Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
V nebezpečné zóně se nachází klimatická změna, narušení integrity biosféry, změny ve využívání krajiny a úbytek sladké vody. Dalšími překročenými ukazateli jsou narušení biogeochemických toků, šíření nových látek včetně plastů a od minulého roku také zakyselování oceánů. Zlepšení vykázaly pouze dvě sledované oblasti, kterými jsou stav úbytku stratosférického ozonu a zatížení atmosféry aerosoly. I přes mírný pokrok však výzkumníci varují, že atmosférické aerosoly nadále představují závažný problém v mnoha regionech světa.
Analýzu vypracovala koalice šedesáti vědců působících pod záštitou Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu. Autorský tým upozorňuje, že důsledky překračování těchto kritických hranic začínají být jasně patrné po celém světě. Vedoucí autor zprávy Boris Sakschewski uvedl, že tlak stoupá ve všech oblastech, jež se ocitly mimo bezpečný prostor pro fungování lidstva. Podle jeho slov se tím zvyšuje riziko rozsáhlých, trvalých a potenciálně nevratných změn, zatímco prostor pro chybné kroky se dramaticky zmenšuje.
Spoluautor zprávy a klimatolog Johan Rockström zdůraznil, že lidstvo stále disponuje potřebnými znalostmi i schopnostmi, aby nepříznivý vývoj zvrátilo. K ochraně lidských životů a zajištění budoucí prosperity je však podle něj nezbytné okamžitě urychlit opatření vedoucí k návratu do bezpečných mezí. Lidská civilizace se během posledních deseti tisíc let rozvíjela díky relativně stabilnímu klimatu a dostupným přírodním zdrojům. Tyto podmínky však nyní zásadním způsobem narušují obrovské objemy emisí skleníkových plynů a masivní znečištění životního prostředí.
Přírodní stanoviště, jako jsou lesy a mokřady, čelí plošnému kácení a fragmentaci kvůli rozšiřování zemědělství a městských oblastí. Schopnost krajiny a vodních ploch fungovat jako přírodní pufry vůči zhoršující se klimatické krizi se podle vědců oslabuje a v minulosti byla pravděpodobně přeceňována. Ačkoliv lesy a oceány dosud pohlcovaly velké množství oxidu uhličitého, objevují se známky jejich selhávání. Zpráva varuje, že například Amazonský prales by mohl dosáhnout bodu zlomu a proměnit se v savanu, což by mělo závažné dopady na globální stabilitu klimatu i potravinovou bezpečnost.
Zveřejnění zprávy navazuje na sérii extrémních povětrnostních jevů, k jejichž vzniku podle odborníků výrazně přispělo narušení životního prostředí. Po rozsáhlých záplavách v Pákistánu následovala rekordní horka a lesní požáry v Evropě, nejteplejší léto v historii Spojených států a katastrofální povodně na hranici Tibetu a Nepálu. Světové oceány, které pohlcují většinu přebytečného tepla, zároveň dosáhly nových teplotních rekordů. Předsedkyně organizace Planetary Guardians Hindou Oumarou Ibrahim k tomu uvedla, že planeta dává ve všech regionech současně najevo ztrátu rovnováhy.
Studie byla oficiálně představena v New Yorku při příležitosti zahájení akce Climate Week, která předchází výročnímu Valnému shromáždění Organizace spojených národů. Prezentace se zúčastnili členové koalice Planetary Guardians, mezi nimiž nechyběla bývalá irská prezidentka Mary Robinson, držitel Nobelovy ceny a bývalý kolumbijský prezident Juan Manuel Santos nebo oceánografka Sylvia Earle. Pořadatelé očekávají, že se týdne klimatických akcí zúčastní více než sto tisíc lidí, což z něj činí největší setkání tohoto druhu v historii.
Navzdory rekordní účasti na jednáních o řešení klimatické krize upozornili pořadatelé na rostoucí opatrnost firem při veřejném vyjadřování. Výkonná ředitelka organizace Climate Group Helen Clarkson uvedla, že se v současnosti objevuje výrazný trend zvaný green-hushing, kdy společnosti sice na akce dorazí, ale své závazky prezentují méně viditelně. Podle jejích slov je však po tragických událostech způsobených klimatickými změnami nutné o těchto problémech mluvit nahlas a požadovat reálnou změnu.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.