Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Fotograf Romain Barats zachytil postindustriální atmosféru ostrova, kde se v zatopené kaldeře aktivní sopky rozkládají staré dřevěné lodě a zchátralé pozůstatky velrybářských stanic. Podle autora snímku připomíná scenérie spáleništní estetiku, ve které se příroda po ústupu člověka postupně zmocňuje zanechaných stavitelství. Tučňáci stojící vedle zchátralých konstrukcí působí jako strážci místa, jež v minulosti sloužilo k intenzivnímu lovu mořských savců.
Zatímco mnohé jiné druhy v Antarktidě čelí vážným problémům, tučňáci oslí patří k výjimkám, kterým oteplování planety vyhovuje. V západní části Antarktického poloostrova vzrostla jejich populace v posledních letech téměř o čtvrtinu. Ekologové poukazují na to, že tito ptáci vykazují mimořádnou schopnost přizpůsobit se teplejšímu a vlhčímu podnebí a posouvají svá teritoria stále více na jih.
Zachycená trojice tučňáků se na ostrově nacházela ve fázi pelichání, což je pro ně fyzicky náročné a nepohodlné období. Během výměny peří nemohou vstoupit do mořské vody, protože snadno prochladnou a trpí podrážděním kůže. Využívají proto vulkanické teplo vyvěrající z půdy aktivního vulkánu a rezavějící kovové nádrže jim poskytují potřebný úkryt před silným polárním větrem.
Adaptabilita tučňáků oslích vyniká zejména ve srovnání s jejich nejbližšími příbuznými, tučňáky uzdičkovými a kroužkovými. Zatímco populace tučňáků kroužkových na Antarktickém poloostrově klesla za čtvrt století o pětašedesát procent, populace tučňáků oslích celosvětově vytrvale roste. Na rozdíl od svých příbuzných totiž nejsou vybíraví v potravě a dokážou plynule přecházet z krilu na ryby.
Další výhodou tučňáků oslích je jejich schopnost snést novou snůšku vajec v případě, že původní hnízdo zničí náhlé záplavy nebo sněhová bouře. Mimo to dokážou flexibilně posouvat své hnízdní období podle aktuálních klimatických podmínek. Odborníci pro BBC uvádějí, že díky těmto vlastnostem se tento druh stává dominantním obyvatelem mnoha antarktických lokalit.
Na samotném ostrově Deception v současné době žádní tučňáci nehnízdí, neboť erupce v minulých tisíciletích zdejší populace opakovaně zdecimovaly. Vědci však pečlivě sledují, zda se uvnitř zatopeného jícnu sopky neobjeví první nová hnízda. Podle ekologické výzkumnice Heather Lynchové z univerzity v Stony Brooku je pravděpodobné, že právě tučňáci oslí budou prvním druhem, který se pokusí v kaldeře znovu zahnízdit.
Ostrov Deception navzdory své vulkanické minulosti i opuštěným průmyslovým stavbám zůstává unikátním centrem polární fauny. Vnější pobřeží ostrova představuje jeden z nejvýznamnějších přírodních amfiteátrů pro sledování tučňáků v celé Antarktidě. Pro fotografy i vědce místo symbolizuje střet mezi přírodními silami, geologickým časem a pomíjivostí lidské civilizace.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Země Evropské unie v tichosti připravují plány reakce na možnost rozsáhlého hybridního útoku, který by si na území sedmadvacítky vyžádal lidské životy. Unijní diplomaté a představitelé v posledních týdnech intenzivně jednají o koordinaci krizových týmů, uvolňování finančních prostředků a postupech krizové komunikace. Jednání probíhají v přísně utajeném režimu bez přítomnosti telefonů či asistentů, přičemž podnětem k jejich prohloubení byl nedávný nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku.
Ropný tanker plující pod libérijskou vlajkou byl v Černém moři nedaleko ruského letoviska Soči zasažen námořním dronem. Útok vyvolal rozsáhlý požár a hustý černý dým, který zahalil části města. Podle ruského ministerstva dopravy se podařilo zachránit všech třiadvacet členů posádky, kterými byli indičtí státní příslušníci. Na hladině Černého moře po zásahu hoří surová ropa.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.