Jiřina Bohdalová (94) znovu vyděsila své fanoušky! Legendární herečka musela kvůli zdravotním problémům na pozorování do nemocnice – a právě proto chyběla na slavnostním křtu výbušné politické knihy Cirkus Fiala. Marně na ni čekal i Miloš Zeman (80), který si neodpustil ostrý vzkaz.
Velké obavy o Jiřinu Bohdalovou. Herecká ikona, která se už v minulosti potýkala se zdravotními komplikacemi, skončila znovu v nemocnici. Tentokrát kvůli točící se hlavě a podezření na nízký tlak. Kvůli tomu se ve středu nedostavila na křest knihy Cirkus Fiala, kde měla po boku Miloše Zemana vystoupit jako kmotra.
„Točila se mi hlava, asi z nízkého tlaku, tak budu úterý a středu v nemocnici. Prezidenta moc pozdravujte a že se omlouvám,“ vzkázala Bohdalová přes organizátory.
Miloš Zeman její omluvu přijal s elegancí sobě vlastní, ale neodpustil si ani lehký šťouchanec. „Přeji Jiřince brzké uzdravení a snad se jí nezatočí hlava z toho, až si tuto zásadní knihu přečte,“ prohlásil bývalý prezident před publikem a vyvolal smích i potlesk.
Na pódiu zahrál i Felix Slováček (82), který přítomné potěšil melodií ze slavného seriálu Cirkus Humberto. Ke knize se vyjádřil v duchu typickém pro svůj nadhled: „Mně se ten název líbí, přečtu si ji.“
Publikace Cirkus Fiala, kterou napsali Luboš Procházka a Radim Panenka, přináší zákulisní pohled na českou vládu a obsahuje mimo jiné i otisk SMS komunikace mezi Petrem Fialou (60) a prezidentskou kanceláří v době, kdy Fiala usiloval o post premiéra.
Miloš Zeman, který Fialovu vládu před čtyřmi lety jmenoval, k tomu dodal s nelíčeným zklamáním: „Věřil jsem mu, ale zklamal mě.“
Zatímco kolem knihy víří politická bouře, fanoušci Jiřiny Bohdalové doufají hlavně v její rychlé uzdravení. Tato dáma české kultury už mnohokrát dokázala, že ji jen tak něco nepoloží.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
