Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Teplotní rekordy padaly v uplynulých dnech jako domino. Francie zaznamenala ve středu svůj historicky nejteplejší den, čímž překonala maximum stanovené teprve o den dříve, a ze středy na čtvrtek zažila také nejteplejší noc v historii měření. Velká Británie překonala svůj červnový rekord nejprve ve středu a ve čtvrtek jej posunula ještě výše. Španělsko registrovalo dva nejteplejší červnové dny v pondělí a v úterý, zatímco Švýcarsko přepsalo své historické tabulky pro měsíc červen ve čtvrtek. Vysoké noční teploty jsou přitom pro lidský organismus obzvláště nebezpečné, protože tělo nemá dostatek času na regeneraci.
Vědci z WWA porovnávali současná data s minulými vlnami veder z let 1976 a 2003, kdy byla planeta chladnější. Zjistili, že nynější denní i noční maxima by byla před padesáti lety v podstatě nemožná. Za tu dobu se planeta oteplila o necelých 1,1 stupně Celsia, což dramaticky zvýšilo pravděpodobnost výskytu takto extrémního počasí. Pokud by identická vlna veder zasáhla Evropu v červnu 1976, byla by o znatelných 3,5 stupně Celsia chladnější. Současná dusná noc je navíc v Evropě přibližně stokrát pravděpodobnější než během ničivých veder v roce 2003, která tehdy stála život více než 70 tisíc lidí.
Studie se zaměřila také na dopady vysoké vlhkosti vzduchu v 854 městech napříč 30 zasaženými evropskými státy. Plných 45 procent z nich překonalo nebo se blíží k překonání svých absolutních rekordů v indexu teploty mokrého teploměru. Tento ukazatel kombinuje vliv teploty, vlhkosti, slunečního svitu a větru k vyjádření tepelné zátěže lidského těla. S rostoucí hodnotou tohoto indexu selhávají přirozené ochlazovací mechanismy organismu, zejména pocení, což rapidně zvyšuje riziko vyčerpání z horka nebo fatálního úpalu. Podle vědců nynější léto ukazuje, že stávající globální oteplení o 1,4 stupně Celsia již testuje samotné limity schopnosti lidské společnosti se přizpůsobit.
Vlna veder si v Evropě vyžádala stovky obětí, přestože přesná čísla budou známa až s odstupem času. Španělský systém pro sledování úmrtnosti odhaduje, že během pouhých čtyř dnů zemřelo v důsledku horka přes 200 lidí. Ve Francii se za poslední týden utopilo nejméně 55 osob, které hledaly v bleskovém nárůstu teplot úlevu. Extrémní počasí si vynutilo uzavření tisíců škol, způsobilo výpadky v dodávkách elektrické energie, narušilo železniční dopravu a vedlo k uzavření některých turistických památek. Evropa zůstává nejrychleji se oteplujícím kontinentem a odborníci zdůrazňují, že bez rychlého opuštění fosilních paliv budou tyto jevy ještě častější a intenzivnější.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
