Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Podle investigativních zpráv izraelských i mezinárodních médií varoval Netanjahua přibližně deset dní před útokem prezident Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zájid Nahaján. Během telefonického rozhovoru měl upozornit na chystanou rozsáhlou operaci Hamásu pod vedením Jahji Sinvára, která mohla destabilizovat celý region.
Netanjahu však podle novinářských zdrojů webu France24 reagoval klidně s tím, že je země připravena na jakýkoliv scénář, a informace nepředal armádnímu velení ani zpravodajským službám. Podobná varování měla podle dalších zpráv dorazit také od šéfa egyptské rozvědky.
Předseda vlády veškerá obvinění rázně odmítá, označuje je za politicky motivované dezinformace a na deník Haaretz, který zprávu přinesl jako první, podal žalobu pro pomluvu. Kancelář premiéra rovněž popřela informace o tajné schůzce v Abú Zabí, na níž měl Netanjahu emirátskou stranu žádat o veřejné popření varování. Věrohodnost publikovaných zjištění nicméně potvrdily i přední světové deníky jako The New York Times či Wall Street Journal, což debatu na izraelské politické scéně vyhrotilo k prasknutí.
V reakci na sílící tlak zvolil Netanjahu strategii přenášení odpovědnosti na bezpečnostní složky a armádní činitele. Zatímco dosavadní náčelník generálního štábu Herzi Halevi přijal za události osobní odpovědnost a odstoupil a šéf civilní rozvědky Šin bet Ronen Bar byl odvolán, premiér sám jakákoliv pochybení odmítá. Zpravodajské služby a soudce obvinil z toho, že proti němu usilují o politický převrat, a opakovaně zablokoval zřízení nezávislé státní vyšetřovací komise s odkazem na to, že vyšetřování může začít až po skončení válečného konfliktu.
Hlavním soupeřem dlouholetého premiéra v nadcházejícím hlasování se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eizenkot, který Netanjahua označil za nezpůsobilého k výkonu funkce a slíbil okamžité ustavení nezávislé vyšetřovací komise. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění vede Eizenkotův centristický blok nad Netanjahuovou koalicí v poměru sil v Knesetu. Opozice však čelí výzvě v podobě posunu izraelské společnosti doprava, což je patrné zejména u mladší generace voličů.
Navzdory opakovaným skandálům a probíhajícím soudním procesům si Netanjahu udržuje pevnou podporu svého tradičního voličského jádra. Sociologové a političtí analytici poukazují na to, že trauma z říjnového útoku u mnoha Izraelců upevnilo představu o silném lídrovi, který dokáže zemi provést existenční krizí. Zda tato rétorika a dlouholetá politická obratnost postačí k obhájení premiérského křesla v nadcházejícím hlasování, ukážou nadcházející týdny.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Země Evropské unie v tichosti připravují plány reakce na možnost rozsáhlého hybridního útoku, který by si na území sedmadvacítky vyžádal lidské životy. Unijní diplomaté a představitelé v posledních týdnech intenzivně jednají o koordinaci krizových týmů, uvolňování finančních prostředků a postupech krizové komunikace. Jednání probíhají v přísně utajeném režimu bez přítomnosti telefonů či asistentů, přičemž podnětem k jejich prohloubení byl nedávný nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku.
Ropný tanker plující pod libérijskou vlajkou byl v Černém moři nedaleko ruského letoviska Soči zasažen námořním dronem. Útok vyvolal rozsáhlý požár a hustý černý dým, který zahalil části města. Podle ruského ministerstva dopravy se podařilo zachránit všech třiadvacet členů posádky, kterými byli indičtí státní příslušníci. Na hladině Černého moře po zásahu hoří surová ropa.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
