Herečka Veronika Arichteva (38) prožívá jedno z nejtěžších období svého života. V tichosti a soukromí se musela rozloučit se svým milovaným otcem Pavlem Novým, který zemřel ve věku 71 let. Přestože o něm dosud na veřejnosti příliš nemluvila, nyní vychází najevo, jak významnou roli sehrál v české filmové a televizní tvorbě. Jeho jméno je nenápadně, ale neoddělitelně spjato s ikonickými díly domácí kinematografie, včetně slavné komedie Vesničko má středisková režiséra Jiřího Menzela.
Pavel Nový se po celý profesní život věnoval filmové a televizní produkci. Působil jako vedoucí výroby a produkční, který měl na starosti realizaci desítek projektů napříč žánry. Stál za vznikem dětských seriálů jako Létající Čestmír nebo Kačenka a strašidla, ale spolupracoval i na hraných filmech, z nichž mnohé se staly klasikou.
Na jeho přínos nyní vzpomínají i kolegové z oboru. „Jeho nasazení umožnilo vznik mnoha krásných projektů. Pod jeho vedením vznikaly nejen filmy, ale i celoživotní přátelství,“ řekl pro deník Blesk jeden z jeho bývalých spolupracovníků. Vyzdvihl také jeho schopnost vést štáb i v nelehkých podmínkách, s respektem, lidskostí a oddaností věci. Poslední rozloučení proběhlo v úterý na Olšanských hřbitovech a neslo se v duchu tiché úcty a hlubokého zármutku.
Veronika Arichteva se ke ztrátě vyjádřila velmi osobně na sociálních sítích. Veřejně poděkovala svému otci za vše, co jí do života dal. „Náš rodinný strom přišel o jednu silnou větev. Byl to úžasný syn, bratranec, švagr, tchán, partner, hodně let i manžel. A taky nejhodnější děda, který svoje vnoučata miloval tak, že je nechal dělat bugr na chalupě, až omítka padala,“ napsala herečka, která má se svým manželem, režisérem Biserem Arichtevem (48), čtyřletého syna Luku.
V dojemném vyjádření přiznala, že pro ni i její sestru byl především „nejlepší táta na světě“, který je obdaroval nejen láskou, ale i cennými životními hodnotami. Její slova dojala fanoušky i kolegy a spustila vlnu soucitu a podpory, která naplňuje sociální sítě upřímnými kondolencemi.
S úctou na Pavla Nového vzpomíná také Míla Řádová (74), někdejší dlouholetá spolupracovnice režiséra Jiřího Menzela. Popsala ho jako slušného, pracovitého člověka, který se kromě Vesničky mé střediskové podílel i na pozdějším snímku Donšajni. „Věřím, že všichni, kdo s ním mohli pracovat, si na něj v dobrém vzpomenou,“ napsala Řádová.
Astronomové se domnívají, že poprvé zachytili obrovský výbuch plazmatu u hvězdy mimo naši sluneční soustavu, který je v některých ohledech podobný slunečním bouřím, jež vyvolávají polární záře. V tomto případě šlo však o erupci s mnohem většími a hrozivějšími rozměry. Místo pestrobarevné polární záře by taková silná exploze pravděpodobně měla katastrofické následky pro jakoukoli planetu v blízkosti.
Vyslání letadlové lodi USS Gerald Ford ke břehům Venezuely vyvolalo obavu, že Washington zvažuje vojenskou invazi, která by destabilizovala nejen celý Karibik. Caracas reaguje mobilizací, Londýn odmítá sdílet zpravodajské informace a evropští spojenci po zkušenostech z Afghánistánu či Iráku zřejmě brzy dají jasně najevo, že v tom jsou USA samy. Pokud by skutečně vstoupily do Venezuely silou, hrozí rozpad západní jednoty, prudká regionální eskalace a opakování scénáře, který Západ sám odsuzuje na Ukrajině. V sázce je mnohem víc než pád jednoho režimu.
Michail Chodorkovskij, jeden z nejvýraznějších odpůrců Kremlu, vyslal Evropě důrazné varování. Podle něj by se kontinent měl připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, která potrvá nejméně deset let. Bývalý ropný magnát je přesvědčen, že tato situace nastane bez ohledu na to, jak se nakonec vyvine válka na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že „určitý druh studené války potrvá nejméně deset let“, jak uvedl pro server Politico.
Ačkoli Slovensko neřadí 17. listopad mezi oficiální státní svátky, výročí „sametové revoluce“ se letos stalo podnětem pro rozsáhlé protestní akce. Odpůrci předsedy vlády Roberta Fica volí nekonvenční formu odporu: na veřejné plochy křídou píší vzkazy kritizující aktuální politickou situaci. Tento fenomén, označovaný jako „Křídový protest“, byl odstartován událostmi v Popradu minulý týden a poukázal na výrazné napětí mezi vládou a mladou generací.
Armádě Vladimira Putina zbývají pouhé týdny na to, aby získala „symbolické“ vítězství v klíčovém ukrajinském městě. V opačném případě budou muset jeho vojáci čelit kruté ukrajinské zimě v zákopech. Ruský diktátor nasadil do svého ustrnulého mlýnku na maso téměř 200 000 vojáků ve snaze dobýt Pokrovsk. Tento boj probíhá již 18 měsíců.
Jedna z nejprestižnějších indických univerzit, Dillíská univerzita, čelí obvinění z ohrožení akademické svobody poté, co zrušila seminář o demokracii ve stejný den, kdy vydala pokyn zaměstnancům k propagaci summitu o dobrých životních podmínkách krav. Krávy jsou uctívány jako posvátné mnoha hinduisty, avšak kritici tvrdí, že vládnoucí strana Bharátyja Džanáta (BJP) premiéra Narendry Modiho využívá indickou oddanost tomuto zvířeti jako politický nástroj k prosazování své hinduisticko-nacionalistické agendy.
Málokdo předpověděl, že se úsilí prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v Gaze setká s úspěchem. Na Blízkém východě, a zejména v souvislosti s arabsko-izraelským konfliktem, vždy platilo, že snahy o mír selžou. Vždy se něco pokazí a rozdíly mezi stranami jsou příliš velké. Strany se často chovají iracionálně, a ti, kteří chtějí jednání zmařit, s radostí vloží klacek do loukoťového kola. Proto jen malá menšina „beznadějných optimistů“ věřila v úspěch snah prezidenta Trumpa o ukončení války v Gaze.
Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.
V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pohled na konvoj ruských vojáků vynořující se z husté mlhy u východoukrajinského města Pokrovsk působí téměř apokalypticky. Někteří vojáci se tam pohybují na motorkách a mopedech, jiní stojí na korbě opotřebovaného pickupu. Jeden z vozů má dokonce podivnou klecovitou konstrukci. Ačkoliv se to zdá bizarní, tento krátký videozáznam, jehož geolokaci potvrdila CNN jen pár kilometrů od Pokrovsku, jasně ukazuje na proměnu ruské bojové taktiky na Ukrajině.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
