Andrej Babiš v čele hnutí ANO sice podle průzkumů míří k vítězství ve sněmovních volbách, ale těžká práce ho teprve čeká. Sestavit funkční většinu bez ideově nesourodých a geopoliticky problematických spojenců bude mimořádně složité. Podpora od SPD či Stačilo by mohla ohrozit nejen důvěryhodnost Česka v zahraničí, ale i stabilitu samotné vlády. Rozhodování po volbách tak bude zásadní i pro směřování země.
I kdyby ANO volby skutečně vyhrálo, jak vše zatím nasvědčuje, zdaleka to neznamená, že bude mít automatickou cestu k moci. Hnutí sice tradičně odmítá povolební koalice dopředu komentovat, ale možnosti jsou omezené.
Z hlediska čísel se nabízí varianta spojenectví s nacionalistickou SPD Tomia Okamury. Ta v posledních týdnech mírně posiluje a mohla by být potenciálním partnerem. Jenže i součet zisků ANO a SPD zatím většinu ve dvousetčlenné dolní komoře Parlamentu nezaručuje.
Navíc není vůbec jisté, zda by k takové spolupráci vůbec došlo. Programové rozdíly mezi ANO a SPD jsou v některých oblastech propastné – zejména pokud jde o zahraničněpolitickou orientaci České republiky. SPD dlouhodobě volá po vystoupení z Evropské unie i NATO, zatímco ANO se, přinejmenším rétoricky, staví za setrvání v obou strukturách.
Podobně komplikovaná je i situace kolem krajně levicové koalice Stačilo, vedené Kateřinou Konečnou. Ta oslovuje zejména voliče nespokojené se současným establishmentem, a to především v sociálně slabších regionech. Možná matematická většina složená z ANO, SPD a Stačilo však naráží na realitu politických rozdílů.
Zatímco SPD staví svou rétoriku na nacionalismu, odporu k migraci a tvrdém odmítání Bruselu, Stačilo se profiluje jako sociálně orientovaná a ostře protiamerická síla, která zároveň vystupuje proti militarizaci a podporuje znárodňování. Programový průnik mezi těmito dvěma formacemi je tak minimální – a jakákoli delší spolupráce by byla spíše výsledkem taktického kalkulu než ideového souladu.
Proevropský pragmatismus
Ani pro samotné hnutí ANO nepředstavují možné povolební koalice s krajními stranami jednoduchou nebo stabilní cestu k moci. Ačkoli se Andrej Babiš opakovaně vyhýbá přímému vylučování jakékoli spolupráce, jeho hnutí se profiluje jako „pragmatický střed“ a dlouhodobě deklaruje závazek k členství České republiky v Severoatlantické alianci i v Evropské unii.
Tento postoj ostatně znovu potvrdil místopředseda ANO a klíčový stratég Karel Havlíček, který se v předvolebních debatách vymezil vůči požadavkům na vystoupení z těchto struktur. Hnutí ANO kritizuje například Zelenou dohodu nebo unijní klimatické cíle, zároveň však nechce opustit stůl, kde se tato rozhodnutí tvoří.
O to paradoxnější – a z pohledu západních partnerů i znepokojivější – by byla případná tolerance vlády ANO ze strany koalic, které se vůči EU a NATO staví přímo nepřátelsky. Ať už jde o SPD Tomia Okamury, která vystoupení z obou organizací prosazuje jako programový pilíř, nebo o koalici Stačilo pod vedením Kateřiny Konečné, jejíž představitelé otevřeně hovoří o potřebě „neutrality“ a „vymanění se z imperiálního vlivu Západu“, šlo by o zásadní hodnotový rozpor.
Závislost na tiché podpoře těchto formací by tak mohla vést k výraznému oslabení důvěryhodnosti České republiky v očích spojenců, včetně nejdůležitějších partnerů v EU i NATO. Zejména v době rostoucí mezinárodní nestability, ruské agrese na Ukrajině a polarizace globálního řádu by šlo o signál, který by mohl podkopat dosavadní bezpečnostní ukotvení země.
Sčítání mandátů po volbách přitom může skutečně skončit patovou situací, v níž bude ANO stát před volbou mezi nestabilními a ideově nesourodými spojenci – nebo obtížně formovatelnou menšinovou vládou s tolerancí části opozice. Každá z těchto variant nese rizika.
V případě, že by hnutí ANO akceptovalo podporu krajní pravice nebo levice výměnou za toleranci své vlády, hrozí, že bude muset činit ústupky nejen ve vnitřní politice – například v otázkách migrace, veřejnoprávních médií nebo justice – ale i ve strategických rozhodnutích v oblasti zahraniční politiky.
A i kdyby formálně k žádnému zásadnímu obratu nedošlo, už jen samotná závislost na hlasech poslanců, kteří prosazují vystoupení z NATO, rozpad EU a přiblížení se k Rusku nebo Číně, by oslabovala autoritu České republiky při jednáních na mezinárodní scéně. Kromě geopolitických důsledků by se mohla dostavit i nejistota investorů, ztráta důvěryhodnosti finančních trhů a oslabení české koruny.
V tomto světle se povolební vyjednávání rýsují jako nejen složitá, ale potenciálně i velmi zásadní pro další směřování země. Budou zkouškou nejen taktické obratnosti Andreje Babiše, ale především schopnosti politických lídrů odolat pokušení krátkodobé moci za cenu dlouhodobého geopolitického rizika.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.