Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Vědci zjistili, že od poloviny devadesátých let se teplota v Evropě zvyšuje tempem 0,56 stupně Celsia za dekádu. To je rychlejší nárůst než na kterémkoli jiném kontinentu, což je připisováno zejména znečištění ovzduší fosilními palivy. Data z evropského programu Copernicus a Světové meteorologické organizace ukazují, že průměrné roční teploty mořské hladiny v okolí Evropy dosáhly nejvyšších zaznamenaných hodnot. Zároveň došlo k úbytku sněhové pokrývky o 31 procent a objemu sněhu o 45 procent ve srovnání s průměrem posledních desetiletí.
Jedním z nejrychleji se oteplujících míst na planetě jsou Špicberky. Podle zprávy se tato oblast ohřívá třikrát až čtyřikrát rychleji než evropský průměr. Tento trend potvrzuje, že arktické oblasti čelí mnohem drastičtějším klimatickým změnám než zbytek kontinentu.
Horké počasí v loňském roce podnítilo vznik ničivých lesních požárů, které zachvátily rozsáhlé části kontinentu. Celkem lehlo popelem více než milion hektarů půdy, což představuje nárůst o 4,7 procenta oproti předchozímu rekordu z roku 2017. Nejvíce byl zasažen Pyrenejský poloostrov, kde se po deštivém jaru a následném horkém létě vytvořilo množství biomasy, která posloužila jako palivo pro rychle se šířící ohně. Ve Španělsku, které tvořilo 38 procent z celkové evropské plochy požárů, bohužel zahynuli dobrovolní hasiči při pokusech o zastavení živlu.
Extrémní teplo způsobilo tání sněhu a úbytek ledovců napříč všemi evropskými regiony. Island byl svědkem druhé největší ztráty ledovcové hmoty v historii měření. Grónský ledový příkrov během roku 2025 ztratil 139 gigatun ledu, což přispělo ke zvýšení hladiny světových oceánů o téměř půl milimetru.
Evropské vody se loni ohřály na rekordní úroveň, čímž byl překonán historický nárůst teplot mořské hladiny již čtvrtý rok v řadě. V průběhu roku 2025 zažilo 86 procent plochy evropských oceánů silné vlny veder. U 36 procent z nich byla zaznamenána dokonce vážná nebo extrémní intenzita těchto projevů.
Organizace Greenpeace na výsledky zprávy reagovala varováním, že všechny výstražné kontrolky klimatické nouze blikají červeně. Světoví lídři se v roce 2015 zavázali, že se pokusí udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní, k čemuž je nutné výrazně omezit spalování uhlí, ropy a plynu. Kvůli nedostatečnému snižování emisí však globální oteplování již překročilo hranici 1,3 stupně. Podle generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulo je nyní téměř nemožné udržet oteplování pod cílovou hodnotou bez jejího dočasného překročení.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.
Donald a Melania Trumpovi přivítali v Bílém domě britského krále Karla III. a královnu Camillu, kteří jsou na dvoudenní státní návštěvě Spojených států. Slavnostní ceremoniál doprovázela mimořádná pompéznost, včetně vojenské přehlídky, dělostřeleckých salv a přeletu vojenských stíhaček. Akce se zúčastnili i přední členové Trumpova kabinetu.
Sobotní incident během večeře korespondentů v Bílém domě, kdy se ozbrojený muž pokusil proniknout do sálu před projevem Donalda Trumpa, okamžitě rozpoutal vlnu konspiračních teorií. V éře hluboce rozpolcené politiky a intenzivní nedůvěry v instituce se spekulace o tom, zda byla celá událost zinscenovaná, šíří napříč celým politickým spektrem.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social prohlásil, že ho Teherán informoval o svém údajném stavu kolapsu. Podle Trumpa má íránský režim zájem na co nejrychlejším otevření Hormuzského průlivu, zatímco se snaží vyřešit svou vnitřní krizi vedení. Prezident dodal, že věří ve schopnost íránské strany tuto situaci zvládnout. Tato tvrzení se však nepodařilo nezávisle ověřit a Teherán je zatím oficiálně nekomentoval.
Světové ceny ropy dnes poprvé po třech týdnech překonaly hranici 110 dolarů za barel. Hlavním důvodem jsou narůstající obavy, že průtahy v plném znovuotevření klíčového Hormuzského průlivu představují vážné riziko pro globální plynulost dodávek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil zavedením sankcí proti izraelským jednotlivcům a firmám, které kupují obilí vypěstované v oblastech okupovaných Ruskem. Kyjev podle jeho slov připravuje sankční balíček, který se zaměří jak na přepravce ukradeného obilí, tak na subjekty v Izraeli, které figurují na druhé straně těchto transakcí. Tento krok prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté kvůli pokračujícím vazbám Izraele na Rusko.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov vystoupil ve Státní dumě s varováním, že pokud se ruská ekonomika rychle neobrátí k lepšímu, zemi čeká na podzim nová revoluce. Zjuganov ostře kritizoval vládu za to, že ignoruje návrhy komunistů na řešení hospodářských problémů či otázek znečištění Černého moře, zatímco na podněty od blogerky žijící v Monaku reaguje okamžitě. Podle komunistického lídra je dosavadní hospodářská politika v troskách a první čtvrtletí roku označil za naprosté selhání. Pokud stát nezačne urychleně konat a přijímat stabilizační opatření, může se podle něj opakovat scénář z roku 1917, kdy neřešené problémy vyústily v rozsáhlý rozvrat společnosti.
