Vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle se znovu ocitla pod palbou kritiky poté, co v nedávném rozhovoru odhalila, že její rodina už pět let využívá služeb stálé chůvy. Přiznání přichází jen krátce poté, co bývalá herečka veřejně prohlašovala, jak je pro ni každodenní skloubení mateřství a pracovních povinností „nesmírně vyčerpávající“. Pro mnohé tak její slova ztratila na důvěryhodnosti a vyvolala vlnu nevole.
V rozhovoru pro podcast své přítelkyně Jamie Kern Limy Meghan popsala svůj denní režim, včetně brzkého vstávání, přípravy snídaní, balení obědů a péče o děti. Sama ale přiznala, že tuto roli většinou přebírá chůva, která je s rodinou už od narození Archieho. Vévodkyně rovněž podotkla, že v některých dnech vozí děti do školy osobně – ale jen pokud nemá pracovní schůzky. „Máme úžasnou chůvu, která nám velmi pomáhá,“ uvedla v podcastu.
Jen několik týdnů předtím ovšem Meghan v médiích opakovaně zdůrazňovala, jak náročné je pro ni být matkou a zároveň pracovat. Mluvila o potřebě „pauzy“ a o tom, že žije pod neustálým tlakem. Mnozí kritici ale tvrdí, že pokud má doma dlouhodobě profesionální pomoc, její stížnosti ztrácejí váhu. „Je to pokrytectví,“ uvedl jeden z královských komentátorů. „Spousta žen se stará o děti úplně sama a nikdy neměla žádnou chůvu. Jak se asi cítí, když slyší Meghan, která si stěžuje, i když má veškerý komfort?“
Meghan však zároveň pokračuje v řadě projektů, které dokazují, že rozhodně neplánuje pracovní pauzu. Nedávno spustila nový pořad With Love, Meghan na Netflixu, rozjela vlastní lifestylovou značku As Ever a uvedla podcast Confessions Of A Female Founder. Právě ten se však rychle propadl v žebříčcích a už se nevejde mezi stovku nejposlouchanějších na Spotify.
Bývalá hvězda seriálu Suits si dlouhodobě buduje image moderní matky, která zvládá jak rodinný, tak pracovní život. Aktuální přiznání o chůvě ale mnozí vnímají jako trhlinu v této konstrukci. „Jestli Meghan tvrdí, že je na pokraji sil i s pomocí profesionálky, co pak mají říkat miliony žen, které vychovávají děti bez jakékoli podpory?“ napsal jeden uživatel na sociálních sítích.
Zastánci Meghan ale tvrdí, že otevřenost vévodkyně je důležitá a pomáhá upozornit na to, že psychická zátěž mateřství existuje bez ohledu na sociální status. Její odpůrci však mají jasno – v porovnání s většinou běžných matek působí její výpovědi jako přehnané a odtržené od reality.
V britské společnosti, kde jsou otázky rovnosti a privilegií silně vnímány, vyvolávají Meghanina slova další vlnu debat. Její výzvy k empatii a solidaritě zůstávají v ostrém kontrastu se skutečností, že se pohybuje ve světě, kde je profesionální pomoc samozřejmostí.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
