Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Šokující rozměr tragédii dodává fakt, že policie v souvislosti s činem zatkla jejich dvaatřicetiletého syna Nicka Reinera. Ten je nyní ve vazbě bez možnosti propuštění na kauci. Podle svědků se otec se synem v sobotu večer pohádali na vánočním večírku u komika Conana O'Briena a Nick se již tam choval velmi podivně.
Bývalá první dáma USA Michelle Obama v pondělním vysílání talk show Jimmy Kimmel Live prozradila srdceryvný detail. S manželem Barackem se měli s Reinerovými setkat právě v osudný nedělní večer.
„Měli jsme se s nimi vidět včera večer,“ řekla Michelle Obama se slzami v očích. „Byli to jedni z nejčestnějších a nejstatečnějších lidí, jaké jsem kdy poznala. Lidé, kteří se nebáli postavit za to, čemu věřili – za svou rodinu, za tuto zemi a za spravedlnost.“
Barack Obama ve svém prohlášení dodal, že Rob Reiner svými filmy daroval světu příběhy, které budou milovat celé generace, a že manželský pár žil život definovaný jasným smyslem a hodnotami.
Mezi desítkami kondolencí od hollywoodských hvězd vyniká svědectví komika Jerryho Seinfelda. Právě Reinerova produkční společnost Castle Rock Entertainment stála za zrodem kultovního sitcomu Seinfeld.
„Náš seriál by bez něj nikdy nevznikl. Rob viděl něco, co nikdo jiný v té době neviděl. Když vedení televize nenávidělo první epizody, byl to on, kdo nás zachránil před zrušením,“ napsal Seinfeld. Dodal, že manželství Roba a Michele pro něj bylo vzorem toho, jak by měl fungovat vztah dvou lidí, kteří se vzájemně obohacují.
Zatímco většina osobností vyjadřuje hluboký zármutek, prezident Donald Trump vyvolal vlnu pobouření svým příspěvkem na sociální síti Truth Social. Reinera, který byl jeho dlouholetým a velmi hlasitým kritikem, označil za „pomateného“ a naznačil, že jeho smrt souvisí s jeho „nenávistnou posedlostí Trumpem“.
Tyto komentáře odsoudili nejen demokraté, ale i mnozí republikáni jako nevkusné a nevhodné vzhledem k tragickým okolnostem. Paradoxem přitom zůstává, že to byla právě Michele Singer Reiner, kdo v roce 1987 vyfotografoval Trumpův slavný portrét na obálku jeho knihy The Art of the Deal.
Nick Reiner se v minulosti netajil svými problémy. Bojoval s drogovou závislostí a prožil období bez domova. Se svým otcem dokonce v roce 2015 spolupracoval na filmu Being Charlie, který byl volně inspirován Nickovým bojem se závislostí a jejich tehdejším komplikovaným vztahem. Rob tehdy v rozhovorech přiznal, že jako rodiče dělali chyby, když místo svému synovi naslouchali lidem s diplomy na zdech. Před lety se zdálo, že se Nick ze závislosti vymanil a k rodině si opět našel cestu.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
