Každý z nás zná tu chvíli, kdy sleduje blízkého člověka, jak se žene vstříc rozhodnutí, které nemůže dopadnout dobře. Snažíme se zasáhnout, varujeme, ale on už je rozhodnutý. Nezastaví ho nic. Přesně takovou bezmoc teď může cítit Evropa při pohledu na směr, kterým Donald Trump opětovně vede Spojené státy – směrem, z něhož nemusí být návratu.
Včerejší oznámení o dalším navýšení cel na čínské zboží jen podtrhuje Trumpovu strategii konfrontace za každou cenu. Původní plán – zvýšit cla na čínský dovoz o 34 % – prezident bez dalšího vysvětlení navýšil o dalších 50 procentních bodů. Peking reagoval obdobně, recipročními opatřeními, a přidal ještě něco navíc. Trump poté vyzval Čínu, aby svou reakci stáhla. Ta to neudělala, a prezident Spojených států jako odpověď oznámil uvalení cel v celkové výši 104 %.
Čína přitom není marginální hráč. Spolu s Evropskou unií je jedním ze dvou největších obchodních partnerů USA. A přestože ji Západ vnímá jako bezpečnostní hrozbu, eskalace tohoto typu jí dává silný argument k dalšímu upevňování vlivu. Už nyní má výraznou přítomnost v Africe, Latinské Americe, střední i jihovýchodní Asii. V mnoha regionech dnes hraje klíčovou roli – často větší než Spojené státy.
Čína zavedla masivní cla vůči USA a pokud ji Spojené státy svým tlakem přimějí k ještě větší diverzifikaci obchodních vazeb do jiných částí světa, neoslabí ji tím – naopak. Posílí její postavení jako globální ekonomické mocnosti. Dějiny posledních dekád totiž ukazují, že Peking je ochoten jít extrémně daleko, aby si zajistil vliv. V mnoha regionech neváhal rozložit státní ekonomiky prostřednictvím masivních úvěrů a investic, často bez ohledu na jejich návratnost.
Výsledkem jsou celé státy, které se ocitají v síti čínských dluhů – a jak se ukazuje, věrnějšího spojence než ekonomicky závislého dlužníka najdete jen těžko. Z krátkodobého pohledu se může zdát, že omezování přístupu Číny na americký trh je formou tlaku. Ve skutečnosti tím však Spojené státy pomáhají Číně urychlit její expanzi do oblastí, kde Spojené státy často ztrácejí vliv – a kde Peking nabízí rychlá řešení výměnou za dlouhodobou loajalitu.
Pokud chceme Čínu nadále vnímat jako to, čím skutečně je – tedy jako bezpečnostní hrozbu –, musíme jako Západ postupovat jednotně. Spojené státy a Evropská unie by měly vystupovat jako strategičtí partneři, ne jako rivalové ve hře s nulovým součtem. Jen tak lze vyvážit rostoucí vliv Pekingu a současně zachovat stabilitu světového řádu, který stojí na pravidlech a spolupráci.
Z úst evropských politiků v posledních dnech zní jasné volání po rozumu: jednat, nikoli bojovat. Zachovat chladnou hlavu a hledat řešení, ne nová místa, kde by se ještě dalo vydělat. Jenže Donald Trump jako by tyto signály ignoroval. Neposlouchá – a podle všeho ani poslouchat nechce. A pokud se jeho kurz nezmění, hrozí, že až si Spojené státy uvědomí cenu své obchodní osamělosti, bude už pozdě.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
Náměstek amerického ministra spravedlnosti Todd Blanche v neděli oznámil, že prověřování případu Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové ze strany prokuratury je u konce. V rozhovoru pro televizi ABC uvedl, že po zveřejnění milionů stran dokumentů v uplynulém týdnu již ministerstvo neplánuje žádné další kroky. Reagoval tak na neutichající volání obětí i zákonodárců po vyvození odpovědnosti vůči dalším osobám napojeným na Epsteinovu síť.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.