Vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle se znovu ocitla pod palbou kritiky poté, co v nedávném rozhovoru odhalila, že její rodina už pět let využívá služeb stálé chůvy. Přiznání přichází jen krátce poté, co bývalá herečka veřejně prohlašovala, jak je pro ni každodenní skloubení mateřství a pracovních povinností „nesmírně vyčerpávající“. Pro mnohé tak její slova ztratila na důvěryhodnosti a vyvolala vlnu nevole.
V rozhovoru pro podcast své přítelkyně Jamie Kern Limy Meghan popsala svůj denní režim, včetně brzkého vstávání, přípravy snídaní, balení obědů a péče o děti. Sama ale přiznala, že tuto roli většinou přebírá chůva, která je s rodinou už od narození Archieho. Vévodkyně rovněž podotkla, že v některých dnech vozí děti do školy osobně – ale jen pokud nemá pracovní schůzky. „Máme úžasnou chůvu, která nám velmi pomáhá,“ uvedla v podcastu.
Jen několik týdnů předtím ovšem Meghan v médiích opakovaně zdůrazňovala, jak náročné je pro ni být matkou a zároveň pracovat. Mluvila o potřebě „pauzy“ a o tom, že žije pod neustálým tlakem. Mnozí kritici ale tvrdí, že pokud má doma dlouhodobě profesionální pomoc, její stížnosti ztrácejí váhu. „Je to pokrytectví,“ uvedl jeden z královských komentátorů. „Spousta žen se stará o děti úplně sama a nikdy neměla žádnou chůvu. Jak se asi cítí, když slyší Meghan, která si stěžuje, i když má veškerý komfort?“
Meghan však zároveň pokračuje v řadě projektů, které dokazují, že rozhodně neplánuje pracovní pauzu. Nedávno spustila nový pořad With Love, Meghan na Netflixu, rozjela vlastní lifestylovou značku As Ever a uvedla podcast Confessions Of A Female Founder. Právě ten se však rychle propadl v žebříčcích a už se nevejde mezi stovku nejposlouchanějších na Spotify.
Bývalá hvězda seriálu Suits si dlouhodobě buduje image moderní matky, která zvládá jak rodinný, tak pracovní život. Aktuální přiznání o chůvě ale mnozí vnímají jako trhlinu v této konstrukci. „Jestli Meghan tvrdí, že je na pokraji sil i s pomocí profesionálky, co pak mají říkat miliony žen, které vychovávají děti bez jakékoli podpory?“ napsal jeden uživatel na sociálních sítích.
Zastánci Meghan ale tvrdí, že otevřenost vévodkyně je důležitá a pomáhá upozornit na to, že psychická zátěž mateřství existuje bez ohledu na sociální status. Její odpůrci však mají jasno – v porovnání s většinou běžných matek působí její výpovědi jako přehnané a odtržené od reality.
V britské společnosti, kde jsou otázky rovnosti a privilegií silně vnímány, vyvolávají Meghanina slova další vlnu debat. Její výzvy k empatii a solidaritě zůstávají v ostrém kontrastu se skutečností, že se pohybuje ve světě, kde je profesionální pomoc samozřejmostí.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.
