Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Marco Rubio argumentoval tím, že žádná policie ani armáda nevylamuje dveře redakcí a neodpojuje vysílací zařízení od sítě. Prezident Donald Trump podle něj vychází z přesvědčení, že zmíněné redakce vůči jeho administrativě vystupují podjatě a nemají automatické právo sídlit přímo v Bílém domě. Bílý dům zastává názor, že novináři mohou zpravodajsky pokrývat prezidentské události i z vnějšího prostředí. Postoj administrativy vyvolal v americké mediální sféře značnou vlnu nevole a právních kroků.
Trojice dotčených médií podalo na Trumpovu administrativu žalobu, v níž tvrdí, že zavedený zákaz porušuje jejich ústavní práva na svobodu projevu a řádný proces. V žalobním návrhu uvádějí, že se jedná o nezákonnou odvetu za chráněný výkon novinářské práce a shromažďování informací. Zástupci médií namítají, že vyhoštění z pracovních prostor Bílého domu nemá žádný právní základ. Tento právní spor dále vyostřil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a novinářskou obcí.
Na krok prezidentské kanceláře reagovaly i další významné americké televize včetně stanice NBC News, které na protest pozastavily účast ve společném televizním bazénu pro pokrývání akcí prezidenta. Tento systém sdílení záběrů a redakčních nákladů slouží k zajištění obrazového materiálu z událostí s omezenou kapacitou. Bojkot ze strany hlavních televizních sítí trval nejméně do začátku týdne. Zpravodajské sdílení u ostatních vládních činitelů však nadále funguje bez omezení.
Společné televizní pokrytí akcí ministra zahraničí Marca Rubia pokračovalo i přes bojkot prezidentských událostí bez přerušení. Stanice CNN dokonce zajistila v pondělí bazénový obrazový záznam z jednání šéfa americké diplomacie. Na dotaz moderátora Craiga Melvina ohledně možných změn ve svém vlastním zpravodajském bazénu Rubio odpověděl, že tuto věc v týmu dosud nediskutovali. Zpravodajské pokrytí ministra tak zůstává beze změn.
Donald Trump své rozhodnutí o zákazu vstupu pro tři zmíněná média zdůvodnil na sociální síti Truth Social tím, že podle něj opakovaně šíří falešné zprávy. Prezident ve svých příspěvcích označil některá tradiční média za hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států, kterou je potřeba zastavit. Zástupci dotčených redakcí tato obvinění odmítají a trvají na tom, že postih ze strany Bílého domu je neoprávněný.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.
Papež Lev XIV. zahájil náročnou dvanáctidenní cestu do Latinské Ameriky pouhé tři týdny po operaci rakoviny plic. Tato apoštolská cesta zahrnuje návštěvu Uruguaye, Argentiny a Peru. Vatikánští představitelé ujistili, že hlava katolické církve je v dobré kondici a že s harmonogramem výpravy souhlasila bez jakýchkoliv změn.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucímu tlaku a možnému odvolání poté, co zveřejnil ostré video na sociálních sítích, v němž odmítl snahy Kongresu o své impeachment. Reagoval tak na nedávné výsledky kongresových voleb, v nichž republikáni utrpěli výrazné ztráty spojené s nepopulární válkou v Iránu. Jeho vystoupení vyvolalo v politických kruzích ve Washingtonu silné kontroverze a přiživilo spekulace o jeho brzkém konci ve funkci.