Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Mezinárodní instituce v čele s Organizací spojených národů ztrácejí svůj vliv pod tlakem autoritářských lídrů, kteří odmítají hodnoty demokracie a lidských práv. Zatímco v minulých osmdesáti letech plnily Spojené státy roli stabilizačního prvku, za vlády prezidenta Donalda Trumpa se samy staly zdrojem globální těkavosti. Trump přichází s projevem na Valném shromáždění OSN v době, kdy jeho popularita před klíčovými volbami klesá a země se potýká s konfliktem, kterému se chtěl původně vyhnout.
Donald Trump veřejně tvrdí, že Spojené státy získaly zpět nevídaný respekt a úspěšně řeší celosvětové krize. Velká část mezinárodního společenství však tento pohled nesdílí a důvěra v americkou politiku prudce klesá. Tradiční spojenci v Evropě i Kanada se snaží sjednocovat, aby se ochránili před nepředvídatelnými kroky svého dosavadního bezpečnostního garanta. Americká zahraniční politika se stala přímým odrazem prezidentovy osobnosti, pro níž je charakteristické využívání hrozeb a síly k dosažení materiálních zisků. V rozhovoru pro televizi Fox News dokonce Trump uvažoval o možnosti úplného zničení Íránu.
Kanadský premiér Mark Carney upozornil, že se Amerika zásadně změnila a ostatní země se musí připravit na postamerickou éru. Trump ve svém druhém funkčním období vychází z přesvědčení, že Spojené státy disponují absolutní převahou a mohou si dovolit jakékoli jednání. Navzdory představám o neotřesitelné dominanci se však americká moc ukazuje jako zranitelná. Přežití íránského režimu a protahující se konflikt zpochybňují narativ o americké převaze. Vyčerpané zásoby obranných raket a dlouhodobě nasazené vojenské síly ukazují limity Spojených států ve válce, která trvá již osmý měsíc.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Donald Trump čelí v zahraničí značnému nesouhlasu, což kontrastuje s jeho prohlášeními o globálním úspěchu. Ve svém druhém období dokončil proměnu americké zahraniční politiky tím, že otevřeně kritizuje spojence a navazuje vztahy s autoritářskými vládci. Příkladem tohoto přístupu jsou setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nebo ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Spojené státy zároveň obnovily imperialistické praktiky na západní polokouli, zejména v souvislosti s vývojem ve Venezuele.
Po svržení diktátora Nicoláse Madura ve Venezuele si Washington zajistil stoletou koncesi na tamní zásoby ropy a navázal vztahy s představitelkou režimu Delcy Rodríguezovou. Početné úspěchy v Latinské Americe však přispěly k přesvědčení, že stejný postup bude fungovat i v případě Íránu. Teherán však ukázal, jak moderní způsob vedení války za pomoci dronů dokáže čelit velké mocnosti. Podobnou lekci udělil Trumpově administrativě také obchodní konflikt s Čínou, který skončil ve chvíli, kdy Peking omezením vývozu vzácných kovů zasáhl americký technologický sektor.
Zatímco tradiční američtí prezidenti budovali mezinárodní koalice k čelení společným hrozbám, Trumpova cla a spory o suverenitu způsobily hlubokou trhlinu ve spojeneckých svazcích. Transatlantické i transpacifické vztahy dále zatěžují rostoucí ceny ropy a pohonných hmot způsobené válečným konfliktem. V Evropě navíc nedůvěru prohlubuje podpora, kterou americká administrativa vyjadřuje pravicovým populistům vystupujícím proti etablovaným lídrům. Tlak na spojence však vedl k tomu, že evropské státy začaly brát financování vlastní obrany vážněji.
Přístup Bílého domu k Arktidě ukazuje, jak agresivní rétorika narušuje partnerství s dlouholetými spojenci. Příkladem je vyjednávání o bezpečnostní dohodě s Grónskem, kterému předcházely hrozby invazí na toto suverénní území Dánska. Grónská politička Tillie Martinussenová v té souvislosti přirovnala chování Washingtonu k tažnému psovi, který kousne svého majitele a ztratí tak jeho důvěru. Podobné kroky podle odborníků dlouhodobě oslabují pozici Spojených států na mezinárodní scéně.
Eroze amerického vlivu má však hlubší kořeny a souvisí s předchozími nákladnými válkami v Íráku a Afghánistánu, které stály biliony dolarů a tisíce životů. Tyto konflikty ukázaly limity americké vojenské síly a narušily představu o neporazitelnosti po skončení studené války. Americký politik Pete Buttigieg upozornil, že zahraniční lídři již nevnímají současné chování Washingtonu jako výjimečný výkyv, ale jako trvalý vzorec. Ostatní země se proto připravují na svět, v němž staré instituce a pravidla nebudou fungovat.
Donald Trump sice nenese odpovědnost za rozvoj umělé inteligence, vzestup Číny nebo dlouhodobé změny klimatu, jeho těkavý styl vládnutí však urychluje rozpad dosavadního světového řádu. Světové výzvy se tak stávají komplikovanějšími v prostředí, kde chybí tradiční americké vedení. Sjednocující myšlenky z poloviny dvacátého století postupně mizí a mezinárodní společenství čelí nové éře plné nejistoty. Těkavá politika Bílého domu tyto procesy dále prohlubuje a vyvolává otázky ohledně udržitelnosti americké moci v budoucím uspořádání světa.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.
Papež Lev XIV. zahájil náročnou dvanáctidenní cestu do Latinské Ameriky pouhé tři týdny po operaci rakoviny plic. Tato apoštolská cesta zahrnuje návštěvu Uruguaye, Argentiny a Peru. Vatikánští představitelé ujistili, že hlava katolické církve je v dobré kondici a že s harmonogramem výpravy souhlasila bez jakýchkoliv změn.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucímu tlaku a možnému odvolání poté, co zveřejnil ostré video na sociálních sítích, v němž odmítl snahy Kongresu o své impeachment. Reagoval tak na nedávné výsledky kongresových voleb, v nichž republikáni utrpěli výrazné ztráty spojené s nepopulární válkou v Iránu. Jeho vystoupení vyvolalo v politických kruzích ve Washingtonu silné kontroverze a přiživilo spekulace o jeho brzkém konci ve funkci.
Přibližně 575 000 protestujících se ve čtvrtek zapojilo do demonstrací po celé Francii, což představuje dosud největší vlnu protestů od zářijového začátku celonárodních stávek. Akce proběhla navzdory obavám z dřívějších násilností poměrně klidně, ačkoliv v některých městech došlo k lokálním střetům s pořádkovými silami.