Zvýšení koncesionářských poplatků a jejich rozšíření i na domácnosti s přístupem k internetu znovu otevírá otázku, co vlastně znamená veřejná služba. Platíme za obsah, který sledujeme, nebo za to, že zůstane dostupný v okamžiku, kdy ho budeme skutečně potřebovat? Minulost ukázala, že se taková investice dokáže vrátit. A budoucnost nám možná brzy připomene, proč je důležité mít spolehlivé zdroje informací.
Poplatky za veřejnoprávní média se zvyšují. Televizní stoupnou z dosavadních 135 korun na 150 měsíčně, rozhlasové z 45 na 55. Změna ale přináší víc než jen navýšení částky – rozšiřuje totiž i okruh těch, kdo budou nově povinni platit. Nově se poplatky budou vztahovat i na domácnosti, které sice nevlastní televizor ani rádio, ale mají přístup k internetu. Stačí tedy například chytrý telefon.
Právě tato definice činí z poplatku záležitost, která se týká téměř všech. V kombinaci s tradičními příjmovými zařízeními se nová úprava dotýká prakticky každého, kdo dnes běžně funguje v digitálním prostoru. A to z ní dělá společensky citlivé téma, které otevírá debatu o spravedlnosti a mezích povinné solidarity s institucemi veřejné služby.
Na druhé straně je ale situace složitější, než by se mohlo zdát. Nejde jen o to, zda veřejnoprávní média sledujeme, nebo ne. Jejich role je v systému odlišná od té komerční – nejsou tu od toho, aby maximalizovala sledovanost, ale aby garantovala dostupné, ověřené a nezávislé informace.
Právě v krizových chvílích, kdy je potřeba rychlého a spolehlivého zpravodajství, sehrávají často nenahraditelnou roli. Pokud by jejich financování záviselo výhradně na tom, kolik lidí je sleduje, musela by se jejich činnost přizpůsobit logice trhu – a tím by ztratila část své veřejné hodnoty.
Na zvýšení koncesionářských poplatků se můžeme zlobit, nebo s ním tiše souhlasit. Usilovat o jeho zrušení ale zřejmě nemá valný smysl – schválená změna reflektuje nejen technologický vývoj, ale i snahu zajistit dlouhodobou stabilitu veřejnoprávních institucí. Ať už je naše aktuální spokojenost s jejich obsahem jakákoli, může být užitečné přemýšlet o poplatcích spíš jako o investici než o výdajích.
Podobně jako když Evropská unie doporučuje domácnostem udržovat zásoby na 72 hodin, i Česká televize a Český rozhlas mohou být tím, co zůstane dostupné, až ostatní zdroje selžou – v krizi, při výpadku sítí, v čase chaosu. Není to platba za obsah. Je to platba za jistotu, že ten obsah bude existovat, když ho opravdu budeme potřebovat.
Vždyť budova Českého rozhlasu byla vždy jedním z prvních cílů během okupací – jak nacistické, tak sovětské. A právě boj o Český rozhlas v květnu 1945 symbolizoval konec nacistické nadvlády. V tom tkví i dnešní smysl veřejnoprávních médií: bez ohledu na okolnosti mají informovat veřejnost – podobně jako hasiči pomáhají při povodních, nebo jako medici nastoupili během pandemie covidu-19.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
