Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Podle investigativních zpráv izraelských i mezinárodních médií varoval Netanjahua přibližně deset dní před útokem prezident Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zájid Nahaján. Během telefonického rozhovoru měl upozornit na chystanou rozsáhlou operaci Hamásu pod vedením Jahji Sinvára, která mohla destabilizovat celý region.
Netanjahu však podle novinářských zdrojů webu France24 reagoval klidně s tím, že je země připravena na jakýkoliv scénář, a informace nepředal armádnímu velení ani zpravodajským službám. Podobná varování měla podle dalších zpráv dorazit také od šéfa egyptské rozvědky.
Předseda vlády veškerá obvinění rázně odmítá, označuje je za politicky motivované dezinformace a na deník Haaretz, který zprávu přinesl jako první, podal žalobu pro pomluvu. Kancelář premiéra rovněž popřela informace o tajné schůzce v Abú Zabí, na níž měl Netanjahu emirátskou stranu žádat o veřejné popření varování. Věrohodnost publikovaných zjištění nicméně potvrdily i přední světové deníky jako The New York Times či Wall Street Journal, což debatu na izraelské politické scéně vyhrotilo k prasknutí.
V reakci na sílící tlak zvolil Netanjahu strategii přenášení odpovědnosti na bezpečnostní složky a armádní činitele. Zatímco dosavadní náčelník generálního štábu Herzi Halevi přijal za události osobní odpovědnost a odstoupil a šéf civilní rozvědky Šin bet Ronen Bar byl odvolán, premiér sám jakákoliv pochybení odmítá. Zpravodajské služby a soudce obvinil z toho, že proti němu usilují o politický převrat, a opakovaně zablokoval zřízení nezávislé státní vyšetřovací komise s odkazem na to, že vyšetřování může začít až po skončení válečného konfliktu.
Hlavním soupeřem dlouholetého premiéra v nadcházejícím hlasování se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eizenkot, který Netanjahua označil za nezpůsobilého k výkonu funkce a slíbil okamžité ustavení nezávislé vyšetřovací komise. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění vede Eizenkotův centristický blok nad Netanjahuovou koalicí v poměru sil v Knesetu. Opozice však čelí výzvě v podobě posunu izraelské společnosti doprava, což je patrné zejména u mladší generace voličů.
Navzdory opakovaným skandálům a probíhajícím soudním procesům si Netanjahu udržuje pevnou podporu svého tradičního voličského jádra. Sociologové a političtí analytici poukazují na to, že trauma z říjnového útoku u mnoha Izraelců upevnilo představu o silném lídrovi, který dokáže zemi provést existenční krizí. Zda tato rétorika a dlouholetá politická obratnost postačí k obhájení premiérského křesla v nadcházejícím hlasování, ukážou nadcházející týdny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.