Ukrajina čelí zásadnímu problému. V nejhorší možné chvíli

Ruský útok na Ukrajinu
Ruský útok na Ukrajinu, foto: Depositphotos
Klára Marková 7. října 2026 10:24
Sdílej:

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj podle webu Politico varoval, že zemi chybí v letošním obranném rozpočtu přibližně 27 miliard dolarů. Přibližně sedm miliard dolarů se ukrajinská vláda snaží pokrýt z vlastních domácích zdrojů, přičemž ohledně zbývající částky spoléhá na zahraniční partnery. Podle premiéra čelí energetická síť útokům téměř neustále už od letních měsíců. Poslední masivní údery svou intenzitou překonaly všechny akce od konce předchozí topné sezóny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se nálety opětovně vyzval západní spojence k dodávkám dalších systémů protivzdušné obrany. Zdůraznil, že každá zachycovací raketa reálně zachraňuje lidské životy a ochrana je s blížící se zimou čím dál nutnější. Cílem Ukrajiny je podle prezidenta udělat vše pro to, aby ruská strategie teroru pomocí balistických raket a dronů nesplnila svůj účel. Kyjev se zároveň potýká s ekonomickým tlakem, který narušuje veřejné finance.

Kvůli zaplnění finanční mezery ukrajinská vláda zvažuje přistoupit ke zvýšení daní. Ekonomka Oleksandra Myronenková z Centra pro ekonomickou strategii uvedla, že zvyšování daní není ve válečných podmínkách ideální, avšak stát si nemůže dovolit populismus. Bez dostatečného množství peněz by byla schopnost Ukrajiny pokračovat v odporu výrazně oslabena. Finance jsou potřeba neprodleně také pro zadávání včasných zakázek na zbraně a munici na příští rok.

Premiér Koreckyj zdůraznil nutnost zajištění rozpočtu pro vývoj a výrobu dronů dlouhého dosahu, které umožňují přenášet boje na území protivníka. Vláda zavádí přísný režim úsporných opatření ve veřejných financích a odkládá výdaje, které nemají nejvyšší prioritu. Ušetřené prostředky mají směřovat primárně na výplaty pro vojáky a podporu jejich rodin. Stát hodlá přednostně financovat obranu, důchody, sociální dávky a platy učitelů či lékařů.

Finančnímu tlaku však čelí také Moskva, i když její větší ekonomika a možnosti zvyšování daní jí dávají větší prostor pro dlouhodobé vedení války. Deficit ruského federálního rozpočtu dosáhl v první polovině roku hodnoty 5,8 bilionu rublů, což představuje zhruba 60 miliard eur. V roce 2027 plánuje Rusko vynaložit na obranu 17,1 bilionu rublů, tedy více než třetinu všech rozpočtových výdajů. Ruské odhady příjmů z ropy a plynu klesají i v důsledku ukrajinských útoků na rafinérie.

Podle ukrajinských odhadů utrpěla ruská armáda od začátku invaze vysoké ztráty přesahující 1,5 milionu osob. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno zvýšil tabulkový počet příslušníků ozbrojených sil na přibližně 2,4 milionu personálu. I přes finanční potíže se Ukrajině daří způsobit protivníkovi vážné škody na frontě. Ukrajinská armáda informovala o úspěších operace Vivaldi, při které zatlačila ruské jednotky na východním úseku a zajala přes 250 zajatců.

Snížení americké pomoci po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu přeneslo hlavní finanční zátěž na evropské spojence. Evropská unie v současnosti vyplácí Ukrajině dvouletou půjčku ve výši 90 miliard eur, Kyjev však žádá o rychlejší uvolňování těchto prostředků. Ministerstvo obrany upozornilo, že peníze jsou potřeba ještě během podzimu, zejména s ohledem na probíhající ruskou mobilizaci. Brusel však podmiňuje další výplaty schválením klíčových reforem v ukrajinském parlamentu.

Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko apeluje na evropské politiky, aby našli odvahu k využití zmrazených aktiv ruské centrální banky v hodnotě přes 200 miliard eur. Pro rok 2027 odhaduje ukrajinské ministerstvo financí potřebu zahraniční pomoci ve výši 52,6 miliardy dolarů, přičemž zhruba 32,6 miliardy dolarů zatím zůstává nekryto. Pokud se nepodaří zajistit externí financování, bude ukrajinský stát nucen přistoupit k radikálním škrtům ve zbývajících výdajích.

Stalo se
Novinky
Pásmo Gazy

Statisíce obyvatel Pásma Gazy se v provizorních podmínkách připravuje na další krutou zimu

Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.

Novinky
Donald Trump

Trumpa neformálně představil možné nástupce pro prezidentské volby v roce 2028

Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.

Novinky
Evropská unie

Evropská komise chystá novou půjčku Ukrajině. 45 miliard eur má zaplatit Rusko

Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.

Novinky
Analýza
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

CNN: Trumpova dohoda z Číny je pro Ťin-pchinga a Putina vítězstvím nového světového řádu

Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.