Bruce Willis se v posledních letech ztratil lidem z očí, důvody jsou dobře známé. Manželka slavného herce otevřeně mluví o tom, jak na tom je. Nejnověji prozradila, že Willis nežije s nejbližšími pod jednou střechou. Pořádně to poté schytala.
Willisova manželka v rozhovoru pro americkou stanici ABC odhalila, že slavný herec žije v druhém domě, který se nachází nedaleko domovské adresy jeho rodiny, a kde je o něj postaráno 24 hodin denně. Zmínila však, že s dcerami Mabel (13) a Evelyn (11) pravidelně chodí na snídaně a večeře s manželem, respektive tatínkem.
"Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsem musela udělat," přiznala Hemingová Willisová. "Věděla jsem, že Bruce by to chtěl pro naše dcery. Víte, chtěl by, aby byly v domě, který je ušitý na míru jejich potřebám, nikoliv jeho," vysvětlila.
Willis je podle manželky stále velmi mobilní a těší se dobrému fyzickému zdraví. "Je to jenom jeho mozek, který ho zrazuje. Odchází mu řeč. Naučili jsme se adaptovat, máme způsob, jak s ním komunikujeme," zmínila Emma, která se v rozhovoru vrátila i k počátečním projevům problémů u filmové hvězdy.
"Byl najednou mnohem víc potichu," prozradila, čeho si všimla nejprve. Podle svých slov byla zvyklá, že Bruce je velmi otevřený. "Když to zamířilo k pravému opaku, bylo to alarmující a děsivé," dodala.
V dnešním světě sociálních sítí se nejspíš i dalo čekat, že se po rozhovoru zvedne vlna nevole vůči Hemingové Willisové. Našla se však i řada lidí, kteří se manželky akčního herce zastali. "Neodsuzujte ji, je to opravdu složité se starat o milovaného člověka s demencí. Není fér, aby to zažívaly její děti,“ uvedla jedna z komentujících.
Ozvala se i osoba, jejíž matka se potýká se stejnou diagnózou. „Pokud mají prostředky k vytvoření domova s pečovateli a bezpečným zázemím, je to pro něj fantastické,“ napsala dotyčná. Další lidé vyjádřili domněnku, že Hemingová Willisová mluví diplomaticky a pravděpodobně zatajuje světu, že manželův stav je ještě horší.
Willis, známý především z rolí akčních hrdinů, kariéru ukončil už před několika lety kvůli afázii, nemoci, která ovlivňuje schopnost mluvit a porozumět řeči. Hercova rodina následně oznámila, že jeho stav se od té doby zhoršil. Hollywoodská hvězda trpí frontotemporální demencí.
Frontotemporální demence je nejčastějším typem demence u lidí mladších 60 let. Lidé diagnostikovaní s tímto typem demence mají průměrnou dobu dožití 7 až 13 let. Ve Spojených státech jím trpí mezi 50 a 60 tisíci lidmi, což představuje asi deset procent všech případů demence.
Čínská populace se v roce 2025 zmenšila již čtvrtým rokem v řadě, přičemž porodnost se propadla na historické minimum. Podle nejnovějších údajů tamního statistického úřadu klesl počet obyvatel o téměř 3,4 milionu na celkových 1,405 miliardy. Odborníci varují, že tento trend nabývá na rychlosti a může mít vážné dopady na budoucí ekonomickou stabilitu země.
Irácká vláda v neděli oznámila historický milník: americké síly definitivně dokončily „úplné stažení“ ze všech vojenských základen a zařízení na federálním území Iráku. Podle prohlášení iráckého ministerstva obrany opustil poslední kontingent poradců USA strategickou základnu Ajn al-Asad v provincii Anbar, která sloužila jako hlavní opěrný bod amerických vojsk po více než dvě desetiletí.
Vláda Donalda Trumpa údajně zvažuje nečekaný diplomatický krok: udělení politického azylu židovským obyvatelům Velké Británie. Podle informací listu The Telegraph o této možnosti jednal prezidentův osobní právník Robert Garson s americkým ministerstvem zahraničí. Hlavním důvodem má být dramatický nárůst antisemitismu na britských ostrovech, kvůli kterému se tamní židovská komunita přestává cítit bezpečně.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 39. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
