Každý z nás zná tu chvíli, kdy sleduje blízkého člověka, jak se žene vstříc rozhodnutí, které nemůže dopadnout dobře. Snažíme se zasáhnout, varujeme, ale on už je rozhodnutý. Nezastaví ho nic. Přesně takovou bezmoc teď může cítit Evropa při pohledu na směr, kterým Donald Trump opětovně vede Spojené státy – směrem, z něhož nemusí být návratu.
Včerejší oznámení o dalším navýšení cel na čínské zboží jen podtrhuje Trumpovu strategii konfrontace za každou cenu. Původní plán – zvýšit cla na čínský dovoz o 34 % – prezident bez dalšího vysvětlení navýšil o dalších 50 procentních bodů. Peking reagoval obdobně, recipročními opatřeními, a přidal ještě něco navíc. Trump poté vyzval Čínu, aby svou reakci stáhla. Ta to neudělala, a prezident Spojených států jako odpověď oznámil uvalení cel v celkové výši 104 %.
Čína přitom není marginální hráč. Spolu s Evropskou unií je jedním ze dvou největších obchodních partnerů USA. A přestože ji Západ vnímá jako bezpečnostní hrozbu, eskalace tohoto typu jí dává silný argument k dalšímu upevňování vlivu. Už nyní má výraznou přítomnost v Africe, Latinské Americe, střední i jihovýchodní Asii. V mnoha regionech dnes hraje klíčovou roli – často větší než Spojené státy.
Čína zavedla masivní cla vůči USA a pokud ji Spojené státy svým tlakem přimějí k ještě větší diverzifikaci obchodních vazeb do jiných částí světa, neoslabí ji tím – naopak. Posílí její postavení jako globální ekonomické mocnosti. Dějiny posledních dekád totiž ukazují, že Peking je ochoten jít extrémně daleko, aby si zajistil vliv. V mnoha regionech neváhal rozložit státní ekonomiky prostřednictvím masivních úvěrů a investic, často bez ohledu na jejich návratnost.
Výsledkem jsou celé státy, které se ocitají v síti čínských dluhů – a jak se ukazuje, věrnějšího spojence než ekonomicky závislého dlužníka najdete jen těžko. Z krátkodobého pohledu se může zdát, že omezování přístupu Číny na americký trh je formou tlaku. Ve skutečnosti tím však Spojené státy pomáhají Číně urychlit její expanzi do oblastí, kde Spojené státy často ztrácejí vliv – a kde Peking nabízí rychlá řešení výměnou za dlouhodobou loajalitu.
Pokud chceme Čínu nadále vnímat jako to, čím skutečně je – tedy jako bezpečnostní hrozbu –, musíme jako Západ postupovat jednotně. Spojené státy a Evropská unie by měly vystupovat jako strategičtí partneři, ne jako rivalové ve hře s nulovým součtem. Jen tak lze vyvážit rostoucí vliv Pekingu a současně zachovat stabilitu světového řádu, který stojí na pravidlech a spolupráci.
Z úst evropských politiků v posledních dnech zní jasné volání po rozumu: jednat, nikoli bojovat. Zachovat chladnou hlavu a hledat řešení, ne nová místa, kde by se ještě dalo vydělat. Jenže Donald Trump jako by tyto signály ignoroval. Neposlouchá – a podle všeho ani poslouchat nechce. A pokud se jeho kurz nezmění, hrozí, že až si Spojené státy uvědomí cenu své obchodní osamělosti, bude už pozdě.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.