Tereza Ramba (35) se po nedávných zdravotních problémech cítí skvěle a je opět v plné síle. Lékaři ji dali zelenou teprve den před galavečerem Český lev, na který dorazila se svým manželem.
Tereza Ramba, dříve Voříšková, ještě nedávno čelila vážným zdravotním problémům. V listopadu loňského roku skončila v nemocnici s meningitidou, což ji na nějaký čas vyřadilo z běžného života. „Život je nevyzpytatelný a divoký a rozhodně se nedá naplánovat. Diktuji tyto řádky, protože se nemůžu dívat do bílého světla, a za oknem létají ptáci. Už nějakou dobu je pozoruju. A ještě pozorovat budu. Život vás prostě někdy zastaví, ale já věřím, že jakákoli nemoc, nebo nevlídná okolnost, co se nám v životě děje, je jen další cesta k něčemu většímu a lepšímu,“ svěřila se s tím na svém Instagramu.
Po několika měsících rekonvalescence je Tereza Ramba zpátky ve formě a plně zotavená. „Ano, jsem úplně zdravá. Včera mě pan doktor uschopnil, takže jsem úplně jako řípa,“ smála se během sobotního galavečera Český lev. V minulosti byla známá svou vášní pro večírky, dnes už však v této oblasti změnila priority. „No myslím si, že ne. Minulý rok jsme docela zapařili, ale myslím si, že tak jako za starých časů už ne,“ uvedla pro eXtra.cz, čímž naznačila, že její přístup k večírkům je nyní jiný.
Tereza Ramba si sice z Českého lva neodnesla další sošku, ale už jednu doma má díky filmu Vlastníci. „Maty měl takový nápad, že kdybych nevyhrála, vzala bych toho starého lva a mohla bych s ním pak chodit fotit se. Jméno tam ostatně mám. Přišlo mi to srandovní, ale nakonec jsme to vysrabili,“ smála se pro Super.cz herečka. Ačkoliv si sošku neodnesla, zůstává pro ni vtipná vzpomínka.
V rozhovoru se také vrátila k těžké nemoci, kterou prodělala, zánětu mozkových blan. „Dobře už se cítím delší dobu, ale musela jsem tomu dát čas. To je takový druh nemoci, kdy opravdu nemůžete nic dělat. Nemůžete si s nikým povídat, nic sledovat, ani poslouchat podcasty. Tahle nemoc vás hodně uzemní,“ přiznala. S rodinou to ale zvládli a podporovali se. „Ale mazlit jsme se mohli, to je odpověď na všechno,“ dodala.
Nyní už se opět vrací do práce a připravuje velký projekt, který bude mít premiéru na konci března. „Je ještě tajný. Odložili jsme ho, Voyo mi vyšlo vstříc. Tam jsem jim moc vděčná. Moc se těším do práce,“ říká, přičemž nemoc ji naučila, jak moc miluje hraní. „Sice jsem si nikdy takhle neodpočinula, ale zároveň jsem i díky té nemoci zjistila, že hraní je moje vášeň,“ uzavřela Tereza.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
