Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Vědci zjistili, že od poloviny devadesátých let se teplota v Evropě zvyšuje tempem 0,56 stupně Celsia za dekádu. To je rychlejší nárůst než na kterémkoli jiném kontinentu, což je připisováno zejména znečištění ovzduší fosilními palivy. Data z evropského programu Copernicus a Světové meteorologické organizace ukazují, že průměrné roční teploty mořské hladiny v okolí Evropy dosáhly nejvyšších zaznamenaných hodnot. Zároveň došlo k úbytku sněhové pokrývky o 31 procent a objemu sněhu o 45 procent ve srovnání s průměrem posledních desetiletí.
Jedním z nejrychleji se oteplujících míst na planetě jsou Špicberky. Podle zprávy se tato oblast ohřívá třikrát až čtyřikrát rychleji než evropský průměr. Tento trend potvrzuje, že arktické oblasti čelí mnohem drastičtějším klimatickým změnám než zbytek kontinentu.
Horké počasí v loňském roce podnítilo vznik ničivých lesních požárů, které zachvátily rozsáhlé části kontinentu. Celkem lehlo popelem více než milion hektarů půdy, což představuje nárůst o 4,7 procenta oproti předchozímu rekordu z roku 2017. Nejvíce byl zasažen Pyrenejský poloostrov, kde se po deštivém jaru a následném horkém létě vytvořilo množství biomasy, která posloužila jako palivo pro rychle se šířící ohně. Ve Španělsku, které tvořilo 38 procent z celkové evropské plochy požárů, bohužel zahynuli dobrovolní hasiči při pokusech o zastavení živlu.
Extrémní teplo způsobilo tání sněhu a úbytek ledovců napříč všemi evropskými regiony. Island byl svědkem druhé největší ztráty ledovcové hmoty v historii měření. Grónský ledový příkrov během roku 2025 ztratil 139 gigatun ledu, což přispělo ke zvýšení hladiny světových oceánů o téměř půl milimetru.
Evropské vody se loni ohřály na rekordní úroveň, čímž byl překonán historický nárůst teplot mořské hladiny již čtvrtý rok v řadě. V průběhu roku 2025 zažilo 86 procent plochy evropských oceánů silné vlny veder. U 36 procent z nich byla zaznamenána dokonce vážná nebo extrémní intenzita těchto projevů.
Organizace Greenpeace na výsledky zprávy reagovala varováním, že všechny výstražné kontrolky klimatické nouze blikají červeně. Světoví lídři se v roce 2015 zavázali, že se pokusí udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní, k čemuž je nutné výrazně omezit spalování uhlí, ropy a plynu. Kvůli nedostatečnému snižování emisí však globální oteplování již překročilo hranici 1,3 stupně. Podle generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulo je nyní téměř nemožné udržet oteplování pod cílovou hodnotou bez jejího dočasného překročení.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
