Každý z nás zná tu chvíli, kdy sleduje blízkého člověka, jak se žene vstříc rozhodnutí, které nemůže dopadnout dobře. Snažíme se zasáhnout, varujeme, ale on už je rozhodnutý. Nezastaví ho nic. Přesně takovou bezmoc teď může cítit Evropa při pohledu na směr, kterým Donald Trump opětovně vede Spojené státy – směrem, z něhož nemusí být návratu.
Včerejší oznámení o dalším navýšení cel na čínské zboží jen podtrhuje Trumpovu strategii konfrontace za každou cenu. Původní plán – zvýšit cla na čínský dovoz o 34 % – prezident bez dalšího vysvětlení navýšil o dalších 50 procentních bodů. Peking reagoval obdobně, recipročními opatřeními, a přidal ještě něco navíc. Trump poté vyzval Čínu, aby svou reakci stáhla. Ta to neudělala, a prezident Spojených států jako odpověď oznámil uvalení cel v celkové výši 104 %.
Čína přitom není marginální hráč. Spolu s Evropskou unií je jedním ze dvou největších obchodních partnerů USA. A přestože ji Západ vnímá jako bezpečnostní hrozbu, eskalace tohoto typu jí dává silný argument k dalšímu upevňování vlivu. Už nyní má výraznou přítomnost v Africe, Latinské Americe, střední i jihovýchodní Asii. V mnoha regionech dnes hraje klíčovou roli – často větší než Spojené státy.
Čína zavedla masivní cla vůči USA a pokud ji Spojené státy svým tlakem přimějí k ještě větší diverzifikaci obchodních vazeb do jiných částí světa, neoslabí ji tím – naopak. Posílí její postavení jako globální ekonomické mocnosti. Dějiny posledních dekád totiž ukazují, že Peking je ochoten jít extrémně daleko, aby si zajistil vliv. V mnoha regionech neváhal rozložit státní ekonomiky prostřednictvím masivních úvěrů a investic, často bez ohledu na jejich návratnost.
Výsledkem jsou celé státy, které se ocitají v síti čínských dluhů – a jak se ukazuje, věrnějšího spojence než ekonomicky závislého dlužníka najdete jen těžko. Z krátkodobého pohledu se může zdát, že omezování přístupu Číny na americký trh je formou tlaku. Ve skutečnosti tím však Spojené státy pomáhají Číně urychlit její expanzi do oblastí, kde Spojené státy často ztrácejí vliv – a kde Peking nabízí rychlá řešení výměnou za dlouhodobou loajalitu.
Pokud chceme Čínu nadále vnímat jako to, čím skutečně je – tedy jako bezpečnostní hrozbu –, musíme jako Západ postupovat jednotně. Spojené státy a Evropská unie by měly vystupovat jako strategičtí partneři, ne jako rivalové ve hře s nulovým součtem. Jen tak lze vyvážit rostoucí vliv Pekingu a současně zachovat stabilitu světového řádu, který stojí na pravidlech a spolupráci.
Z úst evropských politiků v posledních dnech zní jasné volání po rozumu: jednat, nikoli bojovat. Zachovat chladnou hlavu a hledat řešení, ne nová místa, kde by se ještě dalo vydělat. Jenže Donald Trump jako by tyto signály ignoroval. Neposlouchá – a podle všeho ani poslouchat nechce. A pokud se jeho kurz nezmění, hrozí, že až si Spojené státy uvědomí cenu své obchodní osamělosti, bude už pozdě.
Pod povrchem Země se možná skrývá zlatý poklad větší, než si kdo kdy dokázal představit. Nová vědecká studie naznačuje, že hluboko v nitru planety dochází k pomalému, ale skutečnému „úniku“ zlata a dalších vzácných kovů z kovového jádra směrem vzhůru do horních vrstev. Tento proces podle geochemiků může trvat stovky milionů let a zanechává stopy v sopečných ostrovech jako Havaj.
