Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
Hlavní riziko představuje kombinace silného větru a vlhkého vzduchu z Atlantiku, který se nad podchlazeným severem a východem Německa promění v intenzivní sněžení. Předpovědi počítají s tím, že by mohlo napadnout až 40 centimetrů nového sněhu. To vyvolává akutní nebezpečí vzniku mohutných sněhových závějí, které mohou uvěznit automobily i vlaky na dlouhé hodiny v mrazivé pustině.
Varování se týká také pohybu v přírodě. Kvůli těžkému sněhu hrozí v lesích takzvaný sněholom – větve i celé stromy se pod náporem bílé masy mohou lámat a padat na silnice nebo turisty. Adrian Leyser Sturm z Německé meteorologické služby (DWD) proto důrazně doporučuje vyhnout se procházkám v lesích a v rámci možností raději vůbec nevycházet z domova.
Kromě dopravy je v ohrožení také energetická infrastruktura. Podle expertů hrozí, že pod tíhou námrazy a sněhu budou kolabovat sloupy vysokého napětí, což by vedlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny. Situaci dále zkomplikuje přechodná obleva v nížinách, po které budou teploty opět prudce klesat, což vytvoří na silnicích a chodnících nebezpečné ledovky.
Po odeznění samotné bouře by mělo následovat období extrémních mrazů, které Německo nepamatuje od roku 2010. Prognózy pro příští týden naznačují, že v noci může teplota klesat k -15 až -16 stupňům Celsia a ani během dne se rtuť teploměru nedostane nad -8 stupňů. Tato vlna mrazů představuje kritické nebezpečí především pro lidi bez domova.
Meteorologové shodně uvádějí, že pátek bude dnem, kdy se doprava v postižených regionech pravděpodobně zcela zastaví. Sněhové bouře tohoto rozsahu jsou v německých nížinách vzácné a vyžadují maximální obezřetnost. Úřady doporučují sledovat aktuální výstrahy a zásobit se potravinami pro případ, že by lidé zůstali kvůli počasí odříznuti od světa.
Situace by se měla začít mírně uklidňovat až během víkendu, kdy srážky postupně ustanou, ale mrazivý ráz počasí přetrvá. Pro obyvatele Berlína a dalších východních metropolí to znamená začátek nejchladnější periody za posledních patnáct let. Experti proto apelují na vzájemnou pomoc a zvýšenou pozornost vůči lidem, kteří nemají stabilní přístřeší.
Prezident Petr Pavel navštíví na začátku přespříštího týdne Vatikán. Hlavu státu doprovodí manželka, hlavním bodem programu bude setkání s papežem Lvem XIV. Pavel jej už loni pozval na návštěvu Česka.
Jiřina Bohdalová nepochodila u Ústavního soudu, kde si stěžovala na zajištění obrazu, který zakoupila za půldruhého milionu. Následně se ukázalo, že jde o padělek. Dílo bude i nadále v soudní úschově, informovala o tom Česká televize.
Série výstrah kvůli zimnímu počasí pokračuje. Další varování vydali meteorologové pro nadcházející noc a páteční den. Očekává se sněhová nadílka i pokračování krutých nočních mrazů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.
Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy získaly plnou kontrolu nad Venezuelou a jejími obrovskými zásobami ropy. Podle amerického prezidenta spolupracuje dočasná vláda Delcy Rodríguezové naprosto příkladně a plní veškeré požadavky Washingtonu. Trump v rozhovoru pro New York Times uvedl, že USA budou na zemi politicky i ekonomicky dohlížet po neurčitou dobu, přičemž na dotaz, zda půjde o více než rok, odpověděl, že očekává mnohem delší období.
Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Francie se ve středu v letovisku Saint-Tropez rozloučila s legendární herečkou a zpěvačkou Brigitte Bardotovou. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela v neděli 28. prosince ve věku 91 let.
Pozor na změnu v počasí, která nastane v pátek, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu. Na problémy se musí připravit zejména řidiči. Během dopravní špičky má napadnout několik centimetrů sněhu.
