Tereza Ramba (35) se po nedávných zdravotních problémech cítí skvěle a je opět v plné síle. Lékaři ji dali zelenou teprve den před galavečerem Český lev, na který dorazila se svým manželem.
Tereza Ramba, dříve Voříšková, ještě nedávno čelila vážným zdravotním problémům. V listopadu loňského roku skončila v nemocnici s meningitidou, což ji na nějaký čas vyřadilo z běžného života. „Život je nevyzpytatelný a divoký a rozhodně se nedá naplánovat. Diktuji tyto řádky, protože se nemůžu dívat do bílého světla, a za oknem létají ptáci. Už nějakou dobu je pozoruju. A ještě pozorovat budu. Život vás prostě někdy zastaví, ale já věřím, že jakákoli nemoc, nebo nevlídná okolnost, co se nám v životě děje, je jen další cesta k něčemu většímu a lepšímu,“ svěřila se s tím na svém Instagramu.
Po několika měsících rekonvalescence je Tereza Ramba zpátky ve formě a plně zotavená. „Ano, jsem úplně zdravá. Včera mě pan doktor uschopnil, takže jsem úplně jako řípa,“ smála se během sobotního galavečera Český lev. V minulosti byla známá svou vášní pro večírky, dnes už však v této oblasti změnila priority. „No myslím si, že ne. Minulý rok jsme docela zapařili, ale myslím si, že tak jako za starých časů už ne,“ uvedla pro eXtra.cz, čímž naznačila, že její přístup k večírkům je nyní jiný.
Tereza Ramba si sice z Českého lva neodnesla další sošku, ale už jednu doma má díky filmu Vlastníci. „Maty měl takový nápad, že kdybych nevyhrála, vzala bych toho starého lva a mohla bych s ním pak chodit fotit se. Jméno tam ostatně mám. Přišlo mi to srandovní, ale nakonec jsme to vysrabili,“ smála se pro Super.cz herečka. Ačkoliv si sošku neodnesla, zůstává pro ni vtipná vzpomínka.
V rozhovoru se také vrátila k těžké nemoci, kterou prodělala, zánětu mozkových blan. „Dobře už se cítím delší dobu, ale musela jsem tomu dát čas. To je takový druh nemoci, kdy opravdu nemůžete nic dělat. Nemůžete si s nikým povídat, nic sledovat, ani poslouchat podcasty. Tahle nemoc vás hodně uzemní,“ přiznala. S rodinou to ale zvládli a podporovali se. „Ale mazlit jsme se mohli, to je odpověď na všechno,“ dodala.
Nyní už se opět vrací do práce a připravuje velký projekt, který bude mít premiéru na konci března. „Je ještě tajný. Odložili jsme ho, Voyo mi vyšlo vstříc. Tam jsem jim moc vděčná. Moc se těším do práce,“ říká, přičemž nemoc ji naučila, jak moc miluje hraní. „Sice jsem si nikdy takhle neodpočinula, ale zároveň jsem i díky té nemoci zjistila, že hraní je moje vášeň,“ uzavřela Tereza.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
