Andrej Babiš v čele hnutí ANO sice podle průzkumů míří k vítězství ve sněmovních volbách, ale těžká práce ho teprve čeká. Sestavit funkční většinu bez ideově nesourodých a geopoliticky problematických spojenců bude mimořádně složité. Podpora od SPD či Stačilo by mohla ohrozit nejen důvěryhodnost Česka v zahraničí, ale i stabilitu samotné vlády. Rozhodování po volbách tak bude zásadní i pro směřování země.
I kdyby ANO volby skutečně vyhrálo, jak vše zatím nasvědčuje, zdaleka to neznamená, že bude mít automatickou cestu k moci. Hnutí sice tradičně odmítá povolební koalice dopředu komentovat, ale možnosti jsou omezené.
Z hlediska čísel se nabízí varianta spojenectví s nacionalistickou SPD Tomia Okamury. Ta v posledních týdnech mírně posiluje a mohla by být potenciálním partnerem. Jenže i součet zisků ANO a SPD zatím většinu ve dvousetčlenné dolní komoře Parlamentu nezaručuje.
Navíc není vůbec jisté, zda by k takové spolupráci vůbec došlo. Programové rozdíly mezi ANO a SPD jsou v některých oblastech propastné – zejména pokud jde o zahraničněpolitickou orientaci České republiky. SPD dlouhodobě volá po vystoupení z Evropské unie i NATO, zatímco ANO se, přinejmenším rétoricky, staví za setrvání v obou strukturách.
Podobně komplikovaná je i situace kolem krajně levicové koalice Stačilo, vedené Kateřinou Konečnou. Ta oslovuje zejména voliče nespokojené se současným establishmentem, a to především v sociálně slabších regionech. Možná matematická většina složená z ANO, SPD a Stačilo však naráží na realitu politických rozdílů.
Zatímco SPD staví svou rétoriku na nacionalismu, odporu k migraci a tvrdém odmítání Bruselu, Stačilo se profiluje jako sociálně orientovaná a ostře protiamerická síla, která zároveň vystupuje proti militarizaci a podporuje znárodňování. Programový průnik mezi těmito dvěma formacemi je tak minimální – a jakákoli delší spolupráce by byla spíše výsledkem taktického kalkulu než ideového souladu.
Proevropský pragmatismus
Ani pro samotné hnutí ANO nepředstavují možné povolební koalice s krajními stranami jednoduchou nebo stabilní cestu k moci. Ačkoli se Andrej Babiš opakovaně vyhýbá přímému vylučování jakékoli spolupráce, jeho hnutí se profiluje jako „pragmatický střed“ a dlouhodobě deklaruje závazek k členství České republiky v Severoatlantické alianci i v Evropské unii.
Tento postoj ostatně znovu potvrdil místopředseda ANO a klíčový stratég Karel Havlíček, který se v předvolebních debatách vymezil vůči požadavkům na vystoupení z těchto struktur. Hnutí ANO kritizuje například Zelenou dohodu nebo unijní klimatické cíle, zároveň však nechce opustit stůl, kde se tato rozhodnutí tvoří.
O to paradoxnější – a z pohledu západních partnerů i znepokojivější – by byla případná tolerance vlády ANO ze strany koalic, které se vůči EU a NATO staví přímo nepřátelsky. Ať už jde o SPD Tomia Okamury, která vystoupení z obou organizací prosazuje jako programový pilíř, nebo o koalici Stačilo pod vedením Kateřiny Konečné, jejíž představitelé otevřeně hovoří o potřebě „neutrality“ a „vymanění se z imperiálního vlivu Západu“, šlo by o zásadní hodnotový rozpor.
Závislost na tiché podpoře těchto formací by tak mohla vést k výraznému oslabení důvěryhodnosti České republiky v očích spojenců, včetně nejdůležitějších partnerů v EU i NATO. Zejména v době rostoucí mezinárodní nestability, ruské agrese na Ukrajině a polarizace globálního řádu by šlo o signál, který by mohl podkopat dosavadní bezpečnostní ukotvení země.
Sčítání mandátů po volbách přitom může skutečně skončit patovou situací, v níž bude ANO stát před volbou mezi nestabilními a ideově nesourodými spojenci – nebo obtížně formovatelnou menšinovou vládou s tolerancí části opozice. Každá z těchto variant nese rizika.
V případě, že by hnutí ANO akceptovalo podporu krajní pravice nebo levice výměnou za toleranci své vlády, hrozí, že bude muset činit ústupky nejen ve vnitřní politice – například v otázkách migrace, veřejnoprávních médií nebo justice – ale i ve strategických rozhodnutích v oblasti zahraniční politiky.
A i kdyby formálně k žádnému zásadnímu obratu nedošlo, už jen samotná závislost na hlasech poslanců, kteří prosazují vystoupení z NATO, rozpad EU a přiblížení se k Rusku nebo Číně, by oslabovala autoritu České republiky při jednáních na mezinárodní scéně. Kromě geopolitických důsledků by se mohla dostavit i nejistota investorů, ztráta důvěryhodnosti finančních trhů a oslabení české koruny.
V tomto světle se povolební vyjednávání rýsují jako nejen složitá, ale potenciálně i velmi zásadní pro další směřování země. Budou zkouškou nejen taktické obratnosti Andreje Babiše, ale především schopnosti politických lídrů odolat pokušení krátkodobé moci za cenu dlouhodobého geopolitického rizika.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.