Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
Povstalci podporovaní Teheránem podnikají výrazný tlak směrem k přístavnímu městu Muchá, které leží přibližně osmdesát kilometrů severně od Perimu. Pokud by se Hútíům podařilo ostrov zvaný též Majjún obsadit, získali by schopnost zcela zablokovat proplouvající plavidla v nejužším místě námořní trasy. Podle regionálních zdrojů by ovládnutí této brány umožnilo Íránu vyvíjet silný ekonomický i politický tlak na mezinárodní společenství. Případné narušení plynulosti dopravy by navíc vedlo k prudkému růstu cen ropy na světových trzích.
Viceprezident mezinárodně uznávané jemenské vlády Tárik Sálih zdůraznil, že postup povstalců je součástí širšího íránského projektu v regionu. Sálih je synovcem bývalého prezidenta Alího Abdalláha Sáliha a představuje jednoho z mála významných lídrů, kteří zůstávají přímo na území Jemenu. Zástupce jemenské vlády již přežil několik pokusů o atentát a tvrdí, že se nachází na cílovém seznamu Teheránu. Současně varoval, že v případě obsazení Perimu Hútíi bude k jejich opětovnému vytlačení ze strategického průlivu zapotřebí masivní mezinárodní vojenská síla.
Občanský konflikt v Jemenu vypukl v roce 2014, kdy Hútíové ovládli hlavní město San'á a donutili oficiální vládu odejít do exilu. Následná vojenská intervence pod vedením Saúdské Arábie sice postupy povstalců částečně zbrzdila, avšak neoficiální příměří z posledních let bylo nedávno narušeno. K vyostření situace přispěl incident s íránským letadlem, kterému Saúdská Arábie zablokovala přistání z obav z přepravy vojenského materiálu. V reakci na to Hútíové vyhlásili námořní blokádu proti Saúdské Arábii a začali útočit na její ropnou infrastrukturu.
Analytici CNN poukazují na to, že Hútíové využívají obnovení bojů také k odvedení pozornosti od vnitřních hospodářských problémů na území, která spravují. Cílem povstalců je přimět Saúdskou Arábii k opětovnému zasednutí k jednacímu stolu a k získání ústupků. Útoky na Izrael a narušování námořní dopravy v Rudém moři navíc výrazně posílily postavení této jemenské skupiny v rámci takzvané osy odporu. Vedení Hútíů nicméně tvrdí, že jejich vojenské akce jsou pouze reakcí na saúdskoarabskou agresi a blokádu.
Eskalace konfliktu má již nyní zničující dopad na lokální ekonomiku a obživu obyvatelstva v pobřežních oblastech. Objem ropy přepravované přes průliv Báb al-Mandab poklesl podle analytických dat na polovinu původních hodnot. Častým terčem útoků bezpilotních prostředků se stávají také místní rybáři, z nichž někteří při náletech zahynuli nebo utrpěli těžká zranění. Mnoho z nich bylo nuceno opustit tradiční loviště, přičemž pokračující boje prakticky zastavily běžný námořní obchod v regionu.
Těžké škody zaznamenalo zejména strategické přístavní město Muchá, které se nachází pod kontrolou mezinárodně uznávané vlády. Při nedávném masivním útoku dopadlo na tamní přístav více než 25 raket v momentě, kdy komerční lodě vykládaly náklad. Úder si vyžádal 16 lidských životů, více než dvě desítky zraněných a způsobil potopení šesti obchodních plavidel. Vedení přístavu označilo tento útok za záměrný pokus povstalců zcela zničit hospodářskou infrastrukturu a obchodní rozvoj oblasti.
Na frontových liniích mezitím dochází ke zrychlujícímu se závodu v armádní technologii mezi oběma stranami konfliktu. Vládní jednotky začaly k zásahům opevněných Hútíů využívat nové útočné bezpilotní prostředky, avšak povstalci disponují rozsáhlou výzbrojí. Jemenské bezpečnostní složky pravidelně zachycují zásilky rozsáhlých zbraňových systémů pašovaných z Íránu pod maskováním komerčního zboží. Armádní představitelé upozorňují, že získání ostrova Perim by Hútíům umožnilo zaminovat celý průliv a přímo ohrozit mezinárodní námořní tranzit.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.