Jak se ve Spojených státech začíná čím dál otevřeněji hovořit o možnosti vystoupení z NATO, někdejší nizozemský premiér a současný generální tajemník aliance Mark Rutte se ocitá v nelehké pozici. Na jedné straně se snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa o klíčové roli Severoatlantické aliance, na straně druhé čelí nervózním evropským spojencům, kteří se obávají, že USA radikálně přehodnotí svůj závazek ke kolektivní obraně.
Situace je o to složitější, že se NATO nachází v bodě zlomu. Ukrajinská válka ukázala, že aliance je pro Evropu existenčně důležitá, ale zároveň odhalila její slabiny – zejména závislost na vojenské a finanční pomoci Spojených států. Pokud by Trump skutečně omezil americkou podporu evropské bezpečnosti, aliance by čelila největší krizi od svého vzniku.
Minulý týden zavítal Rutte do Washingtonu, aby jednal přímo s Trumpem. Setkání nebylo pouze zdvořilostní schůzkou – klíčovými tématy rozhovorů byla budoucnost transatlantických vztahů, pokračující ruská agrese proti Ukrajině a rostoucí geopolitické napětí. Přestože Trump Rutteho přijal s obvyklou srdečností, atmosféra jednání už tak přátelská nebyla.
Trump generálního tajemníka přitom už dávno před jeho nástupem do čela NATO nešetřil pochvalami. „Ten chlap se mi líbí,“ prohlásil kdysi po jejich setkání v Oválné pracovně během svého prvního prezidentského mandátu. A ani tentokrát nezůstal pozadu. „NATO se díky tomuto muži posouvá vpřed. On nezná jiný směr než kupředu. Máme stejný cíl – chceme ukončit válku, a on odvádí skvělou práci,“ prohlásil Trump před shromážděnými novináři.
Navzdory této chvále se však zdá, že Rutte neunikl Trumpovu vlivu. Americký prezident během schůzky znovu otevřel kontroverzní téma – možnost anexe Grónska Spojenými státy. „Myslím, že k tomu dojde,“ prohlásil s typickou suverenitou. „Potřebujeme Grónsko pro mezinárodní bezpečnost,“ dodal s odkazem na jeho strategickou polohu a rostoucí aktivitu Číny a Ruska v Arktidě.
Rutte na tuto otázku reagoval s maximální opatrností. Zdůraznil, že nechce „vtahovat NATO do této debaty“, čímž se pokusil vyhnout přímé konfrontaci. Zároveň však připustil, že geopolitický význam Grónska je nepopiratelný, zejména v kontextu soupeření světových mocností v regionu. Svou zdrženlivostí a mírnou diplomacii se Rutte snaží balancovat mezi věrností aliančním principům a snahou neeskalovat už tak napjaté vztahy s Moskvou a Pekingem.
Rutteho opatrnost a Trumpova transakční diplomacie
Po schůzce Rutte nečekaně otevřel otázku budoucích vztahů mezi Západem a Ruskem. Uvedl, že by bylo „přirozené“, aby se Evropa a Spojené státy jednoho dne pokusily vztahy s Moskvou normalizovat. Jeho slova ovšem vyvolala vlnu reakcí – zatímco někteří v nich viděli pragmatismus, jiní v nich spatřovali nebezpečnou naivitu.
„Zatím tam rozhodně nejsme,“ dodal Rutte s odkazem na možnost uvolnění napětí. „Právě proto máme sankce. Neměli bychom být vůči Rusům naivní. Ale v dlouhodobém horizontu je jasné, že Rusko tu vždy bude a nikam nezmizí.“
Tento nejistý signál přišel v době, kdy ruský prezident Vladimir Putin stále usiluje o oslabení transatlantické jednoty. Jeho strategie je jasná – vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, rozdělit spojence a oslabit NATO zevnitř. Trump svou zahraniční politikou tento trend postupně posiluje, ať už svými výroky o „zastarávání“ aliance, nebo opakovanými pohrůžkami, že USA přestanou garantovat bezpečnost těm členským státům, které podle něj neplní své finanční závazky.
Navzdory těmto turbulencím však stále platí základní princip Severoatlantické aliance: článek 5 Smlouvy o NATO garantuje kolektivní obranu. Jakékoli napadení jednoho člena znamená odpověď celého bloku. Pokud by tedy Rusko sáhlo k otevřené agresi vůči evropským spojencům, Spojené státy by podle smluvních závazků musely reagovat – otázkou však zůstává, zda by se tak skutečně stalo.
V Trumpově světovém řádu totiž mluví peníze. Evropské národy stále více chápou jeho transakční přístup k zahraniční politice a obcházejí Rutteho, který byl kdysi považován za Trumpova „okouzlovače“, a míří přímo k „vrchnímu veliteli“.
Evropa se připravuje na NATO bez USA
Doba, kdy bylo NATO pevně ukotveno pod vedením Spojených států, se tedy možná chýlí ke konci. Francie a Velká Británie nyní hledají nové bezpečnostní dohody přímo s Donaldem Trumpem, zatímco Německo, Polsko a Itálie začínají vytvářet vlastní strategické bloky v reakci na klesající podporu Spojených států pro Ukrajinu. Tento vývoj naznačuje, že aliance, jak ji známe, prochází zásadní proměnou – a že generální tajemník Rutte stojí před úkolem zajistit její relevanci v nové geopolitické realitě.
