Sezónní meteorologické modely přináší první dlouhodobou předpověď na léto 2025 v Evropě, která naznačuje dynamické změny v atmosférických podmínkách. Po deštivějším začátku sezóny se očekává, že v polovině a na konci léta bude převažovat suché počasí s vyšším rizikem vln veder.
Dlouhodobé předpovědi vycházejí z různých globálních faktorů ovlivňujících klima, což znamená, že nejde o pevně dané scénáře, ale spíše o nástin pravděpodobných trendů. Nejprve se meteorologové z webu Severe-Weather zaměřili na přechodné období mezi jarem a létem, konkrétně na měsíce duben, květen a červen.
Podle sezónního modelu ECMWF by v tomto období mělo přetrvávat nízkotlaké pole nad západní a severozápadní Evropou, což by vedlo k proudění vlhkého vzduchu z oblasti Středomoří do střední Evropy. Naopak na východě a severovýchodě se očekává růst tlakové výše, která přinese teplejší vzduch. Teplotní anomálie budou vyšší zejména v těchto oblastech, zatímco západ Evropy by měl být chladnější kvůli přítomnosti nízkého tlaku.
Srážkově bude období duben–červen nadprůměrné pro většinu Evropy, zejména pro západní a severozápadní část, zatímco jihovýchod kontinentu bude sušší pod vlivem vysokého tlaku. Přechod mezi jarem a létem tedy bude poměrně proměnlivý, než se počasí ustálí ve stabilnějších podmínkách v polovině léta.
Červen 2025: První dlouhodobé trendy
Podle modelu ECMWF bude tlakový vzorec v červnu charakterizován nízkým tlakem nad severním Atlantikem a severozápadní Evropou, zatímco vysoký tlak se bude rozšiřovat nad východní Evropou a Skandinávií. Tento vzorec naznačuje západní až jihozápadní proudění nad střední Evropou, což přinese teplejší vzduch a vlhkost, což může vést k nestabilním podmínkám a bouřkám.
Teplotní prognóza pro červen ukazuje nadprůměrné hodnoty pro většinu kontinentu, přičemž nejvyšší teplotní anomálie se očekávají nad střední, jihovýchodní a severní Evropou. Zvýšené množství srážek se předpokládá pro západní, severozápadní a severní Evropu, což odpovídá přítomnosti nízkého tlaku nad severním Atlantikem. Naopak sušší podmínky budou panovat na jihu a jihovýchodě Evropy.
Červenec 2025: Vrchol letních teplot
Červenec bývá obvykle nejteplejším měsícem v roce a první předpovědi ukazují na výrazné oteplení v centrální a jihovýchodní Evropě. Model ECMWF naznačuje přítomnost nízkého tlaku nad severní Evropou a severním Atlantikem, zatímco tlaková výše bude dominovat nad střední a severní částí Evropy, což by mohlo znamenat dlouhotrvající suché a horké podmínky.
Teplotní modely potvrzují nadprůměrné teploty pro velkou část Evropy, přičemž nejteplejší budou jihovýchodní a centrální oblasti. Jihozápad Evropy a Skandinávie by měly zaznamenat mírnější teplotní odchylky kvůli vlivu nízkého tlaku.
Srážkové modely naznačují sušší podmínky nad centrální Evropou, přičemž více srážek se očekává na severu Spojeného království a ve Skandinávii. Přítomnost stabilního vysokotlakého systému nad střední Evropou může zvýšit riziko vln veder a sucha.
Srpen 2025: Blokující tlaková výše a vedra
Srpen je posledním měsícem meteorologického léta a první předpovědi naznačují, že teplotní anomálie budou pokračovat. Nad střední a severní Evropou se očekává přetrvávající vysoký tlak, který by měl přinést teplé a stabilní podmínky.
Teplotní modely ukazují na rozsáhlou oblast nadprůměrných teplot, zejména nad centrální a severní Evropou. Teplotní extrémy však mohou být částečně tlumeny nízkým tlakem nad východní Evropou.
Srážkové modely naznačují suché podmínky nad většinou centrální a severní Evropy, zatímco východní část kontinentu a Skandinávie mohou zaznamenat více srážek. Tento vzorec odpovídá přítomnosti vysokého tlaku nad střední Evropou, který blokuje příchod vlhkého vzduchu.
Alternativní předpověď modelu CANSIPS
Kromě ECMWF byl analyzován také kanadský model CANSIPS, který potvrzuje podobné trendy. Model ukazuje vysoký tlak nad severní a centrální Evropou, což znamená suché a teplé podmínky. Současně naznačuje přítomnost nízkého tlaku nad Středomořím, což by mohlo vést k bouřkovým podmínkám v jižní Evropě.
Teplotní mapa potvrzuje nadprůměrné teploty pro většinu Evropy, přičemž chladnější podmínky by mohly panovat pouze na východě kontinentu. Srážková předpověď naznačuje sušší podmínky nad severní a centrální Evropou, zatímco jižní Evropa a Středomoří mohou zaznamenat více srážek.
Oba modely se shodují na tom, že léto 2025 bude v Evropě teplejší než obvykle, s potenciálem vln veder v centrální a severní části kontinentu. Srážkové vzorce naznačují suché podmínky ve velké části Evropy, přičemž severozápad a východ mohou zaznamenat více srážek.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
