Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Bývalá sestra z okresní nemocnice ve městě Holá Prystaň v Chersonské oblasti Natalija Sergejevna pro The Guardian popsala, jak ruské síly z nemocnice postupně odvezly vybavení, léky i nábytek. Zatímco některé nemocnice v okupovaných regionech byly přeměněny na vojenská zařízení nebo zcela uzavřeny, zbývající kliniky fungují během mnohahodinových výpadků proudu. Zdravotníci se přesto snaží pomáhat pacientům s těžkými zraněními, onkologickým pacientům i těhotným ženám, kteří k nim cestují přes zaminovaná území.
Přístup k lékařské péči komplikuje také nucená pasportizace místního obyvatelstva. Zdravotní péče je systematicky odpírána lidem, kteří nevlastní ruský pas a s ním spojené povinné zdravotní pojištění. Podle výpovědí obyvatel z okupovaných měst je ukrajinským občanům otevřeně sdělováno, že nemají žádná práva. To mnohé z nich staví do bezvýchodné situace, kdy jsou nuceni čelit komplikacím bez odborné pomoci nebo riskovat život při cestování během nočního zákazu vycházení.
Kvůli chybějícímu materiálu a infrastruktuře jsou zbývající zdravotníci nuceni provádět zákroky v provizorních podmínkách. Sergejevna vzpomněla na případ, kdy při císařském řezu nastalo u rodičky závažné děložní krvácení, avšak v nemocnici nebyla k dispozici žádná krev pro transfuzi, protože veškeré zásoby byly zabaveny pro potřeby ruských vojáků. Při jiném zákroku museli zdravotníci ošetřovat pacientku se silným krvácením bez anestezie a při výpadku proudu, přičemž sestra osvětlovala operační pole svítilnou z mobilního telefonu.
Těhotné ženy čelí zvýšenému riziku v důsledku kolapsu diagnostických služeb a absence specialistů. Jedna z obyvatelek popsala zkušenost, kdy u ní během nočního zákazu vycházení nastaly porodní komplikace, přičemž pokus o odjezd do nemocnice překazila střelba ze strany okupantů. Když se druhý den ráno dostala na kliniku, v zařízení nebyl přítomen žádný gynekolog ani ultrazvukový přístroj. Zákrok nakonec přežila jen díky sousedce, která pracovala jako zdravotní sestra a pomohla jí císařský řez provést.
Na zoufalé podmínky v oblastech jako Olešky či Holá Prystaň upozornila také Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině. Tisíce lidí v těchto městech zůstaly bez přístupu k lékům, pitné vodě i potravinám. Záchranné služby přestaly vyjíždět k pacientům domů a zdravotnická pomoc se omezuje pouze na nejurgentnější případy, přičemž řada nemocných umírá již během pokusů o evakuaci.
Zdravotníci v okupovaných oblastech zároveň ošetřují oběti fyzického a sexuálního násilí, aniž by jim dokázali poskytnout komplexní péči. Sergejevna popsala případ osmnáctileté dívky, která vyhledala pomoc s těžce zanícenou ranou na trupu, do kterého jí útočníci vyřezali písmeno Z. Zdravotníci mohli dívce rány pouze zašít, neboť neměli k dispozici testy na pohlavně přenosné choroby, antikoncepci ani návaznou psychologickou podporu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.