Zatímco evropské státy hledají cesty, jak se připravit na možnou budoucnost bez pevného amerického vedení, Rutte čelí nejistotám, jakým se žádný z jeho předchůdců nemusel postavit. Organizace se ale už v minulosti dokázala přizpůsobit novým výzvám – po skončení studené války, když se mnozí ptali na její další smysl, aliance našla nové role.
Podílela se na misích v Bosně, zasahovala v Libyi, vyvěsila svou vlajku nad válkou v Afghánistánu a později se zapojila do výcviku iráckých bezpečnostních sil. Dnes však NATO stojí před ještě zásadnější otázkou: pokud Spojené státy skutečně oslabí svou roli, může aliance přežít v nové podobě?
Podle mnoha analytiků se Evropa nevyhnutelně blíží k vytvoření vlastní obranné identity, která by byla méně závislá na USA. Debaty o hlubší vojenské spolupráci v rámci Evropské unie už dávno nejsou jen teoretické – stále častěji se mluví o možnosti vytvoření společných evropských ozbrojených sil, které by umožnily kontinentu autonomně čelit hrozbám.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě prosazuje myšlenku „strategické autonomie“ Evropy, přičemž Francie sama disponuje jaderným arzenálem a relativně nezávislou armádou. Německo mezitím oznámilo historické investice do své obrany a Polsko se stalo jedním z nejvýznamnějších vojenských hráčů Evropy, který buduje nejsilnější armádu v EU.
Pokud by se tento trend prohloubil, NATO by se mohlo transformovat z organizace, v níž dominují USA, na multipolární alianci, kde by hlavní slovo měly evropské mocnosti. To by však vyžadovalo masivní změnu nejen ve vojenském plánování, ale i v politické koordinaci mezi členskými státy.
Trumpova vize transakční aliance
Trumpův dosavadní přístup naznačuje, že vidí alianci spíše jako obchodní dohodu než jako neotřesitelné bezpečnostní partnerství. Trump už dříve zpochybnil automatickou platnost článku 5 Smlouvy o NATO a vyzval evropské státy, aby výrazně zvýšily své vojenské výdaje – jinak Spojené státy podle něj nemusí plnit své závazky.
Přestože NATO čelí nejisté budoucnosti, není pravděpodobné, že by se aliance zcela rozpadla. Spíše se promění v něco jiného. „Aliance nezanikne,“ uvedl nejmenovaný představitel NATO. „Jen se změní v něco jiného,“ doplnil podle serveru Politico.
Jaká tato změna bude, zatím není jasné. Vize NATO bez dominantního vedení Spojených států je zatím jen teorií, ale pokud bude Evropa nucena převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost, může se z dnešního NATO stát aliance více rovnocenných partnerů než jednoznačně americky vedený pakt.
Rutte se ocitá v roli, která vyžaduje nejen diplomatickou obratnost, ale i schopnost přesvědčit evropské státy, aby se v kritické době semkly. V nadcházejících měsících se ukáže, zda dokáže udržet NATO pohromadě – nebo zda se aliance začne proměňovat ve strukturu, která bude více reflektovat geopolitické změny 21. století.
Severní Korea se snaží vybudovat impérium cestovního ruchu a její chloubou je plážové letovisko Wonsan-Kalma. Přezdívá se mu „Severokorejský Benidorm“ podle španělského letoviska, které Kim Čong-un navštívil v roce 2017. Na rozdíl od svého středomořského rivala ale Wonsan-Kalma skrývá temnou historii plnou nucené práce, porušování lidských práv a lidského utrpení.
Ačkoliv je opalovací krém důležitou součástí letní výbavy, stále kolem něj koluje mnoho mýtů, které podle BBC často šíří influenceři. Vědecké poznatky ale odhalují skutečnou pravdu o tom, jak se bezpečně chránit před sluncem a jaké nebezpečí hrozí.
Česko si po desetiletí udržovalo pověst mírumilovné a hodnotově ukotvené země. V případě konfliktu v Gaze však tato tradice totálně selhává. Nejen vláda Petra Fialy a ministr Jan Lipavský často bezvýhradně a zaslepeně podporují Izrael i tváří v tvář humanitární katastrofě. Zatímco Evropa hledá cestu k rovnováze a uznání Palestiny, česká diplomacie setrvává v izolaci, která může ohrozit její důvěryhodnost.
Federální odvolací soud v USA rozhodl, že většina cel, která zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná, protože jejich uvalení překračuje jeho pravomoci. Soudní verdikt potvrzuje dřívější rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států, který již v květnu odmítl Trumpův argument, že jeho celosvětová cla jsou povolena zákonem o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA).
Výběr barvy nového vozu může odrážet naši osobnost. Může symbolizovat sílu, klid, bezpečí, ale také přinést neočekávané náklady. V současné době automobilky častokrát nabízejí pouze jednu „bezplatnou“ barvu, obvykle bílou nebo červenou. Pokud si ale vyberete jiný odstín, musíte si připravit další tisíce korun, varuje server The Guardian.
Během izraelského náletu, k němuž došlo ve čtvrtek, byl zabit předseda vlády jemenských Hútíů. Společně s ním zahynulo také několik dalších ministrů z oblasti, kterou ovládají vzbouřenci. O události informovala média, jež jsou kontrolována Hútíji, potvrdil server CNN.
Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.
Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Za posledních pět let se v britské královské rodině prohloubilo hluboké rozdělení mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem princem Harrym. Nyní se však objevují náznaky, že napětí by se mohlo začít zmírňovat, což by mohlo vést k usmíření mezi otcem a synem.
Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.