Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Vědci zjistili, že od poloviny devadesátých let se teplota v Evropě zvyšuje tempem 0,56 stupně Celsia za dekádu. To je rychlejší nárůst než na kterémkoli jiném kontinentu, což je připisováno zejména znečištění ovzduší fosilními palivy. Data z evropského programu Copernicus a Světové meteorologické organizace ukazují, že průměrné roční teploty mořské hladiny v okolí Evropy dosáhly nejvyšších zaznamenaných hodnot. Zároveň došlo k úbytku sněhové pokrývky o 31 procent a objemu sněhu o 45 procent ve srovnání s průměrem posledních desetiletí.
Jedním z nejrychleji se oteplujících míst na planetě jsou Špicberky. Podle zprávy se tato oblast ohřívá třikrát až čtyřikrát rychleji než evropský průměr. Tento trend potvrzuje, že arktické oblasti čelí mnohem drastičtějším klimatickým změnám než zbytek kontinentu.
Horké počasí v loňském roce podnítilo vznik ničivých lesních požárů, které zachvátily rozsáhlé části kontinentu. Celkem lehlo popelem více než milion hektarů půdy, což představuje nárůst o 4,7 procenta oproti předchozímu rekordu z roku 2017. Nejvíce byl zasažen Pyrenejský poloostrov, kde se po deštivém jaru a následném horkém létě vytvořilo množství biomasy, která posloužila jako palivo pro rychle se šířící ohně. Ve Španělsku, které tvořilo 38 procent z celkové evropské plochy požárů, bohužel zahynuli dobrovolní hasiči při pokusech o zastavení živlu.
Extrémní teplo způsobilo tání sněhu a úbytek ledovců napříč všemi evropskými regiony. Island byl svědkem druhé největší ztráty ledovcové hmoty v historii měření. Grónský ledový příkrov během roku 2025 ztratil 139 gigatun ledu, což přispělo ke zvýšení hladiny světových oceánů o téměř půl milimetru.
Evropské vody se loni ohřály na rekordní úroveň, čímž byl překonán historický nárůst teplot mořské hladiny již čtvrtý rok v řadě. V průběhu roku 2025 zažilo 86 procent plochy evropských oceánů silné vlny veder. U 36 procent z nich byla zaznamenána dokonce vážná nebo extrémní intenzita těchto projevů.
Organizace Greenpeace na výsledky zprávy reagovala varováním, že všechny výstražné kontrolky klimatické nouze blikají červeně. Světoví lídři se v roce 2015 zavázali, že se pokusí udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní, k čemuž je nutné výrazně omezit spalování uhlí, ropy a plynu. Kvůli nedostatečnému snižování emisí však globální oteplování již překročilo hranici 1,3 stupně. Podle generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulo je nyní téměř nemožné udržet oteplování pod cílovou hodnotou bez jejího dočasného překročení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
