Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Na zprávě se podílelo více než 60 vědců ze 17 zemí a představuje aktuální aktualizaci klíčových klimatických ukazatelů, navazující na poslední hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2021. Jak uvedl spoluautor studie Aurélien Ribes z Francouzského národního meteorologického výzkumného centra, aktualizace má vyplnit informační mezeru, neboť další zpráva IPCC se očekává až na konci desetiletí.
Ve chvíli, kdy Evropa zažívá historickou vlnu veder a Středozemní moře překonává teplotní rekordy, studie uvádí, že tempo oteplování způsobené člověkem je nejvyšší v historii měření. Například mořská vlna veder na konci června vyhnala teplotu mořské hladiny v západním Středomoří daleko nad průměr.
Zpráva přináší i další varující čísla – například údaj o energetické nerovnováze Země (EEI), tedy rozdílu mezi tím, kolik tepla planeta přijímá a kolik ho vyzařuje zpět do vesmíru. Od roku 1975 se tato nerovnováha více než zdvojnásobila, což ukazuje, že Země akumuluje stále více tepla – nejen v atmosféře, ale i v oceánech, pevnině a ledovcích. Výrazný a nevysvětlitelný skok v roce 2023 a 2024 ještě víc zvýšil naléhavost problému.
Autoři rovněž upozorňují na to, že lidstvo rychle vyčerpává zbývající uhlíkový rozpočet – tedy množství emisí CO₂, které ještě lze vypustit, než dojde k překročení teplotních hranic stanovených Pařížskou dohodou. IPCC v roce 2022 odhadla, že při zachování pravděpodobnosti 50 % pro udržení globálního oteplení do 1,5 °C zbývá od roku 2020 vypustit ještě 500 miliard tun CO₂.
Podle nového výpočtu bude tato hranice při současných emisích dosažena už za necelé tři roky.
Zvláštní pozornost si zaslouží také nárůst průměrné roční teploty – v roce 2024 dosáhla 1,52 °C nad předindustriální úrovní, čímž byl vůbec poprvé překročen limit 1,5 °C za celý kalendářní rok. Z tohoto oteplení podle paleoklimatoložky Valérie Masson-Delmotte připadá 1,36 °C přímo na lidskou činnost.
Vysoké teploty byly částečně způsobeny přírodním jevem El Niño, který zesiluje oteplení, ale klíčovou roli podle vědců stále hrají emise skleníkových plynů, které jsou na historickém maximu. Růst teploty za poslední dekádu dosahuje průměrného tempa 0,27 °C za desetiletí, což je rekordní hodnota.
Na obranu planety navíc přestává působit takzvané aerosolové ochlazení – tedy efekt, kdy určité druhy znečištění atmosféru částečně ochlazují. S jejich úbytkem kvůli čistším technologiím se oteplování ještě zrychluje.
Přesto zpráva přináší i určitou naději. I když emise zůstávají vysoké, tempo jejich růstu zpomaluje. Pokud by lidstvo přijalo rychlá a účinná opatření ke snížení emisí, bylo by možné snížit tempo globálního oteplování o polovinu během příštích 20 let.
Vědci proto znovu zdůrazňují, že právě tato dekáda je rozhodující. Naše volby dnes určí, zda se nám podaří zabránit překročení nevratných bodů zlomu, které by vedly k neovladatelným změnám klimatu a extrémnímu počasí po celém světě.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
