Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Český červencový zlom byl totiž dvojí. Vláda od 20. července nejen zrušila regulaci marží, ale současně skončilo i mimořádné snížení spotřební daně z nafty o 1,939 koruny na litr. Po započtení DPH představovala tato daňová úleva zhruba 2,35 koruny na litr konečné ceny. Část následného zdražení nafty tak nevytvořily čerpací stanice, nýbrž stát návratem ke standardní sazbě spotřební daně.
Navíc je třeba správně číst samotnou statistiku Eurostatu. Srpnových zhruba čtrnáct procent neznamená, že litr nafty mezi 1. a 31. srpnem zdražil o čtrnáct procent. Jde o meziměsíční změnu cenové hladiny, tedy o srovnání srpnových cen s červencovými. A červencový průměr ještě z větší části zachycoval režim nižší daně a regulovaných marží. Srpnový údaj proto v sobě nese i část cenového skoku, který nastal už po 19. červenci.
Ostatně ČSÚ uvádí, že nafta se v srpnu prodávala v průměru za 44,98 koruny za litr, nejdráže od října 2022. Pohonné hmoty a maziva byly meziročně dražší o 26,2 procenta, zatímco v červenci šlo o růst o 16,8 procenta.
Teze, že se čerpadláři po skončení regulace začali na řidičích „hojit“, tedy není nesmyslná, ale samotné srpnové prvenství ji nedokazuje. Aby bylo možné takový závěr učinit, bylo by třeba od konečné ceny odečíst vliv vyšší spotřební daně a změnu evropské velkoobchodní ceny nafty. Teprve to, co zbude, může vypovídat o změně distribuční a maloobchodní marže.
Důležitou nápovědu dává i vývoj v jiných evropských zemích. Už v červenci zdražila nafta meziměsíčně v Polsku o 13,4 procenta, v Německu o 12,7 procenta a v Řecku o 12,1 procenta, zatímco v celé EU jen o 4,3 procenta. Prudké národní výkyvy tedy mohou vznikat i kvůli změnám daní, podpůrných režimů či odlišnému přenosu velkoobchodních cen, aniž by musely automaticky znamenat mimořádný růst marží pump.
Český případ je nicméně podezřele načasovaný. Ještě v červnu naopak nafta v Česku zlevnila meziměsíčně o 11,3 procenta, což byl největší pokles v celé EU. O několik týdnů později skončila regulace i daňová úleva a Česko se přesunulo na opačný konec evropského žebříčku. Přesnější závěr tedy zní: část mimořádného srpnového růstu české nafty je téměř jistě důsledkem ukončení státních zásahů, ale nelze ji celou připsat vyšším maržím čerpacích stanic.
Významnou část vysvětluje návrat vyšší spotřební daně a svůj díl sehrál také vývoj velkoobchodních cen.
Zajímavé přitom je, že vláda nyní sama dochází k závěru, že volný režim nestačí. Od října znovu obnovuje regulaci, tentokrát s marží 2,50 koruny na litr, tedy ještě nižší než v předchozím režimu, a zároveň opět snižuje spotřební daň z nafty o 1,939 koruny na litr. Maximální cena se bude počítat z třídenního průměru velkoobchodních cen společností Orlen, MOL, ČEPRO a kotací Platts plus regulovaná marže.
To samo o sobě není důkaz, že čerpadláři v srpnu nepřiměřeně zvyšovali marže. Je to ale poměrně výmluvná pointa: 19. července stát odstranil současně daňovou úlevu i regulaci marží. O dva měsíce později, po mimořádném zdražení nafty, zavádí obojí znovu.
Titulek „Best in diesel“ proto dává smysl. Jen s dovětkem: české prvenství si mezi sebe pravděpodobně rozdělili trh, stát a možná i čerpadláři. Kolik připadá na každého z nich, samotný žebříček Eurostatu říci neumí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.