Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší rok v historii měření. Výsledky nové zprávy o stavu evropského klimatu, zveřejněné v úterý službou Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), ukazují alarmující klimatické změny, které tvrdě dopadly na miliony obyvatel. Zároveň však přinášejí náznaky naděje, například rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.
Průměrná teplota v Evropě se od průmyslové revoluce zvýšila o 2,4 stupně Celsia, což je téměř dvojnásobek celosvětového průměru. Jen Island byl v loňském roce chladnější než obvykle, zbytek kontinentu trápily nadprůměrné teploty. Celosvětově vzrostla průměrná teplota o 1,3 stupně, což činí z roku 2024 nejteplejší rok v zaznamenané historii.
Podle spoluautorky zprávy Samanthy Burgessové dosahovaly teploty oceánů extrémních hodnot, hladiny moří dál stoupaly a ledovce a ledové čepičky se rychle zmenšovaly. Tyto jevy doprovázelo zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, která i v roce 2024 překonala předchozí rekordy.
Dopady extrémních teplot byly v loňském roce citelné na lokální i regionální úrovni. V říjnu a listopadu způsobil přívalový déšť v oblasti španělské Valencie smrt více než 220 lidí. Voda zde během několika hodin napáchala rozsáhlé škody na domech, autech i infrastruktuře. Španělská vláda přislíbila na obnovu a kompenzace částku 16 miliard eur.
O měsíc dříve zasáhla střední a východní Evropu vlna dešťů doprovázená bouří Boris, která zaplavila města a obce v osmi zemích. Extrémní počasí v roce 2024 postihlo zhruba 413 tisíc obyvatel Evropy, přičemž 335 z nich přišlo o život.
Evropa zároveň zaznamenala druhý nejvyšší počet dnů s extrémním tepelným stresem. Nejvíce postiženy byly východní části kontinentu, kde bylo obzvlášť horko a sucho, zatímco na jihu panovala i během zimy nezvykle dlouhá období bez srážek. Naopak západní Evropa zažila extrémně deštivý rok – nejvlhčí od roku 1950. Kombinace intenzivních dešťů a předešlých such přispěla k častějším a ničivějším povodním. Vyprahlá půda není schopna rychle absorbovat srážky, což zvyšuje riziko bleskových záplav.
Generální ředitelka WMO Celeste Saulo v této souvislosti upozornila, že „každý další zlomek stupně navíc zvyšuje rizika pro naše životy, ekonomiky i samotnou planetu“. Dle odborníků proto není otázka, zda se musíme adaptovat, ale jak rychle to dokážeme.
Ačkoli celosvětové emise skleníkových plynů dál rostou, zpráva přináší i povzbudivé informace. Podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny v Evropě loni dosáhl 45 %, přičemž významně přispěly solární, větrné a biomasa systémy.
Podle Burgessové však i nadále hrozí vážné důsledky, pokud se globální oteplování udrží nad hranicí 1,5 stupně. Jen v Evropě by to do konce století mohlo znamenat až 30 000 dodatečných úmrtí ročně v důsledku extrémních vln horka.
Některá evropská města již reagují – více než polovina z nich má dnes vlastní adaptační plány, zatímco v roce 2017 to bylo jen 26 %. Paříž, Milán, Glasgow a nizozemská města se stávají příkladem – rozšiřují zelené plochy, budují stínicí zařízení, posilují ochranu proti povodním nebo testují nové technologie jako „houbičkové střechy“, které pomáhají zadržovat vodu.
Zpráva tedy vysílá jasné varování i výzvu: Evropu čeká náročné období, ale zároveň má k dispozici nástroje, jak se s klimatickými extrémy vyrovnat – pokud bude jednat rychle a rozhodně.
