Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Nová dvoupodlažní budova se nachází v hlavním jaderném komplexu v Jonbjonu a představuje druhé zařízení na obohacování uranu v tomto areálu. Zpráva atomového dohledu podle webu The Guardian uvádí, že objekt pojme až 28 kaskád odstředivek, které slouží k získávání vysoce obohaceného uranu. Veškerá zjištění vycházejí z podrobné analýzy satelitních snímků a dalších veřejně dostupných materiálů. Klíčovou roli při identifikaci objektu sehrály snímky zveřejněné severokorejskými státními médii.
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii byli ze Severní Koreje vyhoštěni již v roce 2009 a nemají do země přístup. Odborníci se proto musejí spoléhat výhradně na dálkový průzkum a letecké snímkování. Zástupci agentury porovnali satelitní záběry z doby výstavby objektu se snímky z oficiální návštěvy severokorejského vůdce Kim Čong-una. Závěry ukazují, že kaskády plynů byly instalovány v dolním i horním patře budovy.
Severokorejský vůdce při své inspekci prohlásil, že kapacita země pro výrobu jaderného materiálu se za posledních pět let více než zdvojnásobila. Kim Čong-un zároveň přislíbil realizaci rozsáhlých plánů, které mají exponenciálně posílit jaderné síly Severní Koreje. Podle analytiků z amerického Centra pro studia nešíření jaderných zbraní Jamese Martina může zařízení vyprodukovat značné množství štěpného materiálu.
Provoz celkem 28 kaskád pojímajících tisíce odstředivek by mohl ročně vynést kolem 85 kilogramů vysoce obohaceného uranu. Takové množství by Pchjongjangu umožnilo vyrobit tři až čtyři nové jaderné hlavice ročně. Kromě komplexu v Jonbjonu rozšířil severokorejský režim také provoz v dalším obohacovacím pracovišti Kangson nedaleko hlavního města.
Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi označil pokračující provoz obou zařízení za důvod k vážným obavám. Podle jeho vyjádření představuje rozvoj severokorejského jaderného programu jasné porušení příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Grossi zdůraznil, že pokračování v těchto aktivitách vyvolává na mezinárodní scéně hluboké politování.
Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back uvedl, že Severní Korea v současnosti disponuje 80 až 120 jadernými hlavicemi. Tento odhad je výrazně vyšší než údaje zmíněné americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který hovořil o 57 hlavicích. Jihokorejské číslo vychází z analýz soukromých výzkumných organizací, přičemž tamní armáda přesný počet nemůže oficiálně potvrdit.
Hlavním cílem Severní Koreje zůstává získání mezinárodního uznání v pozici legitimního jaderného státu. Od svého posledního jaderného testu uskutečnil Pchjongjang řadu zkoušek raket dlouhého doletu. Mezinárodní experti ve svých zprávách upozornili, že země s vysokou pravděpodobností dokázala vyvinout jaderná zařízení schopná montáže přímo do hlavic balistických raket.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.