K záchraně demokracie po říjnových volbách vede jediná cesta. Vládní strany budou muset spolknout hořkou pilulku

Komentář
Andrej Babiš
Andrej Babiš, foto: Martin Huf / INCORP images
Pavel Němec 3. září 2025 13:15
Sdílej:

Říjnové volby mohou postavit demokratické strany před zásadní dilema. Pokud hnutí ANO vyhraje, ale nebude schopno sestavit většinu bez extremistických sil, může být jedinou cestou k ochraně demokratického rámce nepohodlný kompromis. Spolupráce s Andrejem Babišem, ač politicky nákladná, se může stát pověstným menším zlem ve srovnání s návratem komunistické ideologie do exekutivy.

Česká republika se nachází ve složitém politickém období. Říjnové sněmovní volby se nezadržitelně blíží a nálada ve společnosti je napjatá. Přestože ekonomická i geopolitická situace přináší výzvy, není důvod k fatalismu. Země sice čelí tlaku, ale zdaleka ne čemusi, co by se dalo označit za bezvýchodné. Otázka, která rezonuje mezi voliči i politiky, zní: co bude po volbách?

Průzkumy veřejného mínění dávají aktuálně jasné prvenství hnutí ANO pod vedením expremiéra Andreje Babiše. Za ním následuje vládní koalice Spolu, která však ztrácí dech. Třetí příčku si podle situace dělí SPD a hnutí STAN, zatímco na hranici volitelnosti se pohybují Piráti, protestní Motoristé sobě a také návratový projekt KSČM pod názvem Stačilo.

Znepokojení budí zejména varianta, v níž by se Babiš mohl opřít o tichou nebo dokonce přímou podporu komunistů. Nejde o planý poplach. Návrat strany, která se historicky spolupodílela na devastaci společnosti, do vládních struktur by byl mimořádně nebezpečný precedens. Ač se to může zdát jako vzdálený scénář, není nereálný.

Strany jako ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN nebo Piráti veřejně deklarují, že s Babišem do vlády nepůjdou. Nicméně dějiny české politiky nás učí, že povolební realita bývá jiná než předvolební rétorika. Tvrdá prohlášení se po sečtení hlasů často rozpouštějí v záplavě pragmatismu.

A právě zde se otevírá prostor pro zásadní úvahu: Co je větším zlem? Vláda s Andrejem Babišem, politikem s kontroverzní minulostí, ale jistou mírou předvídatelnosti, nebo návrat komunistické ideologie, byť v novém kabátě? Odpověď, ať už se může zdát jakkoli hořká, se nabízí sama.

Demokratické politické subjekty, které se dlouhodobě profilují jako ochránci svobody jednotlivce, právního státu a ukotvení České republiky v euroatlantickém prostoru, budou po říjnových volbách pravděpodobně čelit mimořádně náročnému rozhodnutí. Scénář, v němž hnutí ANO Andreje Babiše dosáhne volebního vítězství, avšak nebude schopno samo sestavit stabilní vládní většinu, se jeví jako stále pravděpodobnější. V takovém případě by právě tyto demokratické strany mohly být postaveny před dilema, které zásadně prověří jejich hodnotovou konzistenci i schopnost strategického uvažování.

Přestože v předvolebních prohlášeních jednoznačně odmítají jakoukoli formu spolupráce s Babišem, realita povolebního vyjednávání může přinést nové okolnosti, jež je donutí přehodnotit své dosavadní postoje. Tlak na zachování demokratické integrity státu a zabránění nástupu sil s extremistickými nebo autoritářskými sklony do vládních struktur může přimět některé z těchto stran k podpoře menšinové vlády hnutí ANO, byť pouze za přísně stanovených podmínek a s vědomím politických nákladů, které takový krok obnáší.

Tato forma spolupráce by mohla mít různou podobu, od tiché podpory přes toleranci menšinové vlády až po účast ve vládě výměnou za klíčová ministerstva a institucionální záruky zachování demokratického rámce vládnutí. Každá z těchto variant by však představovala významný posun oproti současné rétorice těchto stran a pravděpodobně by vyvolala odpor části jejich voličské základny.

Je však nezbytné si uvědomit, že v krajní situaci může jít nikoli o volbu mezi „dobrým“ a „špatným“, ale mezi „špatným“ a „ještě horším“. Zabránit návratu komunistické ideologie do exekutivní moci, byť v modernizované a rétoricky přizpůsobené podobě, musí být vnímáno jako priorita přesahující běžnou stranickou taktiku.

Nejde zde o obhajobu konkrétní osoby či politického stylu Andreje Babiše. Nejde o rehabilitaci jeho dosavadní praxe vládnutí. Jde o zachování demokratického rámce rozhodovacích procesů, o stabilitu státu a o důvěru občanů ve funkčnost politického systému. A pokud je jediným prostředkem k dosažení těchto cílů vstup do nepohodlného a z hlediska veřejnosti těžko vysvětlitelného kompromisu, může být takový krok nejen legitimní, ale i nezbytný.

V politice, stejně jako v širším společenském životě, ne vždy existují ideální řešení. Často se jedná o volbu menšího zla, o obranu klíčových hodnot i za cenu vlastního oslabení. Demokratické strany si musí být vědomy, že jejich rozhodnutí budou mít dlouhodobé důsledky, a že přílišné lpění na předvolebních slibech v situaci, kdy by důsledkem mohlo být otevření dveří radikálním nebo nedemokratickým silám, by mohlo vést k výsledku, který bude v přímém rozporu s jejich základními principy.

V sázce není pouze složení příští vlády, ale důvěryhodnost samotného demokratického procesu. A právě proto bude třeba přistupovat k této otázce s maximální obezřetností, odpovědností a vědomím širších souvislostí, které přesahují jedno volební období.

Stalo se
Novinky
Kreml

USA se hádají s Evropou o Grónsko. A Rusko se může radovat, zní z Ukrajiny

Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.

Novinky
Demonstrace v Íránu

Bezprecedentní hrozba pro stabilitu režimu. Expert vysvětlil, v čem jsou protesty v Íránu jiné

Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.

Novinky
Britská armáda

Trénink v hlubokém sněhu při teplotách hluboko pod nulou. Jak se vojáci připravují na válku v Arktidě?

V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.

Novinky
Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev brzdí ukončení války, prohlásil Trump. Zelenskyj mu předložil důkaz, že to tak není

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.