů 2 na Ukrajině je jejich nedostatek. Když jeden nebo dva potřebují opravit, znamená to, že významná část tohoto systému je okamžitě mimo provoz,“ uvedl Sergej Sumlenny z berlínského Centra pro evropskou odolnost, který pravidelně navštěvuje ukrajinskou frontu.
Sumlenny dále kritizoval design tanku, jenž podle něj vznikl v poválečném Německu pod rukama inženýrů bez přímé zkušenosti s válkou, což vedlo k přílišnému zkomplikování systému. Naopak starší tanky z 60. let, i přes slabší pancéřování, jsou podle něj na bojišti mnohem využitelnější.
Zkušenosti z Ukrajiny přinášejí i důležité poučení pro samotné Německo. Odborníci na obranu nyní volají po větší dostupnosti vojenské techniky a po přepracování systému údržby. Poslankyně německé strany Zelených Sara Nanni uvedla, že „musíme přestat uvažovat v tak malých počtech. Poškozená technika bude mimo provoz dlouho, a to musíme zohlednit při plánování výzbroje.“
Leopardy nejsou jediným zahraničním tankem, který na Ukrajině selhává. Již dříve bývalý americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan přiznal, že ani americké tanky Abrams nejsou pro Ukrajinu tím nejlepším řešením. Ačkoliv jde o technologicky vyspělé stroje, jejich extrémní spotřeba paliva a náročná údržba představují pro ukrajinské logistické zázemí velkou zátěž.
Podle odhadů bylo z přibližně 80 dodaných Abrams tanků (ze Spojených států a Austrálie) už asi 20 zničeno, vyřazeno nebo zajato. Bývalý americký generál Mark Hertling pro CNN uvedl, že „tyto tanky jsou sice úžasné, ale vyžadují komplexní dodavatelský řetězec a údržbu, kterou Ukrajina prostě nezvládá.“
Podobné potíže zaznamenává i britský tank Challenger 2. Ukrajinský voják pro britský deník The Sun loni přiznal, že často dochází k poruchám a náhradní díly se získávají velmi obtížně. „Trvá dlouho, než přijdou náhradní díly. Logistika je složitá – na naší straně i na té vaší,“ uvedl.
Celkově se ukazuje, že moderní západní tanky, ač technologicky pokročilé, nejsou přímo přizpůsobené specifickému charakteru války na Ukrajině, kde hrají drony, rychlá mobilita a jednoduchost techniky mnohem větší roli než složitá elektronika a robustní pancíř. Válka tak mění nejen samotné strategie, ale i základní představy o tom, co je v moderním konfliktu skutečně účinné.
Předpovídání zemětřesení představuje na souši velkou výzvu, ale v oceánech, které pokrývají přibližně 70 % povrchu Země, je to téměř nemožné. To by se však mohlo brzy změnit díky rozsáhlé síti podmořských kabelů, které křižují světová moře. Kromě přenosu dat totiž mohou sloužit i k monitorování tektonických pohybů, které způsobují ničivá zemětřesení a vlny tsunami.
Britská vláda zvažuje zavedení dalších sankcí proti Moskvě poté, co oficiálně připsala Kremlu vinu za smrt opozičního lídra Alexeje Navalného. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová naznačila, že Spojené království nezůstane po nových zjištěních nečinné. Podle závěrů, které v sobotu zveřejnila Británie společně se Švédskem, Francií, Německem a Nizozemskem, stála za smrtí Navalného otrava toxinem z pralesniček organizovaná ruským státem.
Závod o ovládnutí trhu s umělou inteligencí s sebou nese riziko katastrofy ve stylu Hindenburgu, která by mohla definitivně podkopat globální důvěru v tuto technologii. Před tímto scénářem varoval přední odborník Michael Wooldridge, profesor umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. Podle něj jsou technologické firmy pod neúnosným komerčním tlakem a vypouštějí nové nástroje dříve, než plně pochopí jejich schopnosti a potenciální vady.
Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.