Andrej Babiš v čele hnutí ANO sice podle průzkumů míří k vítězství ve sněmovních volbách, ale těžká práce ho teprve čeká. Sestavit funkční většinu bez ideově nesourodých a geopoliticky problematických spojenců bude mimořádně složité. Podpora od SPD či Stačilo by mohla ohrozit nejen důvěryhodnost Česka v zahraničí, ale i stabilitu samotné vlády. Rozhodování po volbách tak bude zásadní i pro směřování země.
I kdyby ANO volby skutečně vyhrálo, jak vše zatím nasvědčuje, zdaleka to neznamená, že bude mít automatickou cestu k moci. Hnutí sice tradičně odmítá povolební koalice dopředu komentovat, ale možnosti jsou omezené.
Z hlediska čísel se nabízí varianta spojenectví s nacionalistickou SPD Tomia Okamury. Ta v posledních týdnech mírně posiluje a mohla by být potenciálním partnerem. Jenže i součet zisků ANO a SPD zatím většinu ve dvousetčlenné dolní komoře Parlamentu nezaručuje.
Navíc není vůbec jisté, zda by k takové spolupráci vůbec došlo. Programové rozdíly mezi ANO a SPD jsou v některých oblastech propastné – zejména pokud jde o zahraničněpolitickou orientaci České republiky. SPD dlouhodobě volá po vystoupení z Evropské unie i NATO, zatímco ANO se, přinejmenším rétoricky, staví za setrvání v obou strukturách.
Podobně komplikovaná je i situace kolem krajně levicové koalice Stačilo, vedené Kateřinou Konečnou. Ta oslovuje zejména voliče nespokojené se současným establishmentem, a to především v sociálně slabších regionech. Možná matematická většina složená z ANO, SPD a Stačilo však naráží na realitu politických rozdílů.
Zatímco SPD staví svou rétoriku na nacionalismu, odporu k migraci a tvrdém odmítání Bruselu, Stačilo se profiluje jako sociálně orientovaná a ostře protiamerická síla, která zároveň vystupuje proti militarizaci a podporuje znárodňování. Programový průnik mezi těmito dvěma formacemi je tak minimální – a jakákoli delší spolupráce by byla spíše výsledkem taktického kalkulu než ideového souladu.
Proevropský pragmatismus
Ani pro samotné hnutí ANO nepředstavují možné povolební koalice s krajními stranami jednoduchou nebo stabilní cestu k moci. Ačkoli se Andrej Babiš opakovaně vyhýbá přímému vylučování jakékoli spolupráce, jeho hnutí se profiluje jako „pragmatický střed“ a dlouhodobě deklaruje závazek k členství České republiky v Severoatlantické alianci i v Evropské unii.
Tento postoj ostatně znovu potvrdil místopředseda ANO a klíčový stratég Karel Havlíček, který se v předvolebních debatách vymezil vůči požadavkům na vystoupení z těchto struktur. Hnutí ANO kritizuje například Zelenou dohodu nebo unijní klimatické cíle, zároveň však nechce opustit stůl, kde se tato rozhodnutí tvoří.
O to paradoxnější – a z pohledu západních partnerů i znepokojivější – by byla případná tolerance vlády ANO ze strany koalic, které se vůči EU a NATO staví přímo nepřátelsky. Ať už jde o SPD Tomia Okamury, která vystoupení z obou organizací prosazuje jako programový pilíř, nebo o koalici Stačilo pod vedením Kateřiny Konečné, jejíž představitelé otevřeně hovoří o potřebě „neutrality“ a „vymanění se z imperiálního vlivu Západu“, šlo by o zásadní hodnotový rozpor.
Závislost na tiché podpoře těchto formací by tak mohla vést k výraznému oslabení důvěryhodnosti České republiky v očích spojenců, včetně nejdůležitějších partnerů v EU i NATO. Zejména v době rostoucí mezinárodní nestability, ruské agrese na Ukrajině a polarizace globálního řádu by šlo o signál, který by mohl podkopat dosavadní bezpečnostní ukotvení země.
Sčítání mandátů po volbách přitom může skutečně skončit patovou situací, v níž bude ANO stát před volbou mezi nestabilními a ideově nesourodými spojenci – nebo obtížně formovatelnou menšinovou vládou s tolerancí části opozice. Každá z těchto variant nese rizika.
V případě, že by hnutí ANO akceptovalo podporu krajní pravice nebo levice výměnou za toleranci své vlády, hrozí, že bude muset činit ústupky nejen ve vnitřní politice – například v otázkách migrace, veřejnoprávních médií nebo justice – ale i ve strategických rozhodnutích v oblasti zahraniční politiky.
A i kdyby formálně k žádnému zásadnímu obratu nedošlo, už jen samotná závislost na hlasech poslanců, kteří prosazují vystoupení z NATO, rozpad EU a přiblížení se k Rusku nebo Číně, by oslabovala autoritu České republiky při jednáních na mezinárodní scéně. Kromě geopolitických důsledků by se mohla dostavit i nejistota investorů, ztráta důvěryhodnosti finančních trhů a oslabení české koruny.
V tomto světle se povolební vyjednávání rýsují jako nejen složitá, ale potenciálně i velmi zásadní pro další směřování země. Budou zkouškou nejen taktické obratnosti Andreje Babiše, ale především schopnosti politických lídrů odolat pokušení krátkodobé moci za cenu dlouhodobého geopolitického rizika.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.