Kdo jiný by měl bránit volbu hostů do úspěšné televizní talk show Všechnopárty? Karel Šíp se rozhodl ostře reagovat na kritické poznámky, že mezi hosty převažují muži nad ženami. Známý moderátor si o tom myslí své.
Letošní rok je pro Karla Šípa rokem jubileí. Počátkem června oslaví kulaté 80. narozeniny, ale i v pokročilém věku pokračuje jako moderátor Všechnopárty. V listopadu to bude už 20 let, co je tato populární televizní talk show na obrazovce.
Když se vysílala poprvé, byly sociální sítě ještě v plenkách. Aktuálně na nich může kdokoliv vyjádřit svůj názor. Kritice se tak nevyhne ani Všechnopárty. "Dostávám nejrůznější dotazy, po těch sítích to přilítne, jestli já nejsem nějakej divnej, že většinou bývá sestava těch hostů pánská, a jestli nemám něco proti ženám," prohlásil Šíp v úvodu jednoho dílu podle Aha!.
Moderátor a bavič vysvětlil, že proti opačnému pohlaví rozhodně nic nemá. "To se můžete zeptat doma, ale my tady samozřejmě nemyslíme prvoplánově," zdůraznil.
Šíp se proto rozhodl poslat vzkaz všem, kteří otevírají téma genderové rovnosti. "Nám je to jedno, hlavně že přijdou lidi, kteří jsou zajímaví. A jestli je to žena nebo muž, je nám úplně fuk," poznamenal.
Diváci si podle něj nestěžují. "Jen pět debilů! Pět debilů napsalo, proč tady nejsou ženský. Myslíte, že jim odepisuju?" dodal Šíp.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
