Moderní německé tanky Leopard 2, považované za technologický vrchol evropského zbrojního průmyslu, čelí na ukrajinském bojišti vážným problémům. Podle důvěrného záznamu z jednání německého obranného atašé v Kyjevě s přibližně dvěma stovkami vojáků Bundeswehru se Leopardy 2 ukazují být nevhodné pro podmínky současné války proti Rusku.
Zpráva, kterou získala tři německá média, odhaluje, že tanky, jež byly na Ukrajinu dodány v roce 2023 po dlouhém politickém váhání kancléře Olafa Scholze, jsou kvůli své složitosti obtížně opravitelné. Jakmile dojde k poškození, často je nutné je odvézt na západ Ukrajiny nebo dokonce až do Polska, kde je možné je opravit specializovanými týmy.
Hlavní problém ale podle expertů není jen v jejich údržbě, ale i ve změně samotné povahy války. Leopardy 2, stejně jako další těžká obrněná technika, jsou extrémně zranitelné vůči moderním dronovým útokům. Ukrajinské jednotky je tak často využívají spíše jako „přerostlé dělostřelectvo“ než jako skutečně úderné obrněné síly.
„Největší slabinou Leopardů 2 na Ukrajině je jejich nedostatek. Když jeden nebo dva potřebují opravit, znamená to, že významná část tohoto systému je okamžitě mimo provoz,“ uvedl Sergej Sumlenny z berlínského Centra pro evropskou odolnost, který pravidelně navštěvuje ukrajinskou frontu.
Sumlenny dále kritizoval design tanku, jenž podle něj vznikl v poválečném Německu pod rukama inženýrů bez přímé zkušenosti s válkou, což vedlo k přílišnému zkomplikování systému. Naopak starší tanky z 60. let, i přes slabší pancéřování, jsou podle něj na bojišti mnohem využitelnější.
Zkušenosti z Ukrajiny přinášejí i důležité poučení pro samotné Německo. Odborníci na obranu nyní volají po větší dostupnosti vojenské techniky a po přepracování systému údržby. Poslankyně německé strany Zelených Sara Nanni uvedla, že „musíme přestat uvažovat v tak malých počtech. Poškozená technika bude mimo provoz dlouho, a to musíme zohlednit při plánování výzbroje.“
Leopardy nejsou jediným zahraničním tankem, který na Ukrajině selhává. Již dříve bývalý americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan přiznal, že ani americké tanky Abrams nejsou pro Ukrajinu tím nejlepším řešením. Ačkoliv jde o technologicky vyspělé stroje, jejich extrémní spotřeba paliva a náročná údržba představují pro ukrajinské logistické zázemí velkou zátěž.
Podle odhadů bylo z přibližně 80 dodaných Abrams tanků (ze Spojených států a Austrálie) už asi 20 zničeno, vyřazeno nebo zajato. Bývalý americký generál Mark Hertling pro CNN uvedl, že „tyto tanky jsou sice úžasné, ale vyžadují komplexní dodavatelský řetězec a údržbu, kterou Ukrajina prostě nezvládá.“
Podobné potíže zaznamenává i britský tank Challenger 2. Ukrajinský voják pro britský deník The Sun loni přiznal, že často dochází k poruchám a náhradní díly se získávají velmi obtížně. „Trvá dlouho, než přijdou náhradní díly. Logistika je složitá – na naší straně i na té vaší,“ uvedl.
Celkově se ukazuje, že moderní západní tanky, ač technologicky pokročilé, nejsou přímo přizpůsobené specifickému charakteru války na Ukrajině, kde hrají drony, rychlá mobilita a jednoduchost techniky mnohem větší roli než složitá elektronika a robustní pancíř. Válka tak mění nejen samotné strategie, ale i základní představy o tom, co je v moderním konfliktu skutečně účinné.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.
Evropská unie v současnosti intenzivně zvažuje možnost zahájení diplomatických rozhovorů s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Důvodem je skutečnost, že Spojené státy jsou plně zaměstnány konfliktem s Íránem, americké mírové snahy uvízly na mrtvém bodě a ukrajinský postup podpořený drony oslabuje ruskou ofenzivu i tamní ekonomiku. Předtím, než evropští představitelé zasednou k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem, se však unijní státy musí nejdříve samy shodnout na tom, jaké cíle chtějí prosazovat a kdo by měl zájmy Evropy reprezentovat. Tato témata se stala hlavním bodem programu čtvrtečního setkání ministrů zahraničí EU na Kypru.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí označil hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ománu za nebezpečné a za projev šikany. Reagoval tím na prohlášení hlavy Spojených států, která pohrozila zničením Ománu v případě, že tato země uzavře dohodu s Íránem ohledně správy lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Evropská unie vyměřila čínskému internetovému prodejci Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za to, že na své platformě umožňoval prodej nelegálních a nebezpečných produktů, jako jsou rizikové dětské hračky či vadné nabíječky.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).