Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Informaci webu CNN potvrdil vysoce postavený americký činitel obeznámený s průběhem interních rozhovorů v Bílém domě. Do úvahy připadá také možnost, že by se schůzky zúčastnili pouze hlavní prezidentovi poradci, kteří ho doprovázejí na diplomatické cestě. V současnosti však není oficiálně naplánováno žádné konkrétní jednání mezi oběma stranami.
Ochotu k dialogu veřejně potvrdili klíčoví členové americké administrativy. Ministr zahraničí Marco Rubio i velvyslanec Spojených států při OSN Mike Waltz naznačili, že prezident zůstává otevřený přímým rozhovorům s teheránskou delegací. Rubio v rozhovoru pro televizi NBC zdůraznil, že případná schůzka musí přinést pozitivní výsledky. Hlavním cílem americké politiky podle něj nadále zůstává požadavek, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň.
Velvyslanec Mike Waltz v rozhovoru pro stanici CNN zopakoval, že americký prezident je diplomatickému dialogu trvale nakloněn. Zároveň však nastolil otázku, zda jsou íránští zástupci ochotni zasednout k přímému jednacímu stolu. Waltz rovněž poukázal na dlouhodobou nejistotu ohledně toho, kdo přesně má zmocnění hovořit jménem nejvyššího íránského vedení. Otázka kompetencí íránských diplomatů představuje podle jeho slov trvalý problém.
V americké administrativě v současnosti probíhá debata, zda by případné rozhovory na okraji zasedání OSN přispěly k nalezení cesty k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Uvnitř týmu prezidenta panuje určitá skepse ohledně toho, zda mají členové íránské delegace v New Yorku plnou důvěru teheránského vedení. Klíčové slovo při veškerých zásadních rozhodnutích má totiž ajatolláh Modžtaba Chámeneí, který představuje konečnou autoritu v zemi. Nejasnosti kolem rozhodovacích pravomocí tak komplikují případnou přípravu oficiálních jednání.
Zároveň zůstává nejasné, zda jsou k případnému setkání otevřeni sami íránští představitelé. Zástupci Teheránu dorazili do Spojených států ve výrazně zredukované delegaci pro výroční zasedání Valného shromáždění. Součástí íránské výpravy v New Yorku jsou ministr zahraničí Abbás Araghčí a prezident Masúd Pezeškján. Diplomatická mise probíhá v prostředí zpřísněných bezpečnostních a cestovních opatření ze strany amerických úřadů.
Ministr zahraničí Marco Rubio k možnosti schůzky uvedl, že v tuto chvíli není naplánováno nic konkrétního. Americká strana je však takovému kroku přístupná, pokud existuje naděje na dosažení smysluplného posunu. Bílý dům nadále podmiňuje jakákoli jednání prioritou zamezit íránskému jadernému programu. Američtí činitelé tak vyčkávají na případné signály z íránské strany.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
