Americký bezpečnostní deštník, na který Evropa spoléhala desítky let, může velmi brzy zmizet. A co pak? Náklady na obranu bez USA by evropské státy vyšly na dodatečných 250 miliard eur ročně, tedy přibližně 3,5 % HDP. To je skok, který bude nutné pokrýt – ať už vyššími daněmi, škrty jinde, nebo dalším zadlužováním.
Z analýzy Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW) a think-tanku Bruegel jasně plyne, že ruská hrozba není abstraktní strašák, ale velmi reálná věc.
Moskva za rok 2024 vyrobila či opravila 1 550 tanků, 5 700 obrněných vozidel a 450 dělostřeleckých systémů. To je produkce, která Evropě chybí, a pokud by došlo na otevřený konflikt, evropské armády nemají čím čelit. A to nemluvíme o dronech – jejich výroba vzrostla o 435 %.
Bez vojenské přítomnosti USA by Evropa musela sama nahradit bojeschopnost 300 000 amerických vojáků. Jenže tady narážíme na obrovský problém – evropské armády jsou roztříštěné a nekoordinované. I kdyby se počty vojáků naplnily, jejich bojová efektivita nebude odpovídat Američanům, kteří jsou zvyklí operovat jako soudržné, moderně vybavené jednotky. Evropané, rozdělení mezi 29 různých armád, by zkrátka bojovali méně efektivně.
A teď k jádru věci – kdo to všechno zaplatí? Analýza navrhuje, že část výdajů by mohla jít z evropského dluhového financování, část by platily národní rozpočty. Německo by například muselo okamžitě zvýšit svůj obranný rozpočet z 80 na 140 miliard eur ročně. Jenže zadlužení Evropy už tak letí nahoru a ekonomiky stagnují.
Kdo tedy reálně bude chtít zvedat výdaje na tanky, když veřejnost chce spíš nižší daně a vyšší výdaje na sociální programy?
Podvýživa i nadále představuje velký problém pro malé děti v Pásmu Gazy, a to navzdory příměří vyhlášenému před dvěma měsíci. Podle nejnovějších údajů OSN bylo v říjnu hospitalizováno více než 9 000 dětí kvůli akutní podvýživě. Ačkoliv bezprostřední hrozba hladomoru pominula pro většinu z 2,2 milionu Palestinců po oznámení příměří dne 10. října, OSN a další humanitární organizace stále hlásí pokračující izraelská omezení dodávek pomoci.
Zatímco vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v Moskvě minulý týden jednali o možném mírovém řešení konfliktu na Ukrajině, Rusové získali novou a výraznou výhodu. Jde o prohlubující se rozpory mezi Washingtonem a Evropou. Trump v úterý v nově zveřejněném rozhovoru pro Politico zdvojnásobil kritiku Evropy, když prohlásil, že evropské státy jsou „slabé“ a „v rozkladu“ kvůli své migrační politice.
Magazín Politico představil svůj každoroční žebříček POLITICO 28, který mapuje 28 nejvlivnějších osobností, jež budou utvářet evropskou politiku a její směřování v nadcházejícím roce 2026. Při sestavování aktuálního žebříčku se ukázala jedna nezpochybnitelná skutečnost: nikdo nevyvinul v Evropě ani na ni takový vliv jako americký prezident Donald Trump.
Herečka Cheryl Hines uvedla, že se nedomnívá, že by její manžel, Robert F. Kennedy Jr., měl v úmyslu kandidovat na prezidenta Spojených států po skončení funkčního období Donalda Trumpa. Hines, která je od roku 2014 manželkou amerického ministra zdravotnictví, to uvedla v pondělním rozhovoru pro stanici NewsNation.
Dne 9. prosince se děti napříč Austrálií probudily bez přístupu ke svým účtům na sociálních sítích. Důvodem je celosvětově unikátní zákaz určený k ochraně osob mladších 16 let před návykovými algoritmy, online predátory a digitální šikanou. Žádný jiný stát nepřijal takto rozsáhlá opatření. Implementaci tohoto přísného nového zákona proto bedlivě sledují zákonodárci po celém světě.
Přesně před rokem dorazil do Damašku Abú Muhammad al-Džulání, nyní známý jako Ahmad al-Šará. Vedl bleskovou ofenzívu, která porazila zbytky špatně placené Syrské arabské armády od Aleppa po Homs a nakonec s minimálním odporem vstoupila do hlavního města. Ačkoliv ti, kteří znali historii jeho skupiny vládnoucí v Idlibu posledních pět let, měli obavy, mnozí Syřané změnu oslavovali. Země byla paralyzována ekonomickými sankcemi a masivní devalvací měny.
Vědci si původně mysleli, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého (CO2) by mohly mít jeden pozitivní dopad na planetu. Vzhledem k tomu, že rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze, vyšší množství CO2 by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu růstu rostlin a větší produkci potravin. Částečně to potvrdil i výzkum, který ukázal, že rostliny skutečně rostou rychleji při zvýšených úrovních CO2.
Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Nově jmenovanému českému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) přišla gratulace i z Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho na sociální síti X osobně oslovil a popřál mu úspěch v nové funkci. Ukrajinský lídr zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi mají strategický význam.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě kvůli zásadní neshodě: Washington požaduje, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, které se Rusku nepodařilo během války plně ovládnout. Podle vysoce postaveného evropského úředníka, který je obeznámen s procesem vyjednávání, jsou Američané v otázce území nekompromisní. „Američané trvají na tom, že Ukrajina musí opustit Donbas... tak či onak,“ uvedl pro Politico zdroj, který si nepřál být jmenován vzhledem k citlivosti tématu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil v pondělí v Londýně pochybnosti ohledně detailů mírového plánu pro Ukrajinu, který iniciovaly Spojené státy. Merz tak učinil před klíčovým jednáním o budoucnosti Kyjeva, které se konalo v Downing Street. Britský premiér Keir Starmer hostil Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce po tom, co USA vedly rozhovory jak s Moskvou, tak s Kyjevem o ukončení války.