Letošní ročník Formule 1 pokračoval v neděli závodem na Red Bull Ringu u našich sousedů v Rakousku. Domácí stáji se tentokrát hrubě nevydařil. Max Verstappen projel jen několik zatáček, Yuki Tsunoda dokončil na posledním místě. Nejlépe se vedlo jezdcům McLarenu. Vítězem se stal Lando Norris, který ustál útoky dotírajícího stájového kolegy Oscara Piastriho.
Pro jednoho ze závodníků rakouská grand prix skončila dříve, než začala. Carlos Sainz z Williamsu měl nejprve problém nastartovat, pak se sice rozjel, ale vzplály mu brzdy. Na trať se tak ani nepodíval. Jiní se podívali jen do čtvrté zatáčky, kde Kimi Antonelli se svým mercedesem způsobil havárii, kterou kromě něj odnesl i obhájce titulu Max Verstappen. Do druhého kola tak pokračovalo jen 17 monopostů.
Startovní pole se seřadilo za safety car, která ve třetím kole umožnila opětovné zahájení bojů mezi závodníky. Velmi se dařilo Alexi Albonovi ve druhém Williamsu. Propracoval se až na šesté místo, jenže i u jeho auta nastal problém, jenž způsobil předčasný konec.
V čele závodu si mezitím vypracovávali náskok oba jezdci McLarenu, přičemž Lando Norris držel první pozici danou vyhranou kvalifikací. Piastri nicméně na stájového kolegu mocně dotíral a opakovaně byl v jednotlivých kolech rychlejším z dvojice. O třetí příčku soupeřili závodníci Ferrari, přičemž výhodnější pozici držel Charles Leclerc před Lewisem Hamiltonem.
Fanoušci se mohli upínat k tomu, že pořadím na čele zamíchají zastávky v boxech, ale ani tohle přání se jim nesplnilo. Když se po 50. kole vydal do boxové uličky nejprve Norris a posléze i Piastri, rozdíl se sice snížil, ale stále činil přes tři vteřiny. Druhého Australana navíc potrápil o kolo zpět jedoucí Colapinto, jenž si nevšiml signálu od maršálů a vytlačil soupeře z trati.
Piastriho to ale moc nepoznamenalo, o čemž svědčil fakt, že ztráta na prvního se nadále snižovala. V jeden okamžik činila jen dvě vteřiny, ale Norrisovi se nakonec podařilo nepatrné vedení stabilizovat. Stal se tak vítězem Velké ceny Rakouska. Na stupních vítězů ho doplnili Piastri a Leclerc.
VC Rakouska (29. června 2025)
1. Norris, 2. Piastri (oba McLaren), 3. Leclerc, 4. Hamilton (oba Ferrari), 5. Russell (Mercedes), 6. Lawson (Racing Bulls), 7. Alonso (Aston Martin), 8. Bortoleto, 9. Hulkenberg (oba Sauber), 10. Ocon, 11. Bearman (oba Haas), 12. Hadjar (Racing Bulls), 13. Gasly (Alpine), 14. Stroll (Aston Martin), 15. Colapinto (Alpine), 16. Tsunoda (Red Bull)
Nedokončili: Albon (Williams), Verstappen (Red Bull), Antonelli (Mercedes), Sainz (Williams)
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
