Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Teplotní rekordy padaly v uplynulých dnech jako domino. Francie zaznamenala ve středu svůj historicky nejteplejší den, čímž překonala maximum stanovené teprve o den dříve, a ze středy na čtvrtek zažila také nejteplejší noc v historii měření. Velká Británie překonala svůj červnový rekord nejprve ve středu a ve čtvrtek jej posunula ještě výše. Španělsko registrovalo dva nejteplejší červnové dny v pondělí a v úterý, zatímco Švýcarsko přepsalo své historické tabulky pro měsíc červen ve čtvrtek. Vysoké noční teploty jsou přitom pro lidský organismus obzvláště nebezpečné, protože tělo nemá dostatek času na regeneraci.
Vědci z WWA porovnávali současná data s minulými vlnami veder z let 1976 a 2003, kdy byla planeta chladnější. Zjistili, že nynější denní i noční maxima by byla před padesáti lety v podstatě nemožná. Za tu dobu se planeta oteplila o necelých 1,1 stupně Celsia, což dramaticky zvýšilo pravděpodobnost výskytu takto extrémního počasí. Pokud by identická vlna veder zasáhla Evropu v červnu 1976, byla by o znatelných 3,5 stupně Celsia chladnější. Současná dusná noc je navíc v Evropě přibližně stokrát pravděpodobnější než během ničivých veder v roce 2003, která tehdy stála život více než 70 tisíc lidí.
Studie se zaměřila také na dopady vysoké vlhkosti vzduchu v 854 městech napříč 30 zasaženými evropskými státy. Plných 45 procent z nich překonalo nebo se blíží k překonání svých absolutních rekordů v indexu teploty mokrého teploměru. Tento ukazatel kombinuje vliv teploty, vlhkosti, slunečního svitu a větru k vyjádření tepelné zátěže lidského těla. S rostoucí hodnotou tohoto indexu selhávají přirozené ochlazovací mechanismy organismu, zejména pocení, což rapidně zvyšuje riziko vyčerpání z horka nebo fatálního úpalu. Podle vědců nynější léto ukazuje, že stávající globální oteplení o 1,4 stupně Celsia již testuje samotné limity schopnosti lidské společnosti se přizpůsobit.
Vlna veder si v Evropě vyžádala stovky obětí, přestože přesná čísla budou známa až s odstupem času. Španělský systém pro sledování úmrtnosti odhaduje, že během pouhých čtyř dnů zemřelo v důsledku horka přes 200 lidí. Ve Francii se za poslední týden utopilo nejméně 55 osob, které hledaly v bleskovém nárůstu teplot úlevu. Extrémní počasí si vynutilo uzavření tisíců škol, způsobilo výpadky v dodávkách elektrické energie, narušilo železniční dopravu a vedlo k uzavření některých turistických památek. Evropa zůstává nejrychleji se oteplujícím kontinentem a odborníci zdůrazňují, že bez rychlého opuštění fosilních paliv budou tyto jevy ještě častější a intenzivnější.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
