Agáta Hanychová nedávno oslavila své čtyřicáté narozeniny a právě toto životní jubileum se stalo jedním z hlavních témat jejího společného podcastu s Ornellou Koktovou.
V upřímné a místy velmi emotivní epizodě se bývalá modelka a trojnásobná maminka zamyslela nad stárnutím, vlastním věkem i tím, jak jej vnímá. Zároveň poprvé veřejně promluvila o velmi osobní a citlivé zkušenosti – prodělaném potratu.
„Trošku mi nejde přes pusu říct to slovo – čtyřicet. Jediný, co pořád řeším, je, že si to počítám směrem k hrobu. Opravdu jsem o tom přemýšlela. Vždyť čtyřicet… to už nedáš jednou tolik, jako osmdesát,“ svěřila se Agáta v otevřené debatě. Její slova zaskočila i Ornellu, která přiznala, že věk vnímá zcela jinak a s podobně chmurnými myšlenkami se nepotýká.
Agáta se dále nechala slyšet, že má někdy obavy z toho, co ji v následujících letech čeká. „Přijde mi, že v šedesáti už pak nebudu moct chodit. Pak si ale říkám, že mámě je 64 a je úplně aktivní. Z toho mám trošku depresi. Nějak si to počítám, za jak dlouho budu mrtvá,“ dodala.
Ornella se jí snažila povzbudit a připomněla jí pozitivní předpověď zpěváka a jejího přítele Honzy Bendiga, který jí na narozeniny údajně předpověděl nový přírůstek do rodiny – možná dokonce dvojčata. „Řekl, že tam vidí miminko, možná dvojčata. Viděl nějakého potomka. To asi ještě nejsi vyschlá větev,“ řekla s úsměvem Ornella.
Tato zmínka ovšem Agátu vedla k velmi osobnímu přiznání, které dosud nezaznělo veřejně. „My jsme to s mámou řešily. Teď asi řeknu věc, kterou jsem ještě nikdy neřekla, ale já jsem byla na potratu. A myslím si, že je to ono. Neřeknu kdy a s kým, ale byla. Myslím si, že už mám odrozeno,“ sdělila Hanychová s vážností. Podrobnosti si ponechala pro sebe.
Na Ukrajině se mezi vojenskými útvary výrazně rozšířil a stal se velmi populárním systém útoků bezpilotními letouny, který je založen na principech známých z počítačových her. Tento systém, který pronikl i do oblastí průzkumu, logistiky a dělostřelectva, odměňuje vojáky body za úspěšné zásahy. Jak potvrdil první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov, získané body mohou být následně směněny za nákup další výzbroje v internetovém obchodě.
Evropská unie nápadně chyběla ve skupině 82 zemí, které na úterních klimatických rozhovorech OSN v brazilském Belému volaly po jasném plánu pro opuštění fosilních paliv. Během symbolického momentu v amazonském městě desítky zemí požadovaly stanovení harmonogramu pro přechod od ropy, uhlí a plynu. Tyto paliva, která jsou hlavními hybateli změny klimatu, se tak dostala do popředí procesu OSN, který o nich zřídkakdy jedná přímo.
Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
Největší vědecká revize na světě dospěla k závěru, že ultra zpracované potraviny (UPF) jsou spojeny s poškozením každého hlavního orgánového systému v lidském těle. Tyto potraviny představují zásadní hrozbu pro globální zdraví a celkovou pohodu lidstva.
Dodržení tří hlavních klimatických závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a metanu by mohlo odvrátit globální oteplení o téměř 1 °C. Analýza zveřejněná na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému naznačuje, že realizace těchto slibů dává světu naději na odvrácení klimatického kolapsu.
Dlouho potlačovaný příběh vztahu Donalda Trumpa a Jeffreyho Epsteina se znovu vrací do centra pozornosti – tentokrát již nikoli jako soubor bulvárních střípků, ale jako symptom prostředí, v němž moc, kapitál a status systematicky zakrývaly rizikové chování. Jak ukazují svědectví žen i rekonstrukce médií, jejich vazba byla součástí uzavřeného ekosystému elit mezi Palm Beach a Manhattanem. A právě tato minulost dnes představuje pro Trumpa zátěž, kterou nelze vyřešit prostým odvedením pozornosti.
Rusko přijalo rozsáhlé právní předpisy, aby posílilo svou domácí obranu proti ukrajinským sabotážním operacím a útokům bezpilotními letouny. Tímto krokem Kreml zřetelně dává najevo, že očekává dlouhodobé pokračování války na Ukrajině. I když Vladimir Putin počítal s invazí, která měla trvat pouhé týdny, již téměř čtyři roky čelí Moskva téměř denním útokům ukrajinských dronů na energetická zařízení. Současně dochází k atentátům na některé vysoce postavené ruské vojenské představitele hluboko na ruském území, což nutí Moskvu řešit zranitelnosti, které dříve považovala za velmi vzdálené od bojiště.
Obě komory Kongresu Spojených států amerických se dohodly, že nařídí Ministerstvu spravedlnosti USA zveřejnit dokumenty týkající se finančníka a usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Snadné schválení tohoto opatření Sněmovnou reprezentantů poměrem hlasů 427 pro a 1 proti, společně s jednomyslným a zrychleným schválením Senátem bez formálního hlasování, rychle posunulo celý proces kupředu. Nyní zákon zamíří k podpisu prezidenta Donalda Trumpa, od něhož se očekává, že ho podepíše a uvede v platnost.
Severní Korea provedla popravu manželského páru, který byl obviněn z arogance a protirepublikového chování po úspěchu jejich soukromého podnikání. Stovky lidí, včetně dětí, byly podle médií údajně donuceny sledovat, jak popravčí četa pár zastřelila na otevřeném prostranství v Pchjongjangu.
Papež Lev XIV. v pondělí varoval, že změna klimatu se zrychluje rychleji než politická vůle a naléhal na světové lídry na konferenci COP30 v brazilském Belému, aby podnikli „konkrétní kroky“. Upozornil, že se rychle uzavírá okno pro udržení oteplování pod hranicí 1,5 °C. Zároveň vyzval k neochvějné globální solidaritě za Pařížskou dohodou.
Klíčoví představitelé ukrajinské vlády, kteří jsou blízcí prezidentovi Volodymyru Zelenskému, mu po rezonující vyšetřovací kauze NABU „Midas“ radí, aby odvolal vedoucího Kanceláře prezidenta Andrije Jermaka. Tato informace pochází z materiálu listu Ukrajinska Pravda (UP) s názvem „Mindichgate. Co se děje ve vládě týden po protikorupčním ‚zemětřesení‘“.
Podle premiéra Bhútánu, prvního uhlíkově negativního národa na světě, by bohaté západní země, které nesou hlavní odpovědnost za klimatickou krizi, zlepšily zdraví a štěstí svých občanů, kdyby upřednostnily ochranu životního prostředí a udržitelný hospodářský růst. Bhútán, buddhistická demokratická monarchie v Himálaji a hotspot biodiverzity, patří díky sepětí svých lidí s přírodou a politickému zaměření na hrubé národní štěstí (místo pouhého HDP) mezi nejambicióznější lídry v oblasti klimatu. Řekl to Tshering Tobgay v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian.
