Anna Slováčková, která se léčí s vážnou chorobou, nedávno vyvolala obavy svých fanoušků hospitalizací. Později je uklidnila, když se ozvala ze svého bydliště. Její plány se však změnily. Její otec Felix Slováček prozradil nové informace o jejím zdravotním stavu.
Slováček se zpočátku zdráhal komentovat zdravotní stav své dcery a situaci kolem manželky Dády Patrasové. „Víte, já vždycky něco v dobrém řeknu a pak se to celé otočí proti mně, tak už o nich veřejně nebudu mluvit,“ řekldeníku Blesk na premiéře muzikálu Děti ráje 2.
Nakonec muzikant, který dlouhodobě spolupracoval s Karlem Gottem, prozradil, že komplikace v léčbě rakoviny ovlivnily jejich plány.
Saxofonista se chystá na lyžařskou dovolenou. „Anička měla jet se mnou, ale její momentální stav jí to nedovoluje, tak jedu sám. Ale bude tam parta kamarádů, tak úplně sám nebudu,“ vysvětlil. Fanoušky své dcery však uklidnil slovy o dalších plánech. „S Aničkou spolu vyrazíme v létě někam k moři,“ dodal.
Slováčková podruhé bojuje s rakovinou. Nedávno měla problémy s hlasem, které ji přivedly do nemocnice. Podle Slováčka jí jedna hlasivka přestala fungovat.
Ještě nedávno se zdálo, že Elon Musk patří mezi největší vítěze loňských prezidentských voleb v USA. Akcie Tesly po listopadovém vítězství Donalda Trumpa prudce stoupaly – investoři očekávali, že nový prezident bude svému klíčovému sponzorovi nápadně nahrávat. Jenže vztah mezi těmito dvěma muži se za poslední dny dramaticky zhoršil a trhy okamžitě zareagovaly: akcie Tesly ve čtvrtek propadly o 14 %.
Spojené státy pod vedením ministra zahraničí Marca Rubia oznámily uvalení sankcí na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli jejich zapojení do rozhodnutí, která Washington považuje za „nelegitimní“ a zaměřená proti Izraeli a samotným USA.
V časných ranních hodinách v pátek zažila Ukrajina jednu z nejintenzivnějších ruských vzdušných ofenziv posledních měsíců. Moskva vypustila stovky dronů a desítky raket na různá místa po celé zemi, přičemž nejhorší dopady byly zaznamenány v hlavním městě Kyjevě. Tam podle tamních úřadů přišli nejméně čtyři lidé o život a mnoho dalších utrpělo zranění. Útoky následovaly jen několik dní po překvapivém ukrajinském úderu na ruská vojenská letiště.
Napjatý vztah mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a technologickým podnikatelem Elonem Muskem se v posledních hodinách změnil v otevřený konflikt. Bývalý Trumpův spojenec ostře kritizoval nový vládní zákon, což spustilo sérii vzájemných útoků mezi oběma muži na jejich vlastních sociálních sítích.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
