Počasí se mění k nepoznání. Proč by současná vlna veder byla před lety nemožná?

Teplotní rekordy padaly v uplynulých dnech jako domino. Francie zaznamenala ve středu svůj historicky nejteplejší den, čímž překonala maximum stanovené teprve o den dříve, a ze středy na čtvrtek zažila také nejteplejší noc v historii měření. Velká Británie překonala svůj červnový rekord nejprve ve středu a ve čtvrtek jej posunula ještě výše. Španělsko registrovalo dva nejteplejší červnové dny v pondělí a v úterý, zatímco Švýcarsko přepsalo své historické tabulky pro měsíc červen ve čtvrtek. Vysoké noční teploty jsou přitom pro lidský organismus obzvláště nebezpečné, protože tělo nemá dostatek času na regeneraci.

Vědci z WWA porovnávali současná data s minulými vlnami veder z let 1976 a 2003, kdy byla planeta chladnější. Zjistili, že nynější denní i noční maxima by byla před padesáti lety v podstatě nemožná. Za tu dobu se planeta oteplila o necelých 1,1 stupně Celsia, což dramaticky zvýšilo pravděpodobnost výskytu takto extrémního počasí. Pokud by identická vlna veder zasáhla Evropu v červnu 1976, byla by o znatelných 3,5 stupně Celsia chladnější. Současná dusná noc je navíc v Evropě přibližně stokrát pravděpodobnější než během ničivých veder v roce 2003, která tehdy stála život více než 70 tisíc lidí.

Studie se zaměřila také na dopady vysoké vlhkosti vzduchu v 854 městech napříč 30 zasaženými evropskými státy. Plných 45 procent z nich překonalo nebo se blíží k překonání svých absolutních rekordů v indexu teploty mokrého teploměru. Tento ukazatel kombinuje vliv teploty, vlhkosti, slunečního svitu a větru k vyjádření tepelné zátěže lidského těla. S rostoucí hodnotou tohoto indexu selhávají přirozené ochlazovací mechanismy organismu, zejména pocení, což rapidně zvyšuje riziko vyčerpání z horka nebo fatálního úpalu. Podle vědců nynější léto ukazuje, že stávající globální oteplení o 1,4 stupně Celsia již testuje samotné limity schopnosti lidské společnosti se přizpůsobit.

Vlna veder si v Evropě vyžádala stovky obětí, přestože přesná čísla budou známa až s odstupem času. Španělský systém pro sledování úmrtnosti odhaduje, že během pouhých čtyř dnů zemřelo v důsledku horka přes 200 lidí. Ve Francii se za poslední týden utopilo nejméně 55 osob, které hledaly v bleskovém nárůstu teplot úlevu. Extrémní počasí si vynutilo uzavření tisíců škol, způsobilo výpadky v dodávkách elektrické energie, narušilo železniční dopravu a vedlo k uzavření některých turistických památek. Evropa zůstává nejrychleji se oteplujícím kontinentem a odborníci zdůrazňují, že bez rychlého opuštění fosilních paliv budou tyto jevy ještě častější a intenzivnější.