Nejtěžší momenty dnešního dne mají právě před sebou. Felix Slováček a Dagmar Patrasová po 14. hodině dorazili k jednomu z kostelů na Malé Straně v Praze, kde proběhne poslední rozloučení s jejich milovanou dcerou Annou Slováčkovou. Zemřela po boji s nemocí během předminulého víkendu. Bylo jí 29 let.
Neveřejné poslední rozloučení začne v 15 hodin. Příjezd Slováčka a Patrasové byl na místě napjatě očekáván. Slavní manželé vystoupili z jednoho auta, které je přivezlo ke kostelu, po 14. hodině a následně přešli přes ulici. Svědkům bylo zřejmé, že se stále nevyrovnali se smutným koncem dceřina boje s vážnou nemocí. Patrasovou museli podpírat pracovníci pohřební služby.
Slováčka navíc čeká během obřadu nelehký úkol. "Anička měla mezi posledními přáními také to, abych na posledním rozloučení s ní zahrál. Věřím, že to nějak zvládnu," řekl saxofonista.
Už v předchozím průběhu dnešního dne dorazila na místo konání bílá rakev s ostatky zesnulé. Přivezeny byly také věnce. Jeden poslala legendární zpěvačka Helena Vondráčková, další nechala vyrobit Ivana Gottová, vdova po Karlu Gottovi.
Slováčková se narodila do umělecké rodiny saxofonisty Felixe Slováčka a herečky Dagmar Patrasové. Od dětství se věnovala hudbě, především zpěvu. Účinkovala v muzikálech, hrála v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě, zúčastnila se i jedné z řad show Tvoje tvář má známý hlas.
Česko v posledních letech dobře vědělo o jejích opakovaných problémech s rakovinou. Nejprve jí byl před šesti lety diagnostikován zhoubný nádor prsu. Podruhé a ještě silněji se zákeřná nemoc vrátila předloni na podzim. Rakovinu plic už Anička nepřekonala.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