Prezident USA Donald Trump dnes v rozhovoru pro CNN prohlásil, že nemá v úmyslu se v nejbližší době bavit s miliardářem Elonem Muskem a že o něm momentálně ani nepřemýšlí. „Nepřemýšlím o Elonovi. Chudák má problém,“ řekl prezident v krátkém telefonátu s novináři. Na dotaz, zda s Muskem hovořil, odpověděl: „Ne. Asi s ním nějakou dobu mluvit nebudu, ale přeju mu vše nejlepší.“
Válka na Ukrajině dál eskaluje a situace se v mnoha ohledech dramaticky zhoršuje. Intenzivní boje, ničivé útoky a vysoké ztráty na obou stranách přinášejí civilistům utrpení a destabilizují celý region. Diplomacie zatím selhává, protože ruské podmínky míru připomínají kapitulaci. Ukrajinská odveta mezitím zasáhla i strategická místa jaderné triády Ruské federace. Nyní hrozí ještě nebezpečnější eskalace konfliktu – jaderná.
Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Vztah Elona Muska a prezidenta Donalda Trumpa se v posledních dnech změnil z pevného spojenectví na veřejný konflikt, který má čím dál větší dopad nejen na politickou scénu, ale především na Muskovo podnikání. Ztráta federální podpory a zákaznické základny na obou stranách amerického politického spektra může mít pro jeho firmy, zejména Teslu a SpaceX, dalekosáhlé následky.
Zajímá vás, jak víme, že loňské léto bylo nejteplejší v historii? Nebo že se srážkové poměry mění? Odpověď se skrývá v nenápadné, ale důležité databázi, kterou meteorologové buduje už téměř dvě století.
Významný úder ukrajinských dronů na ruské vojenské cíle o víkendu způsobil nejen šok v Moskvě, ale i nečekaně ostrou reakci ve Washingtonu. Zatímco Ukrajina slavila taktický úspěch hluboko na území nepřítele, prezident Spojených států Donald Trump zuřil. Podle informací z Bílého domu má za to, že útok může ohrozit mírová jednání a zbytečně prodloužit válku, kterou chce co nejrychleji ukončit.
Přestože si to možná nepřipouštíme, většina z nás má v kuchyni zlozvyky, které mohou zvyšovat riziko kontaminace potravin. Ať už jde o používání jedné houbičky celý týden, nebo o ponechání zbytků jídla na lince přes noc, podle mikrobiologů si těmito zdánlivě nevinnými chybami koledujeme o přítomnost nebezpečných bakterií a toxinů. Vědci proto sestavili přehled základních zásad, které nám pomohou udržet kuchyni bezpečnou.
Volební preference v Česku se po vypuknutí bitcoinové aféry začínají hýbat. Podle čerstvého průzkumu agentury NMS Market Research si sice nejsilnější opoziční hnutí ANO udrželo svou stabilní podporu přes 30 procent, avšak vládní koalice SPOLU oslabila a prudce roste podpora SPD. Analytici varují, že další dopady skandálu na politické rozložení sil mohou teprve přijít.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno vyzval světové mocnosti, zejména Spojené státy a evropské státy, aby zvýšily tlak na Moskvu poté, co Rusko během noci podniklo jeden z nejmasivnějších útoků od začátku války. Podle Zelenského Rusko použilo více než 400 dronů a 40 raket včetně balistických, které zasáhly prakticky celé území Ukrajiny.
Rozhodnutí vlády Roberta Fica zrušit 17. listopad jako den pracovního klidu není jen technická úprava kalendáře, ale varovný signál, že se Slovensko nebezpečně přibližuje autoritářským praktikám. Fico svým stylem vládnutí i rétorikou připomíná ruského vůdce Vladimira Putina. Oba využívají nacionalismus, démonizaci Západu a útoky na demokratické instituce k upevnění své moci. Srovnání Fica s Putinem je proto nejen oprávněné, ale i nezbytné.
Ještě nedávno se zdálo, že Elon Musk patří mezi největší vítěze loňských prezidentských voleb v USA. Akcie Tesly po listopadovém vítězství Donalda Trumpa prudce stoupaly – investoři očekávali, že nový prezident bude svému klíčovému sponzorovi nápadně nahrávat. Jenže vztah mezi těmito dvěma muži se za poslední dny dramaticky zhoršil a trhy okamžitě zareagovaly: akcie Tesly ve čtvrtek propadly o 14 %.
Spojené státy pod vedením ministra zahraničí Marca Rubia oznámily uvalení sankcí na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli jejich zapojení do rozhodnutí, která Washington považuje za „nelegitimní“ a zaměřená proti Izraeli a samotným USA.
