Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Bývalá sestra z okresní nemocnice ve městě Holá Prystaň v Chersonské oblasti Natalija Sergejevna pro The Guardian popsala, jak ruské síly z nemocnice postupně odvezly vybavení, léky i nábytek. Zatímco některé nemocnice v okupovaných regionech byly přeměněny na vojenská zařízení nebo zcela uzavřeny, zbývající kliniky fungují během mnohahodinových výpadků proudu. Zdravotníci se přesto snaží pomáhat pacientům s těžkými zraněními, onkologickým pacientům i těhotným ženám, kteří k nim cestují přes zaminovaná území.
Přístup k lékařské péči komplikuje také nucená pasportizace místního obyvatelstva. Zdravotní péče je systematicky odpírána lidem, kteří nevlastní ruský pas a s ním spojené povinné zdravotní pojištění. Podle výpovědí obyvatel z okupovaných měst je ukrajinským občanům otevřeně sdělováno, že nemají žádná práva. To mnohé z nich staví do bezvýchodné situace, kdy jsou nuceni čelit komplikacím bez odborné pomoci nebo riskovat život při cestování během nočního zákazu vycházení.
Kvůli chybějícímu materiálu a infrastruktuře jsou zbývající zdravotníci nuceni provádět zákroky v provizorních podmínkách. Sergejevna vzpomněla na případ, kdy při císařském řezu nastalo u rodičky závažné děložní krvácení, avšak v nemocnici nebyla k dispozici žádná krev pro transfuzi, protože veškeré zásoby byly zabaveny pro potřeby ruských vojáků. Při jiném zákroku museli zdravotníci ošetřovat pacientku se silným krvácením bez anestezie a při výpadku proudu, přičemž sestra osvětlovala operační pole svítilnou z mobilního telefonu.
Těhotné ženy čelí zvýšenému riziku v důsledku kolapsu diagnostických služeb a absence specialistů. Jedna z obyvatelek popsala zkušenost, kdy u ní během nočního zákazu vycházení nastaly porodní komplikace, přičemž pokus o odjezd do nemocnice překazila střelba ze strany okupantů. Když se druhý den ráno dostala na kliniku, v zařízení nebyl přítomen žádný gynekolog ani ultrazvukový přístroj. Zákrok nakonec přežila jen díky sousedce, která pracovala jako zdravotní sestra a pomohla jí císařský řez provést.
Na zoufalé podmínky v oblastech jako Olešky či Holá Prystaň upozornila také Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině. Tisíce lidí v těchto městech zůstaly bez přístupu k lékům, pitné vodě i potravinám. Záchranné služby přestaly vyjíždět k pacientům domů a zdravotnická pomoc se omezuje pouze na nejurgentnější případy, přičemž řada nemocných umírá již během pokusů o evakuaci.
Zdravotníci v okupovaných oblastech zároveň ošetřují oběti fyzického a sexuálního násilí, aniž by jim dokázali poskytnout komplexní péči. Sergejevna popsala případ osmnáctileté dívky, která vyhledala pomoc s těžce zanícenou ranou na trupu, do kterého jí útočníci vyřezali písmeno Z. Zdravotníci mohli dívce rány pouze zašít, neboť neměli k dispozici testy na pohlavně přenosné choroby, antikoncepci ani návaznou psychologickou podporu.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Země Evropské unie v tichosti připravují plány reakce na možnost rozsáhlého hybridního útoku, který by si na území sedmadvacítky vyžádal lidské životy. Unijní diplomaté a představitelé v posledních týdnech intenzivně jednají o koordinaci krizových týmů, uvolňování finančních prostředků a postupech krizové komunikace. Jednání probíhají v přísně utajeném režimu bez přítomnosti telefonů či asistentů, přičemž podnětem k jejich prohloubení byl nedávný nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku.
Ropný tanker plující pod libérijskou vlajkou byl v Černém moři nedaleko ruského letoviska Soči zasažen námořním dronem. Útok vyvolal rozsáhlý požár a hustý černý dým, který zahalil části města. Podle ruského ministerstva dopravy se podařilo zachránit všech třiadvacet členů posádky, kterými byli indičtí státní příslušníci. Na hladině Černého moře po zásahu hoří surová ropa.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
