Zvýšení koncesionářských poplatků a jejich rozšíření i na domácnosti s přístupem k internetu znovu otevírá otázku, co vlastně znamená veřejná služba. Platíme za obsah, který sledujeme, nebo za to, že zůstane dostupný v okamžiku, kdy ho budeme skutečně potřebovat? Minulost ukázala, že se taková investice dokáže vrátit. A budoucnost nám možná brzy připomene, proč je důležité mít spolehlivé zdroje informací.
Poplatky za veřejnoprávní média se zvyšují. Televizní stoupnou z dosavadních 135 korun na 150 měsíčně, rozhlasové z 45 na 55. Změna ale přináší víc než jen navýšení částky – rozšiřuje totiž i okruh těch, kdo budou nově povinni platit. Nově se poplatky budou vztahovat i na domácnosti, které sice nevlastní televizor ani rádio, ale mají přístup k internetu. Stačí tedy například chytrý telefon.
Právě tato definice činí z poplatku záležitost, která se týká téměř všech. V kombinaci s tradičními příjmovými zařízeními se nová úprava dotýká prakticky každého, kdo dnes běžně funguje v digitálním prostoru. A to z ní dělá společensky citlivé téma, které otevírá debatu o spravedlnosti a mezích povinné solidarity s institucemi veřejné služby.
Na druhé straně je ale situace složitější, než by se mohlo zdát. Nejde jen o to, zda veřejnoprávní média sledujeme, nebo ne. Jejich role je v systému odlišná od té komerční – nejsou tu od toho, aby maximalizovala sledovanost, ale aby garantovala dostupné, ověřené a nezávislé informace.
Právě v krizových chvílích, kdy je potřeba rychlého a spolehlivého zpravodajství, sehrávají často nenahraditelnou roli. Pokud by jejich financování záviselo výhradně na tom, kolik lidí je sleduje, musela by se jejich činnost přizpůsobit logice trhu – a tím by ztratila část své veřejné hodnoty.
Na zvýšení koncesionářských poplatků se můžeme zlobit, nebo s ním tiše souhlasit. Usilovat o jeho zrušení ale zřejmě nemá valný smysl – schválená změna reflektuje nejen technologický vývoj, ale i snahu zajistit dlouhodobou stabilitu veřejnoprávních institucí. Ať už je naše aktuální spokojenost s jejich obsahem jakákoli, může být užitečné přemýšlet o poplatcích spíš jako o investici než o výdajích.
Podobně jako když Evropská unie doporučuje domácnostem udržovat zásoby na 72 hodin, i Česká televize a Český rozhlas mohou být tím, co zůstane dostupné, až ostatní zdroje selžou – v krizi, při výpadku sítí, v čase chaosu. Není to platba za obsah. Je to platba za jistotu, že ten obsah bude existovat, když ho opravdu budeme potřebovat.
Vždyť budova Českého rozhlasu byla vždy jedním z prvních cílů během okupací – jak nacistické, tak sovětské. A právě boj o Český rozhlas v květnu 1945 symbolizoval konec nacistické nadvlády. V tom tkví i dnešní smysl veřejnoprávních médií: bez ohledu na okolnosti mají informovat veřejnost – podobně jako hasiči pomáhají při povodních, nebo jako medici nastoupili během pandemie covidu-19.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