Slovenský premiér Robert Fico usiluje o zahájení rozhovorů s českou vládou. Problém však spočívá v tom, že tento návrh přichází bez jakéhokoli konkrétního obsahu či jasného důvodu, proč by se vůbec měla česká strana s Ficovou vládou na nejvyšší úrovni sejít. Sám Fico není schopen věrohodně definovat, co by mělo být konkrétním výsledkem těchto jednání. Jeho přístup je založen čistě na prosazování vlastní ideologie a už předem nastavil mantinely, kam by se jednání měla ubírat, a tím se zbavil jakéhokoli prostoru pro konstruktivní debatu.
Pití kávy může být víc než jen ranním rituálem – podle nové vědecké studie může dokonce přispět ke zdravějšímu a delšímu životu. Výzkum zveřejněný na výročním setkání Americké společnosti pro výživu v Orlandu naznačuje, že ženy, které ve středním věku pily pravidelně jeden až tři šálky kofeinové kávy denně, měly vyšší šanci dožít se stáří bez vážných chronických onemocnění, se zachovanými mentálními i fyzickými schopnostmi.
Britská meteorologická služba Met Office varuje, že Evropu čeká s vysokou pravděpodobností nadprůměrně horké léto. Sezónní předpověď vydaná 1. června 2025 upozorňuje, že šance na teplotně nadnormální období mezi červnem a srpnem je letos více než dvojnásobná oproti běžnému roku. Zvýšené riziko vln veder přitom přináší nejen zdravotní, ale i infrastrukturní rizika.
Polsko zažilo zásadní politický obrat. Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a bývalý šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb a stal se tak novou hlavou státu. Podle oficiálních výsledků získal 50,89 % hlasů, zatímco jeho soupeř, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, získal 49,11 %. Výsledek znamená tvrdou porážku pro současného premiéra Donalda Tuska a jeho středopravou vládu, které nyní hrozí vážné oslabení.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil na summitu v litevském hlavním městě Vilniusu, kde se sešli nejvyšší představitelé členských států NATO a jejich spojenců. Hned v úvodu svého projevu zdůraznil význam této schůzky a společný cíl všech přítomných: „Zastavit ruskou válku a přinést skutečný mír.“
Na italském ostrově Sicílie došlo v pondělí k mohutné erupci sopky Etna, která vyvrhla do ovzduší obrovský sloup žhavých plynů, popela a kamení. Výbuch, který začal během noci, vyvolal silné exploze, které byly slyšitelné až v Taormině a Katánii – tedy ve vzdálenosti kolem 50 a 40 kilometrů od kráteru.
Jako první o příletu nizozemské hvězdy informoval server F1NEWS.cz. Max Verstappen, čtyřnásobný mistr světa ve Formuli 1, zamířil po zklamání ve Velké ceně Španělska nečekaně do Prahy. Jeho cesta ale není soukromá. V metropoli ho čekají pracovní povinnosti.
V historickém paláci Çırağan na břehu Bosporu dnes odpoledne začalo nové kolo přímých mírových rozhovorů mezi zástupci Ruské federace a Ukrajiny. Jde o teprve druhou osobní schůzku na nejvyšší úrovni od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. První podobné setkání proběhlo před měsícem a trvalo méně než dvě hodiny, aniž by přineslo konkrétní výsledek.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek rezignoval po přijetí daru v bitcoinech v hodnotě téměř miliardy korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského. Jakkoli mohl být dar legální, jeho morální rozměr vzbuzuje vážné pochyby. Před volbami se kauza stala vítanou příležitostí pro opozici k poukázání na selhání vlády, což je její role a dělá ji správně. Koaliční subjekty SPOLU a STAN mohou Blažkovi za tuto munici pro opoziční snahy o vítězství v zářijových volbách poděkovat.
Ve světě, kde jsme po tisíciletí bojovali s blechami, všenkami a tasemnicemi, se podle dvou australských vědců objevil nový druh parazita – chytrý telefon. Elegantní, lesklý, s nepřetržitým připojením k Wi-Fi, ale především navržený tak, aby nás pohltil a využíval, říkají filozofka Rachael L. Brown z Australské národní univerzity a evoluční biolog Rob Brooks z UNSW Sydney.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že osobně zastavil izraelský útok na íránská jaderná zařízení. V rozhovoru 28. května přiznal, že během telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zasáhl: „Ano, zasáhl jsem… Řekl jsem, že teď to není vhodné.“ Trumpova administrativa mezitím jedná s Íránem o budoucnosti jeho jaderného programu.