Říjnové volby mohou postavit demokratické strany před zásadní dilema. Pokud hnutí ANO vyhraje, ale nebude schopno sestavit většinu bez extremistických sil, může být jedinou cestou k ochraně demokratického rámce nepohodlný kompromis. Spolupráce s Andrejem Babišem, ač politicky nákladná, se může stát pověstným menším zlem ve srovnání s návratem komunistické ideologie do exekutivy.
Česká republika se nachází ve složitém politickém období. Říjnové sněmovní volby se nezadržitelně blíží a nálada ve společnosti je napjatá. Přestože ekonomická i geopolitická situace přináší výzvy, není důvod k fatalismu. Země sice čelí tlaku, ale zdaleka ne čemusi, co by se dalo označit za bezvýchodné. Otázka, která rezonuje mezi voliči i politiky, zní: co bude po volbách?
Průzkumy veřejného mínění dávají aktuálně jasné prvenství hnutí ANO pod vedením expremiéra Andreje Babiše. Za ním následuje vládní koalice Spolu, která však ztrácí dech. Třetí příčku si podle situace dělí SPD a hnutí STAN, zatímco na hranici volitelnosti se pohybují Piráti, protestní Motoristé sobě a také návratový projekt KSČM pod názvem Stačilo.
Znepokojení budí zejména varianta, v níž by se Babiš mohl opřít o tichou nebo dokonce přímou podporu komunistů. Nejde o planý poplach. Návrat strany, která se historicky spolupodílela na devastaci společnosti, do vládních struktur by byl mimořádně nebezpečný precedens. Ač se to může zdát jako vzdálený scénář, není nereálný.
Strany jako ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN nebo Piráti veřejně deklarují, že s Babišem do vlády nepůjdou. Nicméně dějiny české politiky nás učí, že povolební realita bývá jiná než předvolební rétorika. Tvrdá prohlášení se po sečtení hlasů často rozpouštějí v záplavě pragmatismu.
A právě zde se otevírá prostor pro zásadní úvahu: Co je větším zlem? Vláda s Andrejem Babišem, politikem s kontroverzní minulostí, ale jistou mírou předvídatelnosti, nebo návrat komunistické ideologie, byť v novém kabátě? Odpověď, ať už se může zdát jakkoli hořká, se nabízí sama.
Demokratické politické subjekty, které se dlouhodobě profilují jako ochránci svobody jednotlivce, právního státu a ukotvení České republiky v euroatlantickém prostoru, budou po říjnových volbách pravděpodobně čelit mimořádně náročnému rozhodnutí. Scénář, v němž hnutí ANO Andreje Babiše dosáhne volebního vítězství, avšak nebude schopno samo sestavit stabilní vládní většinu, se jeví jako stále pravděpodobnější. V takovém případě by právě tyto demokratické strany mohly být postaveny před dilema, které zásadně prověří jejich hodnotovou konzistenci i schopnost strategického uvažování.
Přestože v předvolebních prohlášeních jednoznačně odmítají jakoukoli formu spolupráce s Babišem, realita povolebního vyjednávání může přinést nové okolnosti, jež je donutí přehodnotit své dosavadní postoje. Tlak na zachování demokratické integrity státu a zabránění nástupu sil s extremistickými nebo autoritářskými sklony do vládních struktur může přimět některé z těchto stran k podpoře menšinové vlády hnutí ANO, byť pouze za přísně stanovených podmínek a s vědomím politických nákladů, které takový krok obnáší.
Tato forma spolupráce by mohla mít různou podobu, od tiché podpory přes toleranci menšinové vlády až po účast ve vládě výměnou za klíčová ministerstva a institucionální záruky zachování demokratického rámce vládnutí. Každá z těchto variant by však představovala významný posun oproti současné rétorice těchto stran a pravděpodobně by vyvolala odpor části jejich voličské základny.
Je však nezbytné si uvědomit, že v krajní situaci může jít nikoli o volbu mezi „dobrým“ a „špatným“, ale mezi „špatným“ a „ještě horším“. Zabránit návratu komunistické ideologie do exekutivní moci, byť v modernizované a rétoricky přizpůsobené podobě, musí být vnímáno jako priorita přesahující běžnou stranickou taktiku.
Nejde zde o obhajobu konkrétní osoby či politického stylu Andreje Babiše. Nejde o rehabilitaci jeho dosavadní praxe vládnutí. Jde o zachování demokratického rámce rozhodovacích procesů, o stabilitu státu a o důvěru občanů ve funkčnost politického systému. A pokud je jediným prostředkem k dosažení těchto cílů vstup do nepohodlného a z hlediska veřejnosti těžko vysvětlitelného kompromisu, může být takový krok nejen legitimní, ale i nezbytný.
V politice, stejně jako v širším společenském životě, ne vždy existují ideální řešení. Často se jedná o volbu menšího zla, o obranu klíčových hodnot i za cenu vlastního oslabení. Demokratické strany si musí být vědomy, že jejich rozhodnutí budou mít dlouhodobé důsledky, a že přílišné lpění na předvolebních slibech v situaci, kdy by důsledkem mohlo být otevření dveří radikálním nebo nedemokratickým silám, by mohlo vést k výsledku, který bude v přímém rozporu s jejich základními principy.
V sázce není pouze složení příští vlády, ale důvěryhodnost samotného demokratického procesu. A právě proto bude třeba přistupovat k této otázce s maximální obezřetností, odpovědností a vědomím širších souvislostí, které přesahují jedno volební období.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.