Vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle se znovu ocitla pod palbou kritiky poté, co v nedávném rozhovoru odhalila, že její rodina už pět let využívá služeb stálé chůvy. Přiznání přichází jen krátce poté, co bývalá herečka veřejně prohlašovala, jak je pro ni každodenní skloubení mateřství a pracovních povinností „nesmírně vyčerpávající“. Pro mnohé tak její slova ztratila na důvěryhodnosti a vyvolala vlnu nevole.
V rozhovoru pro podcast své přítelkyně Jamie Kern Limy Meghan popsala svůj denní režim, včetně brzkého vstávání, přípravy snídaní, balení obědů a péče o děti. Sama ale přiznala, že tuto roli většinou přebírá chůva, která je s rodinou už od narození Archieho. Vévodkyně rovněž podotkla, že v některých dnech vozí děti do školy osobně – ale jen pokud nemá pracovní schůzky. „Máme úžasnou chůvu, která nám velmi pomáhá,“ uvedla v podcastu.
Jen několik týdnů předtím ovšem Meghan v médiích opakovaně zdůrazňovala, jak náročné je pro ni být matkou a zároveň pracovat. Mluvila o potřebě „pauzy“ a o tom, že žije pod neustálým tlakem. Mnozí kritici ale tvrdí, že pokud má doma dlouhodobě profesionální pomoc, její stížnosti ztrácejí váhu. „Je to pokrytectví,“ uvedl jeden z královských komentátorů. „Spousta žen se stará o děti úplně sama a nikdy neměla žádnou chůvu. Jak se asi cítí, když slyší Meghan, která si stěžuje, i když má veškerý komfort?“
Meghan však zároveň pokračuje v řadě projektů, které dokazují, že rozhodně neplánuje pracovní pauzu. Nedávno spustila nový pořad With Love, Meghan na Netflixu, rozjela vlastní lifestylovou značku As Ever a uvedla podcast Confessions Of A Female Founder. Právě ten se však rychle propadl v žebříčcích a už se nevejde mezi stovku nejposlouchanějších na Spotify.
Bývalá hvězda seriálu Suits si dlouhodobě buduje image moderní matky, která zvládá jak rodinný, tak pracovní život. Aktuální přiznání o chůvě ale mnozí vnímají jako trhlinu v této konstrukci. „Jestli Meghan tvrdí, že je na pokraji sil i s pomocí profesionálky, co pak mají říkat miliony žen, které vychovávají děti bez jakékoli podpory?“ napsal jeden uživatel na sociálních sítích.
Zastánci Meghan ale tvrdí, že otevřenost vévodkyně je důležitá a pomáhá upozornit na to, že psychická zátěž mateřství existuje bez ohledu na sociální status. Její odpůrci však mají jasno – v porovnání s většinou běžných matek působí její výpovědi jako přehnané a odtržené od reality.
V britské společnosti, kde jsou otázky rovnosti a privilegií silně vnímány, vyvolávají Meghanina slova další vlnu debat. Její výzvy k empatii a solidaritě zůstávají v ostrém kontrastu se skutečností, že se pohybuje ve světě, kde je profesionální pomoc samozřejmostí.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
