Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší rok v historii měření. Výsledky nové zprávy o stavu evropského klimatu, zveřejněné v úterý službou Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), ukazují alarmující klimatické změny, které tvrdě dopadly na miliony obyvatel. Zároveň však přinášejí náznaky naděje, například rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.
Průměrná teplota v Evropě se od průmyslové revoluce zvýšila o 2,4 stupně Celsia, což je téměř dvojnásobek celosvětového průměru. Jen Island byl v loňském roce chladnější než obvykle, zbytek kontinentu trápily nadprůměrné teploty. Celosvětově vzrostla průměrná teplota o 1,3 stupně, což činí z roku 2024 nejteplejší rok v zaznamenané historii.
Podle spoluautorky zprávy Samanthy Burgessové dosahovaly teploty oceánů extrémních hodnot, hladiny moří dál stoupaly a ledovce a ledové čepičky se rychle zmenšovaly. Tyto jevy doprovázelo zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, která i v roce 2024 překonala předchozí rekordy.
Dopady extrémních teplot byly v loňském roce citelné na lokální i regionální úrovni. V říjnu a listopadu způsobil přívalový déšť v oblasti španělské Valencie smrt více než 220 lidí. Voda zde během několika hodin napáchala rozsáhlé škody na domech, autech i infrastruktuře. Španělská vláda přislíbila na obnovu a kompenzace částku 16 miliard eur.
O měsíc dříve zasáhla střední a východní Evropu vlna dešťů doprovázená bouří Boris, která zaplavila města a obce v osmi zemích. Extrémní počasí v roce 2024 postihlo zhruba 413 tisíc obyvatel Evropy, přičemž 335 z nich přišlo o život.
Evropa zároveň zaznamenala druhý nejvyšší počet dnů s extrémním tepelným stresem. Nejvíce postiženy byly východní části kontinentu, kde bylo obzvlášť horko a sucho, zatímco na jihu panovala i během zimy nezvykle dlouhá období bez srážek. Naopak západní Evropa zažila extrémně deštivý rok – nejvlhčí od roku 1950. Kombinace intenzivních dešťů a předešlých such přispěla k častějším a ničivějším povodním. Vyprahlá půda není schopna rychle absorbovat srážky, což zvyšuje riziko bleskových záplav.
Generální ředitelka WMO Celeste Saulo v této souvislosti upozornila, že „každý další zlomek stupně navíc zvyšuje rizika pro naše životy, ekonomiky i samotnou planetu“. Dle odborníků proto není otázka, zda se musíme adaptovat, ale jak rychle to dokážeme.
Ačkoli celosvětové emise skleníkových plynů dál rostou, zpráva přináší i povzbudivé informace. Podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny v Evropě loni dosáhl 45 %, přičemž významně přispěly solární, větrné a biomasa systémy.
Podle Burgessové však i nadále hrozí vážné důsledky, pokud se globální oteplování udrží nad hranicí 1,5 stupně. Jen v Evropě by to do konce století mohlo znamenat až 30 000 dodatečných úmrtí ročně v důsledku extrémních vln horka.
Některá evropská města již reagují – více než polovina z nich má dnes vlastní adaptační plány, zatímco v roce 2017 to bylo jen 26 %. Paříž, Milán, Glasgow a nizozemská města se stávají příkladem – rozšiřují zelené plochy, budují stínicí zařízení, posilují ochranu proti povodním nebo testují nové technologie jako „houbičkové střechy“, které pomáhají zadržovat vodu.
Zpráva tedy vysílá jasné varování i výzvu: Evropu čeká náročné období, ale zároveň má k dispozici nástroje, jak se s klimatickými extrémy vyrovnat – pokud bude jednat rychle a rozhodně.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
