Evropa bez Ameriky: Kdo zaplatí účet za vlastní obranu?

Komentář
U.S. Army, ilustrační fotografie
U.S. Army, ilustrační fotografie, foto: U.S. Army
Lukáš Kovanda 9. března 2025 14:19
Sdílej:

Americký bezpečnostní deštník, na který Evropa spoléhala desítky let, může velmi brzy zmizet. A co pak? Náklady na obranu bez USA by evropské státy vyšly na dodatečných 250 miliard eur ročně, tedy přibližně 3,5 % HDP. To je skok, který bude nutné pokrýt – ať už vyššími daněmi, škrty jinde, nebo dalším zadlužováním. 

Z analýzy Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW) a think-tanku Bruegel jasně plyne, že ruská hrozba není abstraktní strašák, ale velmi reálná věc.

Moskva za rok 2024 vyrobila či opravila 1 550 tanků, 5 700 obrněných vozidel a 450 dělostřeleckých systémů. To je produkce, která Evropě chybí, a pokud by došlo na otevřený konflikt, evropské armády nemají čím čelit. A to nemluvíme o dronech – jejich výroba vzrostla o 435 %.

Bez vojenské přítomnosti USA by Evropa musela sama nahradit bojeschopnost 300 000 amerických vojáků. Jenže tady narážíme na obrovský problém – evropské armády jsou roztříštěné a nekoordinované. I kdyby se počty vojáků naplnily, jejich bojová efektivita nebude odpovídat Američanům, kteří jsou zvyklí operovat jako soudržné, moderně vybavené jednotky. Evropané, rozdělení mezi 29 různých armád, by zkrátka bojovali méně efektivně.

A teď k jádru věci – kdo to všechno zaplatí? Analýza navrhuje, že část výdajů by mohla jít z evropského dluhového financování, část by platily národní rozpočty. Německo by například muselo okamžitě zvýšit svůj obranný rozpočet z 80 na 140 miliard eur ročně. Jenže zadlužení Evropy už tak letí nahoru a ekonomiky stagnují.

Kdo tedy reálně bude chtít zvedat výdaje na tanky, když veřejnost chce spíš nižší daně a vyšší výdaje na sociální programy?

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Proč jsou tresty smrti v USA opět na vzestupu?

Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.

Novinky
Kreml

Expert vysvětlil, proč obnovení energetického obchodu s Ruskem nezmění Kreml ani samotnou válku

Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.

Novinky
Ilustrační foto

Experimentální mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent

Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.

Novinky
Google

Google čelí ostré kritice. Bez povolení vykácel na severu Finska čtvrt milionu stromů

Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.