Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Meteorologická služba Météo France ponechala více než polovinu země pod nejvyšším červeným stupněm varování, přičemž v jihozápadních oblastech mohou teploty odpoledne vyšplhat až ke 43 stupňům Celsia. Extrémní hodnoty přicházejí po rekordním úterku, který se stal vůbec nejteplejším dnem v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29,8 stupně Celsia. V obci Pissos na jihozápadě země rtuť teploměru v úterý dosáhla 44,3 stupně Celsia.
Francie má za sebou také historicky nejteplejší noc z pondělí na úterý, kdy průměrná teplota v zemi neklesla pod 29,9 stupně Celsia. Už ve středu v pět hodin ráno hlásilo město La Rochelle 29 stupňů Celsia, přičemž na celém západě země včetně Paříže se očekávají denní maxima mezi 39 a 40 stupni až do začátku víkendu. V Bordeaux padl teplotní rekord již třetí den po sobě, když po pondělních 41,8 stupně a úterních 42,1 stupně překonal dosavadní historické maximum z srpna 2025. Mírné ochlazení spojené s bouřkami, krupobitím a rizikem bleskových povodní očekávají meteorologové od pátku.
Mimořádná situace ovlivnila i provoz slavných pařížských památek. Muzeum Louvre oznámilo, že kvůli horku zavře své brány dříve, protože jeho historická budova není dostatečně přizpůsobena klimatickým změnám a akumulace tepla je na konci dne kvůli vysokému počtu návštěvníků nejhorší. K dřívějšímu uzavření přistoupila v úterý a ve středu také Eiffelova věž. Ministr práce Jean-Pierre Farandou v rozhlasovém vystoupení varoval, že se Francie stává horkou zemí a celá společnost se bude muset této nové realitě přizpůsobit.
Vážným problémem zůstává vysoký počet utonutí, kterých francouzský premiér od minulého čtvrtka eviduje nejméně čtyřicet. Mezi oběťmi je šestileté dítě, které se utopilo na nehlídané pláži v Bègles, a sedmnáctiletá dívka, jež zahynula při koupání v zakázaném úseku řeky Marny u Paříže. Kvůli suchu roste také riziko lesních požárů. V regionu Maine-et-Loire bojovalo přes 150 hasičů s rozsáhlým požárem v lese Breignon, který se podařilo během noci dostat pod kontrolu bez zranění osob.
Vlna veder se ve středu rozšířila do dalších částí západní Evropy. Nizozemská meteorologická služba KNMI vydala pro jižní a střední oblasti země oranžovou výstrahu před nebezpečným počasím, která platí minimálně do pátku. Teploty tam mají dosahovat 37 stupňů Celsia, v pátek pak mohou vystoupit až na 39 stupňů.
V Belgii platí oranžový stupeň varování pro většinu území s očekávanými maximy kolem 37 stupňů. Tamní krizová skupina aktivovala výstražnou fázi národního plánu pro ozon a horka, což se stalo teprve podruhé v historii po srpnu 2020. Opatření se zatím soustředí na osvětu a zvýšenou péči o seniory a děti.
Ve Velké Británii platí ojedinělá červená výstraha, přičemž čtvrteční teploty mohou dosáhnout 38 stupňů, což vedlo k uzavření nebo dřívějšímu ukončení výuky na více než tisícovce škol. V Německu se ve středu očekávají teploty do 37 stupňů a o víkendu až 40 stupňů. I zde úřady varují před rizikem utonutí poté, co v Dunaji u Řezna zahynul šestadvacetiletý syrský uprchlík, který neuměl plavat. V regionech Braniborsko, Hesensko a Severní Porýní-Vestfálsko úřady vyzývají k šetření vodou kvůli hrozícímu suchu a města jako Stuttgart či Freiburg zavedla zákaz grilování.
Na Pyrenejském poloostrově začaly teploty ve středu mírně klesat, přesto ve Španělsku zůstávají v platnosti červené výstrahy pro severní oblasti s možnými maximy až 42 stupňů v Baskicku. Podle služby Aemet zaznamenala země historicky nejteplejší červnové dny od roku 1950, kdy úterní průměr 28,17 stupně překonal dosavadní rekord z roku 2025.
V Itálii se počet krajských měst s červenou výstrahou rozrostl na šestnáct, když na seznam přibyla Latina a ve čtvrtek ho doplní Bari. V následujících dnech se horka přesunou dále na východ. Německo očekává čtyřicítky o víkendu a varování před extrémními teplotami pro konec týdne již vydalo Polsko, Chorvatsko i Maďarsko.
Podle služby Copernicus se Evropa otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což vede k intenzivnějším vlnám veder, tlaku na zásoby vody a rozsáhlým požárům, které loni na kontinentu zničily rekordní více než milion hektarů půdy.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
