Nejtěžší momenty dnešního dne mají právě před sebou. Felix Slováček a Dagmar Patrasová po 14. hodině dorazili k jednomu z kostelů na Malé Straně v Praze, kde proběhne poslední rozloučení s jejich milovanou dcerou Annou Slováčkovou. Zemřela po boji s nemocí během předminulého víkendu. Bylo jí 29 let.
Neveřejné poslední rozloučení začne v 15 hodin. Příjezd Slováčka a Patrasové byl na místě napjatě očekáván. Slavní manželé vystoupili z jednoho auta, které je přivezlo ke kostelu, po 14. hodině a následně přešli přes ulici. Svědkům bylo zřejmé, že se stále nevyrovnali se smutným koncem dceřina boje s vážnou nemocí. Patrasovou museli podpírat pracovníci pohřební služby.
Slováčka navíc čeká během obřadu nelehký úkol. "Anička měla mezi posledními přáními také to, abych na posledním rozloučení s ní zahrál. Věřím, že to nějak zvládnu," řekl saxofonista.
Už v předchozím průběhu dnešního dne dorazila na místo konání bílá rakev s ostatky zesnulé. Přivezeny byly také věnce. Jeden poslala legendární zpěvačka Helena Vondráčková, další nechala vyrobit Ivana Gottová, vdova po Karlu Gottovi.
Slováčková se narodila do umělecké rodiny saxofonisty Felixe Slováčka a herečky Dagmar Patrasové. Od dětství se věnovala hudbě, především zpěvu. Účinkovala v muzikálech, hrála v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě, zúčastnila se i jedné z řad show Tvoje tvář má známý hlas.
Česko v posledních letech dobře vědělo o jejích opakovaných problémech s rakovinou. Nejprve jí byl před šesti lety diagnostikován zhoubný nádor prsu. Podruhé a ještě silněji se zákeřná nemoc vrátila předloni na podzim. Rakovinu plic už Anička nepřekonala.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
