Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší rok v historii měření. Výsledky nové zprávy o stavu evropského klimatu, zveřejněné v úterý službou Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), ukazují alarmující klimatické změny, které tvrdě dopadly na miliony obyvatel. Zároveň však přinášejí náznaky naděje, například rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.
Průměrná teplota v Evropě se od průmyslové revoluce zvýšila o 2,4 stupně Celsia, což je téměř dvojnásobek celosvětového průměru. Jen Island byl v loňském roce chladnější než obvykle, zbytek kontinentu trápily nadprůměrné teploty. Celosvětově vzrostla průměrná teplota o 1,3 stupně, což činí z roku 2024 nejteplejší rok v zaznamenané historii.
Podle spoluautorky zprávy Samanthy Burgessové dosahovaly teploty oceánů extrémních hodnot, hladiny moří dál stoupaly a ledovce a ledové čepičky se rychle zmenšovaly. Tyto jevy doprovázelo zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, která i v roce 2024 překonala předchozí rekordy.
Dopady extrémních teplot byly v loňském roce citelné na lokální i regionální úrovni. V říjnu a listopadu způsobil přívalový déšť v oblasti španělské Valencie smrt více než 220 lidí. Voda zde během několika hodin napáchala rozsáhlé škody na domech, autech i infrastruktuře. Španělská vláda přislíbila na obnovu a kompenzace částku 16 miliard eur.
O měsíc dříve zasáhla střední a východní Evropu vlna dešťů doprovázená bouří Boris, která zaplavila města a obce v osmi zemích. Extrémní počasí v roce 2024 postihlo zhruba 413 tisíc obyvatel Evropy, přičemž 335 z nich přišlo o život.
Evropa zároveň zaznamenala druhý nejvyšší počet dnů s extrémním tepelným stresem. Nejvíce postiženy byly východní části kontinentu, kde bylo obzvlášť horko a sucho, zatímco na jihu panovala i během zimy nezvykle dlouhá období bez srážek. Naopak západní Evropa zažila extrémně deštivý rok – nejvlhčí od roku 1950. Kombinace intenzivních dešťů a předešlých such přispěla k častějším a ničivějším povodním. Vyprahlá půda není schopna rychle absorbovat srážky, což zvyšuje riziko bleskových záplav.
Generální ředitelka WMO Celeste Saulo v této souvislosti upozornila, že „každý další zlomek stupně navíc zvyšuje rizika pro naše životy, ekonomiky i samotnou planetu“. Dle odborníků proto není otázka, zda se musíme adaptovat, ale jak rychle to dokážeme.
Ačkoli celosvětové emise skleníkových plynů dál rostou, zpráva přináší i povzbudivé informace. Podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny v Evropě loni dosáhl 45 %, přičemž významně přispěly solární, větrné a biomasa systémy.
Podle Burgessové však i nadále hrozí vážné důsledky, pokud se globální oteplování udrží nad hranicí 1,5 stupně. Jen v Evropě by to do konce století mohlo znamenat až 30 000 dodatečných úmrtí ročně v důsledku extrémních vln horka.
Některá evropská města již reagují – více než polovina z nich má dnes vlastní adaptační plány, zatímco v roce 2017 to bylo jen 26 %. Paříž, Milán, Glasgow a nizozemská města se stávají příkladem – rozšiřují zelené plochy, budují stínicí zařízení, posilují ochranu proti povodním nebo testují nové technologie jako „houbičkové střechy“, které pomáhají zadržovat vodu.
Zpráva tedy vysílá jasné varování i výzvu: Evropu čeká náročné období, ale zároveň má k dispozici nástroje, jak se s klimatickými extrémy vyrovnat – pokud bude jednat rychle a rozhodně.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
