Zvýšení koncesionářských poplatků a jejich rozšíření i na domácnosti s přístupem k internetu znovu otevírá otázku, co vlastně znamená veřejná služba. Platíme za obsah, který sledujeme, nebo za to, že zůstane dostupný v okamžiku, kdy ho budeme skutečně potřebovat? Minulost ukázala, že se taková investice dokáže vrátit. A budoucnost nám možná brzy připomene, proč je důležité mít spolehlivé zdroje informací.
Poplatky za veřejnoprávní média se zvyšují. Televizní stoupnou z dosavadních 135 korun na 150 měsíčně, rozhlasové z 45 na 55. Změna ale přináší víc než jen navýšení částky – rozšiřuje totiž i okruh těch, kdo budou nově povinni platit. Nově se poplatky budou vztahovat i na domácnosti, které sice nevlastní televizor ani rádio, ale mají přístup k internetu. Stačí tedy například chytrý telefon.
Právě tato definice činí z poplatku záležitost, která se týká téměř všech. V kombinaci s tradičními příjmovými zařízeními se nová úprava dotýká prakticky každého, kdo dnes běžně funguje v digitálním prostoru. A to z ní dělá společensky citlivé téma, které otevírá debatu o spravedlnosti a mezích povinné solidarity s institucemi veřejné služby.
Na druhé straně je ale situace složitější, než by se mohlo zdát. Nejde jen o to, zda veřejnoprávní média sledujeme, nebo ne. Jejich role je v systému odlišná od té komerční – nejsou tu od toho, aby maximalizovala sledovanost, ale aby garantovala dostupné, ověřené a nezávislé informace.
Právě v krizových chvílích, kdy je potřeba rychlého a spolehlivého zpravodajství, sehrávají často nenahraditelnou roli. Pokud by jejich financování záviselo výhradně na tom, kolik lidí je sleduje, musela by se jejich činnost přizpůsobit logice trhu – a tím by ztratila část své veřejné hodnoty.
Na zvýšení koncesionářských poplatků se můžeme zlobit, nebo s ním tiše souhlasit. Usilovat o jeho zrušení ale zřejmě nemá valný smysl – schválená změna reflektuje nejen technologický vývoj, ale i snahu zajistit dlouhodobou stabilitu veřejnoprávních institucí. Ať už je naše aktuální spokojenost s jejich obsahem jakákoli, může být užitečné přemýšlet o poplatcích spíš jako o investici než o výdajích.
Podobně jako když Evropská unie doporučuje domácnostem udržovat zásoby na 72 hodin, i Česká televize a Český rozhlas mohou být tím, co zůstane dostupné, až ostatní zdroje selžou – v krizi, při výpadku sítí, v čase chaosu. Není to platba za obsah. Je to platba za jistotu, že ten obsah bude existovat, když ho opravdu budeme potřebovat.
Vždyť budova Českého rozhlasu byla vždy jedním z prvních cílů během okupací – jak nacistické, tak sovětské. A právě boj o Český rozhlas v květnu 1945 symbolizoval konec nacistické nadvlády. V tom tkví i dnešní smysl veřejnoprávních médií: bez ohledu na okolnosti mají informovat veřejnost – podobně jako hasiči pomáhají při povodních, nebo jako medici nastoupili během pandemie covidu-19.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
