Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Český červencový zlom byl totiž dvojí. Vláda od 20. července nejen zrušila regulaci marží, ale současně skončilo i mimořádné snížení spotřební daně z nafty o 1,939 koruny na litr. Po započtení DPH představovala tato daňová úleva zhruba 2,35 koruny na litr konečné ceny. Část následného zdražení nafty tak nevytvořily čerpací stanice, nýbrž stát návratem ke standardní sazbě spotřební daně.
Navíc je třeba správně číst samotnou statistiku Eurostatu. Srpnových zhruba čtrnáct procent neznamená, že litr nafty mezi 1. a 31. srpnem zdražil o čtrnáct procent. Jde o meziměsíční změnu cenové hladiny, tedy o srovnání srpnových cen s červencovými. A červencový průměr ještě z větší části zachycoval režim nižší daně a regulovaných marží. Srpnový údaj proto v sobě nese i část cenového skoku, který nastal už po 19. červenci.
Ostatně ČSÚ uvádí, že nafta se v srpnu prodávala v průměru za 44,98 koruny za litr, nejdráže od října 2022. Pohonné hmoty a maziva byly meziročně dražší o 26,2 procenta, zatímco v červenci šlo o růst o 16,8 procenta.
Teze, že se čerpadláři po skončení regulace začali na řidičích „hojit“, tedy není nesmyslná, ale samotné srpnové prvenství ji nedokazuje. Aby bylo možné takový závěr učinit, bylo by třeba od konečné ceny odečíst vliv vyšší spotřební daně a změnu evropské velkoobchodní ceny nafty. Teprve to, co zbude, může vypovídat o změně distribuční a maloobchodní marže.
Důležitou nápovědu dává i vývoj v jiných evropských zemích. Už v červenci zdražila nafta meziměsíčně v Polsku o 13,4 procenta, v Německu o 12,7 procenta a v Řecku o 12,1 procenta, zatímco v celé EU jen o 4,3 procenta. Prudké národní výkyvy tedy mohou vznikat i kvůli změnám daní, podpůrných režimů či odlišnému přenosu velkoobchodních cen, aniž by musely automaticky znamenat mimořádný růst marží pump.
Český případ je nicméně podezřele načasovaný. Ještě v červnu naopak nafta v Česku zlevnila meziměsíčně o 11,3 procenta, což byl největší pokles v celé EU. O několik týdnů později skončila regulace i daňová úleva a Česko se přesunulo na opačný konec evropského žebříčku. Přesnější závěr tedy zní: část mimořádného srpnového růstu české nafty je téměř jistě důsledkem ukončení státních zásahů, ale nelze ji celou připsat vyšším maržím čerpacích stanic.
Významnou část vysvětluje návrat vyšší spotřební daně a svůj díl sehrál také vývoj velkoobchodních cen.
Zajímavé přitom je, že vláda nyní sama dochází k závěru, že volný režim nestačí. Od října znovu obnovuje regulaci, tentokrát s marží 2,50 koruny na litr, tedy ještě nižší než v předchozím režimu, a zároveň opět snižuje spotřební daň z nafty o 1,939 koruny na litr. Maximální cena se bude počítat z třídenního průměru velkoobchodních cen společností Orlen, MOL, ČEPRO a kotací Platts plus regulovaná marže.
To samo o sobě není důkaz, že čerpadláři v srpnu nepřiměřeně zvyšovali marže. Je to ale poměrně výmluvná pointa: 19. července stát odstranil současně daňovou úlevu i regulaci marží. O dva měsíce později, po mimořádném zdražení nafty, zavádí obojí znovu.
Titulek „Best in diesel“ proto dává smysl. Jen s dovětkem: české prvenství si mezi sebe pravděpodobně rozdělili trh, stát a možná i čerpadláři. Kolik připadá na každého z nich, samotný žebříček Eurostatu říci neumí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.