Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší rok v historii měření. Výsledky nové zprávy o stavu evropského klimatu, zveřejněné v úterý službou Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), ukazují alarmující klimatické změny, které tvrdě dopadly na miliony obyvatel. Zároveň však přinášejí náznaky naděje, například rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.
Průměrná teplota v Evropě se od průmyslové revoluce zvýšila o 2,4 stupně Celsia, což je téměř dvojnásobek celosvětového průměru. Jen Island byl v loňském roce chladnější než obvykle, zbytek kontinentu trápily nadprůměrné teploty. Celosvětově vzrostla průměrná teplota o 1,3 stupně, což činí z roku 2024 nejteplejší rok v zaznamenané historii.
Podle spoluautorky zprávy Samanthy Burgessové dosahovaly teploty oceánů extrémních hodnot, hladiny moří dál stoupaly a ledovce a ledové čepičky se rychle zmenšovaly. Tyto jevy doprovázelo zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, která i v roce 2024 překonala předchozí rekordy.
Dopady extrémních teplot byly v loňském roce citelné na lokální i regionální úrovni. V říjnu a listopadu způsobil přívalový déšť v oblasti španělské Valencie smrt více než 220 lidí. Voda zde během několika hodin napáchala rozsáhlé škody na domech, autech i infrastruktuře. Španělská vláda přislíbila na obnovu a kompenzace částku 16 miliard eur.
O měsíc dříve zasáhla střední a východní Evropu vlna dešťů doprovázená bouří Boris, která zaplavila města a obce v osmi zemích. Extrémní počasí v roce 2024 postihlo zhruba 413 tisíc obyvatel Evropy, přičemž 335 z nich přišlo o život.
Evropa zároveň zaznamenala druhý nejvyšší počet dnů s extrémním tepelným stresem. Nejvíce postiženy byly východní části kontinentu, kde bylo obzvlášť horko a sucho, zatímco na jihu panovala i během zimy nezvykle dlouhá období bez srážek. Naopak západní Evropa zažila extrémně deštivý rok – nejvlhčí od roku 1950. Kombinace intenzivních dešťů a předešlých such přispěla k častějším a ničivějším povodním. Vyprahlá půda není schopna rychle absorbovat srážky, což zvyšuje riziko bleskových záplav.
Generální ředitelka WMO Celeste Saulo v této souvislosti upozornila, že „každý další zlomek stupně navíc zvyšuje rizika pro naše životy, ekonomiky i samotnou planetu“. Dle odborníků proto není otázka, zda se musíme adaptovat, ale jak rychle to dokážeme.
Ačkoli celosvětové emise skleníkových plynů dál rostou, zpráva přináší i povzbudivé informace. Podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny v Evropě loni dosáhl 45 %, přičemž významně přispěly solární, větrné a biomasa systémy.
Podle Burgessové však i nadále hrozí vážné důsledky, pokud se globální oteplování udrží nad hranicí 1,5 stupně. Jen v Evropě by to do konce století mohlo znamenat až 30 000 dodatečných úmrtí ročně v důsledku extrémních vln horka.
Některá evropská města již reagují – více než polovina z nich má dnes vlastní adaptační plány, zatímco v roce 2017 to bylo jen 26 %. Paříž, Milán, Glasgow a nizozemská města se stávají příkladem – rozšiřují zelené plochy, budují stínicí zařízení, posilují ochranu proti povodním nebo testují nové technologie jako „houbičkové střechy“, které pomáhají zadržovat vodu.
Zpráva tedy vysílá jasné varování i výzvu: Evropu čeká náročné období, ale zároveň má k dispozici nástroje, jak se s klimatickými extrémy vyrovnat – pokud bude jednat rychle a rozhodně.
Leoš Mareš patří ke slavným dubnovým oslavencům, což letos opravdu nešlo přehlédnout. Z uznávaného moderátora je totiž čerstvý padesátník. Kulaté jubileum si žádalo opravdu výjimečný dárek, o který se postarala Leošova manželka. Co mu pořídila?
České soudy se v uplynulých dnech opět musely zabývat případem březnového teroristického útoku v Pardubicích. Několik zadržených se obrátilo na justici se stížností proti vazebnímu stíhání. Jak soud rozhodl?
Spojené státy americké mají za sebou návštěvu britského panovníka. Karel III. je sice zejména reprezentativním představitelem Velké Británie, ale občas umí promluvit i do politiky. Americký prezident Donald Trump přiznal králi zásluhy ve věci zrušení cel na whiskey.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
