Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Čtvrteční zpráva o Westově plánovaném koncertu neunikla ani bývalému ministrovi zahraničí Janu Lipavskému (ODS). Předchůdce současného šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) zastává názor, že by se akce konat neměla.
"Připomínám, že Ye se opakovaně dopustil odporných antisemitských a pro-nacistických výroků. Ve Velké Británii mu kvůli tomu zablokovali vstup, ve Francii a Polsku byly plánované akce zrušeny nebo odloženy. Domnívám se, že jeho koncert by také v Česku proběhnout neměl," napsal Lipavský na sociální síti X.
"Určitě neměl," podpořil exministra bývalý řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS). "Svoboda slova snad končí tam, kde je otevřeně podporován nacismus, vzýván Hitler a popírán holocaust. Fešák kroutí v Polsku, co se vstupu týče, doživotí a u nás bude hrát ve Velké Chuchli," podotkl syn známého baviče.
Důvodem celoevropského rušení Westových koncertů jsou jeho skandální výroky a činy z poslední doby. Interpret čelí ostré kritice za veřejné sympatie k Adolfu Hitlerovi, prodej reklamních předmětů s nacistickou symbolikou nebo vydávání skladeb s velmi problematickým obsahem. Mnohé evropské země se proto k jeho angažování staví velmi rezervovaně, nebo jej přímo odmítají.
Například ve Velké Británii se situace vyostřila natolik, že Westovi byl odepřen vstup do země, což vedlo ke zrušení jeho třídenního vystoupení na festivalu Wireless. Předtím se jeho tým pokoušel rezervovat termíny na stadionu Tottenhamu Hotspur, ale vedení fotbalového klubu tuto žádost odmítlo.
Podobný postoj zaujalo i švýcarské vedení stadionu St. Jakob-Park. Představitelé klubu FC Basel uvedli, že po důkladném přezkoumání odmítají poskytnout umělci platformu, protože jeho prezentace je v rozporu s jejich hodnotami.
Polské úřady rovněž zrušily jeho plánovaný koncert na Slezském stadionu v Chorzówě, který se měl konat 19. června. Ministerstvo kultury se aktivně snažilo raperovi vystoupení v zemi znemožnit a označilo jeho propagaci nacistické ideologie za neslučitelnou s polskými hodnotami.
Představitelé ministerstva zdůraznili, že vzhledem k historii holocaustu v Polsku nelze Westovo chování vnímat pouze jako zábavu. Úřady vyjádřily připravenost využít všechny právní prostředky k zabránění jeho vstupu na území státu. Tamní ministr zahraničí Radosław Sikorski dokonce prohlásil, že West nikdy nevstoupí na polské území s tím, že fašisté patří do vězení.
Francouzské úřady také vyvíjely tlak na zrušení koncertu, který byl naplánován na 11. června na stadionu Vélodrome v Marseille. Proti jeho vystoupení se postavil starosta Marseille Benoît Payan i ministr vnitra Laurent Nuñez, kteří hledali způsoby, jak akci zabránit. West nakonec prostřednictvím svých profilů na sociálních sítích oznámil, že koncert odkládá na neurčito. Ve svém vyjádření uvedl, že se tak rozhodl na základě vlastního uvážení.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.