Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj podle webu Politico varoval, že zemi chybí v letošním obranném rozpočtu přibližně 27 miliard dolarů. Přibližně sedm miliard dolarů se ukrajinská vláda snaží pokrýt z vlastních domácích zdrojů, přičemž ohledně zbývající částky spoléhá na zahraniční partnery. Podle premiéra čelí energetická síť útokům téměř neustále už od letních měsíců. Poslední masivní údery svou intenzitou překonaly všechny akce od konce předchozí topné sezóny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se nálety opětovně vyzval západní spojence k dodávkám dalších systémů protivzdušné obrany. Zdůraznil, že každá zachycovací raketa reálně zachraňuje lidské životy a ochrana je s blížící se zimou čím dál nutnější. Cílem Ukrajiny je podle prezidenta udělat vše pro to, aby ruská strategie teroru pomocí balistických raket a dronů nesplnila svůj účel. Kyjev se zároveň potýká s ekonomickým tlakem, který narušuje veřejné finance.
Kvůli zaplnění finanční mezery ukrajinská vláda zvažuje přistoupit ke zvýšení daní. Ekonomka Oleksandra Myronenková z Centra pro ekonomickou strategii uvedla, že zvyšování daní není ve válečných podmínkách ideální, avšak stát si nemůže dovolit populismus. Bez dostatečného množství peněz by byla schopnost Ukrajiny pokračovat v odporu výrazně oslabena. Finance jsou potřeba neprodleně také pro zadávání včasných zakázek na zbraně a munici na příští rok.
Premiér Koreckyj zdůraznil nutnost zajištění rozpočtu pro vývoj a výrobu dronů dlouhého dosahu, které umožňují přenášet boje na území protivníka. Vláda zavádí přísný režim úsporných opatření ve veřejných financích a odkládá výdaje, které nemají nejvyšší prioritu. Ušetřené prostředky mají směřovat primárně na výplaty pro vojáky a podporu jejich rodin. Stát hodlá přednostně financovat obranu, důchody, sociální dávky a platy učitelů či lékařů.
Finančnímu tlaku však čelí také Moskva, i když její větší ekonomika a možnosti zvyšování daní jí dávají větší prostor pro dlouhodobé vedení války. Deficit ruského federálního rozpočtu dosáhl v první polovině roku hodnoty 5,8 bilionu rublů, což představuje zhruba 60 miliard eur. V roce 2027 plánuje Rusko vynaložit na obranu 17,1 bilionu rublů, tedy více než třetinu všech rozpočtových výdajů. Ruské odhady příjmů z ropy a plynu klesají i v důsledku ukrajinských útoků na rafinérie.
Podle ukrajinských odhadů utrpěla ruská armáda od začátku invaze vysoké ztráty přesahující 1,5 milionu osob. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno zvýšil tabulkový počet příslušníků ozbrojených sil na přibližně 2,4 milionu personálu. I přes finanční potíže se Ukrajině daří způsobit protivníkovi vážné škody na frontě. Ukrajinská armáda informovala o úspěších operace Vivaldi, při které zatlačila ruské jednotky na východním úseku a zajala přes 250 zajatců.
Snížení americké pomoci po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu přeneslo hlavní finanční zátěž na evropské spojence. Evropská unie v současnosti vyplácí Ukrajině dvouletou půjčku ve výši 90 miliard eur, Kyjev však žádá o rychlejší uvolňování těchto prostředků. Ministerstvo obrany upozornilo, že peníze jsou potřeba ještě během podzimu, zejména s ohledem na probíhající ruskou mobilizaci. Brusel však podmiňuje další výplaty schválením klíčových reforem v ukrajinském parlamentu.
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko apeluje na evropské politiky, aby našli odvahu k využití zmrazených aktiv ruské centrální banky v hodnotě přes 200 miliard eur. Pro rok 2027 odhaduje ukrajinské ministerstvo financí potřebu zahraniční pomoci ve výši 52,6 miliardy dolarů, přičemž zhruba 32,6 miliardy dolarů zatím zůstává nekryto. Pokud se nepodaří zajistit externí financování, bude ukrajinský stát nucen přistoupit k radikálním škrtům ve zbývajících výdajích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.