Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Na zprávě se podílelo více než 60 vědců ze 17 zemí a představuje aktuální aktualizaci klíčových klimatických ukazatelů, navazující na poslední hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2021. Jak uvedl spoluautor studie Aurélien Ribes z Francouzského národního meteorologického výzkumného centra, aktualizace má vyplnit informační mezeru, neboť další zpráva IPCC se očekává až na konci desetiletí.
Ve chvíli, kdy Evropa zažívá historickou vlnu veder a Středozemní moře překonává teplotní rekordy, studie uvádí, že tempo oteplování způsobené člověkem je nejvyšší v historii měření. Například mořská vlna veder na konci června vyhnala teplotu mořské hladiny v západním Středomoří daleko nad průměr.
Zpráva přináší i další varující čísla – například údaj o energetické nerovnováze Země (EEI), tedy rozdílu mezi tím, kolik tepla planeta přijímá a kolik ho vyzařuje zpět do vesmíru. Od roku 1975 se tato nerovnováha více než zdvojnásobila, což ukazuje, že Země akumuluje stále více tepla – nejen v atmosféře, ale i v oceánech, pevnině a ledovcích. Výrazný a nevysvětlitelný skok v roce 2023 a 2024 ještě víc zvýšil naléhavost problému.
Autoři rovněž upozorňují na to, že lidstvo rychle vyčerpává zbývající uhlíkový rozpočet – tedy množství emisí CO₂, které ještě lze vypustit, než dojde k překročení teplotních hranic stanovených Pařížskou dohodou. IPCC v roce 2022 odhadla, že při zachování pravděpodobnosti 50 % pro udržení globálního oteplení do 1,5 °C zbývá od roku 2020 vypustit ještě 500 miliard tun CO₂.
Podle nového výpočtu bude tato hranice při současných emisích dosažena už za necelé tři roky.
Zvláštní pozornost si zaslouží také nárůst průměrné roční teploty – v roce 2024 dosáhla 1,52 °C nad předindustriální úrovní, čímž byl vůbec poprvé překročen limit 1,5 °C za celý kalendářní rok. Z tohoto oteplení podle paleoklimatoložky Valérie Masson-Delmotte připadá 1,36 °C přímo na lidskou činnost.
Vysoké teploty byly částečně způsobeny přírodním jevem El Niño, který zesiluje oteplení, ale klíčovou roli podle vědců stále hrají emise skleníkových plynů, které jsou na historickém maximu. Růst teploty za poslední dekádu dosahuje průměrného tempa 0,27 °C za desetiletí, což je rekordní hodnota.
Na obranu planety navíc přestává působit takzvané aerosolové ochlazení – tedy efekt, kdy určité druhy znečištění atmosféru částečně ochlazují. S jejich úbytkem kvůli čistším technologiím se oteplování ještě zrychluje.
Přesto zpráva přináší i určitou naději. I když emise zůstávají vysoké, tempo jejich růstu zpomaluje. Pokud by lidstvo přijalo rychlá a účinná opatření ke snížení emisí, bylo by možné snížit tempo globálního oteplování o polovinu během příštích 20 let.
Vědci proto znovu zdůrazňují, že právě tato dekáda je rozhodující. Naše volby dnes určí, zda se nám podaří zabránit překročení nevratných bodů zlomu, které by vedly k neovladatelným změnám klimatu a extrémnímu počasí po celém světě.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
