Každý z nás zná tu chvíli, kdy sleduje blízkého člověka, jak se žene vstříc rozhodnutí, které nemůže dopadnout dobře. Snažíme se zasáhnout, varujeme, ale on už je rozhodnutý. Nezastaví ho nic. Přesně takovou bezmoc teď může cítit Evropa při pohledu na směr, kterým Donald Trump opětovně vede Spojené státy – směrem, z něhož nemusí být návratu.
Včerejší oznámení o dalším navýšení cel na čínské zboží jen podtrhuje Trumpovu strategii konfrontace za každou cenu. Původní plán – zvýšit cla na čínský dovoz o 34 % – prezident bez dalšího vysvětlení navýšil o dalších 50 procentních bodů. Peking reagoval obdobně, recipročními opatřeními, a přidal ještě něco navíc. Trump poté vyzval Čínu, aby svou reakci stáhla. Ta to neudělala, a prezident Spojených států jako odpověď oznámil uvalení cel v celkové výši 104 %.
Čína přitom není marginální hráč. Spolu s Evropskou unií je jedním ze dvou největších obchodních partnerů USA. A přestože ji Západ vnímá jako bezpečnostní hrozbu, eskalace tohoto typu jí dává silný argument k dalšímu upevňování vlivu. Už nyní má výraznou přítomnost v Africe, Latinské Americe, střední i jihovýchodní Asii. V mnoha regionech dnes hraje klíčovou roli – často větší než Spojené státy.
Čína zavedla masivní cla vůči USA a pokud ji Spojené státy svým tlakem přimějí k ještě větší diverzifikaci obchodních vazeb do jiných částí světa, neoslabí ji tím – naopak. Posílí její postavení jako globální ekonomické mocnosti. Dějiny posledních dekád totiž ukazují, že Peking je ochoten jít extrémně daleko, aby si zajistil vliv. V mnoha regionech neváhal rozložit státní ekonomiky prostřednictvím masivních úvěrů a investic, často bez ohledu na jejich návratnost.
Výsledkem jsou celé státy, které se ocitají v síti čínských dluhů – a jak se ukazuje, věrnějšího spojence než ekonomicky závislého dlužníka najdete jen těžko. Z krátkodobého pohledu se může zdát, že omezování přístupu Číny na americký trh je formou tlaku. Ve skutečnosti tím však Spojené státy pomáhají Číně urychlit její expanzi do oblastí, kde Spojené státy často ztrácejí vliv – a kde Peking nabízí rychlá řešení výměnou za dlouhodobou loajalitu.
Pokud chceme Čínu nadále vnímat jako to, čím skutečně je – tedy jako bezpečnostní hrozbu –, musíme jako Západ postupovat jednotně. Spojené státy a Evropská unie by měly vystupovat jako strategičtí partneři, ne jako rivalové ve hře s nulovým součtem. Jen tak lze vyvážit rostoucí vliv Pekingu a současně zachovat stabilitu světového řádu, který stojí na pravidlech a spolupráci.
Z úst evropských politiků v posledních dnech zní jasné volání po rozumu: jednat, nikoli bojovat. Zachovat chladnou hlavu a hledat řešení, ne nová místa, kde by se ještě dalo vydělat. Jenže Donald Trump jako by tyto signály ignoroval. Neposlouchá – a podle všeho ani poslouchat nechce. A pokud se jeho kurz nezmění, hrozí, že až si Spojené státy uvědomí cenu své obchodní osamělosti, bude už pozdě.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.