Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Meteorologická služba Météo France ponechala více než polovinu země pod nejvyšším červeným stupněm varování, přičemž v jihozápadních oblastech mohou teploty odpoledne vyšplhat až ke 43 stupňům Celsia. Extrémní hodnoty přicházejí po rekordním úterku, který se stal vůbec nejteplejším dnem v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29,8 stupně Celsia. V obci Pissos na jihozápadě země rtuť teploměru v úterý dosáhla 44,3 stupně Celsia.
Francie má za sebou také historicky nejteplejší noc z pondělí na úterý, kdy průměrná teplota v zemi neklesla pod 29,9 stupně Celsia. Už ve středu v pět hodin ráno hlásilo město La Rochelle 29 stupňů Celsia, přičemž na celém západě země včetně Paříže se očekávají denní maxima mezi 39 a 40 stupni až do začátku víkendu. V Bordeaux padl teplotní rekord již třetí den po sobě, když po pondělních 41,8 stupně a úterních 42,1 stupně překonal dosavadní historické maximum z srpna 2025. Mírné ochlazení spojené s bouřkami, krupobitím a rizikem bleskových povodní očekávají meteorologové od pátku.
Mimořádná situace ovlivnila i provoz slavných pařížských památek. Muzeum Louvre oznámilo, že kvůli horku zavře své brány dříve, protože jeho historická budova není dostatečně přizpůsobena klimatickým změnám a akumulace tepla je na konci dne kvůli vysokému počtu návštěvníků nejhorší. K dřívějšímu uzavření přistoupila v úterý a ve středu také Eiffelova věž. Ministr práce Jean-Pierre Farandou v rozhlasovém vystoupení varoval, že se Francie stává horkou zemí a celá společnost se bude muset této nové realitě přizpůsobit.
Vážným problémem zůstává vysoký počet utonutí, kterých francouzský premiér od minulého čtvrtka eviduje nejméně čtyřicet. Mezi oběťmi je šestileté dítě, které se utopilo na nehlídané pláži v Bègles, a sedmnáctiletá dívka, jež zahynula při koupání v zakázaném úseku řeky Marny u Paříže. Kvůli suchu roste také riziko lesních požárů. V regionu Maine-et-Loire bojovalo přes 150 hasičů s rozsáhlým požárem v lese Breignon, který se podařilo během noci dostat pod kontrolu bez zranění osob.
Vlna veder se ve středu rozšířila do dalších částí západní Evropy. Nizozemská meteorologická služba KNMI vydala pro jižní a střední oblasti země oranžovou výstrahu před nebezpečným počasím, která platí minimálně do pátku. Teploty tam mají dosahovat 37 stupňů Celsia, v pátek pak mohou vystoupit až na 39 stupňů.
V Belgii platí oranžový stupeň varování pro většinu území s očekávanými maximy kolem 37 stupňů. Tamní krizová skupina aktivovala výstražnou fázi národního plánu pro ozon a horka, což se stalo teprve podruhé v historii po srpnu 2020. Opatření se zatím soustředí na osvětu a zvýšenou péči o seniory a děti.
Ve Velké Británii platí ojedinělá červená výstraha, přičemž čtvrteční teploty mohou dosáhnout 38 stupňů, což vedlo k uzavření nebo dřívějšímu ukončení výuky na více než tisícovce škol. V Německu se ve středu očekávají teploty do 37 stupňů a o víkendu až 40 stupňů. I zde úřady varují před rizikem utonutí poté, co v Dunaji u Řezna zahynul šestadvacetiletý syrský uprchlík, který neuměl plavat. V regionech Braniborsko, Hesensko a Severní Porýní-Vestfálsko úřady vyzývají k šetření vodou kvůli hrozícímu suchu a města jako Stuttgart či Freiburg zavedla zákaz grilování.
Na Pyrenejském poloostrově začaly teploty ve středu mírně klesat, přesto ve Španělsku zůstávají v platnosti červené výstrahy pro severní oblasti s možnými maximy až 42 stupňů v Baskicku. Podle služby Aemet zaznamenala země historicky nejteplejší červnové dny od roku 1950, kdy úterní průměr 28,17 stupně překonal dosavadní rekord z roku 2025.
V Itálii se počet krajských měst s červenou výstrahou rozrostl na šestnáct, když na seznam přibyla Latina a ve čtvrtek ho doplní Bari. V následujících dnech se horka přesunou dále na východ. Německo očekává čtyřicítky o víkendu a varování před extrémními teplotami pro konec týdne již vydalo Polsko, Chorvatsko i Maďarsko.
Podle služby Copernicus se Evropa otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což vede k intenzivnějším vlnám veder, tlaku na zásoby vody a rozsáhlým požárům, které loni na kontinentu zničily rekordní více než milion hektarů půdy.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
