Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Meteorologická služba Météo France ponechala více než polovinu země pod nejvyšším červeným stupněm varování, přičemž v jihozápadních oblastech mohou teploty odpoledne vyšplhat až ke 43 stupňům Celsia. Extrémní hodnoty přicházejí po rekordním úterku, který se stal vůbec nejteplejším dnem v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29,8 stupně Celsia. V obci Pissos na jihozápadě země rtuť teploměru v úterý dosáhla 44,3 stupně Celsia.
Francie má za sebou také historicky nejteplejší noc z pondělí na úterý, kdy průměrná teplota v zemi neklesla pod 29,9 stupně Celsia. Už ve středu v pět hodin ráno hlásilo město La Rochelle 29 stupňů Celsia, přičemž na celém západě země včetně Paříže se očekávají denní maxima mezi 39 a 40 stupni až do začátku víkendu. V Bordeaux padl teplotní rekord již třetí den po sobě, když po pondělních 41,8 stupně a úterních 42,1 stupně překonal dosavadní historické maximum z srpna 2025. Mírné ochlazení spojené s bouřkami, krupobitím a rizikem bleskových povodní očekávají meteorologové od pátku.
Mimořádná situace ovlivnila i provoz slavných pařížských památek. Muzeum Louvre oznámilo, že kvůli horku zavře své brány dříve, protože jeho historická budova není dostatečně přizpůsobena klimatickým změnám a akumulace tepla je na konci dne kvůli vysokému počtu návštěvníků nejhorší. K dřívějšímu uzavření přistoupila v úterý a ve středu také Eiffelova věž. Ministr práce Jean-Pierre Farandou v rozhlasovém vystoupení varoval, že se Francie stává horkou zemí a celá společnost se bude muset této nové realitě přizpůsobit.
Vážným problémem zůstává vysoký počet utonutí, kterých francouzský premiér od minulého čtvrtka eviduje nejméně čtyřicet. Mezi oběťmi je šestileté dítě, které se utopilo na nehlídané pláži v Bègles, a sedmnáctiletá dívka, jež zahynula při koupání v zakázaném úseku řeky Marny u Paříže. Kvůli suchu roste také riziko lesních požárů. V regionu Maine-et-Loire bojovalo přes 150 hasičů s rozsáhlým požárem v lese Breignon, který se podařilo během noci dostat pod kontrolu bez zranění osob.
Vlna veder se ve středu rozšířila do dalších částí západní Evropy. Nizozemská meteorologická služba KNMI vydala pro jižní a střední oblasti země oranžovou výstrahu před nebezpečným počasím, která platí minimálně do pátku. Teploty tam mají dosahovat 37 stupňů Celsia, v pátek pak mohou vystoupit až na 39 stupňů.
V Belgii platí oranžový stupeň varování pro většinu území s očekávanými maximy kolem 37 stupňů. Tamní krizová skupina aktivovala výstražnou fázi národního plánu pro ozon a horka, což se stalo teprve podruhé v historii po srpnu 2020. Opatření se zatím soustředí na osvětu a zvýšenou péči o seniory a děti.
Ve Velké Británii platí ojedinělá červená výstraha, přičemž čtvrteční teploty mohou dosáhnout 38 stupňů, což vedlo k uzavření nebo dřívějšímu ukončení výuky na více než tisícovce škol. V Německu se ve středu očekávají teploty do 37 stupňů a o víkendu až 40 stupňů. I zde úřady varují před rizikem utonutí poté, co v Dunaji u Řezna zahynul šestadvacetiletý syrský uprchlík, který neuměl plavat. V regionech Braniborsko, Hesensko a Severní Porýní-Vestfálsko úřady vyzývají k šetření vodou kvůli hrozícímu suchu a města jako Stuttgart či Freiburg zavedla zákaz grilování.
Na Pyrenejském poloostrově začaly teploty ve středu mírně klesat, přesto ve Španělsku zůstávají v platnosti červené výstrahy pro severní oblasti s možnými maximy až 42 stupňů v Baskicku. Podle služby Aemet zaznamenala země historicky nejteplejší červnové dny od roku 1950, kdy úterní průměr 28,17 stupně překonal dosavadní rekord z roku 2025.
V Itálii se počet krajských měst s červenou výstrahou rozrostl na šestnáct, když na seznam přibyla Latina a ve čtvrtek ho doplní Bari. V následujících dnech se horka přesunou dále na východ. Německo očekává čtyřicítky o víkendu a varování před extrémními teplotami pro konec týdne již vydalo Polsko, Chorvatsko i Maďarsko.
Podle služby Copernicus se Evropa otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což vede k intenzivnějším vlnám veder, tlaku na zásoby vody a rozsáhlým požárům, které loni na kontinentu zničily rekordní více než milion hektarů půdy.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
