Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Čtvrteční zpráva o Westově plánovaném koncertu neunikla ani bývalému ministrovi zahraničí Janu Lipavskému (ODS). Předchůdce současného šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) zastává názor, že by se akce konat neměla.
"Připomínám, že Ye se opakovaně dopustil odporných antisemitských a pro-nacistických výroků. Ve Velké Británii mu kvůli tomu zablokovali vstup, ve Francii a Polsku byly plánované akce zrušeny nebo odloženy. Domnívám se, že jeho koncert by také v Česku proběhnout neměl," napsal Lipavský na sociální síti X.
"Určitě neměl," podpořil exministra bývalý řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS). "Svoboda slova snad končí tam, kde je otevřeně podporován nacismus, vzýván Hitler a popírán holocaust. Fešák kroutí v Polsku, co se vstupu týče, doživotí a u nás bude hrát ve Velké Chuchli," podotkl syn známého baviče.
Důvodem celoevropského rušení Westových koncertů jsou jeho skandální výroky a činy z poslední doby. Interpret čelí ostré kritice za veřejné sympatie k Adolfu Hitlerovi, prodej reklamních předmětů s nacistickou symbolikou nebo vydávání skladeb s velmi problematickým obsahem. Mnohé evropské země se proto k jeho angažování staví velmi rezervovaně, nebo jej přímo odmítají.
Například ve Velké Británii se situace vyostřila natolik, že Westovi byl odepřen vstup do země, což vedlo ke zrušení jeho třídenního vystoupení na festivalu Wireless. Předtím se jeho tým pokoušel rezervovat termíny na stadionu Tottenhamu Hotspur, ale vedení fotbalového klubu tuto žádost odmítlo.
Podobný postoj zaujalo i švýcarské vedení stadionu St. Jakob-Park. Představitelé klubu FC Basel uvedli, že po důkladném přezkoumání odmítají poskytnout umělci platformu, protože jeho prezentace je v rozporu s jejich hodnotami.
Polské úřady rovněž zrušily jeho plánovaný koncert na Slezském stadionu v Chorzówě, který se měl konat 19. června. Ministerstvo kultury se aktivně snažilo raperovi vystoupení v zemi znemožnit a označilo jeho propagaci nacistické ideologie za neslučitelnou s polskými hodnotami.
Představitelé ministerstva zdůraznili, že vzhledem k historii holocaustu v Polsku nelze Westovo chování vnímat pouze jako zábavu. Úřady vyjádřily připravenost využít všechny právní prostředky k zabránění jeho vstupu na území státu. Tamní ministr zahraničí Radosław Sikorski dokonce prohlásil, že West nikdy nevstoupí na polské území s tím, že fašisté patří do vězení.
Francouzské úřady také vyvíjely tlak na zrušení koncertu, který byl naplánován na 11. června na stadionu Vélodrome v Marseille. Proti jeho vystoupení se postavil starosta Marseille Benoît Payan i ministr vnitra Laurent Nuñez, kteří hledali způsoby, jak akci zabránit. West nakonec prostřednictvím svých profilů na sociálních sítích oznámil, že koncert odkládá na neurčito. Ve svém vyjádření uvedl, že se tak rozhodl na základě vlastního uvážení.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.