Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
Hlavní riziko představuje kombinace silného větru a vlhkého vzduchu z Atlantiku, který se nad podchlazeným severem a východem Německa promění v intenzivní sněžení. Předpovědi počítají s tím, že by mohlo napadnout až 40 centimetrů nového sněhu. To vyvolává akutní nebezpečí vzniku mohutných sněhových závějí, které mohou uvěznit automobily i vlaky na dlouhé hodiny v mrazivé pustině.
Varování se týká také pohybu v přírodě. Kvůli těžkému sněhu hrozí v lesích takzvaný sněholom – větve i celé stromy se pod náporem bílé masy mohou lámat a padat na silnice nebo turisty. Adrian Leyser Sturm z Německé meteorologické služby (DWD) proto důrazně doporučuje vyhnout se procházkám v lesích a v rámci možností raději vůbec nevycházet z domova.
Kromě dopravy je v ohrožení také energetická infrastruktura. Podle expertů hrozí, že pod tíhou námrazy a sněhu budou kolabovat sloupy vysokého napětí, což by vedlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny. Situaci dále zkomplikuje přechodná obleva v nížinách, po které budou teploty opět prudce klesat, což vytvoří na silnicích a chodnících nebezpečné ledovky.
Po odeznění samotné bouře by mělo následovat období extrémních mrazů, které Německo nepamatuje od roku 2010. Prognózy pro příští týden naznačují, že v noci může teplota klesat k -15 až -16 stupňům Celsia a ani během dne se rtuť teploměru nedostane nad -8 stupňů. Tato vlna mrazů představuje kritické nebezpečí především pro lidi bez domova.
Meteorologové shodně uvádějí, že pátek bude dnem, kdy se doprava v postižených regionech pravděpodobně zcela zastaví. Sněhové bouře tohoto rozsahu jsou v německých nížinách vzácné a vyžadují maximální obezřetnost. Úřady doporučují sledovat aktuální výstrahy a zásobit se potravinami pro případ, že by lidé zůstali kvůli počasí odříznuti od světa.
Situace by se měla začít mírně uklidňovat až během víkendu, kdy srážky postupně ustanou, ale mrazivý ráz počasí přetrvá. Pro obyvatele Berlína a dalších východních metropolí to znamená začátek nejchladnější periody za posledních patnáct let. Experti proto apelují na vzájemnou pomoc a zvýšenou pozornost vůči lidem, kteří nemají stabilní přístřeší.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
