Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Na zprávě se podílelo více než 60 vědců ze 17 zemí a představuje aktuální aktualizaci klíčových klimatických ukazatelů, navazující na poslední hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2021. Jak uvedl spoluautor studie Aurélien Ribes z Francouzského národního meteorologického výzkumného centra, aktualizace má vyplnit informační mezeru, neboť další zpráva IPCC se očekává až na konci desetiletí.
Ve chvíli, kdy Evropa zažívá historickou vlnu veder a Středozemní moře překonává teplotní rekordy, studie uvádí, že tempo oteplování způsobené člověkem je nejvyšší v historii měření. Například mořská vlna veder na konci června vyhnala teplotu mořské hladiny v západním Středomoří daleko nad průměr.
Zpráva přináší i další varující čísla – například údaj o energetické nerovnováze Země (EEI), tedy rozdílu mezi tím, kolik tepla planeta přijímá a kolik ho vyzařuje zpět do vesmíru. Od roku 1975 se tato nerovnováha více než zdvojnásobila, což ukazuje, že Země akumuluje stále více tepla – nejen v atmosféře, ale i v oceánech, pevnině a ledovcích. Výrazný a nevysvětlitelný skok v roce 2023 a 2024 ještě víc zvýšil naléhavost problému.
Autoři rovněž upozorňují na to, že lidstvo rychle vyčerpává zbývající uhlíkový rozpočet – tedy množství emisí CO₂, které ještě lze vypustit, než dojde k překročení teplotních hranic stanovených Pařížskou dohodou. IPCC v roce 2022 odhadla, že při zachování pravděpodobnosti 50 % pro udržení globálního oteplení do 1,5 °C zbývá od roku 2020 vypustit ještě 500 miliard tun CO₂.
Podle nového výpočtu bude tato hranice při současných emisích dosažena už za necelé tři roky.
Zvláštní pozornost si zaslouží také nárůst průměrné roční teploty – v roce 2024 dosáhla 1,52 °C nad předindustriální úrovní, čímž byl vůbec poprvé překročen limit 1,5 °C za celý kalendářní rok. Z tohoto oteplení podle paleoklimatoložky Valérie Masson-Delmotte připadá 1,36 °C přímo na lidskou činnost.
Vysoké teploty byly částečně způsobeny přírodním jevem El Niño, který zesiluje oteplení, ale klíčovou roli podle vědců stále hrají emise skleníkových plynů, které jsou na historickém maximu. Růst teploty za poslední dekádu dosahuje průměrného tempa 0,27 °C za desetiletí, což je rekordní hodnota.
Na obranu planety navíc přestává působit takzvané aerosolové ochlazení – tedy efekt, kdy určité druhy znečištění atmosféru částečně ochlazují. S jejich úbytkem kvůli čistším technologiím se oteplování ještě zrychluje.
Přesto zpráva přináší i určitou naději. I když emise zůstávají vysoké, tempo jejich růstu zpomaluje. Pokud by lidstvo přijalo rychlá a účinná opatření ke snížení emisí, bylo by možné snížit tempo globálního oteplování o polovinu během příštích 20 let.
Vědci proto znovu zdůrazňují, že právě tato dekáda je rozhodující. Naše volby dnes určí, zda se nám podaří zabránit překročení nevratných bodů zlomu, které by vedly k neovladatelným změnám klimatu a extrémnímu počasí po celém světě.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
