Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Teplotní rekordy padaly v uplynulých dnech jako domino. Francie zaznamenala ve středu svůj historicky nejteplejší den, čímž překonala maximum stanovené teprve o den dříve, a ze středy na čtvrtek zažila také nejteplejší noc v historii měření. Velká Británie překonala svůj červnový rekord nejprve ve středu a ve čtvrtek jej posunula ještě výše. Španělsko registrovalo dva nejteplejší červnové dny v pondělí a v úterý, zatímco Švýcarsko přepsalo své historické tabulky pro měsíc červen ve čtvrtek. Vysoké noční teploty jsou přitom pro lidský organismus obzvláště nebezpečné, protože tělo nemá dostatek času na regeneraci.
Vědci z WWA porovnávali současná data s minulými vlnami veder z let 1976 a 2003, kdy byla planeta chladnější. Zjistili, že nynější denní i noční maxima by byla před padesáti lety v podstatě nemožná. Za tu dobu se planeta oteplila o necelých 1,1 stupně Celsia, což dramaticky zvýšilo pravděpodobnost výskytu takto extrémního počasí. Pokud by identická vlna veder zasáhla Evropu v červnu 1976, byla by o znatelných 3,5 stupně Celsia chladnější. Současná dusná noc je navíc v Evropě přibližně stokrát pravděpodobnější než během ničivých veder v roce 2003, která tehdy stála život více než 70 tisíc lidí.
Studie se zaměřila také na dopady vysoké vlhkosti vzduchu v 854 městech napříč 30 zasaženými evropskými státy. Plných 45 procent z nich překonalo nebo se blíží k překonání svých absolutních rekordů v indexu teploty mokrého teploměru. Tento ukazatel kombinuje vliv teploty, vlhkosti, slunečního svitu a větru k vyjádření tepelné zátěže lidského těla. S rostoucí hodnotou tohoto indexu selhávají přirozené ochlazovací mechanismy organismu, zejména pocení, což rapidně zvyšuje riziko vyčerpání z horka nebo fatálního úpalu. Podle vědců nynější léto ukazuje, že stávající globální oteplení o 1,4 stupně Celsia již testuje samotné limity schopnosti lidské společnosti se přizpůsobit.
Vlna veder si v Evropě vyžádala stovky obětí, přestože přesná čísla budou známa až s odstupem času. Španělský systém pro sledování úmrtnosti odhaduje, že během pouhých čtyř dnů zemřelo v důsledku horka přes 200 lidí. Ve Francii se za poslední týden utopilo nejméně 55 osob, které hledaly v bleskovém nárůstu teplot úlevu. Extrémní počasí si vynutilo uzavření tisíců škol, způsobilo výpadky v dodávkách elektrické energie, narušilo železniční dopravu a vedlo k uzavření některých turistických památek. Evropa zůstává nejrychleji se oteplujícím kontinentem a odborníci zdůrazňují, že bez rychlého opuštění fosilních paliv budou tyto jevy ještě častější a intenzivnější.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
