Kdo jiný by měl bránit volbu hostů do úspěšné televizní talk show Všechnopárty? Karel Šíp se rozhodl ostře reagovat na kritické poznámky, že mezi hosty převažují muži nad ženami. Známý moderátor si o tom myslí své.
Letošní rok je pro Karla Šípa rokem jubileí. Počátkem června oslaví kulaté 80. narozeniny, ale i v pokročilém věku pokračuje jako moderátor Všechnopárty. V listopadu to bude už 20 let, co je tato populární televizní talk show na obrazovce.
Když se vysílala poprvé, byly sociální sítě ještě v plenkách. Aktuálně na nich může kdokoliv vyjádřit svůj názor. Kritice se tak nevyhne ani Všechnopárty. "Dostávám nejrůznější dotazy, po těch sítích to přilítne, jestli já nejsem nějakej divnej, že většinou bývá sestava těch hostů pánská, a jestli nemám něco proti ženám," prohlásil Šíp v úvodu jednoho dílu podle Aha!.
Moderátor a bavič vysvětlil, že proti opačnému pohlaví rozhodně nic nemá. "To se můžete zeptat doma, ale my tady samozřejmě nemyslíme prvoplánově," zdůraznil.
Šíp se proto rozhodl poslat vzkaz všem, kteří otevírají téma genderové rovnosti. "Nám je to jedno, hlavně že přijdou lidi, kteří jsou zajímaví. A jestli je to žena nebo muž, je nám úplně fuk," poznamenal.
Diváci si podle něj nestěžují. "Jen pět debilů! Pět debilů napsalo, proč tady nejsou ženský. Myslíte, že jim odepisuju?" dodal Šíp.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa výrazně stupňuje tlak na Írán a vyhlásila takzvaný „hospodářský Den D“. Cílem této strategie je maximální ekonomická izolace Teheránu a zamezení obcházení stávajících sankcí za pomoci třetích zemí.
Izraelská vláda pokročila v realizaci mezinárodně kritizovaného plánu výstavby ve sporné oblasti E1 na Západním břehu Jordánu. Ministerstvo výstavby zveřejnilo výzvu k předkládání nabídek na výstavbu více než 1 200 bytových jednotek v těsné blízkosti Jeruzaléma. Cílem projektu je vytvořit souvislý blok židovských osad, který propojí Východní Jeruzalém s dalšími osadami na Západním břehu. Tento krok by fakticky rozdělením území na severní a jižní část znemožnil vznik celistvého palestinského státu.
Druhé polovině pracovního týdne tentokrát dominují bouřky, které budou hrozit i v pátek. Klid nastane během víkendu, kdy by srážky měly ustat. Zároveň se očekávají příjemné letní teploty. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruský politik Sergej Mironov pohrozil Velké Británii útokem, při němž by mohla být použita raketa Orešnik. Cílem by byly továrny, v nichž se na Ostrovech vyrábějí bezpilotní stroje, které slouží ukrajinské armádě při útocích na cíle v Rusku.
Írán dopředu promýšlí, jak by reagoval na možnou další eskalaci konfliktu ze strany Spojených států amerických. Nabízejí se i útoky na evropské vojenské základny, zjistil deník Financial Times. Cílem by se mohla stát zařízení, která využívá americká armáda.
Kontroverzní poslanec Filip Turek (Motoristé) dostává do problémů i lidi ze svého blízkého okolí. Jeden člověk z ministerstva životního prostředí musel podávat vysvětlení na policii v souvislosti s kauzou Turkových výroků na sociálních sítích.
