Sezónní meteorologické modely přináší první dlouhodobou předpověď na léto 2025 v Evropě, která naznačuje dynamické změny v atmosférických podmínkách. Po deštivějším začátku sezóny se očekává, že v polovině a na konci léta bude převažovat suché počasí s vyšším rizikem vln veder.
Dlouhodobé předpovědi vycházejí z různých globálních faktorů ovlivňujících klima, což znamená, že nejde o pevně dané scénáře, ale spíše o nástin pravděpodobných trendů. Nejprve se meteorologové z webu Severe-Weather zaměřili na přechodné období mezi jarem a létem, konkrétně na měsíce duben, květen a červen.
Podle sezónního modelu ECMWF by v tomto období mělo přetrvávat nízkotlaké pole nad západní a severozápadní Evropou, což by vedlo k proudění vlhkého vzduchu z oblasti Středomoří do střední Evropy. Naopak na východě a severovýchodě se očekává růst tlakové výše, která přinese teplejší vzduch. Teplotní anomálie budou vyšší zejména v těchto oblastech, zatímco západ Evropy by měl být chladnější kvůli přítomnosti nízkého tlaku.
Srážkově bude období duben–červen nadprůměrné pro většinu Evropy, zejména pro západní a severozápadní část, zatímco jihovýchod kontinentu bude sušší pod vlivem vysokého tlaku. Přechod mezi jarem a létem tedy bude poměrně proměnlivý, než se počasí ustálí ve stabilnějších podmínkách v polovině léta.
Červen 2025: První dlouhodobé trendy
Podle modelu ECMWF bude tlakový vzorec v červnu charakterizován nízkým tlakem nad severním Atlantikem a severozápadní Evropou, zatímco vysoký tlak se bude rozšiřovat nad východní Evropou a Skandinávií. Tento vzorec naznačuje západní až jihozápadní proudění nad střední Evropou, což přinese teplejší vzduch a vlhkost, což může vést k nestabilním podmínkám a bouřkám.
Teplotní prognóza pro červen ukazuje nadprůměrné hodnoty pro většinu kontinentu, přičemž nejvyšší teplotní anomálie se očekávají nad střední, jihovýchodní a severní Evropou. Zvýšené množství srážek se předpokládá pro západní, severozápadní a severní Evropu, což odpovídá přítomnosti nízkého tlaku nad severním Atlantikem. Naopak sušší podmínky budou panovat na jihu a jihovýchodě Evropy.
Červenec 2025: Vrchol letních teplot
Červenec bývá obvykle nejteplejším měsícem v roce a první předpovědi ukazují na výrazné oteplení v centrální a jihovýchodní Evropě. Model ECMWF naznačuje přítomnost nízkého tlaku nad severní Evropou a severním Atlantikem, zatímco tlaková výše bude dominovat nad střední a severní částí Evropy, což by mohlo znamenat dlouhotrvající suché a horké podmínky.
Teplotní modely potvrzují nadprůměrné teploty pro velkou část Evropy, přičemž nejteplejší budou jihovýchodní a centrální oblasti. Jihozápad Evropy a Skandinávie by měly zaznamenat mírnější teplotní odchylky kvůli vlivu nízkého tlaku.
Srážkové modely naznačují sušší podmínky nad centrální Evropou, přičemž více srážek se očekává na severu Spojeného království a ve Skandinávii. Přítomnost stabilního vysokotlakého systému nad střední Evropou může zvýšit riziko vln veder a sucha.
Srpen 2025: Blokující tlaková výše a vedra
Srpen je posledním měsícem meteorologického léta a první předpovědi naznačují, že teplotní anomálie budou pokračovat. Nad střední a severní Evropou se očekává přetrvávající vysoký tlak, který by měl přinést teplé a stabilní podmínky.
Teplotní modely ukazují na rozsáhlou oblast nadprůměrných teplot, zejména nad centrální a severní Evropou. Teplotní extrémy však mohou být částečně tlumeny nízkým tlakem nad východní Evropou.
Srážkové modely naznačují suché podmínky nad většinou centrální a severní Evropy, zatímco východní část kontinentu a Skandinávie mohou zaznamenat více srážek. Tento vzorec odpovídá přítomnosti vysokého tlaku nad střední Evropou, který blokuje příchod vlhkého vzduchu.
Alternativní předpověď modelu CANSIPS
Kromě ECMWF byl analyzován také kanadský model CANSIPS, který potvrzuje podobné trendy. Model ukazuje vysoký tlak nad severní a centrální Evropou, což znamená suché a teplé podmínky. Současně naznačuje přítomnost nízkého tlaku nad Středomořím, což by mohlo vést k bouřkovým podmínkám v jižní Evropě.
Teplotní mapa potvrzuje nadprůměrné teploty pro většinu Evropy, přičemž chladnější podmínky by mohly panovat pouze na východě kontinentu. Srážková předpověď naznačuje sušší podmínky nad severní a centrální Evropou, zatímco jižní Evropa a Středomoří mohou zaznamenat více srážek.
Oba modely se shodují na tom, že léto 2025 bude v Evropě teplejší než obvykle, s potenciálem vln veder v centrální a severní části kontinentu. Srážkové vzorce naznačují suché podmínky ve velké části Evropy, přičemž severozápad a východ mohou zaznamenat více srážek.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
