Zvýšení koncesionářských poplatků a jejich rozšíření i na domácnosti s přístupem k internetu znovu otevírá otázku, co vlastně znamená veřejná služba. Platíme za obsah, který sledujeme, nebo za to, že zůstane dostupný v okamžiku, kdy ho budeme skutečně potřebovat? Minulost ukázala, že se taková investice dokáže vrátit. A budoucnost nám možná brzy připomene, proč je důležité mít spolehlivé zdroje informací.
Poplatky za veřejnoprávní média se zvyšují. Televizní stoupnou z dosavadních 135 korun na 150 měsíčně, rozhlasové z 45 na 55. Změna ale přináší víc než jen navýšení částky – rozšiřuje totiž i okruh těch, kdo budou nově povinni platit. Nově se poplatky budou vztahovat i na domácnosti, které sice nevlastní televizor ani rádio, ale mají přístup k internetu. Stačí tedy například chytrý telefon.
Právě tato definice činí z poplatku záležitost, která se týká téměř všech. V kombinaci s tradičními příjmovými zařízeními se nová úprava dotýká prakticky každého, kdo dnes běžně funguje v digitálním prostoru. A to z ní dělá společensky citlivé téma, které otevírá debatu o spravedlnosti a mezích povinné solidarity s institucemi veřejné služby.
Na druhé straně je ale situace složitější, než by se mohlo zdát. Nejde jen o to, zda veřejnoprávní média sledujeme, nebo ne. Jejich role je v systému odlišná od té komerční – nejsou tu od toho, aby maximalizovala sledovanost, ale aby garantovala dostupné, ověřené a nezávislé informace.
Právě v krizových chvílích, kdy je potřeba rychlého a spolehlivého zpravodajství, sehrávají často nenahraditelnou roli. Pokud by jejich financování záviselo výhradně na tom, kolik lidí je sleduje, musela by se jejich činnost přizpůsobit logice trhu – a tím by ztratila část své veřejné hodnoty.
Na zvýšení koncesionářských poplatků se můžeme zlobit, nebo s ním tiše souhlasit. Usilovat o jeho zrušení ale zřejmě nemá valný smysl – schválená změna reflektuje nejen technologický vývoj, ale i snahu zajistit dlouhodobou stabilitu veřejnoprávních institucí. Ať už je naše aktuální spokojenost s jejich obsahem jakákoli, může být užitečné přemýšlet o poplatcích spíš jako o investici než o výdajích.
Podobně jako když Evropská unie doporučuje domácnostem udržovat zásoby na 72 hodin, i Česká televize a Český rozhlas mohou být tím, co zůstane dostupné, až ostatní zdroje selžou – v krizi, při výpadku sítí, v čase chaosu. Není to platba za obsah. Je to platba za jistotu, že ten obsah bude existovat, když ho opravdu budeme potřebovat.
Vždyť budova Českého rozhlasu byla vždy jedním z prvních cílů během okupací – jak nacistické, tak sovětské. A právě boj o Český rozhlas v květnu 1945 symbolizoval konec nacistické nadvlády. V tom tkví i dnešní smysl veřejnoprávních médií: bez ohledu na okolnosti mají informovat veřejnost – podobně jako hasiči pomáhají při povodních, nebo jako medici nastoupili během pandemie covidu-19.
Bouřky, které mohou být i velmi silné, hrozí nejen během dnešního dne, ale i v noci na zítra a v pondělí. Vyplývá to z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Smrtí muže skončila hraniční kontrola, kterou prováděli němečtí policisté na hranicích s Českou republikou. Informovala o tom stanice BR24. Muž, jehož strážci zákona zastavili, totiž vytáhl zbraň a začal na ně střílet. Nikomu jinému se nic nestalo.
Dnešek je dnem Karla Šípa. Právě na prvního června 2025 připadají jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Jeden dárek rozbalil oslavenec i s televizními diváky už v sobotu večer. Česká televize, která vysílá jeho talk show Všechnopárty, totiž uvedla dokumentární film o známém moderátorovi.
Dominika Gottová žije ve Finsku a do Česka se podívá jen zřídkakdy. Jak ale prozradila, chtěla s manželem vyrazit někam do tepla. Přišla ale doslovná čára přes rozpočet.
Bouřky se s Českem ani zdaleka neloučí. Ty nedělní mohou být i velmi silné, varuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve výstraze, kterou vydal během soboty. Hrozí přívalové deště, silné nárazy větru a krupobití.
Květen je u konce a taková Helena Vondráčková na něj rozhodně nezapomene. Po ztrátě milované fenky totiž s manželem přivítala do domácnosti nového čtyřnohého kamaráda. Toho již seznámila i s další důležitou osobou.
Dana Bártu potkala v dubnu velká nepříjemnost. Populární kapela J.A.R. musela odložit dva pražské koncerty kvůli velkým problémům Dana Bárty, jenž utrpěl poškození sluchu. Původně se očekávalo, že zpěvák bude během několika týdnů zpátky na pódiu. Situace se však komplikuje.
Česko dnes zasáhly silné bouřky, které zanechaly největší spoušť v Dalešicích na Jablonecku. Na místě zasahuje několik jednotek hasičů. Bahno a přívalové srážky zaplavily nejméně šest domů v obci. Varování před bouřkami platí až do sobotního večera.
Jiřina Bohdalová (94) znovu vyděsila své fanoušky! Legendární herečka musela kvůli zdravotním problémům na pozorování do nemocnice – a právě proto chyběla na slavnostním křtu výbušné politické knihy Cirkus Fiala. Marně na ni čekal i Miloš Zeman (80), který si neodpustil ostrý vzkaz.
Komunální politik a někdejší novinář Pavel Novotný definitivně potvrdil, že nastoupí do vězení. Odpykat si má tři měsíce za mřížemi, protože porušil podmínku. Novotný zároveň sdělil, že rezignuje na funkci starosty pražské městské části Řeporyje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský přístup k mírovým jednáním. Uvedla to BBC. Moskva mezitím potvrdila, že posílá diplomatickou delegaci na pondělní rozhovory do tureckého Istanbulu. Kyjev nicméně požaduje, aby mu Rusové předem sdělili, co chtějí navrhovat.
Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.
