Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Na zprávě se podílelo více než 60 vědců ze 17 zemí a představuje aktuální aktualizaci klíčových klimatických ukazatelů, navazující na poslední hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2021. Jak uvedl spoluautor studie Aurélien Ribes z Francouzského národního meteorologického výzkumného centra, aktualizace má vyplnit informační mezeru, neboť další zpráva IPCC se očekává až na konci desetiletí.
Ve chvíli, kdy Evropa zažívá historickou vlnu veder a Středozemní moře překonává teplotní rekordy, studie uvádí, že tempo oteplování způsobené člověkem je nejvyšší v historii měření. Například mořská vlna veder na konci června vyhnala teplotu mořské hladiny v západním Středomoří daleko nad průměr.
Zpráva přináší i další varující čísla – například údaj o energetické nerovnováze Země (EEI), tedy rozdílu mezi tím, kolik tepla planeta přijímá a kolik ho vyzařuje zpět do vesmíru. Od roku 1975 se tato nerovnováha více než zdvojnásobila, což ukazuje, že Země akumuluje stále více tepla – nejen v atmosféře, ale i v oceánech, pevnině a ledovcích. Výrazný a nevysvětlitelný skok v roce 2023 a 2024 ještě víc zvýšil naléhavost problému.
Autoři rovněž upozorňují na to, že lidstvo rychle vyčerpává zbývající uhlíkový rozpočet – tedy množství emisí CO₂, které ještě lze vypustit, než dojde k překročení teplotních hranic stanovených Pařížskou dohodou. IPCC v roce 2022 odhadla, že při zachování pravděpodobnosti 50 % pro udržení globálního oteplení do 1,5 °C zbývá od roku 2020 vypustit ještě 500 miliard tun CO₂.
Podle nového výpočtu bude tato hranice při současných emisích dosažena už za necelé tři roky.
Zvláštní pozornost si zaslouží také nárůst průměrné roční teploty – v roce 2024 dosáhla 1,52 °C nad předindustriální úrovní, čímž byl vůbec poprvé překročen limit 1,5 °C za celý kalendářní rok. Z tohoto oteplení podle paleoklimatoložky Valérie Masson-Delmotte připadá 1,36 °C přímo na lidskou činnost.
Vysoké teploty byly částečně způsobeny přírodním jevem El Niño, který zesiluje oteplení, ale klíčovou roli podle vědců stále hrají emise skleníkových plynů, které jsou na historickém maximu. Růst teploty za poslední dekádu dosahuje průměrného tempa 0,27 °C za desetiletí, což je rekordní hodnota.
Na obranu planety navíc přestává působit takzvané aerosolové ochlazení – tedy efekt, kdy určité druhy znečištění atmosféru částečně ochlazují. S jejich úbytkem kvůli čistším technologiím se oteplování ještě zrychluje.
Přesto zpráva přináší i určitou naději. I když emise zůstávají vysoké, tempo jejich růstu zpomaluje. Pokud by lidstvo přijalo rychlá a účinná opatření ke snížení emisí, bylo by možné snížit tempo globálního oteplování o polovinu během příštích 20 let.
Vědci proto znovu zdůrazňují, že právě tato dekáda je rozhodující. Naše volby dnes určí, zda se nám podaří zabránit překročení nevratných bodů zlomu, které by vedly k neovladatelným změnám klimatu a extrémnímu počasí po celém světě.
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
