Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Meteorologická služba Météo France ponechala více než polovinu země pod nejvyšším červeným stupněm varování, přičemž v jihozápadních oblastech mohou teploty odpoledne vyšplhat až ke 43 stupňům Celsia. Extrémní hodnoty přicházejí po rekordním úterku, který se stal vůbec nejteplejším dnem v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29,8 stupně Celsia. V obci Pissos na jihozápadě země rtuť teploměru v úterý dosáhla 44,3 stupně Celsia.
Francie má za sebou také historicky nejteplejší noc z pondělí na úterý, kdy průměrná teplota v zemi neklesla pod 29,9 stupně Celsia. Už ve středu v pět hodin ráno hlásilo město La Rochelle 29 stupňů Celsia, přičemž na celém západě země včetně Paříže se očekávají denní maxima mezi 39 a 40 stupni až do začátku víkendu. V Bordeaux padl teplotní rekord již třetí den po sobě, když po pondělních 41,8 stupně a úterních 42,1 stupně překonal dosavadní historické maximum z srpna 2025. Mírné ochlazení spojené s bouřkami, krupobitím a rizikem bleskových povodní očekávají meteorologové od pátku.
Mimořádná situace ovlivnila i provoz slavných pařížských památek. Muzeum Louvre oznámilo, že kvůli horku zavře své brány dříve, protože jeho historická budova není dostatečně přizpůsobena klimatickým změnám a akumulace tepla je na konci dne kvůli vysokému počtu návštěvníků nejhorší. K dřívějšímu uzavření přistoupila v úterý a ve středu také Eiffelova věž. Ministr práce Jean-Pierre Farandou v rozhlasovém vystoupení varoval, že se Francie stává horkou zemí a celá společnost se bude muset této nové realitě přizpůsobit.
Vážným problémem zůstává vysoký počet utonutí, kterých francouzský premiér od minulého čtvrtka eviduje nejméně čtyřicet. Mezi oběťmi je šestileté dítě, které se utopilo na nehlídané pláži v Bègles, a sedmnáctiletá dívka, jež zahynula při koupání v zakázaném úseku řeky Marny u Paříže. Kvůli suchu roste také riziko lesních požárů. V regionu Maine-et-Loire bojovalo přes 150 hasičů s rozsáhlým požárem v lese Breignon, který se podařilo během noci dostat pod kontrolu bez zranění osob.
Vlna veder se ve středu rozšířila do dalších částí západní Evropy. Nizozemská meteorologická služba KNMI vydala pro jižní a střední oblasti země oranžovou výstrahu před nebezpečným počasím, která platí minimálně do pátku. Teploty tam mají dosahovat 37 stupňů Celsia, v pátek pak mohou vystoupit až na 39 stupňů.
V Belgii platí oranžový stupeň varování pro většinu území s očekávanými maximy kolem 37 stupňů. Tamní krizová skupina aktivovala výstražnou fázi národního plánu pro ozon a horka, což se stalo teprve podruhé v historii po srpnu 2020. Opatření se zatím soustředí na osvětu a zvýšenou péči o seniory a děti.
Ve Velké Británii platí ojedinělá červená výstraha, přičemž čtvrteční teploty mohou dosáhnout 38 stupňů, což vedlo k uzavření nebo dřívějšímu ukončení výuky na více než tisícovce škol. V Německu se ve středu očekávají teploty do 37 stupňů a o víkendu až 40 stupňů. I zde úřady varují před rizikem utonutí poté, co v Dunaji u Řezna zahynul šestadvacetiletý syrský uprchlík, který neuměl plavat. V regionech Braniborsko, Hesensko a Severní Porýní-Vestfálsko úřady vyzývají k šetření vodou kvůli hrozícímu suchu a města jako Stuttgart či Freiburg zavedla zákaz grilování.
Na Pyrenejském poloostrově začaly teploty ve středu mírně klesat, přesto ve Španělsku zůstávají v platnosti červené výstrahy pro severní oblasti s možnými maximy až 42 stupňů v Baskicku. Podle služby Aemet zaznamenala země historicky nejteplejší červnové dny od roku 1950, kdy úterní průměr 28,17 stupně překonal dosavadní rekord z roku 2025.
V Itálii se počet krajských měst s červenou výstrahou rozrostl na šestnáct, když na seznam přibyla Latina a ve čtvrtek ho doplní Bari. V následujících dnech se horka přesunou dále na východ. Německo očekává čtyřicítky o víkendu a varování před extrémními teplotami pro konec týdne již vydalo Polsko, Chorvatsko i Maďarsko.
Podle služby Copernicus se Evropa otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což vede k intenzivnějším vlnám veder, tlaku na zásoby vody a rozsáhlým požárům, které loni na kontinentu zničily rekordní více než milion hektarů půdy.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
