Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Čtvrteční zpráva o Westově plánovaném koncertu neunikla ani bývalému ministrovi zahraničí Janu Lipavskému (ODS). Předchůdce současného šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) zastává názor, že by se akce konat neměla.
"Připomínám, že Ye se opakovaně dopustil odporných antisemitských a pro-nacistických výroků. Ve Velké Británii mu kvůli tomu zablokovali vstup, ve Francii a Polsku byly plánované akce zrušeny nebo odloženy. Domnívám se, že jeho koncert by také v Česku proběhnout neměl," napsal Lipavský na sociální síti X.
"Určitě neměl," podpořil exministra bývalý řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS). "Svoboda slova snad končí tam, kde je otevřeně podporován nacismus, vzýván Hitler a popírán holocaust. Fešák kroutí v Polsku, co se vstupu týče, doživotí a u nás bude hrát ve Velké Chuchli," podotkl syn známého baviče.
Důvodem celoevropského rušení Westových koncertů jsou jeho skandální výroky a činy z poslední doby. Interpret čelí ostré kritice za veřejné sympatie k Adolfu Hitlerovi, prodej reklamních předmětů s nacistickou symbolikou nebo vydávání skladeb s velmi problematickým obsahem. Mnohé evropské země se proto k jeho angažování staví velmi rezervovaně, nebo jej přímo odmítají.
Například ve Velké Británii se situace vyostřila natolik, že Westovi byl odepřen vstup do země, což vedlo ke zrušení jeho třídenního vystoupení na festivalu Wireless. Předtím se jeho tým pokoušel rezervovat termíny na stadionu Tottenhamu Hotspur, ale vedení fotbalového klubu tuto žádost odmítlo.
Podobný postoj zaujalo i švýcarské vedení stadionu St. Jakob-Park. Představitelé klubu FC Basel uvedli, že po důkladném přezkoumání odmítají poskytnout umělci platformu, protože jeho prezentace je v rozporu s jejich hodnotami.
Polské úřady rovněž zrušily jeho plánovaný koncert na Slezském stadionu v Chorzówě, který se měl konat 19. června. Ministerstvo kultury se aktivně snažilo raperovi vystoupení v zemi znemožnit a označilo jeho propagaci nacistické ideologie za neslučitelnou s polskými hodnotami.
Představitelé ministerstva zdůraznili, že vzhledem k historii holocaustu v Polsku nelze Westovo chování vnímat pouze jako zábavu. Úřady vyjádřily připravenost využít všechny právní prostředky k zabránění jeho vstupu na území státu. Tamní ministr zahraničí Radosław Sikorski dokonce prohlásil, že West nikdy nevstoupí na polské území s tím, že fašisté patří do vězení.
Francouzské úřady také vyvíjely tlak na zrušení koncertu, který byl naplánován na 11. června na stadionu Vélodrome v Marseille. Proti jeho vystoupení se postavil starosta Marseille Benoît Payan i ministr vnitra Laurent Nuñez, kteří hledali způsoby, jak akci zabránit. West nakonec prostřednictvím svých profilů na sociálních sítích oznámil, že koncert odkládá na neurčito. Ve svém vyjádření uvedl, že se tak rozhodl na základě vlastního uvážení.
Velká část britské královské rodiny měla pádný důvod se o víkendu sejít. Králův synovec Peter Phillips se totiž oženil, ale šlechtičnu po jeho boku nečekejte. Vzal si totiž zdravotní sestru. O svatbě, na které nechyběl král Karel III., informovala stanice Sky News.
Na Slovensku jde o jedno z hlavních aktuálních témat. Ačkoliv Zuzana Čaputová už téměř dva roky není prezidentkou, řeší se jedna zásadní změna v jejím životě. Co občanům oznámila bývalá hlava státu?
Od přelomu měsíce bylo v Česku zaznamenáno již pět tornád. Upozornili na to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), když potvrdil výskyt dalšího tornáda v pátek v Děčíně.
Strategicky zásadní Hormuzský průliv zůstává neprůchodný již více než 100 dní, což způsobuje bezprecedentní ochromení celosvětové námořní přepravy. Tato kritická situace se stala ústředním tématem mezinárodní výstavy lodní dopravy, která se konala v Aténách za účasti nejvlivnějších osobností z oboru. Oficiální vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se zprovoznění cesty, stejně jako poukazování vládních činitelů na ojedinělé úspěšné průjezdy, se rozcházejí s realitou na místě. Většina dopravců totiž odmítá riskovat vyslání svých plavidel do nebezpečného kanálu dříve, než Washington a Teherán uzavřou stabilní mírovou dohodu.
Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.
Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.