Klíčový strategický bod v konfliktu na Blízkém východě? Překvapivě to není Hormuzský průliv

Hormuzský průliv
Hormuzský průliv, foto: NASA
Klára Marková DNES 08:48
Sdílej:

Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.

Povstalci podporovaní Teheránem podnikají výrazný tlak směrem k přístavnímu městu Muchá, které leží přibližně osmdesát kilometrů severně od Perimu. Pokud by se Hútíům podařilo ostrov zvaný též Majjún obsadit, získali by schopnost zcela zablokovat proplouvající plavidla v nejužším místě námořní trasy. Podle regionálních zdrojů by ovládnutí této brány umožnilo Íránu vyvíjet silný ekonomický i politický tlak na mezinárodní společenství. Případné narušení plynulosti dopravy by navíc vedlo k prudkému růstu cen ropy na světových trzích.

Viceprezident mezinárodně uznávané jemenské vlády Tárik Sálih zdůraznil, že postup povstalců je součástí širšího íránského projektu v regionu. Sálih je synovcem bývalého prezidenta Alího Abdalláha Sáliha a představuje jednoho z mála významných lídrů, kteří zůstávají přímo na území Jemenu. Zástupce jemenské vlády již přežil několik pokusů o atentát a tvrdí, že se nachází na cílovém seznamu Teheránu. Současně varoval, že v případě obsazení Perimu Hútíi bude k jejich opětovnému vytlačení ze strategického průlivu zapotřebí masivní mezinárodní vojenská síla.

Občanský konflikt v Jemenu vypukl v roce 2014, kdy Hútíové ovládli hlavní město San'á a donutili oficiální vládu odejít do exilu. Následná vojenská intervence pod vedením Saúdské Arábie sice postupy povstalců částečně zbrzdila, avšak neoficiální příměří z posledních let bylo nedávno narušeno. K vyostření situace přispěl incident s íránským letadlem, kterému Saúdská Arábie zablokovala přistání z obav z přepravy vojenského materiálu. V reakci na to Hútíové vyhlásili námořní blokádu proti Saúdské Arábii a začali útočit na její ropnou infrastrukturu.

Analytici CNN poukazují na to, že Hútíové využívají obnovení bojů také k odvedení pozornosti od vnitřních hospodářských problémů na území, která spravují. Cílem povstalců je přimět Saúdskou Arábii k opětovnému zasednutí k jednacímu stolu a k získání ústupků. Útoky na Izrael a narušování námořní dopravy v Rudém moři navíc výrazně posílily postavení této jemenské skupiny v rámci takzvané osy odporu. Vedení Hútíů nicméně tvrdí, že jejich vojenské akce jsou pouze reakcí na saúdskoarabskou agresi a blokádu.

Eskalace konfliktu má již nyní zničující dopad na lokální ekonomiku a obživu obyvatelstva v pobřežních oblastech. Objem ropy přepravované přes průliv Báb al-Mandab poklesl podle analytických dat na polovinu původních hodnot. Častým terčem útoků bezpilotních prostředků se stávají také místní rybáři, z nichž někteří při náletech zahynuli nebo utrpěli těžká zranění. Mnoho z nich bylo nuceno opustit tradiční loviště, přičemž pokračující boje prakticky zastavily běžný námořní obchod v regionu.

Těžké škody zaznamenalo zejména strategické přístavní město Muchá, které se nachází pod kontrolou mezinárodně uznávané vlády. Při nedávném masivním útoku dopadlo na tamní přístav více než 25 raket v momentě, kdy komerční lodě vykládaly náklad. Úder si vyžádal 16 lidských životů, více než dvě desítky zraněných a způsobil potopení šesti obchodních plavidel. Vedení přístavu označilo tento útok za záměrný pokus povstalců zcela zničit hospodářskou infrastrukturu a obchodní rozvoj oblasti.

Na frontových liniích mezitím dochází ke zrychlujícímu se závodu v armádní technologii mezi oběma stranami konfliktu. Vládní jednotky začaly k zásahům opevněných Hútíů využívat nové útočné bezpilotní prostředky, avšak povstalci disponují rozsáhlou výzbrojí. Jemenské bezpečnostní složky pravidelně zachycují zásilky rozsáhlých zbraňových systémů pašovaných z Íránu pod maskováním komerčního zboží. Armádní představitelé upozorňují, že získání ostrova Perim by Hútíům umožnilo zaminovat celý průliv a přímo ohrozit mezinárodní námořní tranzit.

Stalo se
Novinky
Google

Google už přejmenoval Ontarijské jezero. Ale jen Američanům

Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.

Novinky
Čína

O katastrofě v Nepálu se v Číně nemluví. Režim nepustí ven ani fotku

Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.

Novinky
Posádka lodi Artemis II poslala na Zemi první snímky z vesmíru

ESA už nechce být závislá na NASA. Chce posílat do vesmíru vlastní astronauty

Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.

Novinky
Kyjev

Ruská armáda výrazně změnila taktiku. Soustředí se na terorizování Kyjeva

Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.