Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší rok v historii měření. Výsledky nové zprávy o stavu evropského klimatu, zveřejněné v úterý službou Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), ukazují alarmující klimatické změny, které tvrdě dopadly na miliony obyvatel. Zároveň však přinášejí náznaky naděje, například rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.
Průměrná teplota v Evropě se od průmyslové revoluce zvýšila o 2,4 stupně Celsia, což je téměř dvojnásobek celosvětového průměru. Jen Island byl v loňském roce chladnější než obvykle, zbytek kontinentu trápily nadprůměrné teploty. Celosvětově vzrostla průměrná teplota o 1,3 stupně, což činí z roku 2024 nejteplejší rok v zaznamenané historii.
Podle spoluautorky zprávy Samanthy Burgessové dosahovaly teploty oceánů extrémních hodnot, hladiny moří dál stoupaly a ledovce a ledové čepičky se rychle zmenšovaly. Tyto jevy doprovázelo zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, která i v roce 2024 překonala předchozí rekordy.
Dopady extrémních teplot byly v loňském roce citelné na lokální i regionální úrovni. V říjnu a listopadu způsobil přívalový déšť v oblasti španělské Valencie smrt více než 220 lidí. Voda zde během několika hodin napáchala rozsáhlé škody na domech, autech i infrastruktuře. Španělská vláda přislíbila na obnovu a kompenzace částku 16 miliard eur.
O měsíc dříve zasáhla střední a východní Evropu vlna dešťů doprovázená bouří Boris, která zaplavila města a obce v osmi zemích. Extrémní počasí v roce 2024 postihlo zhruba 413 tisíc obyvatel Evropy, přičemž 335 z nich přišlo o život.
Evropa zároveň zaznamenala druhý nejvyšší počet dnů s extrémním tepelným stresem. Nejvíce postiženy byly východní části kontinentu, kde bylo obzvlášť horko a sucho, zatímco na jihu panovala i během zimy nezvykle dlouhá období bez srážek. Naopak západní Evropa zažila extrémně deštivý rok – nejvlhčí od roku 1950. Kombinace intenzivních dešťů a předešlých such přispěla k častějším a ničivějším povodním. Vyprahlá půda není schopna rychle absorbovat srážky, což zvyšuje riziko bleskových záplav.
Generální ředitelka WMO Celeste Saulo v této souvislosti upozornila, že „každý další zlomek stupně navíc zvyšuje rizika pro naše životy, ekonomiky i samotnou planetu“. Dle odborníků proto není otázka, zda se musíme adaptovat, ale jak rychle to dokážeme.
Ačkoli celosvětové emise skleníkových plynů dál rostou, zpráva přináší i povzbudivé informace. Podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny v Evropě loni dosáhl 45 %, přičemž významně přispěly solární, větrné a biomasa systémy.
Podle Burgessové však i nadále hrozí vážné důsledky, pokud se globální oteplování udrží nad hranicí 1,5 stupně. Jen v Evropě by to do konce století mohlo znamenat až 30 000 dodatečných úmrtí ročně v důsledku extrémních vln horka.
Některá evropská města již reagují – více než polovina z nich má dnes vlastní adaptační plány, zatímco v roce 2017 to bylo jen 26 %. Paříž, Milán, Glasgow a nizozemská města se stávají příkladem – rozšiřují zelené plochy, budují stínicí zařízení, posilují ochranu proti povodním nebo testují nové technologie jako „houbičkové střechy“, které pomáhají zadržovat vodu.
Zpráva tedy vysílá jasné varování i výzvu: Evropu čeká náročné období, ale zároveň má k dispozici nástroje, jak se s klimatickými extrémy vyrovnat – pokud bude jednat rychle a rozhodně.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
