Bruce Willis se v posledních letech ztratil lidem z očí, důvody jsou dobře známé. Manželka slavného herce otevřeně mluví o tom, jak na tom je. Nejnověji prozradila, že Willis nežije s nejbližšími pod jednou střechou. Pořádně to poté schytala.
Willisova manželka v rozhovoru pro americkou stanici ABC odhalila, že slavný herec žije v druhém domě, který se nachází nedaleko domovské adresy jeho rodiny, a kde je o něj postaráno 24 hodin denně. Zmínila však, že s dcerami Mabel (13) a Evelyn (11) pravidelně chodí na snídaně a večeře s manželem, respektive tatínkem.
"Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsem musela udělat," přiznala Hemingová Willisová. "Věděla jsem, že Bruce by to chtěl pro naše dcery. Víte, chtěl by, aby byly v domě, který je ušitý na míru jejich potřebám, nikoliv jeho," vysvětlila.
Willis je podle manželky stále velmi mobilní a těší se dobrému fyzickému zdraví. "Je to jenom jeho mozek, který ho zrazuje. Odchází mu řeč. Naučili jsme se adaptovat, máme způsob, jak s ním komunikujeme," zmínila Emma, která se v rozhovoru vrátila i k počátečním projevům problémů u filmové hvězdy.
"Byl najednou mnohem víc potichu," prozradila, čeho si všimla nejprve. Podle svých slov byla zvyklá, že Bruce je velmi otevřený. "Když to zamířilo k pravému opaku, bylo to alarmující a děsivé," dodala.
V dnešním světě sociálních sítí se nejspíš i dalo čekat, že se po rozhovoru zvedne vlna nevole vůči Hemingové Willisové. Našla se však i řada lidí, kteří se manželky akčního herce zastali. "Neodsuzujte ji, je to opravdu složité se starat o milovaného člověka s demencí. Není fér, aby to zažívaly její děti,“ uvedla jedna z komentujících.
Ozvala se i osoba, jejíž matka se potýká se stejnou diagnózou. „Pokud mají prostředky k vytvoření domova s pečovateli a bezpečným zázemím, je to pro něj fantastické,“ napsala dotyčná. Další lidé vyjádřili domněnku, že Hemingová Willisová mluví diplomaticky a pravděpodobně zatajuje světu, že manželův stav je ještě horší.
Willis, známý především z rolí akčních hrdinů, kariéru ukončil už před několika lety kvůli afázii, nemoci, která ovlivňuje schopnost mluvit a porozumět řeči. Hercova rodina následně oznámila, že jeho stav se od té doby zhoršil. Hollywoodská hvězda trpí frontotemporální demencí.
Frontotemporální demence je nejčastějším typem demence u lidí mladších 60 let. Lidé diagnostikovaní s tímto typem demence mají průměrnou dobu dožití 7 až 13 let. Ve Spojených státech jím trpí mezi 50 a 60 tisíci lidmi, což představuje asi deset procent všech případů demence.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
