Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Vědci zjistili, že od poloviny devadesátých let se teplota v Evropě zvyšuje tempem 0,56 stupně Celsia za dekádu. To je rychlejší nárůst než na kterémkoli jiném kontinentu, což je připisováno zejména znečištění ovzduší fosilními palivy. Data z evropského programu Copernicus a Světové meteorologické organizace ukazují, že průměrné roční teploty mořské hladiny v okolí Evropy dosáhly nejvyšších zaznamenaných hodnot. Zároveň došlo k úbytku sněhové pokrývky o 31 procent a objemu sněhu o 45 procent ve srovnání s průměrem posledních desetiletí.
Jedním z nejrychleji se oteplujících míst na planetě jsou Špicberky. Podle zprávy se tato oblast ohřívá třikrát až čtyřikrát rychleji než evropský průměr. Tento trend potvrzuje, že arktické oblasti čelí mnohem drastičtějším klimatickým změnám než zbytek kontinentu.
Horké počasí v loňském roce podnítilo vznik ničivých lesních požárů, které zachvátily rozsáhlé části kontinentu. Celkem lehlo popelem více než milion hektarů půdy, což představuje nárůst o 4,7 procenta oproti předchozímu rekordu z roku 2017. Nejvíce byl zasažen Pyrenejský poloostrov, kde se po deštivém jaru a následném horkém létě vytvořilo množství biomasy, která posloužila jako palivo pro rychle se šířící ohně. Ve Španělsku, které tvořilo 38 procent z celkové evropské plochy požárů, bohužel zahynuli dobrovolní hasiči při pokusech o zastavení živlu.
Extrémní teplo způsobilo tání sněhu a úbytek ledovců napříč všemi evropskými regiony. Island byl svědkem druhé největší ztráty ledovcové hmoty v historii měření. Grónský ledový příkrov během roku 2025 ztratil 139 gigatun ledu, což přispělo ke zvýšení hladiny světových oceánů o téměř půl milimetru.
Evropské vody se loni ohřály na rekordní úroveň, čímž byl překonán historický nárůst teplot mořské hladiny již čtvrtý rok v řadě. V průběhu roku 2025 zažilo 86 procent plochy evropských oceánů silné vlny veder. U 36 procent z nich byla zaznamenána dokonce vážná nebo extrémní intenzita těchto projevů.
Organizace Greenpeace na výsledky zprávy reagovala varováním, že všechny výstražné kontrolky klimatické nouze blikají červeně. Světoví lídři se v roce 2015 zavázali, že se pokusí udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní, k čemuž je nutné výrazně omezit spalování uhlí, ropy a plynu. Kvůli nedostatečnému snižování emisí však globální oteplování již překročilo hranici 1,3 stupně. Podle generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulo je nyní téměř nemožné udržet oteplování pod cílovou hodnotou bez jejího dočasného překročení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.
Německá policie zastřelila podezřelého muže, který v neděli během pochodu hrdosti Berlin Pride najel automobilem do davu účastníků. Útok si vyžádal jednu oběť na životě a dvě desítky zraněných. Vyšetřování ukázalo, že útočník měl již v minulosti záznam v policejních registrech kvůli pokusu připojit se k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku.
Sledovat na vlastní oči kolaps ledovců za hlasitého potlesku turistů, kteří si neuvědomují souvislosti, se pro mnohé průvodce v Antarktidě stalo neúnosným zážitkem. Práce v obklopení tučňáků, kosatek a nedotčené přírody platila roky za vysněné povolání. Pro řadu z nich se však tato výsada postupně proměnila v morální dilema, které nakonec vyústilo v odchod ze zaměstnání.
