Kdo jiný by měl bránit volbu hostů do úspěšné televizní talk show Všechnopárty? Karel Šíp se rozhodl ostře reagovat na kritické poznámky, že mezi hosty převažují muži nad ženami. Známý moderátor si o tom myslí své.
Letošní rok je pro Karla Šípa rokem jubileí. Počátkem června oslaví kulaté 80. narozeniny, ale i v pokročilém věku pokračuje jako moderátor Všechnopárty. V listopadu to bude už 20 let, co je tato populární televizní talk show na obrazovce.
Když se vysílala poprvé, byly sociální sítě ještě v plenkách. Aktuálně na nich může kdokoliv vyjádřit svůj názor. Kritice se tak nevyhne ani Všechnopárty. "Dostávám nejrůznější dotazy, po těch sítích to přilítne, jestli já nejsem nějakej divnej, že většinou bývá sestava těch hostů pánská, a jestli nemám něco proti ženám," prohlásil Šíp v úvodu jednoho dílu podle Aha!.
Moderátor a bavič vysvětlil, že proti opačnému pohlaví rozhodně nic nemá. "To se můžete zeptat doma, ale my tady samozřejmě nemyslíme prvoplánově," zdůraznil.
Šíp se proto rozhodl poslat vzkaz všem, kteří otevírají téma genderové rovnosti. "Nám je to jedno, hlavně že přijdou lidi, kteří jsou zajímaví. A jestli je to žena nebo muž, je nám úplně fuk," poznamenal.
Diváci si podle něj nestěžují. "Jen pět debilů! Pět debilů napsalo, proč tady nejsou ženský. Myslíte, že jim odepisuju?" dodal Šíp.
Pokud by současné napětí mezi Čínou a Japonskem eskalovalo v otevřený konflikt, jen stěží by z něj vzešel skutečný vítěz. Tokio dnes jasně ukazuje, že není pouhým regionálním přívěskem americké moci, ale plnohodnotnou asijskou velmocí schopnou účinně čelit čínskému tlaku. Peking proto volí obezřetný postup – a to nejen kvůli současné vojenské realitě, ale i kvůli hluboce zakořeněné historické zkušenosti. Vzájemné vztahy jsou poznamenány extrémně brutálním konfliktem, v němž Japonsko vystupovalo jako agresor. Tento faktor dodnes významně formuje čínské strategické myšlení i vnímání rizika případné konfrontace.
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
