Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Vědci zjistili, že od poloviny devadesátých let se teplota v Evropě zvyšuje tempem 0,56 stupně Celsia za dekádu. To je rychlejší nárůst než na kterémkoli jiném kontinentu, což je připisováno zejména znečištění ovzduší fosilními palivy. Data z evropského programu Copernicus a Světové meteorologické organizace ukazují, že průměrné roční teploty mořské hladiny v okolí Evropy dosáhly nejvyšších zaznamenaných hodnot. Zároveň došlo k úbytku sněhové pokrývky o 31 procent a objemu sněhu o 45 procent ve srovnání s průměrem posledních desetiletí.
Jedním z nejrychleji se oteplujících míst na planetě jsou Špicberky. Podle zprávy se tato oblast ohřívá třikrát až čtyřikrát rychleji než evropský průměr. Tento trend potvrzuje, že arktické oblasti čelí mnohem drastičtějším klimatickým změnám než zbytek kontinentu.
Horké počasí v loňském roce podnítilo vznik ničivých lesních požárů, které zachvátily rozsáhlé části kontinentu. Celkem lehlo popelem více než milion hektarů půdy, což představuje nárůst o 4,7 procenta oproti předchozímu rekordu z roku 2017. Nejvíce byl zasažen Pyrenejský poloostrov, kde se po deštivém jaru a následném horkém létě vytvořilo množství biomasy, která posloužila jako palivo pro rychle se šířící ohně. Ve Španělsku, které tvořilo 38 procent z celkové evropské plochy požárů, bohužel zahynuli dobrovolní hasiči při pokusech o zastavení živlu.
Extrémní teplo způsobilo tání sněhu a úbytek ledovců napříč všemi evropskými regiony. Island byl svědkem druhé největší ztráty ledovcové hmoty v historii měření. Grónský ledový příkrov během roku 2025 ztratil 139 gigatun ledu, což přispělo ke zvýšení hladiny světových oceánů o téměř půl milimetru.
Evropské vody se loni ohřály na rekordní úroveň, čímž byl překonán historický nárůst teplot mořské hladiny již čtvrtý rok v řadě. V průběhu roku 2025 zažilo 86 procent plochy evropských oceánů silné vlny veder. U 36 procent z nich byla zaznamenána dokonce vážná nebo extrémní intenzita těchto projevů.
Organizace Greenpeace na výsledky zprávy reagovala varováním, že všechny výstražné kontrolky klimatické nouze blikají červeně. Světoví lídři se v roce 2015 zavázali, že se pokusí udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní, k čemuž je nutné výrazně omezit spalování uhlí, ropy a plynu. Kvůli nedostatečnému snižování emisí však globální oteplování již překročilo hranici 1,3 stupně. Podle generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulo je nyní téměř nemožné udržet oteplování pod cílovou hodnotou bez jejího dočasného překročení.
Druhá červnová sobota patřila ve Velké Británii každoroční akci zvané Trooping the Colour, při které se slaví narozeniny monarchy. Králi Karlovi III. ovšem bude 78 let až v listopadu. Tradice se ale musí dodržovat.
Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Po květnové oslavě narozenin nebylo o Jiřině Bohdalové nějaký čas slyšet. Až nyní se zase objevila informace, která se jí týká. Legendární herečka totiž nemohla chybět na zásadní rodinné události na prominentním místě v Praze.
Obchody v Česku upravují otevírací dobu prakticky jen během vybraných státních svátků, kdy je k tomu nutí zákon. V červnu ale nastane jedna speciální situace. Příští týden uzavře jeden z tuzemských řetězců své prodejny předčasně kvůli fotbalu.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.
Mírová dohoda, která by ukončila boje v Íránu, je blízko a počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu, potvrdil jeden z íránských představitelů. Informovala o tom BBC. V Teheránu ale stále nepanuje shoda na tom, zda dohodu přijmout.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
