Herečka Veronika Arichteva (38) prožívá jedno z nejtěžších období svého života. V tichosti a soukromí se musela rozloučit se svým milovaným otcem Pavlem Novým, který zemřel ve věku 71 let. Přestože o něm dosud na veřejnosti příliš nemluvila, nyní vychází najevo, jak významnou roli sehrál v české filmové a televizní tvorbě. Jeho jméno je nenápadně, ale neoddělitelně spjato s ikonickými díly domácí kinematografie, včetně slavné komedie Vesničko má středisková režiséra Jiřího Menzela.
Pavel Nový se po celý profesní život věnoval filmové a televizní produkci. Působil jako vedoucí výroby a produkční, který měl na starosti realizaci desítek projektů napříč žánry. Stál za vznikem dětských seriálů jako Létající Čestmír nebo Kačenka a strašidla, ale spolupracoval i na hraných filmech, z nichž mnohé se staly klasikou.
Na jeho přínos nyní vzpomínají i kolegové z oboru. „Jeho nasazení umožnilo vznik mnoha krásných projektů. Pod jeho vedením vznikaly nejen filmy, ale i celoživotní přátelství,“ řekl pro deník Blesk jeden z jeho bývalých spolupracovníků. Vyzdvihl také jeho schopnost vést štáb i v nelehkých podmínkách, s respektem, lidskostí a oddaností věci. Poslední rozloučení proběhlo v úterý na Olšanských hřbitovech a neslo se v duchu tiché úcty a hlubokého zármutku.
Veronika Arichteva se ke ztrátě vyjádřila velmi osobně na sociálních sítích. Veřejně poděkovala svému otci za vše, co jí do života dal. „Náš rodinný strom přišel o jednu silnou větev. Byl to úžasný syn, bratranec, švagr, tchán, partner, hodně let i manžel. A taky nejhodnější děda, který svoje vnoučata miloval tak, že je nechal dělat bugr na chalupě, až omítka padala,“ napsala herečka, která má se svým manželem, režisérem Biserem Arichtevem (48), čtyřletého syna Luku.
V dojemném vyjádření přiznala, že pro ni i její sestru byl především „nejlepší táta na světě“, který je obdaroval nejen láskou, ale i cennými životními hodnotami. Její slova dojala fanoušky i kolegy a spustila vlnu soucitu a podpory, která naplňuje sociální sítě upřímnými kondolencemi.
S úctou na Pavla Nového vzpomíná také Míla Řádová (74), někdejší dlouholetá spolupracovnice režiséra Jiřího Menzela. Popsala ho jako slušného, pracovitého člověka, který se kromě Vesničky mé střediskové podílel i na pozdějším snímku Donšajni. „Věřím, že všichni, kdo s ním mohli pracovat, si na něj v dobrém vzpomenou,“ napsala Řádová.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
