Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Mezinárodní instituce v čele s Organizací spojených národů ztrácejí svůj vliv pod tlakem autoritářských lídrů, kteří odmítají hodnoty demokracie a lidských práv. Zatímco v minulých osmdesáti letech plnily Spojené státy roli stabilizačního prvku, za vlády prezidenta Donalda Trumpa se samy staly zdrojem globální těkavosti. Trump přichází s projevem na Valném shromáždění OSN v době, kdy jeho popularita před klíčovými volbami klesá a země se potýká s konfliktem, kterému se chtěl původně vyhnout.
Donald Trump veřejně tvrdí, že Spojené státy získaly zpět nevídaný respekt a úspěšně řeší celosvětové krize. Velká část mezinárodního společenství však tento pohled nesdílí a důvěra v americkou politiku prudce klesá. Tradiční spojenci v Evropě i Kanada se snaží sjednocovat, aby se ochránili před nepředvídatelnými kroky svého dosavadního bezpečnostního garanta. Americká zahraniční politika se stala přímým odrazem prezidentovy osobnosti, pro níž je charakteristické využívání hrozeb a síly k dosažení materiálních zisků. V rozhovoru pro televizi Fox News dokonce Trump uvažoval o možnosti úplného zničení Íránu.
Kanadský premiér Mark Carney upozornil, že se Amerika zásadně změnila a ostatní země se musí připravit na postamerickou éru. Trump ve svém druhém funkčním období vychází z přesvědčení, že Spojené státy disponují absolutní převahou a mohou si dovolit jakékoli jednání. Navzdory představám o neotřesitelné dominanci se však americká moc ukazuje jako zranitelná. Přežití íránského režimu a protahující se konflikt zpochybňují narativ o americké převaze. Vyčerpané zásoby obranných raket a dlouhodobě nasazené vojenské síly ukazují limity Spojených států ve válce, která trvá již osmý měsíc.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Donald Trump čelí v zahraničí značnému nesouhlasu, což kontrastuje s jeho prohlášeními o globálním úspěchu. Ve svém druhém období dokončil proměnu americké zahraniční politiky tím, že otevřeně kritizuje spojence a navazuje vztahy s autoritářskými vládci. Příkladem tohoto přístupu jsou setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nebo ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Spojené státy zároveň obnovily imperialistické praktiky na západní polokouli, zejména v souvislosti s vývojem ve Venezuele.
Po svržení diktátora Nicoláse Madura ve Venezuele si Washington zajistil stoletou koncesi na tamní zásoby ropy a navázal vztahy s představitelkou režimu Delcy Rodríguezovou. Početné úspěchy v Latinské Americe však přispěly k přesvědčení, že stejný postup bude fungovat i v případě Íránu. Teherán však ukázal, jak moderní způsob vedení války za pomoci dronů dokáže čelit velké mocnosti. Podobnou lekci udělil Trumpově administrativě také obchodní konflikt s Čínou, který skončil ve chvíli, kdy Peking omezením vývozu vzácných kovů zasáhl americký technologický sektor.
Zatímco tradiční američtí prezidenti budovali mezinárodní koalice k čelení společným hrozbám, Trumpova cla a spory o suverenitu způsobily hlubokou trhlinu ve spojeneckých svazcích. Transatlantické i transpacifické vztahy dále zatěžují rostoucí ceny ropy a pohonných hmot způsobené válečným konfliktem. V Evropě navíc nedůvěru prohlubuje podpora, kterou americká administrativa vyjadřuje pravicovým populistům vystupujícím proti etablovaným lídrům. Tlak na spojence však vedl k tomu, že evropské státy začaly brát financování vlastní obrany vážněji.
Přístup Bílého domu k Arktidě ukazuje, jak agresivní rétorika narušuje partnerství s dlouholetými spojenci. Příkladem je vyjednávání o bezpečnostní dohodě s Grónskem, kterému předcházely hrozby invazí na toto suverénní území Dánska. Grónská politička Tillie Martinussenová v té souvislosti přirovnala chování Washingtonu k tažnému psovi, který kousne svého majitele a ztratí tak jeho důvěru. Podobné kroky podle odborníků dlouhodobě oslabují pozici Spojených států na mezinárodní scéně.
Eroze amerického vlivu má však hlubší kořeny a souvisí s předchozími nákladnými válkami v Íráku a Afghánistánu, které stály biliony dolarů a tisíce životů. Tyto konflikty ukázaly limity americké vojenské síly a narušily představu o neporazitelnosti po skončení studené války. Americký politik Pete Buttigieg upozornil, že zahraniční lídři již nevnímají současné chování Washingtonu jako výjimečný výkyv, ale jako trvalý vzorec. Ostatní země se proto připravují na svět, v němž staré instituce a pravidla nebudou fungovat.
Donald Trump sice nenese odpovědnost za rozvoj umělé inteligence, vzestup Číny nebo dlouhodobé změny klimatu, jeho těkavý styl vládnutí však urychluje rozpad dosavadního světového řádu. Světové výzvy se tak stávají komplikovanějšími v prostředí, kde chybí tradiční americké vedení. Sjednocující myšlenky z poloviny dvacátého století postupně mizí a mezinárodní společenství čelí nové éře plné nejistoty. Těkavá politika Bílého domu tyto procesy dále prohlubuje a vyvolává otázky ohledně udržitelnosti americké moci v budoucím uspořádání světa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.