Felix Slováček popsal bolestný okamžik, kdy jeho dcera Anna Slováčková podlehla zákeřné nemoci. Zemřela v neděli v sedm hodin večer za přítomnosti svých nejbližších. „Byl to nejhorší den v mém životě,“ svěřil se hudebník otevřeně.
Zemřela mladá žena, která navzdory vážné nemoci zůstala symbolem síly, radosti a lidskosti. Anna Slováčková podlehla rakovině po téměř šestiletém boji. Její otec, hudebník Felix Slováček, promluvil pro TN.cz o dceřině odvaze a posledních chvílích s mimořádnou upřímností.
„Andulka byla obrovská bojovnice, byla to lvice, ke všemu se takhle stavěla. Pořád se snažila rozdávat úsměvy, radost, hlavně i rady,“ řekl Slováček. Jeho slova vystihují nejen charakter Anny, ale i to, jak velkou zanechala stopu v životech ostatních.
Anička si získala publikum svou otevřeností i empatií. O rakovině mluvila bez přetvářky, nebála se sdílet těžké chvíle, a přesto působila jako světlo pro ostatní. „Všichni jsme se u ní sešli a večer v sedm hodin to bylo naposled, co dýchala. Je to můj nejhorší den života,“ svěřil se její otec.
Slováčková zůstala aktivní do posledních měsíců. Zpívala, vystupovala, komunikovala s fanoušky. Když už jí síly docházely, přála si jediné – odejít doma. A to jí rodina splnila.
Anna Julie Slováčková byla výraznou postavou české kulturní scény – jako zpěvačka, herečka i moderátorka. Dcera hudebníka Felixe Slováčka a herečky Dagmar Patrasové se narodila v srpnu 1995 v Praze a od mládí tíhla k umění. Vystudovala konzervatoř, obor populární zpěv, a již během studií se začala objevovat na jevištích i televizních obrazovkách.
Hudebně debutovala s kapelou i jako sólistka. V roce 2021 vydala autorské album „Aura“, o dva roky později následovalo album „Osudová“. V jejích textech se často odrážely osobní zkušenosti, včetně otevřeného přístupu k onkologickému onemocnění, se kterým veřejně bojovala. Vedle vlastní tvorby zpívala s Big Bandem Felixe Slováčka a účinkovala v muzikálech jako „Kapka medu pro Verunku“, „Krysař“ nebo „Iago“.
Herecky zazářila především v seriálu „Ordinace v růžové zahradě 2“, diváci si ji ale pamatují i z pořadu „Tvoje tvář má známý hlas“. Moderovala na Óčku, vystupovala na TEDx a aktivně komunikovala na sociálních sítích, kde se stala inspirací pro tisíce sledujících. Její otevřenost, odvaha a energie jí vynesly silné místo ve veřejném prostoru – nejen jako umělkyni, ale i jako lidsky silné osobnosti.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
