Oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta. Jak se Jiří Bartoška angažoval v politice?

Jiří Bartoška
Jiří Bartoška, foto: Herminapress
Klára Marková 8. května 2025 17:58
Sdílej:

Jiří Bartoška byl nejen uznávaným hercem a prezidentem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, ale také výraznou osobností českého veřejného života, která se nebála otevřeně vyjadřovat své politické postoje a aktivně se zapojovat do občanských iniciativ.

V roce 1977 Bartoška podepsal tzv. antichartu, prohlášení umělců odsuzující Chartu 77. Později však svůj postoj přehodnotil a zařadil se mezi kritiky komunistického režimu. Stal se signatářem petice za propuštění Václava Havla z vězení a v roce 1989 podepsal prohlášení Několik vět, které požadovalo propuštění politických vězňů a respektování občanských práv. 

Po brutálním zásahu bezpečnostních složek proti demonstrantům 17. listopadu 1989 se Bartoška aktivně zapojil do formování Občanského fóra, které vzniklo 19. listopadu v pražském Činoherním klubu. Spolu s dalšími osobnostmi kulturního a veřejného života se podílel na organizaci protestů a vyjednávání s tehdejší mocí.

Jedním z vrcholných momentů Bartoškovy občanské angažovanosti bylo jeho vystoupení na manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí, kde veřejně oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa. Tímto krokem přispěl k legitimizaci Havla jako vůdčí osobnosti demokratických změn. 

I po roce 1989 zůstal Bartoška aktivní ve veřejném prostoru. Před prezidentskými volbami v roce 2013 podpořil Karla Schwarzenberga a v roce 2018 Jiřího Drahoše. V roce 2016 se spolu s dalšími osobnostmi vyjádřil proti směřování české politiky k autoritářským režimům a vyzval veřejnost k obraně demokratických hodnot.

Témata:
Stalo se
Novinky
Keir Starmer

Paradox Epsteinových spisů: Nepotopí Trumpa, ale jiného světového lídra

Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.

Novinky
Ilustrační fotografie

Grónsko nemá vyhráno. Boj o ostrov se přesunul z Bílého domu do online prostoru

Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.

Novinky
Venezuela

Kdy čekají Venezuelu nové volby prezidenta? Machadová nastínila první datum

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.

Novinky
Alí Chameneí

Chameneí by se měl začít bát, vzkázal Trump do Íránu

Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.