Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un slíbil, že udělá „vše, co bude v jeho silách, aby pomohl“ Moskvě. Stalo se tak během dvouhodinového setkání s Vladimirem Putinem v Pekingu. Putin na oplátku pozval Kima k návštěvě Ruska, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Putina, že novými údery na Ukrajinu projevuje „beztrestnost“.
Podle zprávy výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením bylo od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem, v Gaze trvale postiženo nejméně 21 000 dětí.
Gigantická vojenská přehlídka v Pekingu, která se konala u příležitosti osmdesátého výročí konce druhé světové války, ukázala světu nejen modernizovaný arzenál čínské armády, ale také sjednocenou frontu Číny, Ruska a Severní Koreje. Prezidenti Si Ťin-pching a Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un se na veřejnosti objevili poprvé společně, což je podle BBC vnímáno jako jasný signál Západu.
Kreml doufá, že prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém tvrdí, že se Vladimir Putin, Kim Čong-un a Si Ťin-pching spiknuli proti Spojeným státům, bylo myšleno metaforicky.
Podle analýzy A. Wess Mitchella, bývalého náměstka ministra zahraničí pro Evropu, je kritika nedávného setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce, které bylo označováno za ztrátu času a kapitulaci, špatným úsudkem. Mitchell tvrdí, že jde o strategický a potenciálně přelomový krok, který by mohl přinést Spojeným státům značné výhody.
Působivá vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína má vojenskou sílu, která podporuje vizi prezidenta Si Ťin-pchinga o novém světovém řádu. Přehlídka, která se konala v centru Pekingu, byla promyšlenou ukázkou nejnovějších a high-tech zbraní. Podle analytiků oslovených CNN Čína v některých oblastech dokonce předstihuje své rivaly.
Vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína ve své vojenské strategii sází na umělou inteligenci a drony.
Většina západních lídrů se rozhodla neúčastnit se čínské přehlídky „Dne vítězství“. Jedinými, kdo se akce zúčastnili, byli Robert Fico ze Slovenska a Aleksandar Vučić ze Srbska. Oba sice vyvolávají kontroverze, ale jejich důvody pro účast jsou podle BBC velmi odlišné.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se po vojenské přehlídce v Pekingu sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během rozhovorů, které proběhly vřelém duchu, slíbil, že bude Rusko podporovat v jakékoli situaci.