Sezona formule 1 ještě ani nezačala a už se rozhořel první velký spor. Red Bull zpozorněl nad novým monopostem Ferrari a neváhal přivolat inspektory. V centru dění je i čerstvá posila italské stáje – sedminásobný šampion Lewis Hamilton.
Red Bull znovu rozvířil vody formule 1, když během předsezonního testování v Bahrajnu podal oficiální stížnost na Ferrari a McLaren. Hlavním problémem má být údajné využívání flexibilních zadních křídel, která by mohla soupeřům poskytnout nepovolenou aerodynamickou výhodu. Technický ředitel Red Bullu Pierre Wache dokonce naznačil, že jde o pokračování kontroverzní techniky známé jako „mini-DRS“.
Mezinárodní automobilová federace FIA se podnětem okamžitě začala zabývat a její inspektoři se chystají navštívit sídlo Ferrari v Maranellu. Cílem je prověřit, zda nový monopost italské stáje odpovídá přísným technickým regulím. Ferrari však jakékoli porušení pravidel odmítá a podle italských médií nečeká, že by inspekce přinesla zásadní problémy.
Napětí mezi top týmy formule 1 v souvislosti s aerodynamickými inovacemi není ničím novým. Podobný spor se odehrál už loni po Velké ceně Ázerbájdžánu, kdy Red Bull zpochybnil řešení McLarenu. Tehdy FIA design schválila, ale McLaren přesto raději přistoupil k drobným úpravám, aby předešel dalším sporům. Stejně tak nyní hrozí, že Ferrari bude nuceno přistoupit ke změnám, pokud FIA zjistí jakékoli nesrovnalosti.
V centru dění se nečekaně ocitl i Lewis Hamilton, který před sezonou přestoupil z Mercedesu do Ferrari. Jeho přesun do Maranella vyvolal obrovský ohlas a mnozí experti očekávají, že by mohl být klíčovým faktorem v boji Ferrari o titul. Brit už absolvoval první testy na okruzích ve Fioranu a Barceloně, přičemž ve Španělsku došlo i k nehodě, která vzbudila pozornost médií.
Bývalý jezdec F1 Anthony Davidson upozornil, že přechod k novému týmu nebude pro Hamiltona jednoduchý, a to nejen kvůli odlišným technologiím. „Musí se přizpůsobit všem ovládacím prvkům, jinému pocitu z vozu a dynamice Ferrari. I pro sedminásobného mistra světa to bude výzva,“ uvedl Davidson.
Celá situace tak ukazuje, že už před startem sezony jsou vztahy mezi týmy na hraně. Red Bull se snaží chránit svůj status úřadujícího šampiona, zatímco Ferrari chce s Hamiltonem v čele konečně prolomit dlouholeté čekání na titul. První velký střet mezi rivaly může přijít už 16. března při Velké ceně Austrálie v Melbourne.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se letos nečekaně rozhodl vynechat Světové ekonomické fórum v Davosu, přestože se ještě nedávno zdálo, že právě zde by mohlo dojít k historickému průlomu v jednáních o míru. Zelenskyj v novoročním projevu i po summitu „koalice ochotných“ v Paříži hovořil o tom, že dohoda o příměří s Ruskem je hotová z 90 %. Očekávalo se, že v Davosu dojde k finalizaci bezpečnostních záruk a představení ambiciózního „plánu prosperity“ pro poválečnou obnovu země.
Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům. Reagoval tak na stupňující se nátlak Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko a hrozí sankcemi každému, kdo se mu postaví do cesty. Macron ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru zdůraznil, že dává přednost respektu před šikanou a právnímu státu před brutalitou.
Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.
Donald Trump při svém druhém funkčním období otřásá světovým řádem mnohem silněji než jakýkoli jeho předchůdce od konce druhé světové války. Hned první den svého staronového mandátu dal světu jasně najevo, že mu nic nebude stát v cestě. Ve svém inauguračním projevu tehdy zmínil doktrínu z 19. století o předurčeném osudu, čímž naznačil ambice k územní expanzi. Nejprve se zaměřil na Panamský průplav a nyní svou neochvějnou pozornost obrací ke Grónsku.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
