Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.
Kromě živé síly ukrajinský armádní štáb vyčíslil také ztráty na vojenské technice, které podle jeho údajů zahrnují přes 12 tisíc tanků, více než 25 tisíc obrněných vozidel a přes 50 tisíc dělostřeleckých systémů, píše Kyiv Post.
Významný podíl na vyřazené technice tvoří bezpilotní prostředky, kterých ruská strana podle ukrajinských odhadů ztratila více než 550 tisíc. Zpráva dále uvádí zničení stovek letadel a vrtulníků, desítek plavidel i dvou ponorek. Ukrajinské armádní velení však neupřesnilo, kolik z uváděného počtu osobních ztrát představují padlí a kolik zranění.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že ruská armáda nadělila Putinovi v podobě dalších válečných zločinů masivní vlnu úderů. Ruské rakety a drony zasáhly obytné budovy a kritickou infrastrukturu v Kyjevě, Dnipru, Záporoží, Kremčuku a Prylukách, přičemž si útoky vyžádaly přes deset obětí na životě. Sybiha zdůraznil, že Rusko přes obrovské ztráty nedosáhlo žádného ze svých strategických cílů a jeho vojenský postup se zastavil.
Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti znovu apeloval na mezinárodní partnery, aby zpřísnili sankce zaměřené na ruský vojensko-průmyslový komplex. Zvýšená diplomatická i ekonomická opatření by podle něj měla zasáhnout především zařízení na výrobu balistických raket a satelitního systému Rassvet. Sybiha rovněž zdůraznil nutnost dodávek dalších systémů protivzdušné obrany a energetické pomoci pro Ukrajinu před nadcházejícím zimním obdobím.
V souvislosti s vyvozením odpovědnosti za rozpoutanou agresi ukrajinská strana připomněla chystaný vznik Zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině. Přípravy na jeho praktické spuštění v Haagu finišují s cílem zahájit činnost v následujícím roce. Podle ukrajinských představitelů musí být všichni strůjci válečných zločinů a vojenské agrese pohnáni k právní odpovědnosti.
Naopak severokorejský vůdce Kim Čong-un zaslal do Moskvy blahopřejný telegram, ve kterém deklaroval trvalou podporu Pchjongjangu a označil ruské vojenské tažení za spravedlivé. Severní Korea se z politického podporovatele postupně stala přímým vojenským partnerem Ruské federace, které dodává munici i vojenskou techniku. Pchjongjang zároveň vyslal do Ruska tisíce vlastních vojáků, kteří se zapojili do bojových operací mimo jiné v Kurské oblasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.