Kdo jiný by měl bránit volbu hostů do úspěšné televizní talk show Všechnopárty? Karel Šíp se rozhodl ostře reagovat na kritické poznámky, že mezi hosty převažují muži nad ženami. Známý moderátor si o tom myslí své.
Letošní rok je pro Karla Šípa rokem jubileí. Počátkem června oslaví kulaté 80. narozeniny, ale i v pokročilém věku pokračuje jako moderátor Všechnopárty. V listopadu to bude už 20 let, co je tato populární televizní talk show na obrazovce.
Když se vysílala poprvé, byly sociální sítě ještě v plenkách. Aktuálně na nich může kdokoliv vyjádřit svůj názor. Kritice se tak nevyhne ani Všechnopárty. "Dostávám nejrůznější dotazy, po těch sítích to přilítne, jestli já nejsem nějakej divnej, že většinou bývá sestava těch hostů pánská, a jestli nemám něco proti ženám," prohlásil Šíp v úvodu jednoho dílu podle Aha!.
Moderátor a bavič vysvětlil, že proti opačnému pohlaví rozhodně nic nemá. "To se můžete zeptat doma, ale my tady samozřejmě nemyslíme prvoplánově," zdůraznil.
Šíp se proto rozhodl poslat vzkaz všem, kteří otevírají téma genderové rovnosti. "Nám je to jedno, hlavně že přijdou lidi, kteří jsou zajímaví. A jestli je to žena nebo muž, je nám úplně fuk," poznamenal.
Diváci si podle něj nestěžují. "Jen pět debilů! Pět debilů napsalo, proč tady nejsou ženský. Myslíte, že jim odepisuju?" dodal Šíp.
Královna Camilla se desítky let poté, co k tomu došlo, rozhodla prozradit, že se stala obětí sexuálně motivovaného útoku ve vlaku. Podle svých slov se ubránila a nepříjemnou zkušenost pak na dlouhá léta vytěsnila.
Po neveřejném smutečním obřadu v Brně se kolegové a kamarádi rozloučili s náhle zesnulým hercem Pavlem Nečasem i v Praze. Silvestrovský odchod představitele bosse Matějky z Okresního přeboru zaskočil celé Česko.
Vazební stíhání Karlose Vémoly v ostře sledované kauze pokračuje, i když se zápasník nachází po operaci ve vězeňské nemocnici. Nyní se objevily informace, které naznačují zásadní zvrat v případu. Známý sportovec by se podle nich mohl dostat na svobodu.
Americký prezident Donald Trump vyzval protestující íránské občany, aby pokračovali v demonstracích proti režimu ve své zemi. Podle jeho vlastních slov je na cestě pomoc, kterou ale blíže nespecifikoval. Ve Washingtonu však dnes mají proběhnout důležitá jednání.
Nebezpečí ledovky se přesouvá Českem. Meteorologové nově varují před výskytem nebezpečného jevu v severních a východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tentokrát by mělo jít o slabou ledovku s tloušťkou do dvou milimetrů.
Evropští političtí lídři v úterý razantně vystoupili proti íránskému režimu v reakci na brutální potlačování masových protestů, které se rozšířily do více než stovky měst po celé zemi. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v rozhovoru pro Politico zdůraznila, že Evropa musí jednat rychle a nesmí dopustit, aby stateční lidé pochodující za spravedlnost zůstali osamoceni. Metsolová již v rámci prvních kroků zakázala všem íránským diplomatům a úředníkům vstup do budov a kanceláří Evropského parlamentu.
Evropské metropole v posledních měsících stále intenzivněji řeší otázku, jak ochránit nejmladší generaci před negativními vlivy digitálního světa. Po vzoru Austrálie, která nedávno zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let pod hrozbou vysokých pokut pro technologické giganty, se k podobným krokům začínají přiklánět i země jako Francie, Dánsko, Itálie či Španělsko. Hlavním argumentem zákonodárců je podle webu Euronews ochrana duševního zdraví, snaha omezit kyberšikanu a snížit expozici dětí nevhodnému obsahu, který může vést k úzkostem či poruchám spánku.
Světoví centrální bankéři dnes přistoupili k nevídanému kroku a vydali společné prohlášení na podporu šéfa amerického Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Devět guvernérů, včetně šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové a guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho, vyjádřilo plnou solidaritu s Powellem v reakci na hrozby, kterým čelí ze strany administrativy Donalda Trumpa. Nezávislost centrálních bank označili za základní kámen finanční a ekonomické stability, který je v zájmu všech občanů.
Server BBC odhalil rozsáhlou síť, prostřednictvím které jsou mladí muži z chudých zemí lákáni do ruské armády. Hlavní postavou tohoto schématu je čtyřicetiletá bývalá učitelka Polina Alexandrovna Azarnykhová, která prostřednictvím aplikace Telegram verbuje rekruty ze Sýrie, Egypta či Jemenu. Slibuje jim vysoké výdělky a ruské občanství, přičemž mnohé z nich údajně ujistila, že se vyhnou přímému nasazení v boji. Skutečnost na frontě je však drasticky odlišná.
Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
