Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Předseda vlády zdůraznil, že prosazování masového odsunu cizinců by mělo katastrofální dopad na německou ekonomiku. Podle jeho slov disponuje v současnosti každý šestý kvalifikovaný pracovník v řemeslných oborech zahraničním pasem. V případě nuceného odchodu těchto lidí by přestal fungovat celý sektor služeb i klíčové infrastruktury. Kancléř varoval, že bez zahraničních sil by musely zavřít nemocnice, domovy pro seniory i běžné restaurace.
Ostrá rétorika šéfa kabinetu přichází bezprostředně po zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, kde opoziční strana dosáhla drtivého vítězství. Populistická formace tam těsně nedosáhla na absolutní většinu v zemském sněmu, zatímco vládnoucí křesťanští demokraté ztratili více než polovinu své předchozí podpory. Volební porážka vystavila spolkového kancléře zvýšenému tlaku ze strany spolustraníků i veřejnosti. Vládní tábor proto nyní intenzivně hledá novou strategii, jak čelit vzestupu radikálních sil.
Pojem remigrace, který tvoří celou jednu kapitolu volebního programu opoziční strany v Sasku-Anhaltsku, zahrnuje opatření od vyhošťování osob bez právního statusu až po hromadné deportace imigrantů a jejich potomků. Lídrem tamní kandidátky byl Ulrich Siegmund, který se v minulosti účastnil schůzky pravicových extrémistů o plánech na odsun takzvaně neasimilovaných občanů. Odhalení těchto záměrů již v minulosti vyvolalo po celém Německu masové protesty veřejnosti. Přesto opoziční uskupení nadále staví své předvolební kampaně právě na tomto tématu.
Před vystoupením spolkového kancléře promluvila v Bundestagu spolupředsedkyně opoziční strany Alice Weidelová. Ve svém projevu prohlásila, že čas současného šéfa vlády vypršel a lidé požadují zásadní změnu politiky. Tvrdila, že voliči vyslali jasný signál, který současná koalice odmítá pochopit. Podle nejnovějších celostátních průzkumů se její strana stala nejpopulárnějším uskupením v zemi a usiluje o převzetí moci po příštích spolkových volbách.
Friedrich Merz se ve své řeči vymezil také vůči proruským postojům opozičních poslanců a obvinil je z přehlížení bezpečnostních hrozeb. Připomněl incident se srpnovým útokem dronu naloženého výbušninami na letiště v Lipsku, který byl podle něj plánován v Rusku s cílem destabilizovat německé území. Kancléř vytkl opozici, že k tomuto závažnému narušení bezpečnosti nevydala žádné stanovisko. Podle něj je zjevné, že se útok zaměřil přímo na Německo a zraněním zabránila jen šťastná náhoda.
Šéf spolkového kabinetu dále uvedl, že pravicoví radikálové pomáhají Moskvě při vedení dezinformačních kampaní. Tyto systematické operace se již dlouhou dobu snaží rozvrátit německou společnost, státní instituce a demokratické zřízení. Kancléř zdůraznil, že vláda využije všechny dostupné prostředky, aby zabránila dalšímu šíření vlivu těchto sil. Opoziční zákonodárce označil za přímou součást bezpečnostního problému, kterému země v současnosti čelí.
Vedení vládní strany čelí po neúspěchu v zemských volbách pochybnostem ohledně své schopnosti vést oslabenou koalici. Křesťanští demokraté ztratili více než polovinu podpory, což přispělo k úspěchu opoziční formace. Pravicoví populisté, kteří v současnosti vedou v celostátních průzkumech, veřejně deklarují záměr oslabit konzervativní síly a převzít moc v zemi. Vládní tábor z toho důvodu hledá nové způsoby, jak čelit tlaku politických rivalů.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.
Americký Pentagon zveřejnil novou sadu odtajněných dokumentů o neidentifikovaných létajících objektech, která přináší svědectví o slavném incidentu v Roswellu z roku 1947. Zveřejněný materiál obsahuje dosud utajované prohlášení někdejšího tiskového mluvčího základny, jenž popisuje nález havarovaného tělesa a těl mimozemského původu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti podat žalobu s cílem zablokovat oficiální potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce pro případ, že by v nich neuspěl dosavadní republikánský senátor Dan S. Sullivan. Tento rázný krok přichází v době mimořádně vyostřeného politického souboje, jehož výsledek může klíčovým způsobem ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu.
Izraelské síly začaly v pátek demolovat budovy a nutit obyvatele k evakuaci v pobřežním městě Hebron poté, co dva palestinští útočníci zahájili palbu na vojenském kontrolním stanovišti a usmrtili dva izraelské vojáky. Při incidentu utrpěli další tři vojáci lehká zranění, přičemž oba útočníci byli na místě zastřeleni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.