Americký bezpečnostní deštník, na který Evropa spoléhala desítky let, může velmi brzy zmizet. A co pak? Náklady na obranu bez USA by evropské státy vyšly na dodatečných 250 miliard eur ročně, tedy přibližně 3,5 % HDP. To je skok, který bude nutné pokrýt – ať už vyššími daněmi, škrty jinde, nebo dalším zadlužováním.
Z analýzy Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW) a think-tanku Bruegel jasně plyne, že ruská hrozba není abstraktní strašák, ale velmi reálná věc.
Moskva za rok 2024 vyrobila či opravila 1 550 tanků, 5 700 obrněných vozidel a 450 dělostřeleckých systémů. To je produkce, která Evropě chybí, a pokud by došlo na otevřený konflikt, evropské armády nemají čím čelit. A to nemluvíme o dronech – jejich výroba vzrostla o 435 %.
Bez vojenské přítomnosti USA by Evropa musela sama nahradit bojeschopnost 300 000 amerických vojáků. Jenže tady narážíme na obrovský problém – evropské armády jsou roztříštěné a nekoordinované. I kdyby se počty vojáků naplnily, jejich bojová efektivita nebude odpovídat Američanům, kteří jsou zvyklí operovat jako soudržné, moderně vybavené jednotky. Evropané, rozdělení mezi 29 různých armád, by zkrátka bojovali méně efektivně.
A teď k jádru věci – kdo to všechno zaplatí? Analýza navrhuje, že část výdajů by mohla jít z evropského dluhového financování, část by platily národní rozpočty. Německo by například muselo okamžitě zvýšit svůj obranný rozpočet z 80 na 140 miliard eur ročně. Jenže zadlužení Evropy už tak letí nahoru a ekonomiky stagnují.
Kdo tedy reálně bude chtít zvedat výdaje na tanky, když veřejnost chce spíš nižší daně a vyšší výdaje na sociální programy?
Druhý víkend po sobě se cestující pražskou hromadnou dopravou musí připravit na víkendovou výluku na části linky metra B. Lidé budou v sobotu a v neděli muset do tramvají, další alternativou budou vlaky.
Léto je sice stále ještě v plném proudu, ale nadcházející víkend přinese počasí, které je na probíhající roční období spíše chladnější. Nejvyšší teploty se dostanou jen lehce přes dvacítku, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Monika Babišová se v očích českého národa proslavila především jako manželka expremiéra či prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Této nálepky by se ale zřejmě ráda zbavila. Podle nejnovějších informací se totiž chystá do práce.
Vila Karla Gotta na Bertramce zřejmě zeje prázdnotou, protože muzeum v ní pro tuto chvíli nevznikne. Rozhodla o tom vdova Ivana Gottová, která nákladný projekt zastavila z osobních a zdravotních důvodů. Zatímco budoucnost domu je nejistá, jeho minulost má velmi zajímavé kapitoly.
Ukrajinci nejspíš znovu vyřadili z provozu ropovod Družba, jímž proudí ropa například do Maďarska či na Slovensko. O zastavení dodávek informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Označil ho za další útok na energetickou bezpečnost Maďarska.
Pohonné hmoty v Česku nadále zlevňují. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čeká české řidiče po levných prázdninách i stejný nástup podzimu. Může za to především fakt, že do světa stále proudí ruská ropa. Vzdát se jí nehodlá například Indie.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.