Herečka Veronika Arichteva (38) prožívá jedno z nejtěžších období svého života. V tichosti a soukromí se musela rozloučit se svým milovaným otcem Pavlem Novým, který zemřel ve věku 71 let. Přestože o něm dosud na veřejnosti příliš nemluvila, nyní vychází najevo, jak významnou roli sehrál v české filmové a televizní tvorbě. Jeho jméno je nenápadně, ale neoddělitelně spjato s ikonickými díly domácí kinematografie, včetně slavné komedie Vesničko má středisková režiséra Jiřího Menzela.
Pavel Nový se po celý profesní život věnoval filmové a televizní produkci. Působil jako vedoucí výroby a produkční, který měl na starosti realizaci desítek projektů napříč žánry. Stál za vznikem dětských seriálů jako Létající Čestmír nebo Kačenka a strašidla, ale spolupracoval i na hraných filmech, z nichž mnohé se staly klasikou.
Na jeho přínos nyní vzpomínají i kolegové z oboru. „Jeho nasazení umožnilo vznik mnoha krásných projektů. Pod jeho vedením vznikaly nejen filmy, ale i celoživotní přátelství,“ řekl pro deník Blesk jeden z jeho bývalých spolupracovníků. Vyzdvihl také jeho schopnost vést štáb i v nelehkých podmínkách, s respektem, lidskostí a oddaností věci. Poslední rozloučení proběhlo v úterý na Olšanských hřbitovech a neslo se v duchu tiché úcty a hlubokého zármutku.
Veronika Arichteva se ke ztrátě vyjádřila velmi osobně na sociálních sítích. Veřejně poděkovala svému otci za vše, co jí do života dal. „Náš rodinný strom přišel o jednu silnou větev. Byl to úžasný syn, bratranec, švagr, tchán, partner, hodně let i manžel. A taky nejhodnější děda, který svoje vnoučata miloval tak, že je nechal dělat bugr na chalupě, až omítka padala,“ napsala herečka, která má se svým manželem, režisérem Biserem Arichtevem (48), čtyřletého syna Luku.
V dojemném vyjádření přiznala, že pro ni i její sestru byl především „nejlepší táta na světě“, který je obdaroval nejen láskou, ale i cennými životními hodnotami. Její slova dojala fanoušky i kolegy a spustila vlnu soucitu a podpory, která naplňuje sociální sítě upřímnými kondolencemi.
S úctou na Pavla Nového vzpomíná také Míla Řádová (74), někdejší dlouholetá spolupracovnice režiséra Jiřího Menzela. Popsala ho jako slušného, pracovitého člověka, který se kromě Vesničky mé střediskové podílel i na pozdějším snímku Donšajni. „Věřím, že všichni, kdo s ním mohli pracovat, si na něj v dobrém vzpomenou,“ napsala Řádová.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
