Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Rutte vyzval členské státy aliance ke klidu a k pokračování v dosavadní vojenské i finanční pomoci Ukrajině. Termín hybridní hrozba označil za poněkud zavádějící, neboť podle něj plně nevystihuje závažnost situace, které evropské země čelí. NATO podle jeho slov disponuje všemi potřebnými možnostmi reakce, z nichž některé jsou veřejně viditelné a jiné zůstávají skryté. Generální tajemník rovněž přivítal postupy, kdy jednotlivé členské státy veřejně označují Rusko za viníka konkrétních incidentů na svém území.
Jedním z příkladů takového postupu je Estonsko, které veřejně připsalo srpnový žhářský útok na svou obrannou společnost právě Ruské federaci. Moskva však tato obvinění ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova neprodleně odmítla. Peskov prohlásil, že tvrzení estonské strany jsou zcela neopodstatněná, unáhlená a nemají žádný reálný základ. Mluvčí Kremlu dodal, že ruská strana nemůže taková obvinění brát vážně a nebude se jimi podrobněji zabývat.
Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius na setkání potvrdil, že ruské akce jsou stále agresivnější a méně zdrženlivé. Jako příklady zmínil nedávné incidenty v Litvě, Polsku i Německu a připomněl sestřelení dronu v litevském vzdušném prostoru. Sinkevičius však zároveň mírnil varování některých evropských států před bezprostředně hrozícím vojenským konfliktem v řádu týdnů či měsíců. Podle litevského předsedy vlády neexistují žádné zpravodajské důkazy o tom, že by se Rusko aktuálně připravovalo k přímému vojenskému úderu na země NATO.
Litva patří v rámci Severoatlantické aliance k zemím s nejvyššími výdaji na obranu, které přesahují pět procent jejího hrubého domácího produktu. Premiér Sinkevičius při této příležitosti pozval generálního tajemníka aliance na oficiální ceremoniál spojený s trvalým rozmístěním německé brigády na litevském území. Rutte v reakci uvedl, že aliance v současnosti aktivně posiluje svou integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu. Součástí těchto opatření je také přizpůsobení obranných systémů na východním křídle aliance novým hrozbám spojeným s využitím dronů.
K celé situaci se vyjádřil také vrchní velitel sil NATO Alexus Grynkewich během svého vystoupení v Evropském parlamentu. Podle Grynkewiche je primárním cílem současných ruských operací vyvolat pocit vážného bezpečnostního ohrožení mezi obyvateli západních států. Moskva se tak snaží přimět veřejnost k tlaku na vlastní vlády, aby zdržely nebo zcela zastavily poskytování pomoci Ukrajině pro svou vlastní bezpečnost. Podle představitelů NATO je proto nutné na tyto taktiky veřejně poukazovat a ukázat Rusku, že jeho strategie nefunguje.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Země Evropské unie v tichosti připravují plány reakce na možnost rozsáhlého hybridního útoku, který by si na území sedmadvacítky vyžádal lidské životy. Unijní diplomaté a představitelé v posledních týdnech intenzivně jednají o koordinaci krizových týmů, uvolňování finančních prostředků a postupech krizové komunikace. Jednání probíhají v přísně utajeném režimu bez přítomnosti telefonů či asistentů, přičemž podnětem k jejich prohloubení byl nedávný nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku.
Ropný tanker plující pod libérijskou vlajkou byl v Černém moři nedaleko ruského letoviska Soči zasažen námořním dronem. Útok vyvolal rozsáhlý požár a hustý černý dým, který zahalil části města. Podle ruského ministerstva dopravy se podařilo zachránit všech třiadvacet členů posádky, kterými byli indičtí státní příslušníci. Na hladině Černého moře po zásahu hoří surová ropa.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.